muzeum-bible

Věda, Písmo a obraz Boží

Pavel AkrmanBible, křesťanství, náboženství Napsat komentář

Nancy Pearceyová

Z Evolution News přeložil Pavel Akrman – 10/2023. Nancy Pearceyová je profesorkou na Houstonské křesťanské univerzitě. Je členkou Discovery Institute a vystupovala na celoroční výstavě Muzea Bible na téma „Písmo a věda: Náš vesmír, my a naše místo v něm“ ve Washingtonu, DC. Pearceyová byla požádána, aby se zabývala tématem „k obrazu Božímu“ a dnešní text je jedním z jejích zaznamenaných komentářů k tématu. Úvodní obrázek: Záběr z celoroční výstavy v Muzeu Bible.

Možná vás to překvapí, ale dokonce i věda závisí na konceptu „k obrazu Božímu“. Aby bylo vůbec možné vědu provádět, musí lidská kultura přijmout dva atributy:

  1. že příroda má srozumitelný řád
  2. a že lidská mysl je schopna tento řád objevit.

Dnes jsme zvyklí myslet tak, že příroda má racionální řád – tj. že existují „přírodní zákony“ – máme tendenci si myslet, že je nám to dáno jednoduše intuicí. Ale historik A.R. Hall v klasické knize s názvem The Scientific Revolution, 1500-1800 (Vědecká revoluce v období let 1500-1800) tvrdí, že žádná jiná kultura, východní ani západní, starověká ani moderní, nikdy nepoužila slovo „zákon“ v kontextu přírody. To vzniklo výhradně na Západě až v době, kdy jeho kultura byla prostoupena křesťanstvím.

Stvořitel a Zákonodárce

Jak tvrdí Hall, protože Bůh Bible byl jak Stvořitelem, tak i Zákonodárcem, bylo také všem jasné, že zákony dal svému stvoření právě tento Bůh. Hall říká:

„Použití slova „zákon“ v takové souvislosti [tj. s přírodou] by bylo ve starověku nesrozumitelné, zatímco hebrejská a křesťanská víra v Boha, který byl zároveň Stvořitelem a Zákonodárcem, jej činila platným.“

Druhý požadavek na vědu je stejně důležitý – přesvědčení, že lidé mají mysl, která je schopna tento řád objevit. Antropolog Loren Eiseley ve své knize Darwin’s Century (Století darwinismu) vysvětluje, že věda vznikla „jednoznačně vírou v to, že vesmír má řád a může být interpretován racionální myslí“. Jinými slovy, věda vyžaduje epistemologii neboli teorii poznání, která zaručí, že lidská mysl je vybavena k získání skutečné znalosti o světě.

Historicky tato záruka pocházela z doktríny, že lidstvo bylo stvořeno k obrazu Božímu – a že tedy lidský rozum odráží do určité míry Boží Mysl. Snad nejslavnější linií prvních vědců je snažit se „myslet tak, jak myslí Bůh“. Tato fráze pochází od Johannese Keplera, raného astronoma. Kepler řekl, že Bůh chtěl, abychom vnímali přírodní zákony – „když nás stvořil ke Svému obrazu, pak tím chtěl, abychom se podíleli i na Jeho vlastních myšlenkách“.

Christopher Kaiser ve své knize Creation and the History of Science (Stvoření a historie vědy) říká, že první vědci sdíleli přesvědčení o srozumitelnosti přírodního světa, protože „tatáž mysl, která je zodpovědná za jeho uspořádání, se odráží také v lidském rozumu“.

Nejzákladnější teorie

Sociolog Rodney Stark v knize How the West Won (Jak Západ zvítězil) shrnuje vliv křesťanství těmito slovy:

Tím nejpozoruhodnějším aspektem vzestupu vědy není snad to, že první vědci hledali přírodní zákony a byli si jisti, že existují, ale že je vůbec našli. Dalo by se tedy říci, že tou nejzákladnější ze všech vědeckých teorií je tvrzení, že vesmír měl Inteligentního Konstruktéra, a že toto tvrzení bylo vždy znovu a znovu úspěšně potvrzováno empirickými testy. (Zdůraznění přidáno)

Výstava v Muzeu Bible tedy o tomto vypovídá naprosto správně. Přesvědčení, že lidé jsou stvořeni k obrazu Božímu je základem toho, co znamená být člověkem, a také toho, čeho můžeme dosáhnout.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments