Will Dunham
(část článku „Canadian bacteria-like fossils called oldest evidence of life“ přeložil Pavel Kábrt – 03/2017, obrázky: Reuters)
V Kanadě byly nalezeny mikrofosilie mikrobů staré údajně téměř 4,3 miliardy let. Jsou podobné bakteriím, kterým se dnes dobře daří na mořském dnu kolem hydrotermálních jícnů. Vědci řekli, že mohou představovat nejstarší doklady o životě na Zemi.
Vědci se vyslovili pro to, že tyto zkameněliny od břehu Hudsonova zálivu v severním Quebecu poblíž ostrovů Nastapoka podporuje hypotézu, že kolébka života na Zemi se mohla nacházet relativně velmi brzo po zformování planety Země právě v těchto hydrotermálních jícnech.
Vědci také řekli, že planetární soused Země, Mars, měl zřejmě v této době oceány, které jsou od té doby dávno pryč, kde mohly být podobné podmínky vhodné pro příchod života.
Podle studie v časopisu Nature byla jemná vlákna a tubuly, vytvořené mikroby z určité formy oxidu železitého či rzi, nalezeny uzavřené ve vrstvách křemene, jehož stáří experti určili mezi 3,77 a 4,28 miliard let.
Badatelé vyjádřili přesvědčení, že fosilie ze severovýchodní Kanady byly vytvořeny organizmy. Bylo řečeno, že není přijatelné žádné nebiologické vysvětlení.
Byli to právě dávní mikrobi, jako jsou popsaní v této studii, kteří uvedli v pohyb evoluční pochod směrem ke složitému životu a nakonec k objevení se lidí před 200 000 roky.
Biogeochemik Matthew Dodd z vysoké školy v Londýně, který prováděl tuto studii, řekl: „Porozumění tomu, jak život na Zemi začal, pomáhá odpovědět na dlouhotrvající otázky: Odkud pocházíme? Existuje život někde jinde ve vesmíru?
Vědci se vyjádřili, že tyto dávné mikrobiální struktury se velmi blízce podobají moderním bakteriím, které žijí poblíž hydrotermálních jícnů bohatých na železo. Věří, že tak, jako jejich moderní protějšky, se živily železem. Složení horniny odpovídalo prostředí hlubokomořských jícnů.
Článek pokračuje v angličtině zde.
Pavel Kábrt: Normální rozumný člověk se musí smát, brečet nebo zuřit!
Kdyby evolucionisté našli v horninách 4 miliardy let starých zkamenělinu kozla rohatého, ani nemrknou okem. Jen napíšou, že je to další důležitý důkaz pro poznání evolučních mechanizmů a rychlosti, se kterou se některé organizmy mohly v minulosti vyvíjet.
Dr. Charles Thaxton v knize Tajemství vzniku života píše:
„Představa zamrzlého oceánu vycházející z astronomie není slučitelná s názorem geologie, že teplota Země byla před 3,98 miliardami let příliš vysoká, než aby se na ní mohl objevit život.“
A jinde dr. Thaxton píše:
„V této kapitole jsme se zamýšleli nad třemi důležitými otázkami. Nejprve jsme se zabývali časem, který měla chemická evoluce k dispozici. Na základě důkazů nalezených v molekulárních fosiliích a mikrofosiliích bylo zjištěno, že život vznikl téměř okamžitě (v geologickém časovém měřítku) poté, co zemská kůra vychladla a stabilizovala se, tj. před zhruba 4,0 miliardami let.“
Takže:
- Dr. Thaxton před 25 lety ještě netušil, že vznik života na zemi bude evolucionisty posunut ještě o více jak o půl miliardy let zpět. Země tedy musela být, pokud se přidržíme evolucionistických scénářů jejího vzniku, příliš horká na to, aby na ní zázračně vznikla živá buňka a ten žár ještě navíc tato buňka přežila. To však evolucionisté neřeší (protože je to neřešitelné).
- Na překvapení jsme si v evolucionistických báchorkách už zvykli, třeba to, že se mikroorganizmy po dobu 4,3 miliard let nikam nevyvíjely a zůstaly dodnes stejné, čili nulová evoluce. Na to mají evolucionisté jedinou odpověď: neměnily se jim podmínky. To je legrace, 4,3 miliardy let se na zemi „neměnily podmínky pro jednu skupinu bakterií“, ale stačilo pouhých půl miliardy let, aby vznikly houby, rostliny, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci a lidi. To byl ale fofr a to se ty podmínky měnily o sto šest!
- Samozřejmě už máme zkušenost, že se evoluční parta z těchto nepříjemných faktů opět vylže a evolucionistický mýtus bude zachráněn a směšné lživé dogma, jak svět vznikl sám od sebe, bude dál učeno na školách všech stupňů.