Brian Thomas, Ph.D.
(Z www.icr.org přeložil M. T. – 09/2011)
Astronomové objevili „supernovu generace“, jak se vyjádřil Joshua Bloom z Kalifornské univerzity (1). Série fotografií přináší svědectví o rychlém nárůstu jasnosti hvězdy proměňující se v supernovu. Pokud mají mít pravdu standardní modely, měl by z ní brzy zbýt obrovský oblak či mlhovina obklopující malou, hustou neutronovou hvězdu.
Podobný výbuch ve vesmíru vždy vzbudí v astronomické komunitě velký rozruch, ale zároveň tím připomíná dlouhotrvající záhadu – kam se poděly zbytky oněch všech ostatních supernov, které bychom měli dnes pozorovat, má-li být vesmír starý miliardy let.
Tato supernova dostala označení PTF 11kly, a nachází se v krásné spirální galaxii Větrník, asi 21 milionů světelných let od Země. Jde o první supernovu objevenou tak brzy po začátku svého výbuchu, a jeden z vedoucích vědců laboratoře v Berkeley Peter Nugent k tomu řekl, že „její jasnost roste každou minutu“ (1). Brzy bychom ji měli vidět na noční obloze pouhým triedrem.
Vědci objevili PTF 11kly dalekohledem na Palomarské hvězdárně v Kalifornii a s podporou energeticky náročného superpočítače zaměřeného na vyhledávání krátkodobých hvězdných událostí. Andrew Howell z centra Global Telescope Network Kalifornské univerzity v Santa Barbara/Las Cumbres prohlásil, že díky téhle události „objevujeme nová vodítka k řešení záhady původu těchto supernov, která nás trápí už 70 let“ (1).
Ať už by se o tom Howell zmínil či ne, jednou z takových záhad je nápadná absence zbytků prachových mračen ze supernov, které by měly vybuchnout v uplynulých miliardách let vesmírné historie. Astrofyzik D. Russel Humphreys shrnul tuto záhadu roku 2005 takto:
„Podle astronomických pozorování zažívají galaxie jako je ta naše zhruba jednu supernovu (prudce vybuchující hvězdu) každých 25 let. Plynné a prachové zbytky z takových explozí (jako třeba Krabí mlhovina) se rychle rozpínají a měly by být viditelné více než milion let. Avšak oblasti v sousedství naší galaxie, kde bychom mohli takové plynné a prachové skořápky pozorovat, obsahují pouze asi 200 zbytků supernov. Takové množství odpovídá historii supernov jen asi 7000 let.“ (2, 3).
Problém chybějících prachových mračen ze supernov je pouze jedním z devíti astronomických pozorování, která citoval astronom Danny Falkner z univerzity Jižní Karolíny roku 1998 a která jsou v přímém rozporu s miliony let historie hvězd, jak to tvrdí většina astronomů (4).
Bezprecedentní příležitost pozorovat PTF 11kly takto bezprostředně po výbuchu může přinést odpověď na některé otázky – a zároveň otevřít nové – o příčinách a důsledcích supernovy. Tento objev nám posloužil také jako připomínka, že zbytky supernov ve vesmíru odpovídají jen tisícům, nikoli milionům let jeho existence.
Standardní evoluční kosmologie se nejspíš budou snažit vysvětlit tahle data tvrzením, že četnost výskytu supernov je o mnoho řádů menší než o tom svědčí dnešní pozorování, nebo budou evokovat představu jakéhosi zbytkového vakua supernovy. Nicméně všechny tyto problémy zmizí, pokud budeme vnímat stáří vesmíru pouze v řádu tisíců let, což je v souladu s kreačním modelem.
Odkazy
- Vu, L. Berkeley Scientists Discover an „Instant Cosmic Classic“ Supernova. Lawrence Berkeley National Laboratory news release. Posted on newscenter.lbl.gov August 25, 2011, accessed August 26, 2011.
- Humphreys, D. R. 2005. Evidence for a Young World. Acts & Facts. 34 (6). Emphasis in original.
- See also Sarfati, J. 1997. Exploding stars point to a young universe. Creation. 19 (3): 46-48; and Clark, D. H. and J. L. Caswell. 1976. A study of galactic supernova remnants, based on Molonglo-Parkes observational data. Royal Astronomical Society, Monthly Notices. 174: 267-305.
- Faulkner, D. 1998. The Current State of Creation Astronomy. Proceedings of the Fourth International Conference on Creationism. Pittsburgh, PA: Creation Science Fellowship.