Timothy R. Stout
(Z Creation Matters, červenec/srpen 2008, ročník 13, číslo 4 str. 4, přeložil M. T. – 07/2010)
Poznámka vydavatele CM: Tohle je první z řady krátkých článků na téma „…bez výmluvy!“ Pan Tim Stout, jehož misijní aktivity zahrnují středoškoláky i vysokoškoláky, zastává názor, že důkazy o své osobě vložil Bůh zcela otevřeně a viditelně do svého stvoření. Tim říká: „Každý člověk má vlastní zodpovědnost tyto důkazy nalézt a následovat. Bůh považuje zjevení Své přítomnosti v přírodě za dostatečné k lidskému poučení, a to je to hlavní, oč tu jde. Naše výmluvy Ho nezajímají. Zajímá Ho naše víra a poslušnost. Mým úkolem je zkusit ukázat lidem věci, o nichž se domnívám, že by mohly představovat primární důkazy Boží přítomnosti; Bůh pak očekává, že jim lidé porozumí na základě pozorování přírody, kde se Jeho osobnost zjevuje.“
Zašel jsem jednou do areálu Univerzity státu Ohio a rozdával tam kreacionistickou literaturu studentům, které jsem potkával. Většina z nich mě přijímala přátelsky a byli mi vděční, byť někteří mou nabídku odmítli. Jeden z nich se však začal smát a pak na mě pohlédl tak, jako bych měl zelené vlasy a purpurovou pleť. Když se pak otočil a měl se k odchodu, řekl jsem mu zdvořile: „Promiňte, ale proč se smějete? Vždyť ani neznáte mé argumenty.“
Zarazil se a pravil: „Fajn, máte třicet vteřin.“ Zeptal jsem se ho, jak dlouho trvalo, než z náhodných reakcí jednoduchých chemikálií vznikla první plně funkční buňka. Odpověděl: „Patrně deset až 100 milionů let.“
Pak jsem pokračoval: „Všiml jste si někdy, že každému léku ve vaší lékárničce jednou projde záruční doba?“ Odpověděl: „Ano.“ Zeptal jsem se ho tedy, jak dlouhá asi je taková běžná záruční doba. Odpověděl, že asi dva roky až deset let. Poté jsem poznamenal, že přece všechny potraviny, koření i léky mají svou záruční dobu, většinou mnohem nižší než deset let.
Důvod této skutečnosti je nasnadě. Biologické sloučeniny se totiž velmi rychle samovolně rozpadají. Vzhledem k tomuto faktu není za relativně krátký čas bezpečné je používat. Pak jsem na smíška udeřil: „Rozpadnou-li se biologické sloučeniny za méně než deset let, pak i kdyby se náhodou nějaká taková sloučenina před vznikem života vytvořila, jak by mohla vydržet čekat přes milion let, než se z ní a jí podobných vytvořila první buňka? Biologické sloučeniny se rozloží dříve, než z nich mohou náhodné procesy cokoliv vytvořit.
Zíral na mě s otevřenou pusou a nevěděl, jak odpovědět. Řekl jsem mu, že literatura, kterou nabízím, tyhle otázky rozebírá. On se tedy znovu zamyslel, vzal si brožurku a odkráčel. Nechť ho Duch Svatý povzbudí, aby si ji přečetl, a otevře mu srdce pro pravdu.
Od té doby jsem použil metaforu s lékárničkou při pokusech získat zájem o Boha mnohokrát. Zhruba třetina až polovina studentů se vážně zamyslí nad celou věcí poté, co si tenhle prostý příměr vyslechnou. Zdá se, že je opravdu šokuje zjištění, jak prostý a jasný je rozpor mezi příliš dlouhými obdobími vývoje, o kterých slyší v hodinách biologie, a krátkými lhůtami na každém léku, vitaminu, koření atd., se kterými se osobně setkávají.
V Římanům 1:20 čteme: „Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu…“ Takže dokonce i taková lékárnička vydává svědectví o živém Bohu, jehož tvůrčí dílo je zdrojem života.