Nová studie DNA zpochybňuje evoluční příběh
Z creation.com přeložil Jakob Haver – 05/2020. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Rozsáhlá studie 5 milionů „čárových kódů DNA“ v mitochondriích přinesla některé (z pohledu evoluční teorie) kontroverzní výsledky, které však dobře zapadají do biblické historie podle Genesis.
Všechny komplexní, složité organismy1 mají mitochondrie, což jsou továrny na výrobu energie uvnitř buněk. Kromě běžné DNA, která tvoří chromozomy v jádru buňky, má každá mitochondrie svou vlastní smyčku DNA. „Čárový kód“ je sekvence jednoho konkrétního genu v této mitochondriální DNA. Čárové kódy byly porovnány napříč spektrem živého světa.
Je to zajímavá část výzkumu a autoři si jasně uvědomují kontroverzní povahu svých nálezů pro celkový obraz evoluce; jsou zdrojem rozsáhlých diskusí o důsledcích tohoto zjištění.2
Tito vědci dospěli k závěru, že bez ohledu na to, o jaký organismus se jedná, ať člověk nebo zvíře, téměř veškerá současná populace se musela „…rozšířit z mitochondriální uniformity za posledních 200 000 let.“
Jinými slovy, každý organismus začínal jen jednou formou genetického čárového kódu a veškerá rozmanitost se vyvinula během tohoto období. Píší to evolucionisté, a řídí se tudíž evolučními předpoklady, aby dosáhli takto prodlouženého časového rámce, nicméně i ten má stále ještě hodně daleko k evolučním „milionům let“. A proč by se měly všechny organismy soustředit ve stejném časovém rámci? Protože jinak by evoluční příběh nedával smysl. Prozatím váhavě naznačují, že tento všudypřítomný vzorec by mohla vysvětlit poslední doba ledová, ale ta by neměla dopad na celé stvoření. Například bez ledu zůstaly velké části světa, včetně tropických deštných pralesů a oceánských korálových útesů, které během této doby prosperovaly.
S menší úpravou některých předpokladů ohledně rychlosti mutací pak údaje hezky zapadnou do stvoření všech organismů před asi 6 000 lety.3
Pokud jde o moderní lidi, autoři také přiznávají:
Na vývoj a růst Homo sapiens (tj. moderních lidí) bylo v oblastech paleontologie, antropologie, historie a lingvistiky uplatněno více přístupů než na jakýkoli jiný druh, včetně kompletních analýz sekvence genomu tisíců jedinců a desítek tisíc mitochondrií.
Shoda v těchto oblastech podporuje názor, že moderní lidské mitochondrie a chromozom Y vznikaly před 100 000 až 200 000 lety za podmínek, které vnutily těmto genetickým prvkům jednu sekvenci. Data ze současných sekvencí nám nedokážou říci, zda klonalita mitochondrií a chromozomů Y nastala současně, tj. v souladu s extrémně úzkým profilem zakládajícího páru nebo tříděním v zakládající několikatisícové populaci, která byla stabilní po desítky tisíc let. Jak zdůrazňuje [vědecký filozof Thomas] Kuhn, neřešitelné argumenty mají tendenci uchylovat se k rétorice.4
Tak tolik jen pro ty, kteří tvrdí, že moderní genetika nepodporuje existenci Adama a Evy – tato data jsou „v souladu s extrémně úzkým profilem zakládajícího páru“.
Odkazy a poznámky
- Tj. prakticky všechny, které mají buněčné jádro (nazývané eukaryota) – narozdíl od bakterií (prokaryoty), které ho nemají.
- Stoeckle M.Y. and Thaler, D.S., Why should mitochondria define species? Human Evolution 33(1–2):1–30, 2018; DOI: 10.14673/HE2018121037.
- Wieland, C., Mitochondrial Eve and biblical Eve are looking good: criticism of young age is premature, J. Creation 19(1):57–59, 2005; creation.com/eve3.
- Stoeckle and Thaler, ref. 2, p.22.