Nová teorie o původu indoevropských jazyků se přibližuje k Bibl
Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 09/2025. Úvodní obrázek: Max-Planck-Gesellschaft. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Babylonská věž
Obr. 1: Umělecké ztvárnění představy o Babylonské věži.
Přibližně tři miliardy lidí mluví indoevropským jazykem – např. angličtinou, španělštinou, němčinou, ruštinou, perštinou, hindštinou a bengálštinou. Lingvisté mají shodně za to, že všechny pocházejí z jednoho společného jazyka, nazývaného praindoevropština (PIE). O tomto prajazyku však neexistují žádné záznamy; PIE byla spíše rekonstruována porovnáním jeho známých následných verzí, zejména starých jazyků, jako je latina, sanskrt a starověká řečtina. PIE musela mít velmi složitou gramatiku.
Ale kde tedy praindoevropština vznikla? Sekulární vědci pracují se dvěma populárními teoriemi ohledně toho, kdo a kde ji poprvé použil.
Jedna teorie navrhuje lid jménem Jamnaja, kmen pasteveckých farmářů, kteří žili v rovinatých travnatých oblastech – pontských stepích – severně od Černého a Kaspického moře (1 na mapě níže), odhadem před asi 5000–6500 lety (od současnosti, dle sekulárního datování). Tito lidé pohřbívali své mrtvé do charakteristických mohyl zvaných kurgany, takže teorie původu jazyka PIE v kmeni Jamnaja se nazývá kurganská (nebo stepní) hypotéza. Druhá hlavní myšlenka se nazývá anatolská hypotéza (nebo usedlých farmářů), která zahrnovala usazené farmáře z Anatolie (dnešní Turecko, 2 na mapě), přibližně před 9000 lety.
Nový návrh původu PIE
Vědci, ve snaze vyřešit rozdíly mezi těmito dvěma teoriemi, vyvinuli novou a reprezentativnější databázi běžně používané slovní zásoby ze 161 jazyků. Použili také statistické studie starověké DNA. Jejich data naznačují, že jazykem PIE mluvili lidé žijící jihozápadně od Kaspického moře v letech 6740–9610 př. Kr. (dle sekulárního datování).1,2 Tedy v oblasti pohoří Malý Kavkaz ve východním Turecku a Arménii (3 na mapě), poblíž pohoří Ararat (4). Zdá se, že tento výzkum podporuje méně populární třetí teorii původu PIE, tzv. arménskou hypotézu neboli blízkovýchodní model.
Indoevropské jazyky – rozšíření (© Titoonz | Dreamstime.com)
Historie biblických jazyků
Tento nejnovější výzkumný závěr se také blíží biblickému učení. Krátce po Potopě se již rozrostlá Noemova rodina usadila v Šineáru, o kterém se předpokládá, že byl v Mezopotámii. Zde lidé postavili věž (5 na mapě), navzdory Božímu příkazu rozšířit se po celé zemi. Bůh jim tedy zmátl jazyky a rozptýlil je do celého světa.
Jazyk PIE byl jedním z několika (možná i desítek) „kmenových“ jazyků, vzniklých v té době. Skupina, která jím mluvila, vyšla z Babylonu. Každá z jazykových rodin známých dnes nepochybně vznikla z některého z babylonských kmenových jazyků. Nově navrhovaná lokalita se nachází asi 1000 km od Mezopotámie, a zhruba o 500 km blíže, než je Anatolie (2), což byla dříve nejbližší navrhovaná lokalita původu jazyka PIE.
Opět vidíme, že sekulární věda se s těmito novými informacemi přibližuje k biblickému záznamu v Genesis. Hlavním rozdílem je delší časový úsek. Ale jak jsme již dříve ukázali, rychlost genetických mutací je proměnlivější a rychlejší, než je ochotna připustit většina sekulárních vědců.3,4,5
Odkazy a poznámky
- Heggarty, P. et al., Language trees with sampled ancestors support a hybrid model for the origin of Indo-European languages, Science 381:eabg0818, 2023.
- Jacobs, F., Study: The Indo-European language family was born south of the Caucasus, bigthink.com, 16 Sep 2023.
- Wieland, C., A shrinking date for ‘Eve’, J. Creation 12(1):1–3, 1998; creation.com/eve.
- Madrigal L. et al. High mitochondrial mutation rates estimated from deep-rooting Costa Rican pedigrees, Am. J. Phys. Anthropology 148:327–333, 2012.
- Carter, R.W., Patriarchal drive in the early post-Flood population, J. Creation 33(1):110–118, 2019; creation.com/patriarchal-drive.