Paul Nelson a Thomas Emmel
Video ukázka z „Flight: The Genius of birds“, Illustra Media, prezentováno na stránkách Answers in Genesis.Překlad a české znění Pavel Akrman – 09/2018.
Poznámka překladatele: Všude, kamkoli se podíváme, život vykazuje pečeť plánu a účelnosti svého Stvořitele. Někteří jsou však natolik zaslepeni svým světonázorem, že nejsou schopní či ochotni zvážit to nejzřetelnější a nejrozumnější vysvětlení.
V přírodě vidíme nesčetné množství příkladů, jak jsou živočichové dokonale přizpůsobeni svému prostředí. Kniha Genesis říká, že všechno živé bylo promyšleně stvořeno Bohem. I když tato nádherná stvoření nemají žádnou schopnost mluvit, přesto hlasitě svědčí o naplánovaném stvoření dokonalého řádu.
„Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je lidem přístupné, Bůh jim to přece odhalil – Jeho věčnou moc a Božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.“ (Řím. 1:19-20).
V listopadu 2011 časopis Time ocenil miniaturní létající stroj jako jeden z nejlepších vynálezů roku. Byl navržen tak, aby napodoboval kolibříka v letu. Toto nano-vznášedlo (NAV – Nano Air Vehicle) bylo vyvinuto týmem inženýrů v jižní Kalifornii. Tento prototyp zkušebního sledovacího dronu je vybaven videokamerou a může se při vznášení otáčet a létat libovolným směrem.
NAV (Nano Air Vehicle), nano-vznášedlo v podobě kolibříka
Je to senzační kousek skutečně neuvěřitelné inženýrské práce, zvláště když si uvědomíte, že se všemi díly v zapouzdřeném plášti váží asi tak jako tužková baterie. Ale pokud jde o složitost a schopnosti, je tento přístroj stále ještě světelné roky pozadu za ptákem, který byl při jeho vzniku inspirací. Kolibříci zcela určitě patří mezi nejúžasnější ptáky, se kterými jsem se během svého celoživotního studia, jejich natáčení a poznávání kdy setkal.
Dnes existuje 343 známých druhů a všechny se vyskytují v severní, střední a jižní Americe. Plní života, krásní a obdivuhodně unikátní. Kolibříci patří mezi nejúchvatnější stvoření na planetě – často se jim také říká přírodní helikoptéry. Jejich křídla, která mohou kmitat víc než stokrát za sekundu, jim umožňují takové akrobatické kousky, které v ptačí říši nemají obdoby.
Kolibříci jsou uzpůsobeni pro rychlost a manévrovatelnost. Při svém letu předvádějí neuvěřitelnou akrobacii, když se vznášejí dozadu, dopředu nebo stojí na místě. Ocas je vyvažovací orgán, pomáhající jim určovat směr, kterým chtějí letět – mohou ho zvednout, aby se přiblížili, mohou ho sklopit dolů, aby zůstali stát, používají ho při letu ze strany na stranu – je vysoce manévrovatelný. Boční svalstvo typického kolibříka představuje zhruba 43% tělesné hmotnosti, což jim dává nesmírnou sílu provádět takové druhy manévrů, o kterých se většině ptáků ani nezdá.
Pro vznášení na místě pohybem křídel opisují kolibříci číslici 8
Kolibříci běžně používají tři zvláštní typy letu. Pro let dopředu rychle mávají křídly nahoru a dolů a tím vytvářejí tah. Dále pro vznášení na místě mají úhel a pohyb křídel radikálně uzpůsobený tak, aby svým pohybem opisovaly číslici 8, a tím stabilizovaly tělo ptáka ve vzduchu při krmení. A pro let dozadu se křídla pohybují po kruhové dráze nad hlavou ptáka.
Takhle nemůže létat žádný jiný pták, protože žádný jiný pták nemá svůj kosterní systém uzpůsobený k podobným funkcím, jako kolibříci. To je zjevné když porovnáte např. kolibříka s velkým dravým ptákem. U káněte a prakticky u každého jiného druhu ptáka je technika létání podobná. Jejich křídla se pohybují nahoru a dolů jako pádla na závěsech a vytvářejí tlak pouze pohybem dolů. Naproti tomu když se vznáší kolibřík, mává svými křídly dozadu a dopředu a tlak vytváří oběma pohyby. Kolibříci se potřebují vznášet ve fixní poloze, což znamená, že potřebují vytvářet tlak po celou dobu. A řešení tohoto problému jim zajišťuje unikátní ramenní kloub.
Kloub umožňuje otáčet křídlem o 140 stupňů
Díky tomuto kloubu může otáčet křídlem o 140 stupňů, a když se kosti protočí, celé křídlo se při svém zpětném pohybu převrátí, aby generovalo potřebnou část tlaku k udržení stability ve vzduchu. Svalové, metabolické a oběhové systémy kolibříků jsou také podporovány důsledným životním stylem. K udržení tohoto masivního letového svalstva naplněného okysličenou krví musí srdce ptáka dosahovat až 1 250 tepů za minutu. Jen při pomyšlení na tu rychlost nervových synapsí – to všechno je ovládáno nervy, kterými impulzy vystřelují neuvěřitelnou rychlostí, aby to bylo vůbec možné. Každý den kolibřík spotřebuje k létání více než dvakrát tolik krmiva, než je jeho tělesná hmotnost. Takže v době bdělosti se pták krmí každých 10 až 15 minut. Odhadem to znamená, že dospělý člověk se srovnatelným metabolizmem by k přežití potřeboval 68 kg stravy každých 24 hodin.
Inženýrství znovu ukázalo, jak je anatomie ptáků geniální. Jazyk kolibříka je asi dvakrát tak dlouhý jako jeho zobák, takže jím může dosáhnout hluboko do květu. A ještě donedávna byli mnozí vědci přesvědčeni, že ptáci silně využívali vzlínavosti, aby nektar nasáli na jazyk a potom do úst – podobně, jako když voda ve sklenici samovolně vzlíná tenkým brčkem. Ale několik fascinujících objevů na univerzitě v Connecticutu ukázalo, že příslušné mechanismy jsou mnohem dynamičtější, než si kdo uměl představit.
Video ukázka z „Flight: The Genius of birds“, Illustra Media, prezentováno na stránkách Answers in Genesis. Přepis, překlad a české znění Pavel Akrman – 09/2018.
Jazyk kolibříků je vlastně nektarový lapač tvořený dvojicí úzkých trubic, které se zužují do ostré špičky. Hrot každé trubice tvoří sestava lamelových článků, připevněných na nosné ose jazyka. Když pták nepřijímá potravu, jsou tyto dvojice trubic sevřené do sebe a tvoří jeden kompaktní celek. Ale když se kolibřík krmí, dozná jeho jazyk dramatickou proměnu. Jazyk se protáhne dovnitř květu a dotkne se nektaru. Jakmile se vnoří do tekutiny, špička se rozdělí a lamely na každém hrotu se systematicky rozvinou.
Potom se lamely uzavřou těsně k sobě, tím se zachytí nektar a je dopraven do zobáku. Celý tento proces proběhne automaticky za méně než dvacetinu sekundy a tisíckrát denně. Z květu na květ, a opět z květu na květ, je zde toto duhově zářící tělo, toto nádherné mistrovské dílo barev a zvuků, které vydává – jako drahý klenot, ukazující na kvalitu, kterou v sobě nese.
Myslím, že úžas nad kolibříkem v některých ohledech téměř přesahuje možnosti jazyka. A to je reakce pouze na takové úrovni, kterou vidíme, natož kdybychom mohli pohlédnout hlouběji. Tím neříkám, že je to iracionální, ale že je to něco jako reakce na práci umělce. A na této úrovni reagujeme v nitru svými emocemi. Co k tomu dodat? Slova na to nestačí, a tak nezbývá, než jen v údivu povstat a tleskat.