Pavel Kábrt
30. 7. 2008
Ne, to až zas tak velké překvapení není. Že se mezi 66 milióny Němců našli lidé typu Hitlera, Göringa či Eichmanna, ne, to není až tak velký šok. V každém větším společenství lidí se najdou lidé, kteří jsou ochotni druhým ublížit, protože přijali nějakou nesmyslnou ideologii. Ne, to až tak nepřekvapuje. Co ale naprosto šokuje, co je na pováženou, je, kolik tito vyšinutí lidé získají stoupenců na svoji stranu. Kolik lidí vzdělaných i nevzdělaných je podporuje, jak obrovské množství lidí přijme jejich neuvěřitelně špatnou filozofii, jaké davy profesorů a doktorů nebo lidí naprosto nevzdělaných je ochotno těchto několik nebezpečných lidí milovat, sponzorovat, obětovat se pro ně a vyhlašovat je za svoje vzory. To je vskutku šok! To je na pováženou.
Ne, to až zas tak velké překvapení není. Že se ve velkém společenství lidí najde pár jedinců či rodin, které se nestydí ukazovat svoje intimní věci na veřejnosti, třeba v televizi, mluvit tam před veřejností plytké nesmysly, chovat se beze studu, ventilovat svoje prázdné nitro spoustě diváků zcela bez skrupulí, obnažovat se a těšit se, že za to budou slušné peníze – ne, to až zas tak nepřekvapí. Tihle primitivní jedinci se najdou vždy a všude v dostatečném vzorku lidí. Co ale naprosto šokuje, co je na pováženou, je, jakou sledovanost takový pořad má. Kolik milionů lidí tuto skupinu duchovně prázdných jedinců sleduje po mnoho hodin a hltá každou jejich sprostotu, oplzlost a přízemnost. To je vskutku šok! To je na pováženou.
Ne, to až zas tak velké překvapení není. Že se najde mezi desítkami milionů lidí pár jedinců, kteří začnou druhé přesvědčovat o tom, že vládnout všem lidem mají právo pouze dělníci, to nepřekvapí. Ani to není velký šok, že se najde nějaký příživník či alkoholik, jako byl Karel Marx, kterému jsou sice osobně dělníci zcela ukradení, ale to mu nebrání založit si na nich svoji filozofii o šťastné budoucnosti celého lidstva. Co je lidstvo lidstvem byli jedinci, kteří vymýšleli nesmyslné teorie a nazývali je univerzálním lékem lidstva. Co ale opravdu šokuje a je na pováženou, je, kolik taková nesmyslná filozofie (třeba komunismus) může získat stoupenců, jak obrovské davy lidí jí uvěří a jsou schopny se pro ni nejen obětovat, ale i vraždit, udávat své nejbližší a týrat všechny ty, kteří mají jiný názor. To je vskutku šok! To je na pováženou.
Ne, to až zas tak velké překvapení není. Že se najdou autoři, režiséři a televizní štáby, které točí filmy, kde si lidé podřezávají krky, kde se střílejí, vraždí a kde tečou potoky krve, filmy s neuvěřitelnými sexuálními zvrácenostmi, ale jinak úplně bezobsažné a bez sebemenšího kousku důvtipu, ne, to nepřekvapí u velkých národů a ve velkých státech, jako je třeba Kalifornie. Tihle duchovně nemocní lidé byli vždy, vždy se shlukovali do skupin a vytvářeli za peníze ošklivosti všeho druhu – podstatné pro ně je, že to sype. Ne, toto nepřekvapí. Co ale naprosto šokuje a je na pováženou, je, jak úspěšní a oslavovaní tihle primitivové jsou, jak úspěšně svoje nechutná díla prodávají, jaké milionové zástupy se tlačí v kinech a knihkupectvích, aby se z těch škvárů potěšili. Jak obrovské množství lidí si touto špínou krmí svůj mozek. To je vskutku šok! To je na pováženou.
Ne, to až zas tak velké překvapení není. Že se najde mezi desítkami milionů lidí někdo, kdo si vymyslí nějakou bizardní historku třeba s dějepisnou zápletkou, které se lidé buď zasmějí anebo ji vypráví svým dětem jako pohádku na spaní, to je mezi lidmi běžné. Baron Prášil či Sedmilháři patří ke koloritu lidské společnosti. Nemůže nás tedy vůbec překvapit, že třeba nějaký Charles Darwin začne lidem vyprávět neuvěřitelný příběh o dávné minulosti, jak se písek, kameny a voda proměnily na lidi, zvířata a rostliny, jen tak, za dost dlouhou dobu. Ne, tomu se nedivme, to prostě možné je: co je lidstvo lidstvem byli jedinci, kteří vymýšleli kuriózní a legrační příběhy o minulosti. Co ale fakt šokuje, je, kolik lidí vezme tyto hlouposti naprosto vážně a jak velké množství lidí tuto Darwinovu báchorku o minulosti přijalo jako reálnou historii světa. To je šok! Lidé bez vzdělání stejně jako profesoři a doktoři začali tuto bajku studovat, rozvádět a dokonce nazývat vědou. Zasvětili jí svůj života i kariéru a zaprodali svoje srdce i rozum. To je vskutku šok! To je na pováženou.
Dnes jsem byl, jak to občas dělám, povídat si s lidmi na ulicích. Ptal jsem se jich, zda Darwinově pohádce o tom, jak se nějaká dávná skupina neznámých zvířat začala postupně měnit na člověka, věří. A zda věří dokonce i tomu, že kdysi z neživého povrchu planety začaly postupně vystupovat živí tvorové, jen tak, jak šel čas. Ano, věříme, slyšel jsem mnohokrát. Mnoho lidí v ČR i jinde na světě tomu věří, při dnešní procházce jsem nenarazil na nikoho, kdo by tenhle nesmysl alespoň trochu zpochybňoval – navíc ani jeden z oslovených o evoluční teorii moc nevěděl. Považovali ji však za přijatelnou historii lidského rodu – a s tímhle názorem klidně prožijí celý svůj život.
Co je lidstvo lidstvem, vždy byli jedinci, kteří si rádi vymýšleli nesmyslné historky, to by nás nemělo vůbec překvapit. Darwin ve své autobiografii přiznává, že si už jako chlapec velmi rád z lidí utahoval a vymýšlel nepravdivé příběhy. No, a dnes se jeho příběhy staly vědou! Přestože mám už velký kus pozemského života za sebou, dvě věci mě však stále znovu a znovu udiví: jak je to možné, že tak velké množství lidí těmto Darwinovým hloupostem zaprodalo srdce i rozum, a to druhé, jak je to možné, že většina lidí je naprosto neochotná se o tom vůbec nějak bavit a ověřit si, čemu to vlastně uvěřili. Na každého, kdo jim nabízí reálnější pohled na minulost a zcela nová fakta, koukají jako na dotěrný hmyz a honem už pádí pryč nebo odvádějí řeč jinam.
Tak mě napadá: neexistuje tu nějaká souvislost mezi špatným názorem a neochotou se o tom bavit?