jesusinfallibility

Ježíš Kristus o spolehlivosti Písma

Pavel AkrmanBible, křesťanství, náboženství Napsat komentář

Dr David Livingston

Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 10/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

V dnešní době probíhá velká debata o spolehlivosti (neomylnosti) Písma. Tím hlavním problémem je autorita Božího slova. Pokud se však už někdo autoritě Ježíše Krista poddá (Ješua HaMashiach), musí pochopitelně sdílet i Kristův pohled na Písmo samé. Kdokoliv tedy o sobě tvrdí že je křesťan (věřící pod autoritou Krista), musí zastávat i stejný názor jako On! Jaký tedy byl?

I. Projev nesouhlasu (argumentace mlčením – ale všeříkajícím!)

Ježíš Písmo nikdy nezlehčoval (jak to dělají někteří dnešní kritici), ani jej neodsouval stranou (jak to dělali v Jeho době židovští vůdci se svými ústními tradicemi), ani jej nekritizoval (naopak kritizoval ty, kteří jej zneužívali), ani s ním nebyl v rozporu (naopak odmítal a stavěl se proti mnohým jeho výkladům (i když někdy mluvil volně nebo jej interpretoval Svými slovy), ani se nestavěl nad Písmo jako „vyšší“ kritici Starého zákona (Tanach).

II. Kristovo použití Písma

Jak prohlásil Louis Gaussen: „Bez obav můžeme říci: slyšíme-li Syna Božího citovat Písmo, vše je podle našeho názoru řečeno na základě božské inspirace – nepotřebujeme žádné další svědectví. Všechna prohlášení Bible jsou bezpochyby božská stejnou měrou; ale následující příklad Spasitele světa nám tuto otázku nade vše potvrdil. Tento důkaz nevyžaduje ani dlouhé, ani učené výzkumy; stejně dobře mu porozumí dítě i doktor. Pokud by tedy vaši duši přepadla nějaká pochybnost, dívejte se na Písmo Jeho očima!“1

  1. On znal důkladně Písmo, dokonce i jednotlivá slova a slovesné časy. Zjevně si buď pamatoval velké části nebo to věděl instinktivně: Jan 7:15.2
  2. On věřil každému slovu Písma. Všechna proroctví o Něm se naplnila3 a On věděl předem, že se naplní.4
  3. On věřil, že Starý zákon je historický fakt. To je zcela jasné, i když od samého Stvoření (srov. Genesis 2:24 a Matouš 19:4, 5) bylo mnohé z toho, čemu věřil, pod palbou kritiků s tím, že jde o pouhou fikci. Zde je několik příkladů historických skutečností:
  1. Věřil, že biblické knihy napsali lidé, kteří nesli jejich jména:
  2. Ježíš věřil, že Starý zákon byl vyřčen samotným Bohem nebo napsán inspirací Ducha svatého, i když pero drželi lidé: Matouš 19:4 , 5; 22:31, 32, 43; Marek 12:26; Lukáš 20:37.
  3. Věřil, že Písmo je mocnější než Jeho zázraky: Lukáš 16:29, 31.
  4. Ve skutečnosti citoval Písmo i při svržení Satana! SZ byl rozhodující v každém sporu Písma: Matouš 4; Lukáš 16:29, 31.
  5. Citoval Písmo jako základ pro své vlastní učení. Jeho etika byla stejná jako to, co nacházíme již zapsané v Písmu: Matouš 7:12; 19:18, 19; 22:40; Marek 7:9, 13; 10:19; 12:24, 29–31; Lukáš 18:20.
  6. Varoval před nahrazováním Písma něčím jiným nebo přidáním či odebráním. Židovští vůdci v Jeho době přidávali své ústní tradice: Matouš 5:17; 15:1–9; 22:29; (srov. 5:43, 44); Marek 7:1–12. (Současné ničení víry v Bibli jako Boží slovo otevírá dveře „nové“ Tradici.)
  7. On bude v poslední den soudit všechny lidi jako Mesiáš a Král na základě svého neomylného Slova, jehož sepsáním pověřil omylné lidi, avšak vedené neomylným Duchem svatým: Matouš 25:31; Jan 5:22, 27; 12:48; Římanům 2:16.
  8. Učinil ustanovení pro Nový zákon (B’rit Hadashah) tím, že poslal Ducha svatého (Ruach HaKodesh). Musíme si také všimnout, že On sám nikdy nenapsal jediné slovo Písma, ačkoli On sám je Božím Slovem (živoucí Tóra v těle a krvi, viz Jan, kapitola 1). Úkol sepsat celé Slovo Boží svěřil chybujícím lidem – avšak vedeným neomylným Duchem svatým. Slova apoštolů měla stejnou autoritu jako ta Kristova: Matouš 10:14, 15; Lukáš 10:16; Jan 13:20; 14:22; 15:26, 27; 16:12–14.
  9. On nejenže nic neměl proti pozornosti, kterou lidé věnovali Bibli (některými odsuzovaná jako „bibliomanie“, ale také je plísnil pro jejich neznalost: Matouš 22:29; Marek 12:24.
  10. Avšak Ježíš Písmo neuctíval: On ho ctil – i přesto, že ho napsali lidé.

Výše uvedené neponechává žádný prostor k jinému závěru, než že náš Pán Ježíš Kristus považoval kánon Písma za Boží Slovo, napsané rukou lidí.

Ačkoli někteří náboženští vůdci prohlašují, že Písmo přijímají jako „Boží slovo“, jejich skrytý pohled na „Boží inspiraci“ tuto skutečnost popírá. Věří totiž a také učí, že Písmo je do značné míry jen lidským slovem. Mnohé z jejich výroků jsou v zásadním rozporu s výroky Ježíše Krista. Pokud jde o autoritu, inspiraci a spolehlivost Písma, docházíme z důkazů v jejich knihách k závěru, že někteří křesťanští vůdci stojí proti Kristu.

A teď to nejdůležitější.

III. Ježíš Kristus se podřizoval Písmu

Ježíš byl poslušný Slovu Božímu, nikoli lidskému. On se mu poddal. Pokud by byl názor některých vůdců na inspiraci Písma pravdivý, pak byl Ježíš podřízen bludnému, náhodně „zplácanému slovu člověka“. Tím by tedy byl Ježíš podřízen vůli člověka, nikoli vůli Boží.

Nicméně Ježíš se ve všech detailech Svého díla vykoupení podřídil Písmu jako Božímu Slovu. On se mu poddal. Bylo Jeho autoritou, pravidlem, podle kterého žil. Přišel, aby činil vůli Boží, ne svou vlastní, a ne lidskou. Všimněte si, že celý svůj život dělal vše podle toho, jak to bylo psáno – jako by to přímo přikázal Bůh. Naplnil starozákonní proroctví o Sobě. Tyto pasáže se nacházejí v celém Starém zákoně. Zde uvádíme jen některé z citovaných v Novém zákoně: Matouš 11:10; 26:24, 53–56; Marek 9:12, 13; Lukáš 4:17–21; 18:31–33; 22:37; 24:44–47.

On sám je Slovem Božím. Všechna slova z Jeho úst byla Slovem Božím. (Jan 3:34). Kdyby chtěl, mohl napsat nový soubor pravidel a ta by jistě byla Slovem Božím. Ale neudělal to. On se bez pochybování řídil již tehdy lidmi napsanou Biblí.

A to je rozumné i pro každého věřícího. Kéž všichni, kdo toto čtou, přijmou Ježíšův postoj a stanou se podřízenými jak Jemu jako Živému Slovu (živoucí Tóře), tak Bibli jako spolehlivému, psanému Slovu Božímu.

Písmo svaté … ti dokáže dát moudrost ke spasení (hebrejsky Yeshua) skrze víru v Krista Ježíše (hebrejsky Yeshua HaMashiach). Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné. Vyučuje nás a usvědčuje, napravuje a vychovává ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonale připraven a vybaven ke každému dobrému dílu. – 2. Timoteovi, kapitola 3, verše 15–17, Živá Bible.

(Tento článek je úryvkem z diplomové práce Dr. Livingstona s názvem „Kritika knihy Deweyho Beegla s názvem: Inspirovaná Písma“. Copyright 2003 David Livingston.)

Doporučujeme našim čtenářům a předplatitelům, aby se podívali na web Dr. Livingstona: Ancient Days. Dr Livingston (1925–2013) byl také zakladatelem Associates for Biblical Research, nejspolehlivější archeologické společnosti založené na Bibli.

Odkazy a poznámky

  1. Gaussen, L., Plenary The Inspiration of the Holy Scriptures , (Chicago: The Bible Inst. Colportage Association, nd). 93.
  2. Ježíš nemusí potvrzovat každou pasáž v kánonu, jinak bychom měli celý Starý zákon citovaný v Novém zákoně, což je zbytečné. Potvrzuje toho dost na to, aby nás ujistil o úplném schválení toho všeho, včetně pasáží ze všech knih kromě několika. Ale i tyto byli v Jeho kánonu. Žádný z nich nevyvrátil.
  3. Dobré shrnutí splněných proroctví viz: Wenham, JW, Our Lord’s View of the Old Testament , London: Tyndale Press (1953), str. 23, 24.
  4. Viz: Matouš 26:53–56; Lukáš 24:25–27; Jan 5:39–47.
  5. Pentateuch (Tóra) je pouze jedna kniha o pěti částech. Smlouva Velkého krále od znalce SZ Meredith Klinea přesvědčivě prokázala, že byla napsána jednou osobou jako celek. Proto Kristova zmínka o jakékoli její části, jak ji napsal Mojžíš, svědčí o tom že věřil v autorství Mojžíše.
  6. Liberálové tvrdí, že Izajáš 40-66 byl napsán až po pádu Jeruzaléma jiným pisatelem, jehož nazývají „Deutero-Isaiah“. Avšak jediným skutečným „důvodem“ pro toto tvrzení je neochota přiznat, že přímým datováním by předvídané proroctví bylo možné – jenže liberálové a priori prohlásili, že poznat budoucnost je nemožné (jakožto i zázraky obecně). Proto podle nich musely být tyto části napsány až po těch událostech. V textu samotném však není nic, co by naznačovalo jiného autora. Viz Jednotnost Izajášova. Dokonce i Izajáš ze svitků od Mrtvého moře ve skutečnosti vykazuje bezproblémovou jednotnost. Ale jak řekl Dr Livingston, teorie deutero-Isaiah prostě není cestou pro nikoho, kdo se nazývá následovníkem Krista, protože Ježíš potvrdil jednotnost Izajáše.
Počet zobrazení: 1 143
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments