deep-time-irrational

Žádný důkaz evoluce a „dlouhých věků“

Pavel AkrmanEvoluce organizmů Napsat komentář

Dominic Statham

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 06/2024. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Ve východní Asii a východní Severní Americe je mnoho podobných rostlin a živočichů, ale ne v oblastech mezi nimi (obr. 1). Patří mezi ně pavoukovci, mnohonožky, vosy, sladkovodní ryby a více než 150 různých semenných rostlin.1,2 Evolucionisté se to snaží vysvětlit tím, že před mnoha miliony let byly severní oblasti teplejší a východní Asie a východní Severní Amerika byly součástí jedné souvislé rostlinné a živočišné distribuce (obr. 2). Potom, jak říkají, asi před pěti miliony let se klima ochladilo a došlo k oddělení rostlinného a živočišného života (obr. 1).3

similarities

Obr. 1

Obrázek 1. Mezi divokou zvěří východní Asie a východní Severní Ameriky je mnoho podobností.

identical-species

Obr. 2

Obrázek 2. Podobné a totožné druhy nalezené ve východní Asii a východní Severní Americe svědčí o tom, že tyto dvě oblasti byly kdysi součástí jedné souvislé rostlinné a živočišné distribuce.

Pogonia

Obr. 3

Obrázek 3. Pogonia ophioglossoides nalezená v Severní Americe (vlevo) a Pogonia japonica nalezená ve východní Asii (vpravo).

Některé rostliny a houby nalezené ve východní Asii a východní Severní Americe jsou tak podobné, že jsou klasifikovány jako stejný druh.4,5 Ostatním byla přidělena jiná druhová jména, ale patrně by tomu tak být nemělo. Například orchidej hadí tlama se jmenuje Pogonia ophioglossoides, vyskytuje-li se ve východní Severní Americe, ale pokud roste ve východní Asii, nese název Pogonia japonica (obr. 3). Při pěstování za stejných podmínek jsou však nerozeznatelné (obr. 4).

Pogonia-japonica

Obr. 4

Obrázek 4. Pogonia ophioglossoides (vlevo) a Pogonia japonica (vpravo) pěstované vedle sebe.

Posvátný lotos (východní Asie) a žlutý lotos (východní část Severní Ameriky) jsou klasifikovány jako dva různé druhy, Nelumbo nucifera a Nelumbo lutea (obr. 5).6 Jejich hybridní forma je však plodná, což opět ukazuje na to, že jde skutečně o jeden druh.7

Pozoruhodné podobnosti mezi rostlinami a houbami těchto dvou oblastí představují vážný problém pro evolucionisty a jejich víru v „dlouhé věky“. Je to proto, že u sesterských druhů, žijících na různých kontinentech a oddělených obrovskými vzdálenostmi nad pevninou/oceánem let se očekává během milionů vývoj rozdílných vlastnosti. Podle evoluční teorie se předkové lidí oddělili od ostatních tvorů podobných opicím asi před šesti miliony let. Údajně od té doby dal evoluční proces vzniknout všem těm mnoha změnám, které z těch tvorů udělaly lidi, jako jsme dnes my. Proto je pro evolucionisty těžko vysvětlitelné, proč se také ve stejném časovém období rostliny a houby východní Asie a východní Severní Ameriky nevyvinuly a nezměnily!

Nelumbo-lutea-h

Obr. 5

Obrázek 5. Nelumbo lutea nalezený v Severní Americe (vlevo) a Nelumbo nucifera nalezený ve východní Asii (vpravo). Jejich hybridní forma je plodná, což svědčí o tom, že jde skutečně o jeden druh.

Podobnosti mezi divokou přírodou těchto dvou oblastí však nepředstavují pro biblické kreacionisty žádný problém. Je tomu tak proto, že podle Bible žádné ze stanovišť, které se dnes na Zemi nachází, nemůže být starší než přibližně 4 500 let, tedy v době celosvětové Potopy, zaznamenané v Genesis 6-8. Je možné, že díky teplému klimatu, které existovalo ve vysokých zeměpisných šířkách bezprostředně po Potopě, vyrostla souvislá rostlinná a živočišná distribuce spojující východní Asii a východní část Severní Ameriky (obr. 2). Tato oblast pak mohla být rozdělena na dvě části následnou dobou ledovou a také stoupající hladinou moří po jejím ústupu, asi 800 let po Potopě.8

Tylopilus

Obr. 6

Obrázek 6. Stejný druh houby Tylopilus alboater roste divoce jak v Číně, tak i v Severní Americe východně od Skalistých hor.

Lactarius-indigo

Obr. 7

Obrázek 7. Modrá mléčná houba, ryzec indigový Lactarius indigo se vyskytuje jak v Japonsku, tak i na východě Severní Ameriky.

Odkazy a poznámky

  1. Wen, J., Evolution of the eastern Asian and eastern North American disjunct distributions in flowering plants, Annual Review of Ecology and Systematics 30:421-455, 1999. Return to text.
  2. Quian, H., Foristic relationships between eastern Asia and North America: test of Gray’s hypothesis, The American Naturalist 160(3):317-332, 2002.
  3. Xiang, Q. et al., Timing the Eastern Asian–Eastern North American Floristic Disjunction: Molecular Clock Corroborates Paleontological Estimates, Molecular Phylogenetics and Evolution 15(3):462–472, 2000; cals.ncsu.edu/plantbiology/Faculty/xiang/Xianglab/www/Papers/XiangSoltis2000.pdf.
  4. Viz odkaz č. 2, str. 318.
  5. Hongo, T. And Yokoyama, K., Mycofloristic ties of Japan to the continents, Memoirs of the Faculty of Education of Shiga University 28:75-80, 1978; libdspace.biwako.shiga-u.ac.jp/dspace/bitstream/10441/3581/2/SJ07_0028_076A.pdf.
  6. botit.botany.wisc.edu/courses/systematics/family_index/Family_Pages/Family_N_O/Nelumbonaceae.html.
  7. Xue, J. et al., Polymorphic chloroplast microsatellite loci in Nelumbo (Nelumbonaceae), American Journal of Botany e240-e244, 2012.
  8. Viz Batten, D., ed., The Creation Answers Book, Creation Book Publishers, Queensland, Australia, ch. 16, 2009; https://dl0.creation.com/articles/p075/c07550/chapter16.pdf.

 

 

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments