Z creation.com přeložil Jakob Haver – 08/2018. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
V oblasti mého profesního zaměření (fyzika) existují ve skutečnosti jen dva typy vědců: experimentální fyzici, provádějící experimenty v laboratořích a astrofyzici (nebo kosmologové), kteří jako svou „laboratoř“ používají vesmír. Aby obě skupiny popsaly svá pozorování, konstruují matematické modely. Obě skupiny pak tato pozorování ověřují na svých modelech.
Avšak experimentální vědci (typ 1) mohou se svými pokusy pracovat způsobem, který astrofyzici použít nemohou. Například mohou vyslat světelný signál a v systému měřit reakci, tj. mohou pozorovat, co nastane. Ale kosmologové (typ 2) nemohou vzájemně interagovat s tím, co pozorují ve vesmíru.
Historická věda v astronomii
Světský astronom (kosmolog) si k interpretaci důkazů o světle přijímaném teleskopy vytváří uniformitariánské předpoklady.
V rámci naší sluneční soustavy jsme byli schopni vyslat k pozorování sondy. Například sonda NASA, Deep Impact1 vystřelila do komety2 měděný projektil o hmotnosti 370 kg a poté změřila spektrum3 vyvrženého materiálu. A kosmická sonda Rosetta Evropské kosmické agentury (ESA) umožnila na kometě4 přistání robotického přistávacího modulu Philae, který tak poprvé provedl přímé měření struktury povrchu. O těchto způsobech měření byste mohli říci, že jsou velmi podobné experimentům, které dělají vědci ve svých laboratořích. Ale cíle misí Rosetta zdůrazňují, že je zahrnut i typ z oblasti historické vědy, jak vyplývá z webových stránek ESA:
- Hlavním cílem mise Rosetty je pomoci porozumět vzniku a vývoji sluneční soustavy. Materiální skladba komety odráží složení prehistorické sluneční mlhoviny, ze které se před více než 4,6 miliardami let utvořilo Slunce a planety Sluneční soustavy. Proto hloubková analýza komety 67P / Churyumov-Gerasimenko pomocí Rosetty a jejího přistávacího modulu poskytne základní informace pro pochopení toho, jak vznikla Sluneční soustava.5
„Astronomové mohou pouze pozorovat, jejich experimenty jim vzájemnou interakci neumožňují.“
Toto jsou jejich základní předpoklady. Z uvedeného prohlášení tedy jasně vyplývá, že vědci, kteří realizovali misi, věří, že sluneční soustava vznikla ze slunečních mlhovin před více než 4,6 miliardami let. To je jejich hlavní, avšak neověřitelný předpoklad. Tím, co bylo získáno z povrchu komety to nelze ověřit, takže jde tedy raději o pouhou víru v to, že měření tohoto materiálu z komety jim pomůže porozumět původu sluneční soustavy, samozřejmě jen v rámci jejich původního předpokladu.
Bez ohledu na to, kolik důkazů shromáždí, nemohou minulost přímo pozorovat; rozhodně ne bez předpokladů. Materiál, získaný z těchto komet je důkazem, ke kterému je vždy nutné použít výklad.
Tím spíše v případě astrofyziky, kdy byste si mohli myslet, že astronom pozoruje minulost, protože světlo vstupující do jeho teleskopu potřebovalo údajně milióny či miliardy let, než doletělo tím obrovským vesmírem k Zemi. Ale i to má své limity, podle toho co nyní už víme.
Uniformitariánské předpoklady
Astrofyzici (typ 2) nemohou komunikovat s tím, co ve vesmíru pozorují. K tomu, aby svá pozorování vysvětlili, potřebují nezbytnou přísadu miliard let, kde Stvořitel je již předem vyloučen.
Astrofyzici (typ 2) nemohou interagovat s tím, co ve vesmíru pozorují. K tomu, aby svá pozorování vysvětlili, potřebují dodat nezbytnou přísadu miliard let, kde je Stvořitel již předem vyloučen.
Světský astronom přijímá svým teleskopem světlo na Zemi a udělá si uniformitariánský předpoklad, že světlo letí na naší planetu za poslední milióny nebo miliardy let konstantní rychlostí (asi 300 000 km /s) a bez jakýchkoli relativistických účinků dilatace času (kde v různých částech vesmíru hodiny běží různými rychlostmi).6 Teprve po přijetí tohoto předpokladu může učinit další předpoklad, přičemž neví, zda to, co pozoruje, pochází z nějakého minulého období o miliony či miliardy let dříve. Jak by tedy mohl tento předpoklad ověřit? Nemůže, není to možné! A právě z tohoto důvodu není tento aspekt astrofyziky / kosmologie přímo prokazatelný žádným empirickým testem.
V případě veškerých pozorování za sluneční soustavou je tu nade vší pochybnost problém. Není možné se tam vypravit. Velikosti, vzdálenosti, předpokládaný věk galaxií a jiných zdrojů kosmického záření /světla jsou tak obrovské, že i to, co změříme, je jako kdybychom z toho všeho udělali jen jednu fotografii; to je jen pouhý okamžik v čase.
Astronomové mohou pouze pozorovat, oni nemohou svým experimentem vzájemně interagovat, jak to může udělat experimentální fyzik v laboratoři. Navíc pro astrofyzika nebo kosmologa je ještě komplikovanější to, že pro stejná pozorování existuje mnoho možných vysvětlení. Ale protože nemohou komunikovat se zdroji svého výzkumu (což může být dokonce i celý vesmír), jejich věda je opravdu velmi chatrná. Právě z tohoto důvodu James Gunn, spoluzakladatel průzkumného programu Sloan, řekl:
- „Kosmologie může jako věda vypadat, ale věda to není … Základním principem vědy je možnost provádět opakovatelné experimenty, a to v kosmologii provést nemůžete.“7
Závěr
Kosmická sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Rosetta, jejíž modul přistál na kometě 67P / Churyumov-Gerasimenko. Klikni pro zvětšení.
Astrofyzika a kosmologie jsou již ze své podstaty zatížené filozofickými základy. V zásadě to není nic špatného. Žádnou oblast vědy nelze dělat bez základů, na nichž svůj model budujete. Soubor neověřitelných filozofických základů (nazývaný také presumpce nebo axiomy) vyjadřuje ten který světonázor. A názor na svět máme všichni. Utváříme si ho na základě toho, čemu ve světě kolem nás věříme a jaký to všechno mělo začátek.
Rozdíl je zde v tom, že můj pohled na svět je založen na biblické pravdě – že Bůh, Stvořitel, stvořil vesmír asi před 6000 lety. Nebyl to výsledek nějaké nehody nebo kvantové fluktuace jakéhosi představovaného /předpokládaného vakua či nějakého velkého třesku. Spíše to byl výsledek plánu a účelu, jak nám řekl Bůh v Bibli.
Nicméně světový pohled, který je vybudovaný na základech současné světské/mainstreamové kosmologie a kosmogonie (tj. ohledně počátku vesmíru), je ateistický. A ten pro Stvořitele nemá žádné místo a spoléhá pouze na to, co dokáže zjistit jen člověk sám. V důsledku toho se musel uchýlit k nejrůznějším nekalým praktikám8 , aby uvedl svůj model do souladu s pozorovatelnými daty a představil je jako důkazy z kosmu.
Odkazy a poznámky
- NASA declares end of deep impact comet hunter mission, spaceflight101.com, September 2013.
- Comet Tempel 1.
- What is spectroscopy? solarsystem.nasa.gov, accessed February 2015.
- Comet 67P/Churyumov–Gerasimenko.
- Rosetta’s frequently asked questions, esa.int, accessed February 2015.
- The effects of motion and gravity on time are measurable, testable scientific phenomena.
- Cho, A., A singular conundrum: How odd is our universe? Science 317:1848–1850, 2007.
- Hartnett, J.G., Is ‘dark matter’ the ‘unknown god’? Creation 37(2):22–24, 2015; Hartnett, J.G., Big bang beliefs busted, Creation 37(3):48–51, 2015.