Budoucnost

Několik otázek pro křesťany „dlouhověkaře“

Russell Grigg

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 09/2024. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Podcast

Zvuková verze tohoto článku

Vzdálená budoucnost je něco, co se v debatách na téma stvoření vs. evoluce zmiňuje jen zřídkakdy, ale ve skutečnosti to představuje značné problémy pro křesťany, kteří přijali stáří Země v milionech (či miliardách) let.

Tak se nejprve podívejme, co o budoucnosti říkají vědci.

Tepelná smrt

Vědci se obecně shodují v tom, že vesmír jednoho dne dospěje do tzv. „tepelné smrti“. To je stav, kdy veškerá energie ve vesmíru by měla být rovnoměrně rozložena a měla by mít teplotu jen zlomku stupně nad absolutní nulou. Vesmír prý pak sice bude existovat, říkají, ale bez života a prakticky věčně.¹

Robert Matthews, vědecký zpravodaj The Sunday Telegraph, to říká takto: „Ode dneška za pouhých tisíc miliard let všechny hvězdy spotřebují své palivo a vyhasnou. Ve věčné noci se ale budou stále objevovat občasné záblesky: totiž smrtelná agónie hvězd tak velkých, že se zhroutí do sebe a vytvoří černé díry. Ale i ty se nakonec vypaří ve zničující radiaci. V příštích 10¹²² let [to je jednička plus 122 nul – to je mnohem vyšší číslo, než je počet atomů ve vesmíru, který činí 10⁸⁰] bude toto Hawkingovo záření jedinou show ve vesmíru. Během té doby se vypaří i ty nejhmotnější černé díry, takže vesmír zůstane nečinný nepředstavitelných 10²⁶ let. … Na jeho začátku sice mohlo být světlo, ale zdá se, že na konci nebude nic než tma.“²

Výše uvedená skličující prognóza je v souladu s druhým zákonem termodynamiky, který říká, že množství využitelné energie klesá. Je tedy pravda, že z energetického hlediska by se vesmír mohl zhroutit. To se však velmi liší od toho, co křesťané vědí z Bible, totiž že Bůh zasáhne dříve, než výše uvedený ponurý scénář dosáhne svého předpokládaného závěru. Ve skutečnosti již zasáhl, a to vtělením, smrtí a vzkříšením Pána Ježíše Krista.

Kdo jsou křesťané „dlouhověkaři“?

Pokusy různých křesťanů sladit dlouhé věky s biblickou vírou jsou známé již od roku 1800 – tj. od doby, kdy Lyell, Cuvier, Darwin a další zpochybňovali tradiční názor, že vesmír je starý jen v řádu tisíců let. I když křesťané obecně odmítají ateistický evolucionismus, přesto mnozí (nevědomě?) přijímají důležité prvky evoluční teorie, včetně víry, že Země je stará miliardy let.

Čtyři nejčastější způsoby, jakými se křesťané snaží začlenit miliardy let do Bible:

• Teistická evoluce – Bůh začal velkým třeskem a řídil evoluční procesy tak, aby nakonec přivedl k existenci člověka.
• Progresivní stvoření – každý „den“ Stvořitelského týdne netrval jednu otáčku Země kolem své osy, ale blíže neurčenou dobu (např. každý den trval stovky či miliony let).
• Teorie mezery – tato vkládá domnělou časovou mezeru milionů (nebo miliard) let mezi Genesis 1:1 a 1:2.
• Rámcová hypotéza – ta připouští, že tvrzení moderní biologie, geologie a astronomie mohou být pravdivá, a říká, že Genesis 1 nebyla nikdy zamýšlena tak, aby sdělovala vědeckou pravdu či doslovnou historii, ale je spíše literárním prostředkem k výuce teologie sabatu.³

Budoucnost — podle Bible

Křesťané–dlouhověkaři dovolují diktovat představám o trvání minulosti⁴ v miliardách let, co podle nich znamená Genesis. Ale i tak jsou v úzkých, pokud chtějí být konzistentní. To proto, že přijetím sekulárního názoru ohledně miliard let v minulosti jsou logicky vázáni i sekulárními představami o budoucnosti dlouhých věků. Nicméně takové dlouhověkařské představy o budoucnosti jsou v rozporu s Biblí stejně tak, jako představy o dlouhověkařské minulosti.

Pokud jde o budoucnost, tak Bible nejen říká, že „nebesa pominou „v prudkosti vichru“ a „ohně“ (2 Petr 3:10–12), ale že Bůh „vytvoří nová“ nebesa a novou Zemi, v nichž „přebývá spravedlnost“ (2 Petr 3:13; srov. též Izajáš 65:17; Zjevení 21:1). Za jak dlouho tedy progresivní kreacionisté, evoluční teisté a jiní křesťané-dlouhověkaři dovolí Bohu stvořit nová nebesa a novou Zemi, pokud trvají na tom, že tvoření současných nebes a současné Země Mu trvalo miliardy let?

Budoucí soud

Bible nám říká, že všichni lidé musí čelit nejen otázce smrtelnosti, ale také morálky. Adam, na rozdíl od zvířat, byl stvořen se schopností volby uposlechnout či neuposlechnout Boha. Protože Bůh tuto volbu člověku dal, je zcela nevyhnutelným faktem budoucnosti člověka i to, že všichni musíme předstoupit před Boží soud: „Jakož uloženo lidem jednou umříti, a potom bude soud“ (Židům 9:27).

Žádný člověk u tohoto soudu nemůže uspět, protože „všichni zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží“ (Řím 3:23). Avšak ti, kteří skrze pokání a víru v Krista přijali Boží odpuštění, jsou zproštěni viny (Jan 5:24), neboť jejich hříchy byly vloženy na Krista (Izaiáš 53:5–6), a současně jim byla připsána Kristova spravedlnost (2 Korinťanům 5:21). Jejich údělem tedy bude připodobnit se Kristu (1 Jan 3:2), žít s Kristem, sdílet Jeho slávu (Koloským 3:4) a být navždy syny Božími v dokonalém společenství s Ním (Zjevení 21:3, 7). Tento smysl účelu a budoucnosti je v ostrém kontrastu s bezúčelností sekulárního/evolučního pojetí, kde veškeré lidské úsilí a úspěchy jsou nakonec stejně k ničemu.

Pro křesťany tedy neplatí budoucnost typu „nic než temnota“, jak výše předpovídá Robert Matthews, ale život s Bohem v nebesích, což Bible popisuje jako město, které nepotřebuje k osvětlování Slunce ani Měsíc, neboť světlo mu dává sláva Boží, a svíce jeho je Beránek [tj. Pán Ježíš Kristus]“ (Zjevení 21:23).

Na druhé straně pak budoucí úděl těch, kteří zavrhnou Boží odpuštění a odmítnou správný vztah s Ním, ovšem není vyhynutí ve vesmíru, který směřuje k tepelné smrti, ale přesněji k „tepelné smrti“ jiného druhu, kterou Bible nazývá „ohnivé jezero.“ Je to místo „připravené pro ďábla a jeho anděly“ (Matouš 25:41), a je také osudem nevykoupených (Zjevení 20:15).

Odkazy a poznámky

1. Někteří vědci předpokládají, že vesmír v budoucnu projde „velkou krizí“, následovanou údajně dalším velkým třeskem, a to se bude dál opakovat. Každý takový cyklus však spotřebuje obrovské množství s tím spojené dostupné energie, takže každý cyklus bude delší než ten předchozí, až by nakonec v tomto scénáři dojde k „tepelné smrti“.
2. Matthews, R., To infinity and beyond, New Scientist 158(2129):27–30, 11 April 1998.
3. Rámcová hypotéza je mezi mnoha evangelikály stále oblíbenější. Pro vyvrácení viz: Kulikovsky, A.S., A Critique of the Literary Framework View of the Days of Creation, Creation Research Society Quarterly 37(4):237–244, 2001. (Also at: <www.kulikovskyonline.net/hermeneutics/Framework.pdf>.)
4. Takzvaní „progresivní kreacionisté“, tj. dlouhověkaři, sice nemusí schvalovat biologickou evoluci, ale prakticky se drží všech zásad kosmické a geologické evoluce.