Z Irreducible complex systems – teze č. 03 přeložil Pavel Akrman – 11/2024.
Každý funkční celek s uspořádáním současně přítomných jednotlivých dílů se nazývá neredukovatelný komplexní systém. Např. auto ke svému správnému fungování potřebuje přinejmenším motor, spojku, čtyři kola a volant. A proto představa, že by veškerá biologická rozmanitost života na Zemi mohla vznikat postupně, krok za krokem, je stejně pošetilá jako myšlenka, že pravěké auto v raném vývojovém stádiu mohlo být nějak poháněno bez motoru či spojky nebo bez kol.
Všechny živé organismy obsahují tyto neredukovatelně složité systémy. Pokud je z takového celku odstraněn byť jen jediný prvek, celý systém se buď zhroutí nebo přinejmenším přestane správně fungovat. Takové systémy nelze postavit po jednotlivých krocích, protože bez určitého minimálního počtu dílů nemohou fungovat, a tedy ani žít.
Tímto problémem se již zabýval i Charles Darwin. Ve své knize The Origin of Species (O původu druhů) píše: „Kdyby se prokázalo, že existuje nějaký složitý orgán, který snad nebyl vytvořen početnými, postupnými a drobnými modifikacemi, moje teorie by se zhroutila.“
V tomto ohledu uvažoval Darwin stále ještě velmi rozumně. Kdyby tehdy měl stejné vědomosti jako my dnes, pak by svou knihu pravděpodobně ani nevydal. Nicméně evoluční teorie se za posledních 150 let stala natolik zakořenělým mýtem, že mnozí odborníci už ani pro stromy nevidí les.
I ta nejjednodušší buňka vyžaduje speciální ochranný obal, mechanismy pro řízení svého metabolismu, mechanismy pro čtení, zápis a duplikaci DNA atd.
Dalšími příklady včetně lidských orgánů mohou být např. zrak, sluch nebo mozek; kolenní klouby; struktury pro létání ptáků, netopýrů a hmyzu; četná symbiotická spojení mezi organismy; imunitní systém; fotosyntéza; nitrobuněčný transport proteinů atd.1
Součástí konstrukce těchto systémů je i dodání jednotlivých komponent. Musí být vzájemně kompatibilní a být schopné od samého počátku správně plnit svou funkci. Biochemik Michael J. Behe uvádí, že za posledních sedmnáct let žádný odborný časopis nezveřejnil nic o přechodových formách nezbytných při (evolučním) vývoji složitých bimolekulárních struktur.2 To by mělo vést k hlubokému zamyšlení. Níže jsou uvedeny tři příklady neredukovatelných komplexních systémů.
Bakteriální motor3
Obr. 1: „Bakteriální motor – schéma a 3D model“, Junker a Scherer, Evoluce, kritická učebnice, Weyel, 2006, strany 155–159.
I ten nejjednodušší bakteriální motor vyžaduje chemický senzor, řídící protein, osu, ohebný kloub, bičík, motor a ložisko. Motor je ukotven ve vnější membráně, buněčné stěně a cytoplazmatické membráně. Pomocí spojky může bakterie buď stát na místě nebo se pohybovat vpřed a vzad.
Za pomoci motoru se mohou určité bakterie pohybovat. Rotor tohoto motoru je spojen s bičíkem, který se na základě impulsu od bakterie může otáčet. Tento mechanismus se skládá nejméně z devíti různých jednotlivých částí, které musí být pro svou funkci všechny správně sestaveny. Je nepředstavitelné, že by se takový mechanismus mohl vyvíjet krok za krokem a každý jednotlivý mezistupeň by s sebou přinesl nějaký další užitečný prvek pro přežití. Četné předstupně by funkci pohybu vykonávaly nejen méně efektivně, ale prakticky vůbec.
Metamorfóza
Metamorfóza (zdroj: jordandetmers.com)
Motýli, ale i mouchy, včely a brouci, začínají svůj život ve vajíčku, ze kterého se vyklube housenka. Tuto housenku zajímá především jídlo. Rychle roste a několikrát se zbaví své kůže. Nakonec dojde k počátkům přeměny z housenky na kuklu. V kukle vzniká zcela nový tvor, s úplně novými orgány: motýl.
Tato přeměna, známá jako metamorfóza z housenky na kuklu a poté na motýla, tvoří neredukovatelný komplexní systém. K metamorfóze dochází také u jiných živočišných kmenů, obojživelníků, láčkovců a dalších.
Metamorfóza a změna hostitele
Je známo, že u parazitických ploštěnek, jako je např. motolice kopinatá, dochází ke komplikovaným transformačním procesům s několika mezistupni a změnami hostitele. Vývojové cykly tohoto druhu se nemohly vyvíjet prostřednictvím malých evolučních kroků. K jejich vývoji jsou nezbytně nutné vždy všechny vývojové články řetězu. Pokud by i jen jediný chyběl, tvor zemře.
Odkazy
- Michael J. Behe, Darwinova černá skříňka: Biochemická výzva k evoluci , The Free Press, New York, 1996, německý překlad: Resch-Verlag, 2007, strany 87–225.
- Michael J. Behe, Irredducible complex systems , factum červenec/srpen 1998, strany 32–39.
- Michael J. Behe, Darwinova černá skříňka , Resch-Verlag, 2007, strany 118–119.