Je stále více jasné, že vesmír není tím, co kosmologové očekávali.
David F. Coppedge
Z Creation Evolution Headlines přeložil Pavel Akrman – 11/2024. Zdroj úvodního obrázku: NASA.
V článku pod názvem „Jak vesmírný dalekohled Jamese Webba změnil kosmologii?“ hodnotí Dr Ethan Siegel ta nejdůležitější zjištění z dalekohledu JWST (22. října 2024, BigThink.com). Všimněte si, že věci očekávané oproti věcem neočekávaným zmiňuje 9krát. Vzhledem k množství věcí „zcela“ neočekávaných a také věcí neznámých před JWST, mohou být čtenáři skeptičtí ohledně toho, co si dosud mysleli že vědí, protože kosmologové dosud netuší, co je temná hmota ani temná energie, a že „Hubbleovo napětí a záhada rozpínajícího se vesmíru jsou stále stejně nevyřešené jako kdykoli předtím.“
„Astronomové z UT zjišťují konflikty dat JWST s modely reionizace“ – tak zní nadpis článku z 10. října 2024 na Univ of Texas v Austinu. „Uznávané teorie říkají, že tato epocha skončila přibližně 1 miliardu let po velkém třesku,“ začíná tato tisková zpráva. „Nicméně, pokud bychom tento milník vypočítali pomocí pozorování z vesmírného dalekohledu Jamese Webba, reionizace by skončila nejméně o 350 milionů let dříve, než jsme očekávali.“ A dále se říká, že „JWST zpochybňuje současné modely“, a jeho zjištění „jsou v rozporu s tím, co mnoho lidí očekávalo“.
Také Sandro Tacchella z Kavli Institutu sdílí další anomálie z JWST ohrožující současné teorie v článku „Nejranější galaxie vznikly po Velkém třesku neuvěřitelně rychle. Rozbijí vesmír nebo změní jeho stáří?“ (3. října 2024, The Conversation):
„Překvapivá zjištění z JWST o zářících galaxiích ve vysokých rudých posuvech nebo vzdálenostech může ukazovat na to, že tyto galaxie dozrály rychleji, než jsme si mysleli po Velkém třesku. To je důležité, protože to zpochybňuje současné modely formování galaxií. Výše popsaný pevný model účinnosti při tvorbě hvězd, i když ho lze použít při vysvětlení většiny toho, co vidíme, se snaží vysvětlit pozorovaný velký počet jasných a vzdálených galaxií s rudým posuvem větším než deset.“
Není to však zrovna příjemný úkol – už jen vyladit věty typu „tvorba hvězd v raném vesmíru mohla být intenzivnější nebo výbušnější, než se dříve myslelo…“ Je to stejné, jako když evoluční biologové upravují rychlost přírodního výběru, aby zohlednili mezery či exploze ve fosilním záznamu.
Astronom Ian G. McCarthy neví, zda se podaří současným modelům velkého třesku vůbec přežít, nebo zda je nyní právě čas začít znovu – to rozebírá v článku „Vesmír je vyrovnanější, než ukazuje standardní kosmologický model – takže teorie už neplatí?“ z 26. září 2024 na The Conversation. Rád by se však mýlil:
„Je možné, že během několika příštích let vyloučíme standardní model kosmologie a zásadně změníme naše chápání toho, jak vesmír funguje. Nebo se model osvědčí a bude spolehlivější než kdy jindy. Dnes je vskutku vzrušující být kosmologem.“
Takže kolik z toho, co nám kosmologové v průběhu posledních sto let říkali, je správné? Pokud bude „standardní model“ (tj. dohodnutý názor) „odvolán“, nakolik dobré potom bylo „naše chápání toho, jak vesmír funguje“ po celou tu dobu?
Výše zmíněné odkazy jsou nabízeny zainteresovaným čtenářům k dalšímu přemýšlení a zkoumání. Pro určité teisty je riskantní vsadit všechny své karty na „standardní model“, pokud jde o interpretaci Genesis. Jestliže Bůh použil ke vzniku vesmíru jedinečné tvůrčí procesy, nelze potom očekávat, že vesmír pochopíme použitím „standardních modelů“, které už ze své podstaty neberou tyto tvůrčí procesy v úvahu. Proč tedy ignorovat to, co nám jediný očitý Svědek řekl o tom, co udělal?