Chauvetova jeskyně budí spory

David Catchpoole

Z creation.com přeložil Jakob Haver – 06/2020. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Klikni pro zvětšení.

Foto: Slavná „Stěna koní“ (Horse Panel) v Chauvetově jeskyni v oblasti Ardèche v jižní Francii.

Pečlivou analýzou linií superpozice uhlem a mírným zahuštěním na začátku a na konci každého tahu byli umělci schopni rekonstruovat postup a směr, kterým byla každá linie nakreslena. Nejprve byli kresleni nosorožci (počínaje rohy a čenichem, poté přední nohy a břicho, a nakonec zbytek těla), zubři vlevo (zpracovávané zdola nahoru) a jako poslední koně (postupně od shora dolů). Experti na umění říkají, že ať už tu stěnu nakreslil kdokoli, uprostřed si záměrně vyhradil prostor pro čtyři koně, jejichž hlavy a šíje jsou mírně překrývány přes hřbet skotu a uspořádány v úhledné diagonální orientaci. Gilles Tosello (Univerzita v Toulouse) říká, že je to pravděpodobně dílo pouze jednoho umělce. „Celá kompozice je velmi homogenní a zachovává vysoký soulad,“ říká. Hlavy koní jsou vykresleny ještě věrněji, protože umělec použil na stěně jeskyně rycí nástroj kolem jejich úst a uzdy – něco na způsob basreliéfu.

Když byly v roce 1994 ve Francii objeveny malby na stěnách Chauvetovy jeskyně, byly popisovány jako „úchvatně vykreslené“, což ale zároveň narušuje evoluční teorie o vývoji lidského uměleckého projevu.¹ Problém je v tom, že kresby byly datované uhlíkovou metodou na stáří asi 30 000 let – zatímco archeologové trvají na tom, že „takto sofistikovaná umělecká díla se mohou objevovat až nejméně o 15 000 let později“.²

Mnozí archeologové díky tomu změnili i své dosavadní názory – jedním z nich byl například Gilles Tosello z University v Toulouse ve Francii: „Zásadní důležitost Chauvetovy jeskyně je v tom, že ukazuje dostatečnou schopnost Homo sapiens praktikovat svůj umělecký projev, který tudíž neprocházel postupným vývojem po mnoho tisíc let. Tuto schopnost měli již od samého začátku.“²

Někteří archeologové však taková tvrzení důrazně odmítají. Paul Pettitt z britské University v Sheffieldu v jednom článku v Journal of Human Evolution³ řekl, že kresby v Chauvetově jeskyni jsou na svou dobu zkrátka příliš skvěle propracované. Trvá na tom, že naměřená data jsou nespolehlivá.

Ve skutečnosti bychom mohli říci, že jak Tosello, tak i Pettitt mají částečně pravdu – a také se oba částečně mýlí. Tosello má pravdu v tom, že lidé museli mít schopnost uměleckého projevu už „od samého začátku“. A Pettitt má pravdu v tom, že uhlíková data jsou špatná.

Nicméně jeskynní kresby nemohou být starší než globální Potopa, ke které došlo pouze před asi 4 500 lety, a ve skutečnosti budou pravděpodobně ještě mnohem mladší.⁴

Odkazy

1. Art finds rock evolutionists, Creation 18(1):7, 1995; <creation.com/artfinds>.
2. Balter, M., Going deeper into the Grotte Chauvet, Science 321(5891):904–905, 15 August 2008.
3. Pettitt, P., Art and the Middle-to-Upper Paleolithic transition in Europe: Comments on the archaeological arguments for an early Upper Paleolithic antiquity of the Grotte Chauvet art, Journal of Human Evolution 55(5):908–917, November 2008.
4. Silvestru, E., Caves for all seasons, Creation 25(3):44–49, 2003; <creation.com/all-seasons>.