Ateismus evoluci potřebuje

„Vyrašila“ evoluce z faktů?

Calvin Smith

Z creation.com přeložil Pavel Kábrt – 08/2015. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.

freeimages.com

Otázka počátků (odkud všechno pochází) má jen dvě možné odpovědi. Vesmír buď povstal sám od sebe, anebo ne. Pokud ano, pak pro vysvětlení současné reality potřebujeme nějaký druh kosmické evoluce, ke které muselo dojít. Pokud vesmír sám od sebe nepovstal, pak musí být nějaký Tvůrce. Třetí možnost neexistuje.¹

Zdá se, že mnoho lidí je přesvědčeno, že evoluce je založena na analýzách tvrdých faktů, které jasně prokazují, že evoluce je reálným procesem napříč celou historií. Jak řekl zapřisáhlý evolucionista Richard Dawkins:

„Máte tu milióny a milióny důkazů, které snad žádná rozumná osoba nemůže zpochybnit.“²

Jenže každá osoba má v otázce počátků určitou základní výchozí pozici své víry, je to předpoklad, který je přijímán sám o sobě jako pravdivý bez důkazu, čili takový axiom. I když někdo prohlásí, že jeho základní výchozí pozice víry je podpořena analýzou souboru faktů, a proto má tento základní výchozí postoj, přesto je pravdou, že u kořene každého věroučného systému je vždy určitý výchozí bod, který nelze ničím podepřít.

Evolucionista Michael Ruse toto připustil, když řekl:

„Evoluce, podobně jako náboženství, v sobě zahrnuje jisté apriorní metafyzické předpoklady, které na určité úrovni už nemohou být empiricky prokázány.“³

Jako abstraktní příklad můžeme uvést toto: když někdo řekne „věřím v A“ a ten druhý se zeptá „Proč?“ a tázaný odpoví „protože B“, nemohou takto pokračovat do nekonečna (nekonečný regres). Jeden může, tak říkajíc, vyjmenovat celou abecedu (protože C, protože D atd.), ale dříve či později se stejně zastaví a řekne „prostě tomu věřím, a hotovo“. Nakonec dojdete k místu, kde už nemůžete odůvodnit svou víru další vírou – jinak by se ta další víra stala tou „konečnou“.

A jakmile někdo přijme tento určitý výchozí bod, pak budou zpravidla všechny další údaje procházet přes tento „filtr“, a to mu poskytne jeho pohled na svět.⁴

Evoluce „vyrašila“ z ateismu

Pro ateistu je výchozím bodem pevná víra vyjádřená tvrzením, že „žádný Bůh neexistuje“ (a-theos), i když některé korekce této definice tvrdí, že jde pouze o absenci víry v Boha. Vyjdeme-li z tohoto tvrzení, jaká pak budou logicky zdůvodňována a vysvětlována všeobecně pozorovaná fakta (jako je vesmír, Země, rozmanitost života, lidské poznatky atd.)?

5 opěrných bodů ateistické víry

1. (Materialismus) Je zřejmé, že takový člověk bude muset věřit, že všechno povstalo naturalistickými (přírodními, materiálními) procesy, protože onen výchozí předpoklad tvrdí, že neexistuje pro vysvětlení existence našeho světa žádná mysl, žádný inteligentní plánovač či „řídící ruka“.
2. (Od jednoduchého ke složitému) Samozřejmě, že pro tento typ myšlení není schůdné, aby tento náš vesmír s tak ohromnou složitostí povstal najednou už takto plně uspořádaný. Proto tedy muselo existovat a stále existuje nespočet změn, ke kterým během času docházelo a dochází. Určitý proces, propojený s těmito změnami, musel způsobit, aby se hmota dostala z jednoduchého do složitějšího stavu.
3. (Dlouhé věky) Aby bylo možné vysvětlit vysokou rozmanitost věcí v našem vesmíru, všechny tyto procesy se musely odehrávat během obrovského množství „hlubokého“ času.
4. (Lidé jsou samosprávné nepředvídané události) Lidské bytosti musely vzniknout neřízenými přírodními procesy, takže nejsme v žádném ohledu o nic víc výjimeční než jen to, že jsme prostě „na vrcholu potravního řetězce“. Nějaký pocit morálky či etiky je prostě jen součástí našeho naturalistického vývoje, a tudíž v tom není v žádném případě nic absolutního.
5. (Evoluce) Konečným závěrem je, že všechno, co prožíváme, je výsledkem procesu, který lze nazvat „sebestvořením“⁵. (Všimněte si, že i když je „sebestvoření“ ve své nejzákladnější podobě zcela rozporuplný pojem [protože něco nemůže nic dělat, dokud to samo neexistuje], noví ateisté jako je Lawrence Krauss ve skutečnosti tento nevědecký nesmysl propagují.

A tak všechny ty klíčové prvky celé té grandiózní teorie evoluce (kosmologické evoluce, geologické, chemické, biologické a evoluce člověka) jsou jen jednoduchým logickým vyústěním klasického základního konceptu ateismu, který je aplikován na svět, ve kterém žijeme. Všechny ty závěry mohou být odvozeny od jednoduché, všeobjímající víry, že Bůh neexistuje (ateismus), zcela prioritně a dříve, než k tomu přistoupí jakékoliv specifické hmatatelné argumenty. Od tohoto výchozího bodu se pak dále odvíjí interpretace každého viditelného faktu, se kterým se takový člověk setká. A podle toho bude tvořena i historie vzniku vesmíru, aby to podporovalo tuto věrouku.

Tyto základní výchozí axiomy jsou v celé lidské historii ty samé. Myšlenka evoluce není žádný nový objev. Staří Egypťané, Babylóňané, Hindové, Řekové a Římané měli všichni svoje představy o miliónech let a/nebo biologické evoluci ve své věrouce, a to bez nějakého vztahu k faktům, které se dnes mají za důkazy evoluce (geologický sloupec, DNA, přírodní výběr, radioizotopové datování, zkameněliny hominidů atd.).

Máme-li uvést nějaký moderní příklad, pak ateistický dědeček Charlese Darwina, Erasmus Darwin, koncipoval a publikoval materialistické vysvětlení světa (ve své knize Zoonomia [1794]) už nějakých 65 let předtím, než to udělal Charles. Tato jeho představa zahrnovala myšlenky, že země vznikla z kosmického výbuchu, život povstal z moře a stával se postupně složitějším, až z toho vznikli lidé, a toto vše se dělo po dlouhé milióny let. Tak tedy ještě jednou, všimněte si, že všechna tato tvrzení byla vytvořena bez jakýchkoliv současných standardních „důkazů“, překládaných dnes evolucionisty.

Proč vůbec někdo začne s konceptem ateismu?

Bible říká, že neznovuzrození lidé jsou vůči Bohu ve vzpouře. Zavržení nějaké osoby nakonec skončí popíráním její existence (odtud pramení rčení „Jsi pro mne mrtvý“). A tak nakonec někteří lidé odmítají Boha až tak, že popřou jeho existenci. Často se tento stav popírání Boha připomíná na ne/slavném výroku ateisty Nietzsche: „Bůh je mrtev.“

Ačkoliv se někteří lidé v celé historii vyhlašovali za ateisty, celá tato myšlenka ateismu byla vždy významnými mysliteli pokládána za spornou (zřejmě kvůli její vědecké a filozofické nelogičnosti a kvůli zřejmým dopadům tohoto systému na morálku). Například Sir Isaac Newton (bezpochyby největší vědec všech dob) jednou řekl;

„Protikladem bohabojnosti je ateismus vyznáním a modloslužbou v praxi. Ateismus je pro lidskou společnost něco tak nesmyslného a hnusného, že nikdy mnoho vyznavačů neměl.“⁶

Někteří lidé mají mylný pocit, že evoluce je „vědecká“. Nutno dodat, že to právě nebyli vůbec vědci, kteří se okamžitě chopili evolučních teorií Charlese Darwina. Darwina podporovali od samého začátku spíše ti (ať už vědecky smýšlející nebo ne), kteří patřili k materialistům a pochybovačům o Bibli.

Naopak tu byli právě mnozí vynikající vědci, kteří okamžitě začali darwinismu oponovat. Patřil k nim James Clerk Maxwell (zakladatel elektromagnetizmu),⁷ Louis Pasteur (průkopník imunulogie a objevitel základního zákona biologie [biogenezi]),⁸ Lord Kelvin (průkopník termodynamiky a transatlantické telegrafie),⁹ a Louis Agassiz (zakladatel moderní ledovcové geologie) – ti všichni Darwina odmítli.

Známý matematik, astronom a člen Královské společnosti Sir John Herschel odmítl darwinismus jako „teorii pátého přes deváté“.¹⁰ Richard Owen, hlavní správce přírodopisné sekce Britského muzea, Darwina tak naštval svými námitkami vůči jeho teorii, že Darwin nakonec přiznal, že ho nenávidí!¹¹

William Whewell, renomovaný filozof vědy (autor ´Historie induktivních věd´), zakázal Darwinovu knihu O původu v knihovně v Cambridge. K tomu přistupuje spousta geologů-znalců Písma, kteří také odmítli darwinismus s jeho doprovodnými ´milióny let´ zemské historie.

Mnozí na darwinismus nazírali jako na něco zcela zásadně nevědeckého. Profesor Johann H. Blasius, ředitel Vévodského přírodopisného muzea v Brunswicku v Německu, řekl v rozhovoru: „Také jsem málokdy četl vědeckou knihu, která by z tak nepatrného množství podpůrného materiálu činila tak dalekosáhlé závěry. … Darwin chce ukázat, že druhy povstaly z jiných druhů.“^12,13

Na druhé straně to byli lidé, kteří sebe samé popsali jako ´volnomyšlenkáře´, jako např. Charles Lyell, který chtěl „osvobodit vědu od Mojžíše“, samozvaný agnostik Thomas Huxley, notorický padělatel Ernst Haeckel,¹⁴ (který protibiblické myšlenky proti stvoření zasel hluboce do [německé] společnosti a stavěl se nenávistně proti biblické opozici vůči rasizmu); takoví lidé nadšeně podporovali Darwinovu knihu. I počáteční příjemci darwinismu, kteří vyšli z teologického pohledu (jako teistický evolucionista Asa Gray a rasistický teolog Charles Kingsley) byli již i tak podle všeho náchylní přijmout materialistická vysvětlování stvoření ještě předtím, než přijali darwinismus.

Od počátku vědecky plodného středověku až někam do doby zhruba před 200 lety, byl primární názor na svět západní společnosti zcela zjevně založen na křesťanství, biblickém podání a konceptech zákona i morálky, která z toho vycházela. Dnes je to zcela jiné – křesťanství a Bible jsou ze společnosti téměř úplně odhozeny. Vyučování z Bible a dokonce už jen podpora biblické morálky jsou na mnoha místech doslova postaveny mimo zákon a na většině státních škol se vyučuje jediný pohled (evoluční) na počátky.

Je tedy snadné pochopit, proč dnes mnoho lidí věří v evoluční teorii, neboť státem řízený školský systém a média v západním světě učí vnímavé děti evoluci všude jako ´fakt´a „vědu“. Tím se evoluční teorie stává absolutním, sebe sama stále potvrzujícím konceptem. Protože evoluční myšlenky podporují materialistický, spíše než náboženský pohled na svět, vede to k tomu, že mnozí (a dokonce i ti, kteří vyrůstali v rodinách vyznávajících víru v Boha) docházejí k ateismu jakožto pravdivému pohledu – a přijmou ho jako svoji výchozí pozici v uvažování.

Jenže evoluce nevzešla z „faktů“. Lidé by udělali dobře, kdyby si výchozí pozici ateismu prověřili. Onen údajný „důkazní materiál“, používaný pro podporu evoluce, prostě neobstojí (což dobře ukazují oceňovaná kniha a dokumentární film Achillovy paty evoluce). Když vyjdeme z biblické pozice, pak to, co pozorujeme v Božím světě, se shoduje s tím, co čteme v Jeho slově, aniž bychom potřebovali jakkoli„překrucovat fakta“, jak se to běžně děje u evolučního vysvětlování počátků.

Odkazy a poznámky

1. Všimněte si, že teistická evoluce (což je myšlenka, že Bůh použil ke stvoření evoluci) není žádná pravá třetí možnost, protože se tento názor pořád ještě v základech opírá o Stvořitele. Return to text.
2. „The Genius of Charles Darwin (Episode 3): Richard Dawkins, Channel 4 (UK), Monday 18th August 2008. Return to text.
3. Kompletní přepis rozhovoru on-line je na arn.org/docs/orpages/or151/mr93tran.htm and in print in: Young, C.C. and Largent, M.A., Evolution and Creationism: A Documentary and Reference Guide, pages 253–260. Return to text.
4. Samozřejmě, že někdo může změnit svoji výchozí pozici. Return to text.
5. Všimněte si, že existuje mnoho jmen a navrhovaných mechanizmů pro obecný koncept ´evoluce´; darwinovská evoluce, neodarwinovská evoluce, punktuační rovnováha, teorie chaosu atd. Dokonce existuje evolucionismus ploché země! Return to text.
6. Principia, Book III; cited in; Newton’s Philosophy of Nature: Selections from his writings, p. 42, ed. H.S. Thayer, Hafner Library of Classics, NY, 1953. Return to text.
7. Lamont, A., James Clerk Maxwell (1831–1879), Creation 15(3):45–47, 1993; creation.com/maxwell. Return to text.
8. Louis Pasteur (1822–1895), Outstanding scientist and opponent of evolution, Creation 14(1):16–19, 1991; creation.com/pasteur. Return to text.
9. Woodmorappe, J., Lord Kelvin revisited on the young age of the earth, Journal of Creation 13(1):14, 1999; creation.com/kelvin. Return to text.
10. Bowlby, J., Charles Darwin: A new life, W.W. Norton & Company, New York, p. 344, 1990. Return to text.
11. Darwin, F., Seward, A.C. (Ed.), More letters of Charles Darwin, Vol. 1, pp. 226–228, 1903 dle citace v Bowlby, p. 352. Return to text.
12. Director Blasius interview: “Evolution is only a Hypothesis”, 1859, cited in Braunschweiger Zeitung, 29 March 2004. Return to text.
13. Wieland, C., Blast from the past, creation.com/blasius, 16 June 2006. Return to text.
14. van Niekerk, E., Countering revisionism part 1: Ernst Haeckel, fraud is proven, J. Creation 25(3):89–95, 2011; part 2: Ernst Haeckel and his triple-woodcut print, J. Creation 27(1):78–84, 2013. Return to text.