5. část z šestidílného cyklu Tajemství buňky
Dr. Michael Behe
Přepis videa, překlad a české znění Pavel Akrman – 03/2020. Všechny části této pětidílné série (v angličtině) naleznete na webových stránkách autora.
Úvodem
Dr. Michael Behe patří mezi vědce, kteří ve svém výzkumu vycházejí z myšlenky inteligentního plánu v přírodě (Discovery Institute). Tito vědci tedy zpravidla nepatří k biblickým kreacionistům „Mladé Země“, jsou však v opozici vůči darwinismu. Protože vědecky popírají evolucionistické smyšlené příběhy o tom, jak svět stvořil sám sebe, některé publikace z ID zde občas uvádíme. Více viz „ID v kostce“ níže.
Michael Behe je známý biochemik a přední zastánce Inteligentního designu. V Šestidílné sérii od Discovery Institute pod názvem „Tajemství buňky s Michaelem Behem“ zkoumá autor klíčový chybějící faktor v darwinovském vysvětlení složitosti a komplexnosti života.
Tato pátá, závěrečná epizoda je shrnutím všech čtyř předešlých – Michael Behe zde věnuje pozornost tzv. „X Faktoru“, který se jeví být daleko za hranicemi této úžasné, neredukovatelné biologické komplexity. Tento „X Faktor“, jak vysvětluje Michael Behe, je inteligencí, která tu naši vlastní převyšuje nepředstavitelnou měrou.
Poznámka: „X Faktor“ je původně televizní pěvecká soutěž s prvky reality show, vytvořená Simonem Cowellem a poprvé byla uvedena britskou televizí ITV v září 2004. Dává si za cíl najít mezi neznámými „obyčejnými“ lidmi výjimečné pěvecké talenty a udělat z nich hvězdy.
Hledáme-li „X-faktor“, který by odpovídal složitosti života, musíme následovat důkazy. Co tedy všechno dosud víme?
Začněme buňkou. To, co bylo pro Charlese Darwina tajemstvím, je nyní dobře známo. Víme, že buňka kóduje a přenáší informace, které řídí velikost a tvar živých věcí. A také víme, že buňka se skládá z ohromně složitých strojů.
A co víc, je neredukovatelně složitá. Pro fungování tohoto nezjednodušitelně složitého systému jsou nezbytné všechny části. Neredukovatelnost je důkazem, že všechny části byly vytvořeny záměrně, s přesným cílem, nikoli náhodně, během času. Darwinovým vysvětlením této složitosti byla nakonec evoluce, kde náhodné malé změny po mnoho generací postupně vedly ke stále větší a větší propracovanosti.
Obrázek 1
Věda teprve nedávno odhalila, že změny pocházejí z genetických mutací a že dokonce i prospěšné mutace geny obvykle poškozují. To není evoluce, to je „devoluce“.
Jaké jsou tedy důkazy pro nějaký „X-faktor“, který je odpovědný za biologickou složitost? Přemýšlejme o tom. Setkáte-li se s tímto tvarem (na obrázku 1) poprvé a budete ho zkoumat, co zjistíte? Není tu vidět nic co by dokazovalo, kdy byl vytvořen, kdo ho udělal nebo jak byl udělán. Máme tu však jasný důkaz, že nebyl sestaven náhodně. Byl navržen inteligentní bytostí.
Jediný způsob, jak rozpoznáváme práci mysli, je záměrné uspořádání součástí. A čím důmyslněji jsou tyto součásti uspořádány, tím silněji to dokazuje působení mysli. Takže tím „X Faktorem“, odpovědným za složitost, je inteligence. Za všechno živé je tedy zodpovědná inteligentní bytost. Přesvědčivým důkazem toho je vynikající a účelný design, který nalézáme napříč celou přírodou.
Někdo však může říci: „Počkat, jestliže řekneme, že to bylo provedeno záměrně, nepotřebujeme také vidět, jak sestavení toho celku probíhá? Vždyť přece když inteligentní stavitel buduje dům, můžeme ho při tom vidět. Jestliže nevidíme nebo nechápeme, jak v přírodě docházelo k utváření designu, proč bychom měli věřit, že za tím stojí inteligence?“
Ale je všechno jen v tom, co vidíme?
Dejme tomu, že na tento překvapivý kamenný útvar (na obrázku 2) narazí tři návštěvníci zdaleka a nikdy předtím o něm neslyšeli. Aniž by věděli, jak byl utvořen, jeden turista si může myslet, že byl vytesán. Druhý je toho názoru, že k tomu bylo použito elektrické nářadí. Třetí zase předpokládá, že kámen byl vyřezán laserem. Žádný z nich by však nedospěl k závěru, že sousoší Mount Rushmore vzniklo náhodně, postupnou nahodilou erozí vlivem větru a deště. Všichni by ihned poznali, že to byl záměrný návrh. Protože vnímali za tou prací jasný záměr.
Obrázek 2: Národní památník Mount Rushmore, Jižní Dakota, USA.
V obecných znalostech přetrvával záměrný design přírody po mnoho tisíciletí. Někteří myslitelé věřili – jako například filosof Aristoteles – že tento účelnost byla do přírody vložena přímo. Jiní si mysleli, jako např. vážený lékař Galen v Římě, že účelnost byla do přírody přidána. Ale téměř všichni – ať už vzdělaní nebo ne, náboženští nebo bezvěrci – nepochybovali o tom, že život byl navržen záměrně.
Mimo rámec biologie byl uznáván záměrný design v průběhu věků i v jiných oblastech. Astronomie, chemie a fyzika – to vše prozrazuje uspořádání a řád. Z této silné společné shody věda odbočila až poté, kdy Charles Darwin navrhl náhodné a neřízené evoluční procesy. Dnes víme, že v případě malých změn v rámci druhu měl Darwin pravdu. Ale naprostá neexistence důkazů v případě velkých náhodných evolučních změn podporuje dlouhodobý konsenzus účelného designu.
Takže kdo je touto „Myslí“? Jedno víme: aby mohla navrhnout život, musí být fenomenálně inteligentní. A navíc musí být tato Mysl nejméně tak inteligentní, jak dokazuje její dílo. Nejspíš je ale ještě mnohem, mnohem inteligentnější.
Také ale víme, že v přírodě se vyskytují chyby. Děti se rodí s vrozenými vadami, dobří lidé onemocní rakovinou … proč? Jak už jsem řekl – patřím mezi biology toho názoru, že samotná věda není schopna odpovědět na otázku, kdo a proč. K tomu je nutná spíše teologie a filozofie. samostatnou otázkou je potom identita Designera. To podstatné je, že vidíme důkazy Jeho práce – stejně jako ti turisté při návštěvě Mount Rushmore. Budeme-li při studiu pečliví, zcela jistě poznáme, že život byl navržen rozumnou myslí.
V této krátké sérii jsme se jen lehce dotkli tématu onoho elegantního účelného uspořádání částí buňky, a že to ukazuje tak silně na rozumnou Mysl. Diskuse ale webových stránkách pokračuje, a tak je prosím navštivte pro hlubší vhled do tohoto tématu.
Na závěr vám děkuji za zhlédnutí této série. Doufám, že rozšířila vaše vlastní chápání elegantního designu v přírodě.
Redakční poznámka: Inteligentní plán (ID) představuje názor, že „jisté znaky vesmíru i živých organizmů lze nejlépe vysvětlit inteligentní příčinou, nikoli neřízenými, náhodnými procesy v průběhu milionů let. Tento názor není odvozován jen ze složitosti, protože i složité vzory mohou někdy vznikat řekněme „náhodně“. ID se zaměřuje na ty druhy složitých koncepcí, které na základě lidské zkušenosti musel někdo vymyslet a provést podle určitého plánu. Inteligentní uspořádání lze vnímat v přírodních zákonech i ve struktuře vesmíru, a stejně tak i v živých organismech.
Nicméně Inteligentní plán není úplně totéž, co kreacionismus – ID se chce opírat především o vědecké důkazy, přičemž Písmo či náboženská učení ponechává záměrně stranou. Proto zde také není specifikována totožnost či povaha onoho Projektanta. Tam, kde křesťané výslovně mluví o Bohu, jsou představitelé ID zdrženliví a mluví jen o Designérovi či nepředstavitelně inteligentním Návrháři bez bližšího určení. Nutno dodat, že řada vědců ID jsou ve svém životě křesťané (např. Michael Behe), ale ve smyslu působení v ID se takto neprezentují.
Na ID lze tedy pohlížet jako na minimalistickou teorii o tom, že z empirických důkazů je možné odvodit vysvětlení určitých znaků přirozeného světa jen za předpokladu působení blíže nespecifikované inteligence. Staví se tedy proti takovým názorům, které popírají zjevný plán a řád ve vesmíru (např. materialistická filozofie), a v živých organizmech (darwinovské evoluce).
Některé názory a argumenty ID jsou přijatelné a velmi podporují klasický rámec biblického stvoření (což představují kreacionistické organizace typu CMI, ICR, CRS, AiG a samozřejmě tento web), avšak některé jiné názory a myšlenky zastánců ID jsou pro kreacionisty ne zcela akceptovatelné.