„Nad hlavou, pod nohama – je jich spousta, a byly 17 let v zemi.“
Don DeYoung, Ph.D.
Z časopisu Creation Matters 26/4 – 2021 na creationresearch.org přeložil Pavel Akrman – 03/2025 (úvodní obrázek: Dospělé cikády potomstva Brood-X suší křídla na listech. (Richard Ellis / Getty Images).
Tato slova básníka Ogdena Nashe nám připomínají pravidelně se opakující cyklus vyrojení cikád. Tento hlučný hmyz je velký několik centimetrů, a jméno je odvozeno z latinského významu pro stromového cvrčka. Existuje více než 3 000 druhů cikád žijících po celém světě – jak jednoletých, tak periodických odrůd. Druhá skupina označená Brood se dělí na řadu potomstev, včetně Brood-X z roku 2021, které se vyrojilo v miliardách kusů. Mezi další období rojení Brood X patří roky 1987, 2004 a 2038.
Životní cyklus cikády začíná vajíčky uloženými na větvích stromů. Nymfy se vylíhnou, spadnou na zem a zavrtají se do půdy. Tam tráví celé roky dozráváním, přičemž se živí mízou z kořenů stromů. Nakonec se společně vynoří a vyšplhají na blízké stromy, kde línají a zanechávají po sobě své exoskelety, tj. vnější obaly. Roje samců vydávají k přilákání samiček velmi silný zvuk o síle až 100 decibelů (pro srovnání, start letadla má hlučnost asi 120 decibelů, pozn. překl.). Dospělí jedinci žijí 2-6 týdnů a poté se koloběh opakuje.
Obr. 1
Obr. 1: Líhnutí cikády z nymfy (zdroj: depositphotos.com)
Velmi zajímavá jsou jejich dvě obvyklá období vyrojení – po 13 a 17 letech, což představuje nejdelší životnost hmyzu vůbec. Jde o prvočísla, tedy nejsou dělitelná (jen sama sebou nebo jedničkou). Důvod pro tento matematický cyklus je stále záhadou. Podle jednoho z návrhů se predátoři s kratším životním cyklem nemohou „synchronizovat“ s výskytem cikád. To znamená, že pokud by cikády měly 6letý cyklus, predátoři s 3letým cyklem by se to nakonec mohli „naučit“ a množili by se během každého dalšího cyklu. Jiný návrh říká, že cikády si zvolily čekací dobu 13 nebo 17 let jako méně spolehlivý zdroj potravy pro dravce, kteří pravděpodobně nedokážou tak daleko počítat. Zůstává však otázka, proč potom neexistují cykly cikád s prvočísly 7 nebo 11 let?
Příležitostnými zabijáky cikád jsou v období jejich vyrojení velké vosy (Sphecius speciosus z čeledi Bembicidae). Tyto vosy bodají dospělé cikády a zatáhnou si je do podzemních nor. Tam se cikáda bez možnosti pohybu stává potravou pro larvu zabijácké vosy.
Obr. 2
Obr. 2: Mapa výskytu dvou potomstev Brood-X na východě USA (zdroj: New York Times)
Díky nějakým vnitřním molekulárním hodinám nebo vnějšímu spouštěči se periodické cikády objevují kupodivu jen na východě USA. Jejich hlasitý zvuk je produkován vibrací membrán podobných bubnu, rezonujících s tělními dutinami. Frekvence zvuku cikády se pohybuje na škále od 20 do 15 000 hertzů.
Cikády jsou neškodné, a rozhodně se nejedná o nějakou pohromu. Naopak slouží k provzdušnění půdy a doplnění dusíku. Také odstraňují slabé větvičky stromů a pro ptáky jsou zdrojem potravy. Jejich fosilie se objevují ve vrstvách hornin z jurského období, obvykle datovaných na 200 milionů let, patří tedy mezi tzv. živé fosilie. Ve skutečnosti jsou cikády fascinující součástí stvoření, a takto zpívají od pátého dne Tvůrčího týdne před asi 6 000 lety.
Video: Jak hlasité jsou cikády?