Další velká kometa

Kometa Tsuchinshan-Atlas a stáří Sluneční soustavy

Donna Mullenax

Z Creation.com přeložil Pavel Akrman – 12/2024. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com. Zdroj úvodní fotografie: © Andrii Biletskyi | Dreamstime.com.

Měli jste možnost v roce 1986 vidět Halleyovu kometu? Nebo kometu Hyakutake (1996)? Či kometu Hale–Bopp (1997)? Nebo kometu McNaught (2007)? Pokud ne, možná jste to stihli letos (2024) – „kometu desetiletí“ ohlašovaly mnohé zdroje.¹

Původně označená kometa C/2023 A3 byla poprvé pozorována 9. ledna 2023 čínskou observatoří Purple Mountain (Nanjing). Pro její potvrzení však nebylo k dispozici žádné další pozorování. Až o několik dní později, 22. února, bylo oznámeno její několikeré pozorování z robotického astronomického systému ATLAS² v Jižní Africe. Kvůli identifikaci pojmenovala Mezinárodní astronomická unie kometu Tsuchinshan³ –ATLAS (T–A). Komety často dostávají jména jejich objevitelů, jako např. komety Hale-Bopp, Wild a Grigg-Skjellerup.⁴

V následujících měsících se objevilo mnoho předpovědí, pozorování a měření ohledně této komety, jejíž dráha je velmi nakloněna k ekliptice (tj. rovina, ve které obíhají planety). Její nejbližší vzdálenost k Zemi se očekávala kolem 12. října 2024, jen pár týdnů po svém maximálním přiblížení ke Slunci. Kometa byla nejspíš jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze.

Někteří si nebyli jisti, zda kometa vůbec přežije svůj průlet kolem Slunce. Je známo, že komety jsou Sluncem pohlcovány.⁵ O kometě T-A se toho musíme ještě hodně dozvědět. Současné odhady její periody (tj. teoretická doba, kterou potřebovala k dokončení jednoho úplného oběhu) se různí, ale pohybují se v řádu tisíců let, takže patří mezi dlouhoperiodické komety (s periodou delší než 200 let).

Vědci a média již samozřejmě používají kometu T-A k podpoře svého evolučního světonázoru, který předpokládá dlouhé věky. Například první zde citovaný článek mluvil o „pravděpodobně první návštěvě za 4,5 miliardy let“.¹

Komety popírají dlouhé věky

4,5 miliardy let je doba, kdy se údajně vytvořila Sluneční soustava spolu se všemi jejími kometami. Tomuto stáří však odporují fakta o omezené životnosti komet. Při každém svém přiblížení ke Slunci ztratí tyto „špinavé sněhové koule“ část svého ledu a prachu. Platí odhad, že krátkoperiodické komety (s dobou kratší než 200 let) nevydrží déle než 10 000 let. A protože takové komety tu stále máme, je Sluneční soustava zjevně mladší než 10 000 let.

Ale i dlouhoperiodické komety mají omezenou životnost, ty však neprocházejí kolem Slunce tak často. Jejich teoretická životnost by tedy mohla být až miliony let – což má stále ještě daleko k požadovaným 4,5 miliardám let. Takže i dlouhoperiodické komety měly už dávno všechny zmizet.⁶

Tento problém bylo nutné po dlouhou dobu obcházet. Jako řešení navrhl astronom Jan Oort v roce 1950 obrovský mrak komet obklopujících Sluneční soustavu. Kometa by pak začala cestu ke svému zničení teprve až poté, co by ji nahodilá prolétající hvězda vyrazila z tohoto kometárního „hlubokého mrazu“ na vnitřní oběžnou dráhu Sluneční soustavy. To tedy mělo vysvětlit stálou přítomnost komet.^7,8

Oortův oblak je považován za zdroj většiny, ne-li všech dlouhoperiodických komet, včetně komety T–A.^6,7 A to i přesto, že pro Oortův oblak dodnes neexistují žádné fyzické nebo pozorovatelné důkazy!

Za druhý předpokládaný zdroj krátkoperiodických komet jsou dnes považována tělesa údajně obíhající kolem Slunce v eliptickém disku za Neptunem, ve vzdálenosti asi 55 astronomických jednotek (AU). Tato oblast se nazývá Kuiperův pás podle astronoma, který jej navrhl v roce 1951. V této oblasti obíhá i Pluto. (Dalším navrhovaným zdrojem komet je tzv. Rozptýlený disk, asi 55–200 AU.) Komety z obou zdrojů by byly opět dostatečně daleko, aby unikly svému zničení, ale na rozdíl od Oortova oblaku dostatečně blízko, aby byly potenciálně detekovatelné. Avšak doposud objevené objekty Kuiperova pásu a rozptýleného disku byly pro evolucionisty velkým zklamáním; většina z nich je příliš velká, a těch o velikosti komety je pro jejich teorii příliš málo.^5,9

Komety tedy i nadále svědčí o našem všemocném a všudypřítomném Pánu a o mladé Sluneční soustavě.

Odkazy a poznámky

1. Oberholtz, C., ‘Comet of a Decade’ to whiz past earth in likely first visit in 4.5 billion years, foxweather.com, 11 Mar 2023.
2. Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System, a NASA-funded robotic astronomical survey and early warning system for near-earth objects. It currently involves two telescopes in Hawaii, one in Chile, and one in South Africa.
3. The older (Wade–Giles) English transcription of the Chinese name of the observatory’s location, 紫金山 (pīnyīn, Zǐjīn Shān), literally ‘Purple-Gold Mountain’.
4. Discovered by the grandfather of CMI’s Russell Grigg, see creation.com/john-grigg.
5. Gohd, C., A doomed comet just fell into the sun. Here’s the video, space.com, 16 Aug 2019.
6. Sarfati, J., Comets—portents of doom or indicators of youth? Creation 25(3):36–40, 2003; creation.com/comets.
7. NASA Solar System Exploration, 10 need-to-know things about the Oort Cloud, solarsystem.nasa.gov, 15 Dec 2019.
8. Faulkner, D., Další problémy s kometami „Oortova oblaku“, Creation 15(2):11, 2001; creation.com/ oortuv-oblak-problemy.
9. Spencer, W., The Manx comet and naturalistic assumptions, J. Creation 30(3):12–14, 2016; creation.com/manx-comet.