Kreacionistický přínos vědě

3. Evoluce nepřispěla k vědeckému pokroku

V požadavku skeptiků je obsažena i jistota, že evoluční myšlení přispělo významně k vědeckému pokroku, ale renomovaní vědci se jednoznačně vyjádřili, že tomu tak není. Dr. Marc Kirschner, zakladatel katedry systematické biologie na lékařské fakultě Harvardské univerzity, konstatoval:

“Ve skutečnosti se za uplynulých 100 let téměř veškerá biologie vyvíjela nezávisle na evoluci, kromě samotné evoluční biologie ovšem. Molekulární biologie, biochemie ani fyziologie vůbec nebraly evoluci v úvahu.”⁴

Samozřejmě, jako evolucionista Kirschner doufá, že jednoho dne tomu bude jinak.

Na podobnou notu napsal antikreacionista Larry Witham:

“Je však překvapující, že nejpozoruhodnějším aspektem přírodovědců jako celku je, jak málo se zaměřují na evoluci. Každodenní lhostejnost vůči evoluční teorii je podle zvláštního vydání BioEssays o evoluci z roku 2000 velkým ‘paradoxem’ biologie. ‘I když by velká většina biologů patrně souhlasila s okřídleným rčením Theodosia Dobzhanskyho, že “Pouze ve světle evoluce dávají věci v biologii smysl”, většina z nich vykonává svoji výzkumnou práci docela šťastně bez jakéhokoliv zvláštního zřetele na evoluční myšlenky’, napsal redaktor zmíněného vydání. ‘Evoluce se jeví jako nepostradatelná jednotící myšlenka a zároveň, jako myšlenka krajně zbytečná.’”⁵

Witham vyjádřil rovněž naději, že by se snad mohly věci v budoucnu změnit.

Poté, co podal přehled celé šíře přínosných trendů v biologických vědách, napsal člen Americké asociace pro pokrok ve vědě (American Association for the Advancement of Science, AAAS) a bývalý profesor Philip Skell,

“Darwinovská evoluce — ať už jsou její hodnoty jakékoliv — neposkytuje experimentální biologii žádné plodné objevitelské impulzy.”⁶

4. Evoluce je pro vědecký pokrok škodlivá

Vzhledem ke slepým uličkám, do kterých nás evoluční myšlení zavádí a k plýtvání lidskými i finančními zdroji, byla a je evoluční teorie pro vědecký pokrok škodlivá. Existuje mnoho příkladů tohoto jevu, jako třeba neplodné hledání milionů neexistujících přechodných fosilií⁷ o kterých darwinisté tvrdili, že budou nalezeny.

(Poznámka PK: Popadá mne vztek, pomyslím-li na četné doktorandy, kteří ztratili tři či čtyři roky života neplodnou prací při přehrabování hornin za účelem nalezení nějakých přechodných forem. A pak jsou tu zcestné představy o zakrnělých orgánech a ‘odpadové DNA’, v obou případech to byla zábrana najít jejich funkci — a je toho tady ještě daleko víc. (Divím se, že autor tohoto článku neuvedl alespoň zlomek těch strašných důsledků evolučně pojatého lékařství, kdy bylo mnoho lidí zmrzačeno i zabito v důsledku chybného evolucionistického postoje k lidským orgánům a lidskému tělu, viz zde a zde)

A je zde i trapná historie vědeckých podvodů vyrůstajících z evolucionismu. Většina lidí slyšela o Piltdownském člověku a Haeckelových nákresech embryí a možná i o jeho fantazii jménem Monera. Podvodů je však ještě mnohem víc včetně žabičky ropušky starostlivé, Archaeoraptora, i stovek článků o behaviorální ekologii od Anderse Møllera, abychom uvedli jen několik z nich.⁸

5. Kreacionistické úspěchy ve vědě jsou trvalé

Kolik z dnešních vědců, myšlenkově orientovaných na evoluci, dosáhlo ve vědecké práci něčeho významného; 1 z 500? Kolik je na světě otevřeně kreacionistických vědců? Je jich nepochybně mnoho tisíc, ale známe jména jen asi necelých 500 z nich.⁹ Stačí tedy dva kreacionisté z našeho seznamu, aby ‘porazili těžkou váhu’ evolucionistické vědecké přesily.

Následují někteří kreacionističtí vědci moderní doby, kteří stojí za povšimnutí (v abecedním pořadí):

Professor Dr. Bernard Brandstater — průkopník v anesteziologii. Kromě mnoha dalších zásluh razil myšlenku asistovaného dýchání pro předčasně narozené děti s prodlouženou intubací a vyvinul zlepšený katétr pro epidurální anestézii; oba postupy byly zavedeny v celém světě.¹⁰

Prof. Stuart Burgess — světový znalec biomimetiky (napodobování designu v přírodě). Je profesorem průmyslového designu, katedra strojírenství, univerzita Bristol (Velká Británie) a vede na této univerzitě výzkumnou skupinu konstruktérů. Dr. Burgess je autorem více než 40 článků zveřejněných ve vědeckých časopisech a dalších 50 příspěvků na konferencích. Zaregistroval také 7 patentů a dostal různá ocenění, ze kterých je poslední Vědecká medaile Wessex Institutu.¹¹

Professor Dr. Ben Carson — průkopník v dětské neurochirurgii. Dlouhou dobu byl přednostou dětské neurochirurgie v medicínském komplexu univerzity Johnse Hopkinse. Byl prvním chirurgem, který úspěšně rozdělil siamská dvojčata spojená hlavami a prosazoval také chirurgickou léčbu padoucnice u malých dětí jakož i četné další inovace. Byl oceněn 51 čestnými doktoráty včetně toho z univerzity Yale a Kolumbijské univerzity jako výrazu uznání svých vynikajících výsledků. Je členem lékařské společnosti Alpha Omega Alpha Honor Medical Society, Společnosti významných Američanů Horatia Algera a sedí v četných dozorčích radách obchodních společností a ve vědeckých radách vzdělávacích institucí. Roku 2001 vyhlásilo CNN a časopis Time Bena Carsona jedním z 20 nejvýznamnějších lékařů a vědců USA. Téhož roku ho vybrala Kongresová knihovna za jednu z 89 ‘Žijících legend’. V únoru 2008 udělil prezident Bush Carsonovi Lincolnovu medaili a prezidentskou Medaili svobody, nejvyšší občanská vyznamenání USA.

Dr. Raymond Damadian — člověk s velkou zásluhou o vývoj medicínských zobrazovacích metod s použitím magnetické rezonance (MRI). Byl oceněn Národní medailí USA za technologické inovace, Medailí Lincolna-Edisona a zařazen do Národní síně slávy vynálezců po boku Thomase Edisona, Alexandra Grahama Bella a bratří Wrightů. Roku 2001 ho za celoživotní zásluhy ocenila nadace Lemelson-MIT jako „člověka, který vynalezl skener MRI“. Všeobecně se má za to, že Damadian byl diskriminován v tom smyslu, že mu nikdy nebyla udělena Nobelova cena ani spolu s jinými (dva další vědci si toto ocenění rozdělili), ačkoli objevil fakt, že nemocná tkáň má jiný signál než tkáň zdravá.¹²

Dr. John Hartnett — vyvinul nejpřesnější atomové hodiny světa, které se využívají ve výzkumu a průmyslu po celém světě. Je laureátem Ceny pro vynikajícího vědce (DORA) udělované Australian Research Council (ARC) na univerzitě v Adelaide, kde je mimořádným profesorem. Za relativně krátkou kariéru publikoval více než 200 článků ve vědeckých časopisech, je spoluautorem několika knih a přednášel na konferencích.¹³

Dr. Raymond Jones — vyřešil závažný problém nestravitelnosti rostliny Leucaena (tropická luštěnina) pro pasoucí se skot v Austrálii, kromě jiných zásluh. Tento výzkum přinesl australskému průmyslu s hovězím masem stovky milionů dolarů. Jones byl oceněn Zlatou medailí CSIRO za vynikající výzkumné výsledky a Cenou Urrbrae.¹⁴

Dr. Felix Konotey-Ahulu — mnoho průkopnických výsledků, zejména v oblasti zvládání srpkovité anémie. Je čestným profesorem humánní genetiky Kwegyira Aggreye na univerzitě Cape Coast, Ghana, a lékařem-poradcem pro genetiku v oblasti srpkovité anémie a jiných hemoglobinopatií v komplexu nemocnic Phoenix v Londýně. Ironií je, že srpkovitá anémie je často nesprávně považována za ‘důkaz evoluce’ v učebnicích přírodních věd. Jako uznání své práce dostal Dr. Konotey-Ahulu mnoho vyznamenání.¹⁵

Dr. John Sanford — registroval přes 30 patentů na základě svého výzkumu ve šlechtění rostlin a genetice. Jeho nejdůležitější vědecké přínosy se týkají tří vynálezů, biolistického procesu (‘genová puška’) odolnosti odvozené od patogenů a genetické imunizace. Velká část transgenních zemědělských plodin (jak pokud jde o výnosy tak o osetou plochu) pěstovaných v dnešním světě byla vytvořena metodou genového inženýrství s použitím technologie genové pušky vyvinuté Johnem a jeho spolupracovníky. Dr. Sanfordovi bylo přiznáno Ocenění významného vynálezce, udělovaného asociací Central New York Patent Law Association v letech 1990 a 1995.¹⁶

Dr. Wally (Siang Hwa) Tow — průlomový výzkum v oblasti ‘molárního těhotenství’, nemoci vázané na chudobu. Byl pozván, aby v letech 1962-3 přednášel na zhruba čtrnácti špičkových pracovištích gynekologie a porodnictví v Americe včetně špičkových univerzit jako je Harvard, Johns Hopkins, Kolumbijská univerzita, Newyorská univerzita, UCLA, Cornellova a Stanfordova univerzita. Byla mu udělena docentura Williama Blaira Bella společností RCOG [Royal College of Obstetricians and Gynaecologists] v rámci uznání důležitosti jeho díla. Působil jako profesor a vedoucí katedry porodnictví a gynekologie, Národní univerzita Singapore.¹⁷

Je jasné, že kreacionisté učinili značný přínos pro vědu a činí tak i nadále. Bez kreacionistů by patrně vůbec neexistovala současná moderní věda!

Podobné články v angličtině

• Some scientists alive today who accept the biblical account of creation
• The biblical roots of modern science
• Reading the Bible and understanding nature
• Why does science work at all?

Odkazy a poznámky

1. See creation.com for articles on the names printed in blue.
2. See explanations: Sarfati, J., Why does science work at all? Creation 31(3):12–14, 2009; creation.com/whyscience.
3. creation.com/harrison. See also, Weinberger, L., The Fall and the inspiration for science (review), J. Creation 24(3):18–21, 2010; creation.com/fall-science.
4. As quoted in the Boston Globe, 23 October 2005.
5. Witham, Larry A., Where Darwin Meets the Bible: Creationists and Evolutionists in America (hardcover), p. 43, Oxford University Press, 2002; creation.com/superfluous.
6. Skell, Philip, Why do we invoke Darwin? The Scientist, 29 August 2005; creation.com/skell. Skell’s chair was in chemistry, at America’s prestigious Penn State University, and he was known as the ‘father of carbene chemistry’.
7. Sarfati, J., Refuting Evolution, ch. 3, The links are missing; creation.com/refutingch3.
8. Bergman, J., Why the epidemic of fraud exists in science today, J. Creation 18(3):104–109, December 2004; creation.com/science-fraud-epidemic.
9. Smutnou realitou je fakt, že pro zničení něčí akademické kariéry stačí být jen trochu skeptický vůči evoluční teorii, jak je ukázáno v dokumentu Ben Steina Vyobcován!. Často se ke svému kreacionistickému postoji svobodně a otevřeně přihlásí akademici až těsně před důchodem nebo v důchodu.
10. Creation 36(3):32–35, June 2014; creation.com/brandstater-interview.
11. Creation 32(1):35–37, 2010; creation.com/burgess.
12. Creation 16(3):35–37, 1994; creation.com/damadian-interview; see also Kauffman , G., Nobel Prize for MRI imaging denied to Raymond V. Damadian a decade ago, The Chemical Educator 19:73–90, 2014; cited in creation.com/damadian.
13. Creation 25(4):37–39, 2003; creation.com/exploding-the-big-bang.
14. Creation 21(1):20–22, 1998; creation.com/rjones.
15. Creationist physician and world-class expert on sickle-cell anemia; creation.com/dr-felix-konotey-ahulu.
16. Creation 30(4):45–47, 2008; creation.com/sanford.
17. Creation 35(3):53–55, 2013; creation.com/tow.