Vejce největších dinosaurů

Jak byla velká a jak to souvisí s Noemovou Archou?

Philip Robinson

Z creation.com přeložil Jakob Haver – 08/2020. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

Největší dinosauří vejce, jaká kdy byla nalezena. Foto © Louie Psihoyos.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak se mohli vejít na Noemovu Archu od každého jeden pár velkých druhů dinosaurů? Někteří ze sauropodů dosahovali délky více než 30 metrů a vážili pravděpodobně kolem 50 tun! Kdyby byli na Arše, bylo by poněkud obtížné to zvládnout (i když tam bylo dost místa). Celkem zřejmou odpovědí je tedy nebrat na palubu dospělá zvířata, ale raději pouze mláďata.

Už jen samotný fakt, že se vejce a embrya zachovala v takovém množství sedimentů, mluví o jejich rychlém pohřbení, což nám poskytuje ohromující důkaz o katastrofické globální Noemově Potopě

Nicméně v některých myslích to stále představuje problém. Neměla snad taková obří zvířata i obrovská mláďata, po vylíhnutí z tak obrovských vajec? V populárních médiích a komiksech byla vejce zobrazována dokonce větší než člověk, ačkoli filmy, jako je Jurassic World (Jurský svět), zobrazují dinosauří vejce jako poměrně malá. Jaká je tedy pravda, pokud jde o velikost vajec dinosaurů? Položili velcí dinosauři pochybnosti pro Noemovu Archu tím, že kladli velká vejce?

V posledních 100 letech byly objeveny miliony fosilizovaných dinosauřích vajec (nebo jejich částí), které nám pomohou na tuto otázku odpovědět. Jejich fragmenty lze levně koupit i na internetu; ve většině případů má skořápka zkamenělého vejce hrbolaté vzory, které přejetím palce snadno ucítíte (viz foto vejce titanosaura).

Zatímco vejce dinosaura lze jen těžko spojit s rodičem konkrétního druhu, fosilizovaná embrya objevená jak uvnitř vajec, tak již vylíhnutá toto paleontologům umožňuje. Už jen samotný fakt, že se vejce a embrya zachovala v takovém množství sedimentů, mluví o jejich rychlém pohřbení, což nám poskytuje ohromující důkaz o katastrofické globální Noemově Potopě.¹

Největší z těch velkých

Vejce a kostra dinosaura Beibeilong sinensis. Obrázek vpravo ukazuje schematické překrytí přibližného umístění jednotlivých vajec. Vejce 1 až 4 jsou v horní vrstvě těsně pod kostrou, zatímco vejce 5 je ve spodní vrstvě bloku. Měřítko je v centimetrech.⁵ (CC-BY-4.0 Hanyong Pu et al.)

Největší známá vejce dinosaurů patří k oogenu² teropodů Macroelongatoolithus, a jeho fosilní vejce byla nalezena v Severní Americe a Asii. Jsou podlouhlého tvaru, jako francouzská bageta, obvykle jsou asi třikrát tak dlouhá jak široká, a uvádí se, že jejich délka může dosahovat až 61 cm.³ Vejce jednoho z těchto nejznámějších velkých dinosaurů byla nalezena v čínské provincii Che-nan v roce 1992. V bloku skály bylo částečně sevřeno pět pozorovatelných vajec, z nichž nejdelší měřilo 45 cm na délku a asi 15 cm na šířku, a nahoře bylo tělo dinosauřího mláděte.

Vzhledem k velikosti vajec nechtěli někteří zprvu věřit, že by měla patřit úchvatnému theropodu Tyrannosaurus rex. Tělo mláděte dinosaura, o kterém se předpokládá, že bylo silou vytlačeno z vajíčka, je stále ve své embryonální poloze, tedy brada přitlačená dolů k hrudi a kyčle vpřed a nahoru. Při délce 23 cm měřené od vrcholu lebky ke spodní části ocasu by neměřil ani dvě třetiny těch největších vajec pod ním, což ještě více posiluje názor, že jde o embryo. Mládě bylo něžně pojmenováno „Baby Louie“ a na přední straně časopisu National Geographic byla uvedena jeho rekonstrukce.⁴

Obálka časopisu National Geographic z roku 1996 zobrazující „Baby Louie“ ve své embryonální poloze. Vpravo je rekonstrukce „Baby Louie“ v roce 2017 uvnitř vejce Macroelongatoolithuse. Všimněte si, že na pozdějším obrázku je nyní Beibelong sinensis pokryt peřím, aby se tak v myslích lidí navodila a vtiskla myšlenka evoluce ptáků z dinosaurů. Přitom ani u Beibelong sinensis tak ani u Gigantoraptora nebylo žádné peří nalezeno. Foto: © Louie Psihoyos (výtvarník: Brian Cooley). Snímek: CC-BY-4.0 Hanyong Pu et al. (umělec: Vladimir Rimbala).

Dinosauří mládě (a tím i vejce) bylo identifikováno až teprve v roce 2017. Měl to být nový typ obřího oviraptorosaura (v překladu „zloděj vajec“) a byl označen jako Beibeilong sinensis.⁵ Z podrobné studie kostry se předpokládá, že je i co do rozměrů blízkým příbuzným Gigantoraptora, který byl dlouhý až 8 metrů. Z biblického hlediska je vysoce pravděpodobné, že se jednalo o stejný dinosauří druh.

I když fosilizovaná vejce Macroelongatoolithuse jsou poměrně běžná, nejsou s nimi spojeni žádní dinosauři. Gigantoraptor⁶ a Beibeilong sinensis jsou známí pouze z jednoho poměrně kompletního vzorku.

Opravdu snášeli větší dinosauři větší vejce?

Vejce fosilního titanosaura od Auca Mahuevo. Průměr těchto vajec je menší než 15 cm. CC BY-SA 4.0 „Etemenanki3“,Wikipedie.

Ačkoli Gigantoraptor a Beibeilong sinensis byli v širším smyslu velká zvířata, v žádném případě však nebyli největšími dinosaury. A co vejce sauropodů, jako jsou titanosauři, kteří co do hmotnosti, délky a výšky obrovsky předčili Gigantoraptora a Beibeilong sinensise? Je zajímavé, že velikost vajec nezávisí na velikosti dinosauřího rodiče a ani nám nic neříká o tom, do jakých rozměrů nakonec dinosaurus vyroste. I když někteří titanosauři mohli dorůstat do délky více než 30 metrů, jejich vejce ve tvaru koule jsou mnohem menší než vejce Macroelongatoolithuse. Například v argentinské lokalitě Auca Mahuevo byly objeveny tisíce vajec titanosaura, která obsahovala embrya⁷ včetně šupinaté kůže.⁸ Vejce, nalezená ve skupinách po 15–40 najednou, měřila v průměru pouze 13–15 cm.⁹ Nebo například neporušené vejce titanosaura s embryem uvnitř, objevené v Mongolské poušti Gobi, mělo v průměru jen asi 9 cm.¹⁰ Dokonce i ti největší dinosauři se klubali z velmi malých vajec, a tudíž to nemohl být žádný problém vejít se do Noemovy archy v tak mladém stádiu.

Mohou být objevena ještě větší dinosauří vejce?

Rekonstruovaná kostra Gigantoraptora s Oviraptorem (vpředu). CC by 2.0 „Kabacchi“ via flickr.comGigantoraptor.

Je nepravděpodobné, že budou nalezena o moc větší dinosauří vejce než ta, která byla již popsána, protože vejce jsou omezena maximální velikostí. Je to proto, že čím větší je vejce, tím silnější musí být jeho skořápka, aby unesla váhu vejce s jeho obsahem. Tloušťka skořápky je však omezená. Tím hlavním důvodem je to, že aby mohlo dinosauří mládě uvnitř dýchat, je nutná výměna vzduchu skrze póry ve skořápce. Pokud by byla skořápka příliš silná, nebyla by pro výměnu vzduchu dostatečně porézní a dinosauří mládě by se udusilo.

Mohla dinosauří mláďata splnit svůj úkol?

Když teď víme, že všichni dinosauři byli na počátku velmi malí, bez ohledu na to, do jaké velikosti potom dorostli, Bible nám dále vysvětluje, že po opuštění Noemovy Archy měli úkol – rozmnožit se a znovu se rozšířit na Zemi (Genesis 8:17). Nemohla takové hrstce mláďat bránit v jejich úkolu malá velikost, a nebyli příliš zranitelní po opuštění Archy?

Několik dinosauřích vajec bylo nalezeno se svou matkou – tento úžasný příklad demonstruje rychlé usazování sedimentů. Na snímku: Citipati osmolskae z čeledi Oviraptorovitých, přezdívaná „Big Mamma“ (Velká máma), která patrně seděla na svých vejcích. Norell, MA a 3 další, Hnízdící dinosaurus, Nature 378: 774-776, 1995. Foto: CC-BY-SA 1.0 ‚Dinoguy2‘, Wikipedie.

Důležité je, že ti vybraní nemuseli být čerstvě narození. V otázce velikosti vajec jde o to, že i ti nejobrovitější dinosauři byli kdysi malí, takže mohla být vybrána jakákoli jejich velikost, do které pak v dospělosti dorostli.

Ohledně případné zranitelnosti nám poskytly další hlubší porozumění studie o dinosauřích kostech. Ukázaly nám, že dinosauři procházeli rychlým růstem, někteří dospívali již ve věku pěti let, a již velmi mladé samice měly medulární tkáň, což ukazuje na produkci vajec.¹¹ Takže mladíčci mega-dinosaurů poté, co vyšli z Noemovy Archy, dorostli velmi rychle do své dospělosti a byli schopni se rozmnožit a každý podle svého druhu znovu osídlit Zemi.

Noe také nemusel tyto mladičké dinosaury, kteří by odpovídali daným zvláštnostem sám vyhledávat, protože to byl Bůh, kdo přivedl všechna zvířata do Noemovy Archy (Genesis 6:20). Bůh znal jejich velikost a úkol, a rozměry Archy měl dobře promyšlené, když je předával Noemovi (Genesis 6:14–16).

A tak i když skeptici mohou vyvolávat různé otázky, porozumění textu v Genesis o Noemově Arše a dinosaurech společně se znalostmi o jejich vejcích, embryích a kostech nám dává spolehlivé odpovědi.

Odkazy a poznámky

1. Oard, M., Dinosaur eggs point to the Genesis Flood, Creation 40(3):52—54, 2018.
2. Doslova je to „egg-genus“, což je taxon používaný pro klasifikaci fosilních dinosauřích vajec.
3. Wang, D., and Zhou, S., The discovery of new typical dinosaur egg fossils from Xixia Basin, Henan Geol. 13:262–267, 1995.
4. Currie, P., The great dinosaur egg hunt, National Geographic, 189(5):96–111, 1996.
5. Pu, H, et al., Perinate and eggs of a giant caenagnathid dinosaur from the Late Cretaceous of central China, Nat. Commun. 8: 14952, 2017 | doi:10.1038/ncomms14952.
6. Xu, X. et al., A gigantic bird-like dinosaur from the Late Cretaceous of China, Nature 447:844–847, 2007 | doi:10.1038/nature05849.
7. Chiappe, L. et al., Sauropod dinosaur embryos from the Late Cretaceous of Patagonia, Nature 396:258–261, 1998 | doi:10.1038/24370.
8. Coria, R.A. and Chiappe, L., Embryonic skin from Late Cretaceous Sauropods (Dinosauria) of Auca Mahuevo, Patagonia, Argentina, Journal of Paleontology, 81(6):1528–1532, 2007 | doi:10.1666/05-150.1.
9. Chiappe, L. et al., Nesting Titanosaurs from Auca Mahuevo and Adjacent Sites: Understanding Sauropod Reproductive Behavior and Embryonic Development, pp. 285–302 in The Sauropods: Evolution and Paleobiology, Wilson, J., and Curry-Rogers, K., Eds., University of California Press 2005.
10. Grellet-Tinner, G., and 8 others, Description of the first lithostrotian titanosaur embryo in ovo with Neutron characterization and implications for lithostrotian Aptian migration and dispersion, Gondwana Research, 20(2–3):621–629, 2011 | doi:10.1016/j.gr.2011.02.007.
11. Sarfati, J., How did dinosaurs grow so big? And how did Noah fit them on the Ark? (Jak mohli dinosauři vyrůst do takových rozměrů? A jak je Noe vměstnal na Archu?) Creation, 28(1):44—47, 2005.