kambricka-exploze-2

Kambrická exploze – živá a zdravá

Pavel AkrmanFakta pro stvoření Napsat komentář

Tim Clarey, Ph.D.

Z icr.org přeložil Pavel Akrman – 06/2024.

image

Podcast

Zvuková verze tohoto článku

 

Úvodník Geologické společnosti USA (Geological Society of America, dále jen GSA) tvrdí, že sekulární vědci by měli přestat používat termín „kambrická exploze“.1 Není to kvůli nějakému zvlášť objevnému vědeckému odhalení, ale ze „společenských důvodů“.

Jacob Beasecker a jeho kolegové z Michiganské státní univerzity se pokoušejí ospravedlnit svůj vnímaný nedostatek „exploze“ života tím, že v horninách pod kambriem bylo přece nalezeno mnoho fosilií.1 A tvrdí, že kambrické fosilie se objevují po mnoho milionů let – což je v široce chápaném významu tohoto slova „stěží výbušné“.1 Beasecker a jeho kolegové navíc tvrdí:

„Ale možná tím nejpřesvědčivějším důvodem k přehodnocení použití slova „exploze“ k popisu biologické rozmanitosti během kambria, odděleně od jazykové linie a mezioborového vývoje, je jeho přivlastnění stoupenci nevědeckých názorů na původ života.“1

Jinými slovy, tito stoupenci nevědeckých názorů jsou kreacionisté. Žel, Beasecker a spol. vězí v okovech uniformitariánského vidění světa. Nemohou tedy přijmout historickou pravdu globální Potopy a nadále se pevně – s téměř náboženským zápalem – drží evoluce jako svého jediného „vědeckého“ vysvětlení pro veškeré stvoření. Dále tvrdí, že tito „nevědečtí“ stoupenci jen využívají kambrickou explozi k překrucování evoluční teorie a matení evolucionistů.1

Nicméně Beasecker a spol. ve svém článku nikdy nenabízejí žádné konkrétní vědecké důkazy k odůvodnění svých tvrzení. Neuvádějí žádné předky nebo přechodové formy pro žádný z nových typů tvorů, kteří se v kambriu náhle objevili plně zformovaní a funkční. Dáme-li stranou biogeochemické znaky a domnělou molekulární fylogenetiku příbuznosti, nenabízejí nic, co by prokázalo vztahy mezi předky a potomky, což je nezbytné k vysvětlení různých forem života v kambriu.1

Beasaker a kolegové se snaží dále vysvětlovat:

„Jistě, biologická rozmanitost byla na začátku kambria zcela jedinečná – všechny ty nové tělesné plány – ale nebyla porušena žádná evoluční pravidla (kurzíva i v originále), ani tu nejde o nějakou záhadu či mezioborový spor, jak tvrdí protivědecké kruhy, které se zmocnily pojmu „exploze“.“1

Autoři úvodníku odmítají důkazy v horninách, ukazující náhlé objevení tolika plně zformovaných a funkčních druhů tvorů v kambriu. A tvrdí, že všechna alternativní vysvětlení jsou zcela nevědecká a neměla by být brána v úvahu. A konečně závěrem navrhují, aby vědci změnili termín „Kambrická exploze“ na méně katastroficky znějící název „Velká kambrická bio-diverzifikace“ (Great Cambrian Biodiversification, neboli GCB).1

Avšak existují fosilní důkazy pro nějakou postupnou biologickou rozmanitost v horninovém záznamu, zejména v kambriu, jak tvrdí? Pokud ano, mělo by se nacházet v kambriu a těsně pod ním, tedy v tzv. ediakarském systému, nepřeberné množství podobných druhů tvorů. Evoluční teorie stojí a padá na předcích. Chybějící předkové porušují evoluční pravidla. Například trilobiti (mořští členovci), kteří jsou tak běžní v kambrických horninách, by měli mít níže v ediakarských horninách množství blízce příbuzných předků. Proč tam ale nejsou?

„Celosvětová Potopa je tedy i nadále nejpřesvědčivějším vysvětlením fosilního záznamu a kambrické exploze.“

Studie publikovaná v roce 2018 podrobně zkoumala tyto nejmladší před-kambrické horniny a hledala v nich předky živočišných typů nalezených v kambrických horninách, zejména trilobity.2 Bral se v úvahu dokonce i záznam fosilních stop členovců (tedy otisky a nory) a narušení vrstev, které mohlo být způsobeno různými způsoby uchování.2

Tito vědci prokázali, že existují podobné příležitosti pro uchování v kambrických i před-kambrických horninách, a přesto se fosilie členovců (zejména trilobitů) a fosilní stopy nacházejí pouze v kambrických sedimentech.2 „Absence fosilních těl euartropodů (předpokládaní měkcí předchůdci trilobitů, pozn. překl.) v ediakarské biotě se odráží ve všech ostatních konzervačních režimech v prekambriu, včetně BST (ložiska typu Burgess Shale), fosfátovaných mikrofosilií a ložisek rohovců.“2 Dále zjistili, že fosilní stopy členovců v ediakarských horninových vrstvách „překvapivě chybí“.2

Faktem je, že v před-kambrických horninách skutečně neexistují žádné rodové formy, které by vysvětlovaly náhlé objevení se tolika různých druhů tvorů v kambriu. Takže problém není odstraněn, ať už se evolucionisté snaží toto náhlé zjevení „natáhnout jako harmoniku“ na mnoho milionů let nebo ne. Problém kambrické exploze i nadále trvá.

Náhlé objevení se různých typů fosilií v kambrických vrstvách rozpoznal jako problém již Charles Darwin v 19. století, a ten přetrvává jako trapně nepříjemná záhada dodnes.3 Toto výstižně shrnul Jeff Tomkins ve svém článku v časopise Acts & Facts z roku 2020:

„Kambrická exploze je naprostou evoluční záhadou z mnoha důležitých důvodů. Za prvé, neuvěřitelně složitý život zvířat se objevil náhle a bez jakýchkoliv známek předchozích evolučních předků. Zadruhé, mnoho tvorů, kteří se objevili v kambrických vrstvách, má dnes své živé protějšky, které nevykazují žádné známky evoluce – paradox, kterému sami evolucionisté dali nálepku živé fosilie. Za třetí, červi rournatci (další živé fosilie) byli nalezeni v horninách těsně pod kambriem a v jejich fosiliích byla nalezena měkká, pružná tkáň. Skutečnost, že jejich tkáň, spolu s mnoha dalšími příklady, je stále měkká a nerozložená svědčí o tom, že byli pohřbeni nanejvýš před tisíci lety, při celosvětové Potopě popsané v Genesis.“3

Celosvětová Potopa je tedy i nadále nejpřesvědčivějším vysvětlením fosilního záznamu a kambrické exploze. Tvorové všech typů se náhle objevují jako zkameněliny v pořadí jejich pohřbení, mnoho z nich začíná v kambriu. Evoluční vědci přesto pokračují v hledání předků v horninovém záznamu, nicméně vždy přicházejí s prázdnou. A protože tolik tvorů se poprvé objevuje v kambrických vrstvách, je oprávněné používat termín „kambrická exploze“. Vždyť to podporuje i věda!

Odkazy

  1. Beasecker, J. et al. 2020. It’s Time to Defuse the Cambrian “Explosion.” GSA Today. 30(12):26-27.
  2. Daley, A. et al. 2018. Early fossil record of Euarthropoda and the Cambrian Explosion. PNAS. 115 (21): 5323-5331.
  3. Tomkins, J. 2020. The Fossils Still Say No: The Cambrian ExplosionActs & Facts49(12):10-13.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments