Pavel Akrman
Podcast
Zvuková verze tohoto článku
Většina lidí nemyslí na Genesis, když přemýšlí o Vánocích. První kniha Bible se během adventních bohoslužeb běžně necituje. V období Vánoc si většinou přejeme veselé, příjemné či požehnané vánoční a novoroční svátky. Téměř každá křesťanská evangelizace se v této době zaměřuje na vyprávění o narození Ježíše. Marie, Josef, pastýři a mudrci – to jsou její hlavní části. A přesto jsou Vánoce v knize Genesis neoddělitelně zakotveny.
V Bibli se první zmínka o Ježíši objevuje ve slibu daném Adamovi a Evě bezprostředně poté, co zhřešili proti Bohu. V Genesis 3:15 říká Bůh Satanovi: „Položím nepřátelství mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.“ Potomek Evy bude Pán Ježíš Kristus. Zde se mu říká „semeno“ ženy, protože neměl lidského otce, ale zázračnou Boží mocí se narodil z panny (Izajáš 7:14, Matouš 1:20, 23).
Lukáš v kapitole 3 svého evangelia sleduje Ježíšovu lidskou linii od Marie až po Adama. Není tu ani nejmenší náznak nějakého zlomu, kde by měly končit historické postavy a začít ty mýtické – ne, všechny osoby jsou považovány za stejně historické, a to včetně samotného Adama, který byl stvořen přímo Bohem, nikoli prostřednictvím dlouhé řady opičích předků z rybničního kalu na počátku (Lukáš 3:38).
Proč bylo nutné, aby Ježíš byl potomkem Adama?
Ve Starém zákoně prorok Izajáš nazývá přicházejícího Mesiáše „Příbuzenským Vykupitelem“, v hebrejštině „go el“ (Izajáš 59:20). Příbuzný-vykupitel je mužský příbuzný, který měl podle různých zákonů Pentateuchu výsadu nebo odpovědnost jednat jménem příbuzného, který byl v nesnázích, nebezpečí nebo nouzi. Takový příbuzný, který vykupuje nebo obhajuje příbuzného, je nejzřetelněji znázorněn v knize Ruth, kde příbuzným-vykupitelem je Boaz.
To znamená, že Mesiáš musel být pokrevní příbuzný těch, které vykoupil. Bylo nutné, aby se Ježíš narodil do lidského rodu prostřednictvím fyzického původu z Marie (potomka Adama), protože jen Adamovi potomci mohou být spaseni. Andělé nás nemohli zachránit; a samotní andělé, kteří zhřešili, nemohou být spaseni skrze Kristovu smrt (Židům 2:16), protože nejsou Adamovými potomky. Bez úzkého vztahu mezi událostmi v Genesis a evangelii by přišel Ježíš na svět pouze jako výjimečný člověk, jeden z mnoha proroků či zakladatel nového náboženství.
Z Písma je velmi zřejmé, že Pán Ježíš není nikdo jiný než Bůh Stvořitel, který stvořil celý vesmír. Apoštol Jan, velký evangelista s četnými odkazy na Ježíše, nám ve svém evangeliu říká, že „všechno povstalo skrze něho a bez něho nepovstalo nic, co povstalo“ (Jan 1:1–3). A když o Ježíši mluví apoštol Pavel, říká nám, že všechno „na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné … bylo stvořeno skrze něho a pro něho“ (Koloským 1:16).
Důvodem vánočního období je příchod Ježíše na Zemi, aby zemřel za hříchy světa, a pak znovu vstal, aby dal nový život všem, kteří v Něj vložili svou důvěru.
Co má společného s Vánocemi Santa Klaus?
Je smutnou realitou, že Vánoce jsou pro většinu lidí už jen obří nákupní horečkou, kdy si lidé dávají dárky, ale nevzdávají úctu Ježíšovi, jako to dělali pastýři a mudrci. Moderní Santa Klaus je zkomoleninou slova „Saint Nicholas“ (svatý Mikuláš) z holandského Sinter Klaas. Nebyl to žádný pohan, ale skutečná historická křesťanská postava, biskup z Myry v Malé Asii (dnešní Turecko) ve 4. století (270–343). Byl známý svou štědrostí.
Nizozemští přistěhovalci přinesli tuto tradici Sintera Klasse do New Yorku na počátku 19. století, a dokonce ho i oblékali jako tradičního Holanďana té doby, včetně červeného obleku. Skutečný svatý Nicholas byl ve své době stejně známý tím, že velmi silně bránil božství Kristovo.
Není samozřejmě vinou původního Nicholase, že mytologie, která kolem Sintera Klasse vyrostla, odvádí pozornost od jakékoli připomínky narození Spasitele. Vánočních oslav se dnes také často účastní veselý tlusťoch v červeném obleku, který údajně žije na severním pólu a na Štědrý večer cestuje po celém světě na saních, aby rozdával dárky dětem, které „byly hodné“. To je samozřejmě jen pohádkový příběh, ale také je to modlářství, jestliže se používá jako náhrada za uctění Ježíše. Ten, kdo ví všechno, co říkáme a děláme, je Bůh, nikoli Santa.
V zemích, kde se dnes slaví Vánoce, jsou to ve skutečnosti pouze křesťané, kteří uctívají Ježíše jako Boha, který přišel na Zemi. Všichni ostatní mají jen párty a možná státem uznané volno. Vánoční stromky, světla, dekorace, posílání pohlednic a dárků, rodinná setkání a pochutnání si na lahodné vánoční večeři – to všechno je pouhá zábava.
Takže když si užíváme všech dobrých věcí o Vánocích, připomínáme si především to, že důvodem těchto svátečních oslav je příchod Ježíše na Zemi, a zejména Jeho poslání, aby vykoupil svou smrtí hříchy světa a byl vzkříšen, a dal tímto nový život všem, kdo v Něj vložili svou důvěru. A to vše je neoddělitelně spjato s historií podle Genesis.