Jeffrey P. Tomkins, Ph.D., a Tim Clarey, Ph.D.*
Z www.icr.org přeložil Pavel Akrman – 12/2018
Souhrn
- Biogeorafie se zabývá globálním rozložením rostlin a živočichů.
- Nedávno objevená ptačí fosilie ve Wyomingu odpovídá současnému ptákovi, který se vyskytuje pouze v Africe.
- Tento, a další důkazy ukazují, že evoluce nedokáže uspokojivě vysvětlit rozložení rostlin, zvířat a fosilií.
- Vědci společnosti ICR pracují na biogeografickém modelu, vycházejícího z po-potopní migrace života, která lépe vysvětluje rozložení rostlin, zvířat a fosilií, nalézaných v dnešní době.
Nedávná zpráva o objevu fosilního ptáka ve Wyomingu (červen 2018, Sci – news) odhaluje další nápadný prvek evolučního selhání při vysvětlování příběhu života. Vědci fosilii analyzovali a uvědomili si, že jde o příbuzného turaco – dnes žijícího ptáka, který se vyskytuje pouze v Africe.1 Fosilie ptáka z paleocénu je údajně 55 milionů let stará, což ovšem podle evolučních časových měřítek spadá do období, kdy severní Amerika a Afrika byly od sebe vzdáleny tisíce kilometrů – stejně jako je tomu dnes.
Kdyby byla evoluce pravdivá, nacházeli bychom ptačí fosilie jako turaco pouze v Africe, ne někde ve vzdálené zemi, jako je západ Severní Ameriky. Sekulární autoři nedávné studie o ptačí fosilii tyto evoluční rozpory v oblasti svého výzkumu otevřeně přiznávají: „Mnoho ptáků v koruně původních kladů (žijící představitelé skupiny) v omezené míře existuje a zdá se, že mají příbuzné kmenové skupiny [rodové typy] v různých částech světa.“1 Tyto nálezy však nedávají ve světle evolučních domněnek vůbec žádný smysl.
Je běžné nalézat rozpory mezi evolucí a oblastí biogeografie, zabývající se studiem rozložení jednotlivých tvorů v průběhu času po celém světě. Jak říká německý paleontolog Günter Bechly, bývalý kurátor Stuttgartského státního muzea přírodních dějin:
- Zdaleka není pravdou, že biogeografie jednoznačně podporuje myšlenku o společném předkovi, nebo že schéma biogeografického rozložení je vždy v souladu s modelem rekonstruovaných fylogenetických větví nebo předpokládaného stáří původu. Existuje vskutku celá řada svízelných biogeografických a paleo-biogeografických problémů, které do rámce evolučního paradigmatu o společném předku dobře nezapadají.2
Jedním z hlavních důvodů, proč Bechly nakonec přestal podporovat makroevoluci a stal se silným zastáncem inteligentního designu a jedinečného stvoření, byla právě nedostatečná podpora ze strany toho, co by mělo ukazovat na evoluci – fosilní záznam a biogeografie.
Image credit: Daniel J. Field & Allison Y. Hsiang. Zdroj: sci-news.com
Na druhé straně tento nález ptačí fosilie z paleocénu poskytuje skvělou paleontologickou podporu práci geologa ICR, Dr. Tima Clareye. Prostřednictvím projektu ICR Column project (analýza více než 500 vzorků vrtných jader napříč Severní Amerikou, pozn. překl.)3 Dr. Clarey jednoznačně prokázal, že globální údaje o horninách z ropných vrtů a výchozů ukazují, že sedimenty vytvořené globální Potopou se rozšířily během paleogenních a neogenních období kenozoika (třetihor), které většinově odpovídají megasekvenci Tejas.4
Může se zdát divné, že ptačí fosilie podobné turaco byly nalezeny v severní Americe, ačkoli žijící formy těchto ptáků se vyskytují pouze v Africe. Ale podle modelu ICR založeného na globální Potopě byly fosilie ptáků uloženy v době ústupové fáze Potopy jako součást megasekvence Tejas. Současní potomci ptáků turaco migrovali po Potopě pouze z archy do Afriky. Nemůžeme v žádném případě očekávat, že by se všechna zvířata vrátila do stejných lokalit jako před Potopou, neboť tyto pevniny nyní oddělují tisíce kilometrů vody.
Mnohé skupiny zvířat, ptáků a rostlin se jako fosilie poprvé objevují ve vrstvách Potopy Tejas, které většinou představují předpotopní ekologické zóny ve vyšších nadmořských výškách. I když se někteří kreacionisté pokoušeli umístit popotopní časovou hranici na konec období křídy, nejsou tyto jejich myšlenky dobře podpořeny jak globálně geologickými, tak paleontologickými důkazy.
Při vytváření globálního modelu biogeografie v kontextu Potopy podle Genesis pomáhá vědcům ICR výzkumný projekt, který využívá výsledky nedávno ukončeného paleontologického výzkumu spolu s rozsáhlou těžbou paleobiologických databází. Jedna obzvláště užitečná technika zahrnuje globální mapování výskytu fosilií a porovnávání jejich spojitostí s výsledky průběžného mapování geologických megasekvencí v projektu ICR „Column Project“.
Nové nálezy, jako je tato ptačí fosilie z Wyomingu, nejenže vyvracejí evoluci, ale poskytují také skvělou příležitost kreacionistům nabídnout lepší, na Bibli založené vysvětlení o distribuci rostlin, zvířat a fosilií, které vidíme dnes. Přesvědčení o globální Potopě podle Genesis – a následném rozšíření života – nám pomůže sestavit přesnější model historie Země.
Odkazy
- Field, D. J. and A. Y. Hsiang. 2018. A North American stem turaco, and the complex biogeographic history of modern birds. BMC Evolutionary Biology. 18: 102.
- Bechly, G. Rafting Stormy Waters: When Biogeography Contradicts Common Ancestry. Evolution News & Science Today. Posted on evolutionnews.org June 27, 2018, accessed July 3, 2018.
- Clarey, T. 2015. Grappling with Megasequences. Acts & Facts. 44 (4): 18-19.
- Clarey, T. L. 2017. Local Catastrophes or Receding Floodwater? Global Geologic Data that Refute a K-Pg (K-T) Flood/Post-Flood Boundary. Creation Research Society Quarterly. 54 (2): 100-120.
* Dr. Tomkins je ředitelem Life Sciences a Dr. Clarey je výzkumným pracovníkem Institute for Creation Research (Institut pro výzkum stvoření). Dr. Tomkins získal akademické vzdělání Ph.D. v oboru genetika na univerzitě Clemson, a Dr. Clarey získal své Ph.D. vzdělání v oboru geologie na univerzitě Western Michigan.