Rozhovor s dětským chirurgem Dr. Rossem Pettigrewem
(Z creation.com přeložil Pavel Kábrt – 04/2015. Translated with permission from Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com..
Ross Pettigrew získal svoji kvalifikaci na Novém Zélandu ve městě Christchurch. Ve své kariéře byl docentem na lékařské škole Univerzity Otago (Nový Zéland) a chirurgem konzultantem v nemocnici Dunedin, kde prováděl nutriční výzkum a chirurgický audit. Má na starosti většinu chirurgických zákroků na dětech v nemocnici ve městě Dunedin, což zahrnuje také operace novorozenců. Dr. Pettigrew má stále funkci docenta na univerzitě Otago [administrativní oblast Nového Zélandu] a má soukromou praxi operatéra v nemocnici Mercy v Dunedinu.
Chirurg Dr. Pettigrew se dlouhodobě zajímá o věci víry a vědy:
„Můj zájem o biologii jde hluboko do mých školních dní a jsou spojeny s příběhy knihy „Lékař z džungle“. Byl jsem vychován v křesťanské rodině, v sedmi letech jsem dospěl k víře a uvěřil, že Bůh stvořil tento fascinující svět, který si užíváme.“
Křesťanství versus evoluce
A jak s evolučním učením? Dr. Pettigrew se s ním setkal velmi záhy, a nejprve si myslel, že správnou odpovědí bude kompromis:
„Stejně jako tomu bylo u mnohých lidí v šedesátých letech, byla moje víra napadena učením, že evoluce je prokázaný fakt, což se ve škole tvrdilo bez zábran. Při hledání nějakého kompromisu mezi tím, co mi říkali moji učitelé a tím, co říkaly první kapitoly Genesis, jsem našel knihu, která se mi jevila jako řešení. Jmenuje se Creation´s Amazing Architect [Úžasný architekt stvoření] a v ní jsem poznával, jak šestidenní stvoření může zapadnout do „faktů“ evoluce. Vzpomínám si, jak jsem si dělal diagramy a měl pocit, že je vše vyřešeno.“
Avšak po nástupu na univerzitu zjistil, že tento kompromis neřeší nic:
„Můj první den na univerzitě, který začal vstupem na lékařskou fakultu, byl pro mne šok. Profesor biologie vešel s Biblí v ruce. Otevřel ji na první kapitole Genesis a dal se do naprostého zničení jakékoliv mojí naděje na nějaký kompromis. „Ptáci jsou mimo pořadí“, prohlásil. Slunce bylo vytvořeno až po stvoření rostlin, které však potřebovaly slunce kvůli fotosyntéze, a tak to pokračuje dál.“1
A tak stejně jako mnoho dalších lidí v takovéto situaci, kdy sedí jakoby na plotě, pochopil dr. Pettigrew, že se nachází v nejisté pozici a spadne buď na jednu nebo na druhou stranu. Bohudíky, rozhodl se jako Jozue jít za Božím Slovem (Jozue 24:15):
„Byl jsem ohromen! Musel jsem si vybrat. Rozhodl jsem se, že pokud je Bible tím, čím si nárokuje být, Božím Slovem, pak lze spoléhat jen na ni. Během mých studií jsem stále více viděl, jak se vědci v minulosti mýlili a měnili svoje teorie, ale mě teprve čekalo odhalení, až získám všechna potřebná fakta, jak je Bible skvělá.“
Jenže udělat takovéhle rozhodnutí v takovémhle prostředí, to šlo opravdu pod kůži, ´zvláště v „behaviorálních vědách“, kde byl neustálý útok na takovou víru, která nepřijímá evoluci.´ Ale dr. Pettigrew našel zdroj síly z jiných míst: ´Mnohé části Bible, které byly v jiných oborech kritizovány, se nakonec ukázaly jako pravdivé. Problémy historicity u Lukášova záznamu ve Skutcích a další údajně vymyšlené postavy z Bible nakonec archeologie vysvětlila a ukázala jako zcela pravdivé.´
Věda kontra evoluce
Francis Bacon (1561-1626), křesťan, který je považován za ´otce vědecké metody´,2 řekl známý výrok: ´Trocha filosofie přitahuje lidskou mysl k ateismu, ale hlubiny filosofie přivádějí lidského ducha zase k náboženství.´ A jak nám Ross vypráví, on k tomuto Baconovu výroku našel paralelu ve své vlastní vědecké dráze:
´Jak pokračovala moje lékařská kariéra, začal jsem vidět stále více oblastí, ve kterých teorie klinických lékařů byly v rozporu s fakty. Při svém chirurgickém vzdělávání jsem neustále žasnul nad lidským tělem. Čím více jsem studoval, tím víc jsem byl přesvědčen, že lidské tělo není výsledkem nějaké šťastné shody okolností, ale je navrženo někým, kdo má mnohem vyšší inteligenci.
´Nedávné objevy molekulární biochemie a genetiky ukázaly neuvěřitelnou složitost i těch nejmenších organizmů. To, co Darwin považoval za nějakou obyčejnou modifikaci tvaru, se ukázalo jako něco neuvěřitelně složitého. Navíc molekulární procesy ke vzniku i té nejjednodušší buňky jsou úžasně precizní a složité a nesou všechny znaky plánu. Každý nový objev ve mně jen posiluje víru ve stvořitele.
´Zatímco velmi rád důvěřuji v úspěšnost výsledků svých operací, dobře vím, že bez oněch neuvěřitelných procesů hojení a regenerace, kterými tělo disponuje, bych byl nezaměstnaný. Stačilo jen to, že jsem měl operovat pacienta, kterému chyběl v krevním řečišti malinký protein nazývaný faktor VIII, abych si uvědomil, jak je nezbytné, aby byla funkčnost srážlivosti krve kompletní, abych byl schopen vůbec něco dělat.´
Špatný design a zakrnělé orgány?
Evolucionisté poukazují na údajně špatný projekt, ale Ross vysvětluje, jak se později zjistilo, že jde ve skutečnosti o oslnivě skvělý koncept. Obrácená sítnice oka byla z mechanického hlediska předmětem výsměchu, ale z hlediska přísunu živin jde o úžasné řešení.´3
Evolucionistická myšlenka zakrnělých (rudimentárních) orgánů, které nemají žádný užitek a jsou jen pozůstatky naší evoluční minulosti, velmi zle poznamenala chirurgii. Naopak, když se s těmito orgány začalo zacházet tak, že mají funkci, což souvisí s jejich vyprojektováním, velice moc to pak pomohlo pacientům. Jak dr. Pettigrew vyzdvihuje, ´Seznam zakrnělých či rudimentárních orgánů se od doby před 100 lety dramaticky snížil.´ Jedním takovým příkladem je štítná žláza:
´Po mnoho let lékaře mátla funkce štítné žlázy. Zcela jasně šlo o žlázu, patrno z její struktury, ale nemá žádný kanálek, který by někam vedl, pro vypouštění sekretů. Pokud se člověku štítná žláza (struma) zvětšila, lékaři ji odstranili. V 19. století mladý profesor chirurgie v Bernu, Theodore Kocker, světový odborník, přišel na to, že mnoho jeho pacientů se po operaci štítné žlázy zbláznilo. Poté, co si tyto pacienty připomněl a prostudoval si jejich operační záznamy, zjistil, že pokud jim byla štítná žláza ponechána, zůstali normální. Trvalo dalších 30 let, než byl objeven tyroxin a jeho sekrece touto žlázou, a než byla potvrzena nezbytná povaha tohoto hormonu. Dnes už ani začínající student lékařství nepochybuje o důležitosti endokrinní soustavy včetně žláz, které vylučují hormony, aniž mají kanálky pro sekreci, nebo dodávají do krevního oběhu chemické signály.´
Jiným příkladem je brzlík, „další žláza, která měla pestrou chirurgickou historii.“
„Je uložen v horní části za hrudní kostí. Vědělo se, že brzlík je relativně velký a aktivní u nemluvňat a dětí, ale jak člověk stárne, tak se scvrkává. Byl tedy z nejrůznějších důvodů odstraňován a považován za nadbytečný a evoluční rudiment. Tak tomu bylo až do pochopení imunologického systému v 50. a 60. letech 19. století. Bylo zjištěno, že tato žláza má podstatný význam při programování specifických krevních buněk (nazývaných T-lymfocyty), které napadají cizí tkáně. I když nemá funkci u dospělého člověka, pro nemluvňata je její funkce naprosto kritická. Děti, které se narodí bez této žlázy, podléhají infekci a bez léčby rychle umírají. Jak naše poznání postupuje, zjišťujeme, že mnohé z oněch „nadbytečných“ orgánů, které nemají žádnou „očividnou“ funkci, jako je třeba apendix,4 jsou ve skutečnosti velmi důležité.“
Jak je křesťanská víra požehnáním pro chirurgii
Ross prohlašuje:
´Moje pozornost se během let měnila. Pavel ve 2. Korintským 5:1-4 popisuje naše těla jako stan, ve kterém žijeme pár let na tomto světě. Popisuje, jak touží mít stálejší příbytek, což přijde až po smrti. Takže moje práce může být chápána jako „opravování stanů“. Při své práci vidím mnoho „stanů“ a neustále zůstávám v úctě nad sofistikovaným projektem a nad neuvěřitelnými regeneračními mechanizmy, zabudovanými do lidského těla. Každá jeho část má svůj účel a funkci a mezi nimi je úžasná spolupráce.
´A přece, navzdory tomu, je to všechno jen dočasné. A když tělo umře, vypadalo by to tak nesmyslné, pokud by nebyl nějaký projektant, který to vše vytvořil za nějakým účelem. A to je naše úloha, najít svůj smysl v Něm, který nás stvořil pro své potěšení. A tak jsem nyní více soustředěn u lidí, kterým pomáhám opravit jejich stan, aby poznali smysl svého života na této zemi. Jak říká Pavel ve 2. Korintským 4:18, tak ty věci, které je vidět (jako třeba naše těla), jsou dočasné, ale to, co vidět není (naše „duše“), je věčné.´
Fyziologický roztok
Ross se svojí manželkou Kateřinou
Ross také nahlíží na důležitost odborného vedení:
´Také se angažuji v povzbuzování křesťanských studentů medicíny na univerzitě Otago, aby se nedali zastrašit a předávali svoji víru jak druhým studentům, tak i svým pacientům. Účastnil jsem se prezentace programu, který jsem navštěvoval v USA v roce 2000, s názvem „Fyziologický roztok“ [porovnej Matouš 5:13,Koloským 4:6]. Jde o pomoc lékařům ukazovat aspekty víry a duchovní aspekty zdraví svým pacientům, nenásilným, dobrosrdečným způsobem.
´Povědomí o tom, že každá konzultace s pacientem je takovou schůzkou s Bohem a výuka, jak se s pacienty modlit, jsou částí tohoto programu. Vedl jsem kurz Fyziologický roztok pro studenty mnoho let.´
A ještě závěrem, dr. Ross má ve své chirurgické pracovně kopie časopisu Stvoření (Creation). Díky, Rossi, a pokračuj v dobré práci!
Odkazy a poznámky
- Viz také Sarfati, J., Refuting Compromise, ch. 4, Master Books, Arkansas, USA, 2004.
- I když byl Bacon šestidenním kreacionistou, přesto se dopustil tragické chyby, když považoval křesťanství a vědu za oddělené oblasti. Viz Wieland, C. a Sarfati, J., The story behind the modern-day separation of faith and science, Creation 25(1):46–48, 2002.
- Pro fundované odmítnutí této časté novinářské kachny, používané skeptiky, přečtěte si článek odborného oftalmologa, Gurney P., Is our ‘inverted’ retina really ‘bad design’? Journal of Creation13(1):37–44, 1999; <www.creation.com/retina>.
- Viz Glover, W., The human vermiform appendix: A general surgeon’s reflections, Journal of Creation 3(1):31–38, 1988; www.creation.com/appendix2.