Brian Thomas, M. S.
(Z www.icr.org přeložil M. T. 10/2010)
Paleontologové z Texaské university v Austinu a dalších institucí prozkoumali fosilii obřího tučňáka nalezenou v Peru. Při jeho výšce 150 cm by vedle něho vypadali dnešní největší tučňáci jako trpaslíci. V tiskové zprávě zmíněné univerzity se praví: “Na fosilii je patrné, [že] tvary ploutví i opeření, které činí z tučňáků tak zdatné plavce, se vyvinuly brzo.“ (1)
Zdroj: The New York Times: G. Mayr/Senckenberg Research Institute
Náhlý výskyt tučňáků je dlouhodobě evoluční záhadou. Jejich fosilií je málo, což vedlo přinejmenším jednoho evolucionistu ke spekulacím o původu tučňáků na základě druhu blech, které mají společné s hlodavci! Ve své knize „Dějiny obratlovců: problémy jejich evoluce“ píše odbornice Barbara Stahlová:
- „Jelikož se dosud nikde nenašly zbytky žádného archaického tučňáka, nelze odhadnout, kde a v jakém podnebí začaly jejich dějiny.“ (2)
Ani onen peruánský tučňák nazvaný Inkayacu paracasensis není však kýženým tučňákem archaickým. Místo toho má všechny znaky běžného tučňáka včetně torpédovitého těla, silných kostí k eliminaci vztlaku, krátkých a tuhých per k plavbě pod vodou a ploutvovitých křídel.
Po údajných 36 milionech let (3) mají křídla a peří této fosilie původní melanosomy, stejně, jako je tomu u jiných zkamenělých zvířecích ostatků, které byly nedávno popsány. (4, 5, 6, 7) Tyhle struktury vzniklé ze zvláštních kožních buněk obsahují pigment melanin. Mohou sloužit k pohlcování škodlivého ultrafialového záření, jako mimikry nebo v případě tučňáků dodávat peří pružnost. Melanin je trvanlivý – ale takhle dlouho přece jen ne.
Badatelé porovnali melanozomy fosilního tučňáka s týmiž znaky na peří ptáků žijících a podařilo se jim rekonstruovat strukturu jejich barev. Protože však byli vědci zabráni do úvah o tom, proč se na narudle hnědém a šedém peří peruánského tučňáka objevily tmavé melanozomové skvrny, ze kterých pochází jeho dnešní “černý smoking”, nechali nezodpovězenou podivnou skutečnost, že se zmíněné skvrny za dlouhé miliony let nerozpadly (3).
Fosilie obřího tučňáka. Zdroj: www.stuff.co.nz. Klikni pro zvětšení
Podle univerzálního zákona entropie by se všechny velké dobře organizované biomolekuly jako jsou tyhle, měly rozpadnout během pouhých stovek tisíc let. Vědci pozorují, že všechny struktury mají tendenci se rozpadat, pokud proti tomuto trendu nepůsobí systém, který využívá energii a informaci k jejich zachování. Jak potom bez takového systému odolaly rozpadu po 36 milionů let melanozomy uvnitř peří tučňáka?
Nejsprávnější odpovědí na tuhle záhadu je konstatování, že stáří připisované této fosilii i horninové vrstvě, v níž spočívala, naprosto neodpovídá realitě, a že obojí vzniklo mnohem později. Tisíce, a ne miliony let – taková je hodnota roků, odpovídající jak vědeckým faktům, tak chápání dějin Země podle Písma.
Odkazy
- Fossilized Giant Penguin Reveals Unusual Colors, Sheds Light on Bird Evolution. The University of Texas at Austin press release, September 30, 2010.
- Stahl. B. J. 1985. Vertebrate History: Problems in Evolution. New York: Dover Publications, 385.
- Clarke, J. et al. Fossil Evidence for Evolution of the Shape and Color of Penguin Feathers. Science Express. Published online before print September 30, 2010.
- Thomas, B. Fossil Feathers Convey Color. ICR News. Posted on icr.org July 21, 2008, accessed October 11, 2010.
- Thomas, B. Fresh Fossil Feather Nanostructures. ICR News. Posted on icr.org September 16, 2009, accessed October 11, 2010.
- Thomas, B. Feathered Dinosaur Debate Exhibits Young Earth Evidence. ICR News. Posted on icr.org February 8, 2010, accessed October 11, 2010.
- Thomas, B. ’80 Million-Year-Old‘ Mosasaur Fossil Has Soft Retina and Blood Residue. ICR News. Posted on icr.org August 20, 2010, accessed October 11, 2010.