Jsou lidé stejně blízcí kuřatům jako šimpanzům?

Napsal Brian Thomas, PhD.

(Z www.icr.org/articles/view/5164/288/ přeložil M. T. – 9/2010)

Před časem provedená podrobná analýza porovnala lidský chromozom Y s analogickým chromozomem šimpanze a vědci zjistili, že se „podstatně liší“.¹

Chromozom Y mají pouze jedinci mužského pohlaví a obsahuje mnoho genů, které určují samčí znaky; dále kóduje genetické a regulační informace ovlivňující či řídící procesy v celém těle. Ve studii zveřejněné v časopisu Nature v lednu 2010 oznámil početný vědecký tým, že narazil na takové množství nečekaných rozdílů v sekvencích DNA z lidských a šimpanzích chromozomů Y, že jim výzkum trval mnohem déle než původně předpokládali. Objevili například zajímavé, specifické znaky pro jisté „sekvenční třídy“ na každém z obou chromozomů.

Většina toho, co zjistili, moc dobře nezapadá do často opakovaného chybného tvrzení, že lidé a šimpanzi si jsou z 98 procent podobni, ani do ještě obecnějšího postulátu o tom, že vznikli ze společného předka.² Jedna sekvenční třída na šimpanzím chromozomu Y se podobala téže třídě na chromozomu lidském jen z méně jak 10 procent a naopak. Další obsáhlá třída se svému analogu podobala jen z poloviny a naopak. A jedna kompletní třída na lidském chromozomu Y dokonce „zcela postrádá svůj analogon na šimpanzím MSY [charakteristický samčí chromozom Y]“.¹

Kdybychom spolu s evolucionisty předpokládali dlouhá období vývoje a postupné genetické změny, měly by se struktury lidských a šimpanzích chromozomů Y, jejich situační plány, geny, z nichž se skládají, i další sekvence hodně podobat, uvážíme-li, že od rozdělení obou vývojových linií uplynulo na evolucionistické poměry relativně málo času (údajně zhruba šest milionů let). A hle, místo toho jsou rozdíly obou zmíněných chromozomů značné. R. Scott Hawley, badatel v oboru genetiky ze Stowers Institute v Kansas City, který se prací našeho týmu neúčastnil, řekl agentuře Associated Press, že je „… takový výsledek zarážející“.³

Článek v časopisu Nature psal o rozporu mezi zmíněnými daty a standardními evolucionistickými interpretacemi ve zdrženlivějším tónu: „Takže po 6 milionech let separace je rozdíl mezi genovými obsahy MSY u šimpanzů a lidí srovnatelný s rozdílem mezi genovými obsahy autozomů u kuřat a lidí, po 310 milionech let separace“.¹ Autozomy jsou nepohlavní chromozomy, tedy všechny kromě X a Y.

Takže to vypadá, že lidský chromozom Y se liší od toho šimpanzího do té míry, do jaké se liší lidské autozomy od autozomů kuřat. A aby vysvětlili, kde se tu všechny tyhle rozdíly mezi lidmi a šimpanzi vzaly, jsou zastánci všeobjímající evoluce nuceni sahat k historkám o rychlých masových přeskupováních a rychlém vznikání genové i regulační DNA.

Jelikož to ale vypadá, že jak lidský tak šimpanzí chromozom Y je plně integrován do hostitelského organizmu a je s ním plně provázán, jeví se zde nejlogičtějším závěrem konstatování, že jak lidé, tak šimpanzi, byli stvořeni Bohem jako oddělené druhy.

Odkazy

1. Hughes, J. F. et al. Chimpanzee and human Y chromosomes are remarkably divergent in structure and gene content. Nature. Published online January 13, 2010.
2. Tomkins, J. 2009. Human-Chimp Similarities: Common Ancestry of Flawed Research? Acts & Facts. 38 (6): 12.
3. Borenstein, S. Men More Evolved? Y Chromosome Study Stirs Debate. Associated Press, January 13, 2010.