(Z Creation.com přeložil Václav Dostál 3. 3. 2014. Editace textu: Pavel Kábrt.)
Stále jsme bombardováni procesy a událostmi, požadujícími miliony let. Mnozí z nás slyšeli, že ke tvorbě uhlí a ropy je zapotřebí milionů let. Ledové vrstvy Grónska (Grónsko = Greenland = louka) a Antarktidy jsou také pokládány za miliony let staré. Tvrdí se, že grónská ledová vrstva měla pravděpodobně stejnou velikost několik milionů let, zatímco Antarktická ledová vrstva začala růst před 30 miliony let a dosáhla současné velikosti před 15 miliony lety.
Až do 60. let vědci vrtali hluboko do ledových vrstev. Po vynesení vzorků jader z dutiny vrtů, měřili v ledu četné odlišnosti. Z nich vytvořili časové měřítko shora dolů jádrem vrtu, něco přes 100 000 let pro grónskou ledovou vrstvu a pro antarktickou ledovou vrstvu došli až k miliónu let. Musíme poznamenat, že vlastně neměřili tyto věky, ale vyvodili je na základě své víry o minulosti, jak uvidíme. Ve svém myšlení stále považují tyto chronologie za nejpřesnější.
Některé z těchto proměnlivostí blízko horní grónské ledové vrstvy zachycují roční vrstvičky. Takže se tvrdí, že přesnost datování je v rocích. Na základě těchto ročních vrstev vědci dokonce tvrdili, že dokážou spočítat 110 000 ročních vrstev v 90% vzdálenosti směrem k podloží vzorku jádra 2 GISP21 (Projekt 2 Grónské ledové pokrývky); je to jako počítání letokruhů stromů při určování jejich stáří.
Ledová jádra jsou považována za silné důkazy proti biblickému časovému měřítku asi 6 000 let. Někteří vyznávající křesťané použili ledová jádra jako „definitivní důkaz“, že Noemova potopa nebyla globální2.
Je to všechno pravda? Ne, není!3. Odhalí nám to jen nevelké ověření dat a jejich interpretací. Musíme použít 1Te 5:21: “Všechno pečlivě zkoumejte, a pak se pevně držte toho, co je dobré“. To je motivující verš pro můj výzkum. Držím se pevně Bible jako správné Boží komunikace s námi a Ježíše jako svého spasitele a Pána. Proto jdu dál za to, co říká povrchní interpretace dat, která nám podávají světští lidé. Objevil jsem, že můžeme vyprávět jiný příběh, který je založený na biblickém světonázoru4.
Ledový příkrov v Grónsku a Antarktidě
Grónský ledový příkrov (východní pobřeží, letecký pohled). Klikni pro zvětšení
Led pokrývá 10% povrchu Země, hlavně grónskou a antarktickou ledovou vrstvou. Grónská ledová vrstva má průměrnou hloubku 1 600 metrů, s maximální hloubkou asi 3 400 metrů. Pokrývá oblast 1,8 milionů čtverečných kilometrů. Antarktická ledová vrstva má průměrnou hloubku asi 1 900 metrů, s největší hloubkou asi 4 200 metrů přes oblast 13,9 milionů čtverečních kilometrů.
Průměrná srážlivost na grónské ledové pokrývce je 32 cm/rok, zatímco na Antarktidě je 18,6 cm/rok. Na jihovýchodním konci Grónska je mnohem větší srážlivost než průměr, a bylo to zde, kde výzkumníci odkryli „Ledovcové děvče“ hluboko v ledu (viz vysvětlení pod článkem). Většina srážek na Antarktidě je blízko pobřeží, ale na horním vrcholu ledové pokrývky je jen asi 5 cm/rok a je v podstatě „polárním dezertem“. Takže tyto roční vrstvy jsou příliš tenké pro datování metodou ročních vrstev.
Jak se shromažďuje sníh na vrcholu ledové pokrývky a případně se mění na led, váha každé roční vrstvy zvyšuje stále více tlak směrem dolů. Pod tlakem se led deformuje a „teče“ jako plast, takže nahromaděná váha vytlačuje led ven do stran (viz obr. níže).
To způsobuje, že roční sněhové a ledové vrstvy se stávají tenčími dále dolů v ledové vrstvě. Roční nahromadění ledu v našem současném klimatu je vyrovnáno letním táním a proudem ledu ven do oceánů. To vše ovlivňuje naši interpretaci starších vrstev.
A co ty roční vrstvy v Grónsku?
Dlouhé věky „viděné“ v grónských a antarktických ledových jádrech závisí na víře, že vysoké stáří je to, jak se na ledové plochy musíme dívat od začátku. Problém je v předpokladu uniformitarianizmu v materialistickém paradigmatu. Uniformitarianizmus je dogma, hlásané vědami o Zemi už od doby osvícenství ke konci 18. století. Je to víra, že všechno je výsledkem pomalých postupných procesů, jak je vidíme dnes prodlouženo přes miliony let. Osvícenství byla doba vzpoury proti Bibli, ve které byl rozum použit k tomu, aby se jeho pomocí dospělo k veškeré pravdě. Moderní kultura následovala zaujatosti osvícenství už od jeho počátku. (Navrhuji přejmenovat dobu „Osvícenství“ na dobu „Zatemnění“ – pozn. edit.)
Vědci věří, že grónská ledová pokrývka byla stejné velikosti po mnoho milionů let. S touto vírou předpokládají, že roční vrstvy, které se nacházejí blízko vrcholu, se stávají tenčími než papír, když dosáhnou dna ledové pokrývky. Roční vrstvy jsou zřetelné v 500 m výškách grónských ledových jader, ale poté, s narůstající hloubkou, jak se vědci domnívají, se ztenčují a stávají méně a méně zřetelnými. To je tam, kde jim jejich předpoklad umožňuje obrovské počty let v jejich časovém měřítku.
Například existují stovky sem a tam jdoucích nepravidelností uvnitř ledových proměnných směrem k dolní části jádra. Jsou způsobeny nejen ročními vrstvami, ale také jednotlivými bouřemi a proměnlivostí uvnitř samotné bouře. Za předpokladu, že ledová pokrývka je vysokého věku, materialističtí vědci věří, že ztenčování vymaže všechno kromě ročních vrstviček. Ovšem v biblickém časovém měřítku by roční vrstvy směrem dolů byly během doby ledové mnohem tlustší. Dále, bouře a změny v bouřích by nebyly vyhlazeny. Takže materialističtí vědci započítávají bouře a změny v bouřích jako roční vrstvy a tím velmi nafukují „věk“ ledové pokrývky. Nejprve vědci napočítali pouze 85 000 let směrem dolů k nitru jádra GISP2, ale vzhledem k jejich očekávání to bylo „špatné“ datum. Zvýšili tedy rozlišení u jednoho přístroje, a poté napočítali o 25 000 „ročních vrstev“ navíc k 500 m dnu ledového jádra5. A tak došli ke 110 000 let stáří, tedy to, co předpokládali na začátku výzkumu. Je také zajímavé, že ledová jádra ukazují pouze na jedinou dobu ledovou, jak předpokládá biblické paradigma6.
Dlouhé věky Antarktidy založené na argumentech v kruhu
Věci tvrdili, že datování dlouhých antarktických vrtných ledových jader vycházejí na téměř milion let. Protože je tu však dnes nízká srážkovost, kterou materialističtí vědci považují za stejnou i v minulosti, roční vrstvy se nedají počítat. Pro datování ledových jader vědci jednoduše porovnávali posloupnosti nepravidelností (metoda tzv. „wiggle matching“) v jednotlivých izotopech kyslíku nebo vodíku s nepravidelnostmi v jádrech hlobokomořského sedimentu. A hlubokomořská jádra byla jednoduše porovnávána s astronomickou teorií doby ledové, chatrného mechanizmu slepeného z více než 60 teorií, vymyšlených za účelem objasnění záhady doby ledové4, 6. To je v podstatě žonglování mezi argumenty v kruhu.
Na druhou stranu vulkanismus a jiné procesy během Noemovy Potopy ohřívaly zemské oceány a způsobovaly rostoucí vypařování a srážky. Takže grónské a antarktické ledové příkrovy by v období po Potopě prudce rostly. Při současné rychlosti srážek by se grónská ledová pokrývka tvořila právě 5000 let, zatímco antarktická ledová pokrývka by se vytvořila za 10 215 let. Ale ledové pokrývky rostly mnohem rychleji po Potopě v náhlé ledové době, která trvala asi 700 let. Existovalo mnohem větší každoroční sněžení a mnohem menší letní tání. Takže grónská a antarktická ledová pokrývka rostla prudce po stovky let po Potopě6, a nakonec dospěla k ustálenému stavu, který pozorujeme dnes. To znamená, že množství ledu v těchto ledových pokrývkách je to, co bychom předpokládali pro věk jen asi 4 300 let – čas od Potopy.
To, co tedy věříte o ledových pokrývkách spolu s ostatním světem, rozhoduje i o Vaší interpretaci získaných vědeckých údajů. A nyní je jasné, že přijetí záznamu dějin země z Bible je nejbezpečnější způsob poznání pravdy. To platí nejen pro vědu, ale také pro Boží jednání s lidstvem, pro pochopení jeho plánů a smyslu existence tohoto světa.
Záchrana „Ledovcového děvčete“ z jihovýchodního Grónska
Glacier Girl (Ledovcové děvče) je nové jméno pro jedno ze šesti P-38 letadel, které muselo nouzově přistát na jihovýchodní grónské ledové pokrývce během 2. světové války (viz článek Ztracená letka). Všichni lidé přežili a byli později zachráněni. Během následujících let bylo letadlo pohřbeno pod pokrývkou sněhu a ledu. Pat Epps, bohatý podnikatel, se rozhodl letadlo zachránit, ale nejprve je nemohl najít. Po 11 letech hledání nalezli letadlo pohřbené pod 79 m ledu a 1,6 km od jejich původního místa. To byl šok. Nakonec se jim po značném úsilí podařilo jedno z letadel vytáhnout na povrch, ale po kusech, které byly později znovu sestaveny. Podařilo se mi navštívit Middlesboro, v jihovýchodní Kentucky, kde dokončovali rekonstrukci Ledovcového děvčete. Ředitel mi řekl, že badatelé původně mysleli, že letadlo je pohřbeno pod asi 10 metry sněhu, a bude tedy snadné je dostat zpět.
Domnělá hloubka pohřbení byla zřejmě založena na průměrné srážkovosti v Grónsku, ale ve skutečnosti je v jihovýchodním Grónsku srážkovost přes 70 cm/rok. To dává smysl, protože oblast je v nízké nadmořské výšce, blízko oceánu, poblíž polostálé Islandské nížiny. Tak obrovské srážky nám ukazují, jak rychle se v Grónsku mohl nahromadit led od té doby, kdy se začal vytvářet během doby ledové.
Odkazy a poznámky
- GISP2 znamená Greenland Ice Sheet Project 2.
- Seely, P.H., The GISP2 core; ultimate proof that Noah’s Flood was not global, Perspectives on Science and Christian Faith 55(4):252–260, 2003.
- Vardiman, L., Ice Cores and the Age of the Earth, Institute for Creation Research, Dallas, TX, 1993. See also Vardiman, L., Rapid changes in oxygen isotope contents of ice cores: caused by fractionation and trajectory dispersion near the edge of an ice shelf, Journal of Creation 11(1):52–60, 1997; Woodmorappe, J., Greenland ice cores: implicit evidence for catastrophic deposition, Journal of Creation 16(3):14–16, 2002.
- Oard, M.J., The Frozen Record: Examining the Ice Core History of the Greenland and Antarctic Ice Sheets, Institute for Creation Research, Dallas, TX, 2005. See also Oard, M.J., “ A tale of two Greenland ice cores, Journal of Creation 9(2):135–136, 1995; Oard, M.J, Do Greenland ice cores show over one hundred thousand years of annual layers? Journal of Creation 15(3):39–42, 2001; Oard, M. J., Wild ice-core interpretations by uniformitarian scientists Journal of Creation 16(1):45–47, 2002; Oard, M.J., New ice core records 120,000 years?, 2003; Oard, M.J., Ice cores vs the Flood, Journal of Creation 18(2):58–61, 2004; Oard, M., Vardiman, L., Wieland, C., Cold comfort for long-agers, Journal of Creation 19(3):51–53, 2005.
- Meese, D.A., Gow, A.J., Alley, R.B., Zielinski, G.A., Grootes, P.M., Ram, K., Taylor, K.C., Mayewski, P.A. and Bolzan, J.F., The Greenland Ice Sheet Project 2 depth-age scale: Methods and results, Journal of Geophysical Research 102(C12):26,411–26,423, 1997.
- Oard, M.J., Frozen in Time: Woolly Mammoths, the Ice Age, and the Biblical Key to Their Secrets, Master Books, Green Forest, AR, 2004.