Co je to? Kreacionisté to milují a evolucionisté z toho mají hrůzu. Ano, správně: DNA!
Pavel Kábrt
17. 2. 2014
„Na počátku bylo slovo, to slovo bylo u Boha a to slovo byl Bůh … A to slovo se stalo tělem…“ (Jan 1:1)
Zde máme stručný biblický popis nejen ohledně spasení, ale i původu světa a života, reprodukce genetické informace (řec. LOGOS – slovo/informace/plán/program), její transkripce a translace. To vše je dnes mocně potvrzeno moderní vědou a je v příkrém rozporu s evoluční fantastickou dějepravou, jak všechno na tomto světě začalo bez informace, bez života, bez inteligence, bez know-how a konvertibilních mechanizmů (např. ribozomů).
Současné výzkumy vědy jsou noční můrou pro evoluční pohádku, zvláště v oblasti molekulární genetiky zabývající se DNA. V DNA se nebe stýká se zemí, duch s hmotou. V DNA je zapsána nehmotná (duchovní) informace na hmotném nosiči, neodvoditelná z hmoty či zákonů přírodovědy. DNA je sdělení, informace, je to manuál ke stavbě fungujícího mechanizmu. Je na stejné sémantické (významové) úrovni, jako každé jiné sdělení třeba mezi lidmi, které nelze pochopitelně nižádným způsobem odvodit ze daného nosiče (tedy z hardwaru: z papíru, tužky, DVD, flešky, klávesnice, procesoru, chromozómu, nukleových kyselin, kodonů, ze zákonitostí fyziky, chemie nebo informatiky, shody okolností, náhody nebo z miliónů let).
S tím si evolucionisté nevědí vůbec rady a na DNA si vylámou všechny zuby! Informace v DNA totiž existuje dřív než její realizace, a často ani realizována není! To je darwinistickými procesy „mutace-selekce-pohlavní výběr“ nevysvětlitelné! Proč by někde měl být uskladněn program, který není používán, a možná ani nikdy realizován nebude, nebo až v budoucnu? Jak a proč by se tento program v tomto úložišti dopředu „vyvinul“ bez evolučních mechanizmů, navíc jde-li o nehmotnou smysluplnou sekvenci znaků, která svému organizmu není zatím vůbec k ničemu? Na to všechno nemá a z principu ani mít nemůže evoluční teorie odpověď. Proto jsou i hluboce mylné a zcela nevědecké evoluční pohledy na příbuznost šimpanzů a lidí a jejich údajně téměř stoprocentní podobnost v DNA – tento nesmysl dlouho tvrdili a ještě tvrdí jen proto, aby mohli dovozovat společného předka a trvat na dogmatu evoluce. Současné genetické výzkumy jsou však pro tyto jejich fantazie děs a běs.
Zoolog profesor Jan Zrzavý je jeden z českých „nejzvukomalebnějších evolučních tlučhubů“. Přečtěme si, co napsal před více jak deseti lety do časopisu Vesmír o DNA:
„Zvířata jsou hloupí lidé, nikoliv stroje…Měl jsem jakési tušení, že lidé se od šimpanzů neliší vůbec ničím – je-li genetická shoda lidí a šimpanzů přibližně 98,5 % (tedy větší než shoda dvou středoevropských druhů budníčků), bylo by hodně divné, kdyby lidé a šimpanzi nebyli úplně stejní ve všem všudy…zdůrazňovat zvláštní a ´kvalitativně´ odlišnou podstatu člověka už není jenom nabubřelý, ale především nesmyslný žvást.“ (Vesmír 3/2001/str. 168)
Tak tihle nabubřelci tato svoje vybájená tušení vyučují jako vědu (sic) mladou generaci na vysokých školách! A není jich málo, mohl bych probrat UK a byl by to celý seznam jmen. Pak nemáme plakat nad úrovní našeho školství. Škoda, že nám „moudrý vědec“ pan Zrzavý také nevysvětlil, když je tak velká shoda mezi šimpanzem a člověkem, proč se nemohou křížit, zatímco budníčci ano. Jestli by si tedy vzal za manželku šimpanzici, když jsme totéž. To bychom slyšeli řeči – před lety jsem si s ním na toto téma vyměnil asi dva tři emaily a v Literárních novinách z roku 2005 vycházela na pokračování naše polemika na téma „Je kreacionismus alternativou evolucionismu?“ (kreacionismus.cz/kreace/Zrzavy.htm)
Zrzavý je samozřejmě jen českým outsiderem. To jeho anglický kolega, zoolog Richard Dawkins, „Velekněz světové evoluční církve“, to je větší formát. Zde je video o Dawkinsově prolhanosti, kde jsou porovnávány jeho současné výroky s jeho výroky z předchozích let o podobnosti DNA člověka a šimpanze. O moc se od Zrzavého neliší, je to jeden velký evoluční děs a běs.
Věda je dnes zase o mnoho blíž kreacionistickému pohledu na lidskou a šimpanzí DNA než staré evoluční slátaniny o zbytečné (junk/redundant) DNA a její téměř stoprocentní shodě mezi člověkem a šimpanzem!
Ta skutečná, experimentální věda, věda faktu a reality, bez darwinovských fantazií a výsmyslů, ví dnes o genomu šimpanze a člověka zase o něco víc. Jak už jsme zvyklí, evolucionisté svoje hlouposti jako vždy pod tlakem nových faktů opouštějí, překabátí se a označí tuto svoji vynucenou metamorfózu za „pokrok vědy“ – a jedou bujaře dál! Podívejme se nyní nejprve v textu, a poté ve videu, na nová fakta o DNA. Mějme na mysli, že skutečná věda (nosná hypotéza) se vyznačuje také tím, že umí predikovat, tedy odvozovat (extrapolovat) s vysokou pravděpodobností výsledky budoucích výzkumů. V tom se kreacionisté už mnohokrát ukázali jako spolehliví vědci (www.answersingenesis.org), kteří v protikladu k evolučním nesmyslům o téměř 100 % shodě šimpanzí a lidské DNA tvrdili, že rozdíly budou mnohem větší. Když spočítáme, co všechno „překabátění darwinisti“ (=neodarwinisti) museli ze svých představ a tvrzení opustit, pak je opravdu s podivem, že někdo tyto hokynáře může ještě dnes brát vážně a nazývat vědci.
Úplná analýza šimpanzích a lidských chromozomů dává průměrnou podobnost DNA 70 %
Jeffrey P. Tomkins
(Z www.answersingenesis.org přeložil Pavel Kábrt – 02/2014. Vyšlo na stránkách AiG 20. února 2013.)
Přehled
Od původní zprávy z roku 2005, kdy byl zpracován soubor šimpanzího genomu (hrubé načtení 5X), byl ještě dodatečně pokryt jeden redundantní souhrn. Při použití nového šimpanzího souboru 6X, bylo provedeno sekvenční porovnání k lidskému genomu na podkladě jednotlivých chromozomů. Šimpanzí chromozomy byly rozděleny na nové, jednotlivě zkoumané části různě dlouhých řetězců, a pak porovnávány s lidskými chromozomálními homology užitím algoritmu BLASTN. Při tomto přístupu mohly být zkoumané části optimalizovány pro každý chromozom bez ohledu na lineární uspořádání jeho genů či znaků. Písmena non-DNA (N vyplňující mezery) byla ze srovnávaných datových částí odstraněna a nezahrnuta do analýzy. Kritériem podobnosti pro každý chromozom bylo procentuální množství optimálně přiřazené šimpanzí DNA. Toto vymezení je chápáno jako standardní, protože nezahrnuje to množství lidské DNA, které u šimpanze chybí, ani DNA šimpanze, která nebyla přiřazena souboru lidského genomu (neukotvené sekvence segmentových překryvů, contigů).
U šimpanzích autozomů poskytla optimálně seřazená sekvence DNA podobnost mezi 66 a 76 %, podle toho, o jaký chromozom šlo. Celkově platí, že čím je chromozom menší a genová hustota vyšší, tím je DNA podobnější – i když i toto pravidlo mělo několik pozoruhodných výjimek, které tento trend popírají. Pouhých 69 % šimpanzího chromozomu X bylo podobných lidskému a pouhých 43 % podobnosti vykázal chromozom Y. Z hlediska celého genomu pouhých 70 % šimpanzí DNA je podobných té lidské, a to za předpokladu těch nejoptimálnějších podmínek pro sekvenování a stříhání řetězců. I když šimpanzi a lidé sdílejí mnoho oblastí, kde jsou vysoce podobné kódovací úseky pro proteiny, celková obrovská nesouvislost mezi oběma genomy popírá evoluční časový rámec a dogmatické tvrzení o společném předku.
Tento článek s mnoha dalšími detaily pokračuje v angličtině zde: www.answersingenesis.org
Podobnost lidské DNA se šimpanzem? (Pavel Kábrt, 2014)
Poznámka Pavla Kábrta:
Genetici samozřejmě vědí, že nad určitou hranici rozdílnosti nelze z principu jít (tj. aby byla rozdílnost třeba stoprocentní), vždyť lidé a šimpanzi (a ostatní organizmy) žijí na stejné zemi, metabolizují podobnou potravu, mají podobná těla, dýchají tentýž vzduch, mají velmi mnoho podobných fyziologických funkcí a podléhají stejným zákonům fyziky a chemie.
Proč by tedy měl Tvůrce programovat zcela jiný kód pro stejné proteiny či podobné orgány? Jen aby vyhověl evolucionistům? Je to analogické našim moderním technologiím, kde v různých výrobcích najdeme podobné či stejné a dokonce zaměnitelné součástky! Jak by tyto podobné či stejné součástky mohly mít naprosto rozdílné vstupní informace při jejich výrobě? Mohli bychom tedy rovněž, jako u DNA, porovnávat programy pro realizaci našich výrobků a odvozovat z toho procentuální shody. Ale odvozovat z toho evoluci?