Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 10/2021. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com. Úvodní obrázek: Obelisk ve středu náměstí v Caralu. Možná šlo i o sluneční hodiny. (zdroj: .e15.cz/magazin/caral-kolebka-peruanskych-dejin )
Poznámka redakce: Archeologická komunita se po dlouhou dobu shodovala v tom, že na celém světě existují pouze čtyři starověké kolébky civilizace: Mezopotámie, Egypt, Indie a Čína. Civilizace v Mezoamerice a Peru byly považovány za mnohem mladší.
Obr. 1. Tradiční starověké civilizace.
Jenže pak v roce 1994 začali archeologové pracovat u vesnice Caral v údolí říčky Supe 180 kilometrů severně od Limy a zjistili, že zdejší ruiny jsou mnohem starší – o dost víc než čtyři tisíce let. Město mělo desítky hlavních center a rozkládalo se na 150 akrech.
Němečtí archeologové, kteří pracovali poblíž středu severního pobřeží Peru asi 320 km (200 mil) severozápadně od Limy, objevili nejstarší známou starověkou památku v Jižní Americe.
Obr. 2. Starověké město Caral v Peru. Bylo objeveno v roce 1948, ale do popředí zájmu se dostalo až po výzkumu v 90. letech 20. stol., zejména po široké publicitě v roce 2001. Předpokládá se, že prosperovalo zhruba ve stejnou dobu jako Mezopotámie a Egypt. Rozvinuté, složité civilizace se rychle objevily v Novém i Starém světě, krátce po rozptýlení z Babylonu.
Radiokarbonové datování má dobře známá omezení, a to zvláště vzhledem k události globální Potopy, která pohřbila obrovské množství uhlíku z biosféry.1 Ale i při zohlednění tohoto systematickému předsudku datovat věci spíše „starší“ je přesto významné, že stáří této lokality je datováno na 5 000–5 500 let2 – tedy zhruba stejné jako jsou známky podobných civilizací v mnoha jiných částech světa, včetně Středního východu a jižní Asie.
Jak uvádí jeden článek, který cituje významnou peruánskou archeoložku Ruth Shadyovou, že tento objev „vyvolává otázky ohledně toho, co přimělo civilizace, aby se na celé planetě zformovaly víceméně současně“.3
To pro věřící v Bibli není samozřejmě žádnou záhadou, vzhledem k historii v Genesis o tom, jak se po Potopě civilizace v Babylonu rozptýlila v krátké době do celého světa.
Mnohé z těchto rozptýlených skupin s sebou nesly své „know-how“ jak budovat města, což způsobilo, že civilizace se objevují „náhle“ v mnoha částech světa. Ti, kteří nic takového neměli, museli „začínat úplně znovu od podlahy“ v jeskyních a provizorních obydlích, a tak rychle vznikal velmi odlišný druh společnosti. Tyto rozdíly se později vědci snažili vhodně zapravit do evolučního schématu.
Obr. 3. Letecký pohled na archeologickou oblast Caral v údolí Supe
Avšak archeoložka Shadyová, která se osobně nezúčastnila nálezu města, již dříve prokázala, že „komplexní městské centrum v Americe4 prosperovalo stejnou měrou jako současník starověké Mezopotámie a Egypta – tedy o 1 500 let dříve, než se původně předpokládalo“. Nyní je tento peruánský monument, který musel být vytvořen zjevně složitou, rozvinutou civilizací, datován ještě o několik staletí dříve, což posiluje její závěry.
Shadyová uvedla, že její objev „prokazuje stejnou schopnost lidských bytosti Nového světa vytvořit civilizaci jako ty ve Starém světě“.
A je to skutečně tak. Genesis nám také říká, že rozptyl, který vedl k tomuto „rozmachu civilizací“, byl spojen s náhlým vznikem různých jazykových rodin. To pak mohlo vést k další rozmanitosti uvnitř každé skupiny, včetně vzniku mnoha nových (ovšem vzájemně provázaných) jazyků v izolovaných skupinách. Nicméně jednotlivé rodiny jazyků mezi sebou vzájemně nevykazují žádný vývojový vztah, protože tyto „kořenové“ jazyky (např. Indoevropské) vznikly náhle a nadpřirozeně.5
Není proto žádným překvapením, čteme-li o původu jazyka následující komentář v nedávné knize od jednoho evolucionisty:
„Jednou z největších záhad prehistorie je to, jak zhruba ve stejnou dobu se u lidí na dalece odlehlých místech náhle a spontánně rozvinula schopnost jazyka. Jako by tito lidé nesli ve své hlavě jakýsi genetický budík, který náhle přiměl různé skupiny široce roztroušené na nejrůznějších místech všech kontinentů k vytváření jazyků.“6
Pokud však tato prohlášení oprostíme od evolučních předpokladů, dávají nám dokonalý smysl ve světle Genesis – kde je zaznamenána skutečná historie světa.
Odkazy a poznámky
- Protože se 14C stále tvoří z atmosférického dusíku, způsobuje to, že krátce po Potopě se poměr 14C/12C zvyšuje. Viz The Creation Answers Book, kapitola 4.
- Z Bible víme, že skutečné datování bude pravděpodobně před 3 000–4 000 lety (asi 500–1500 let po Potopě).
- Whalen, A., Ancient ceremonial plaza found in Peru, AAP, , 27 February 2008.
- Starověké město Caral, objevené v roce 2001 asi 200 km (125 mil) severně od Limy. [Poznámka redakce přidaná v září 2014: podle popisku fotografie bylo město původně objeveno v roce 1948, ale v té době přitahovalo jen malou pozornost].
- Wieland, C., Towering change, Creation 22(1):22–26, 1999; .
- Bryson, B., Mother Tongue, Penguin Books, London, England, p. 14, 1991.