Ale geologie Potopy je vysvětluje
Archiv → Z dopisů čtenářů 2015
Z creation.com přeložil M. T., editace Pavel Kábrt – 9/2015. Přeloženo s povolením od Creation.com /CMI/, která je vydavatelem časopisu Creation.
Dnešní zpětná vazba je od S. M. z Jihoafrické republiky, který komentoval článek Dominika Stathama Pravdu … a nic než pravdu.
Tento článek se zaměřil na to, jak dokumentární seriál Davida Attenborougha “Rise of Animals” (Vzestup zvířat) úmyslně vybíral k prezentaci jen to, co by mělo diváky přesvědčit o pravdivosti evoluce. Statham vyzýval, aby podobná videa prezentovala “celou pravdu”. S. M. s tím na počátku souhlasí, ale čtete-li dále, ukazuje se, že zastává odlišnou pozici.
Takže tolik je pravda. V seriálech jako je tento bych zařadil příklady toho, jak společnosti těžící uhlí postupují při průzkumech ložisek, těžbě atd.
Zdůraznil bych fakt, že geologie jako přírodní věda nachází při těžbě praktickou aplikaci. Experimentální věda, chcete-li. Dokonce bych poskytl i pár příkladů těžebních plánů a toho, jak geologické poznatky ovlivňují způsob, jakým se těží.
Jako příklad bych použil doly v nejintenzivněji využívané uhelné pánvi v mé zemi, revíru Witbank.
Uhelné sloje byly uloženy v celé škále sedimentačních prostředí od proximálních konglomerátových náplavových kuželů přes fluviální (říční) naplaveniny, deltové plošiny, okraje jezer, zadní mořské valy a povrchové vrstvy močálů v pánvích chudých na sediment.
Většina komerčních slojí je obsažena v říčních sekvencích a sekvencích deltových plošin s mocnými, klesajícími, prodlouženými a vzájemně se protkanými slojemi i rozsáhlejšími ložisky ležícími většinou nad opuštěnými deltovými laloky. Tato ložiska jsou charakterizována nízkým obsahem síry, jen ojedinělými podložními zeminami a těsným spojením s konglomerátovými sedimenty, jejichž původ je většinou ledovcový.
Těžební plány jsou do značné míry ovlivněny polohou dolu od starých náplavových kuželů přes říční, deltové plošiny, okraje jezer, zadní mořské valy a povrchové vrstvy močálů. Plány dolů se mění, jak se měnilo sedimentační prostředí.
Takže nakonec bych přesně vysvětlil i to, jak ony těžební společnosti došly ke svým závěrům a jak přesně tyto závěry ovlivňují těžební plány.
Pak bych vysvětlil, že právě na základě těchto skutečností víme, že uhelná pánev Witbank nebyla uložena během velké povodně a proč je závěr takový, že tvorba těchto sekvencí (včetně uhelných slojí) trvala miliony let. Není k tomu potřeba žádné radiometrické datování. Jenom těžební plány!
S.M.
Vážený S. M.,
Děkuji Vám za komentář. Odpovím s použitím citací z Vašeho textu.
Takže tolik je pravda. V seriálech jako je tento bych zařadil příklady uhelných společností, které provádějí průzkumy ložisek, těžbu atd.
S těžbou uhlí jsem obeznámen, dohlížel jsem na mnoho uhelných dolů, když jsem pracoval jako technik u společnosti Electricity Industry v Queenslandu, Austrálie a účastnil jsem se plánování nových uhelných dolů pro nové elektrárny.
Zdůraznil bych fakt, že geologie jako přírodní věda nachází při těžbě praktickou aplikaci. Experimentální věda, chcete-li. Dokonce bych poskytl i pár příkladů těžebních plánů a toho, jak geologické poznatky ovlivňují způsob těžby.
Ano, a hlavní otázky, o které se těžební společnosti zajímají, jsou geometrický tvar uhelného ložiska a sedimentů je obklopujících, jakož i kvalita uhlí, kupříkladu jeho výhřevnost, obsah popela a vlastnosti popela. Nezajímá je, kdy uhlí vzniklo či jak. Nicméně geologové mají modely toho, jak bylo podle jejich názoru uhlí ukládáno; na základě těchto modelů, jak doufají, dokáží předpovědět geometrii ložiska. Avšak tyto modely jsou obvykle spojeny spíše s geometrií než s časem.
Jako příklad bych použil doly v nejintenzivněji využívané uhelné pánvi v mé zemi, revíru Witbank.
To zní zajímavě. Procestoval jsem tuto oblast, když jsem navštívil roku 2011 Jihoafrickou republiku.
Uhelné sloje byly uloženy v celé škále sedimentačních prostředí od proximálních konglomerátových náplavových kuželů přes fluviální (říční) naplaveniny, deltové plošiny, okraje jezer, zadní mořské valy a povrchové vrstvy močálů v pánvích chudých na sediment.
Jakmile začnete mluvit o sedimentačních prostředích, přesunul jste se od geologického pozorování k filozofické interpretaci, a v tomto okamžiku se celý problém začne komplikovat. Když mluvíte o náplavových kuželech, deltových plošinách a jezerech atd., popisujete typy prostředí, které vidíme dnes na zemi, kde tyto útvary přetrvávají stovky či tisíce let. Je jasné, že tato interpretace není slučitelná s Noemovou Potopou.
Avšak tytéž druhy útvarů se jistě vytvářely během Noemovy Potopy, ale existovaly by jen dny a týdny, jak se rychle hromadily naplaveniny a rostla relativní výška mořské hladiny. Pozorování těchto fyzických rysů v horninách nečiní geologii Potopy problém, problémem je pouze jejich interpretace tvrdící, že se vyvíjely tempem, které pozorujeme dnes.
Lze si představit, že během Potopy vykazovaly různé probíhající procesy podobnosti s tím, co vidíme dnes. Například sedimentační prostředí jako třeba náplavové kužele by se vyvinula během Noemovy Potopy, když byly naplaveniny unášeny proudící vodou a ukládány v oblastech, kde se proudy zpomalily. Avšak tato prostředí vznikala během Potopy v mnohem větším měřítku a musela by růst a ‘vyvíjet se’ rychle, protože Potopa byla obrovskou katastrofou.
Je známo, že se tyto typy podobností jako třeba ve tvarech sedimentárních kuželů a vztazích mezi masami vody a tekoucími proudy vyskytují v různých měřítkách u proudících tekutin. Vztahy jsou často korelovány pomocí bezrozměrných veličin jako třeba Reynoldsovo číslo či Froudovo číslo, které jsou užívány k předpovídání vzorců proudění tekutin v malém i velkém měřítku a s různými parametry proudění. Tento druh analýzy je důležitý, když technici budují v malém měřítku fyzikální model nějaké situace jako třeba řeky či pobřeží, aby mohli předpovědět účinky navrhovaného vývoje na situaci v měřítku reálném.
Jednou indikací toho, co popisujete, která svědčí o tom, že se uhelná ložiska vytvořila ve velkém měřítku katastrofickými procesy, je “konglomerátový kužel”. Konglomeráty svědčí o vodním proudění o velké energii, což je v souladu s typem procesů, ke kterým docházelo během Potopy. Jiným indikátorem by byla fyzická velikost náplavového kužele, ale tu jste neuvedl. Téměř vždy jsou útvary vzniklé Potopou mnohem větší než podobně tvarované útvary vznikající dnes.
I když jsou tu podobnosti, jistě existovaly i rozdíly. V prostředí Potopy by nerostla vegetace, která nyní tvoří uhlí, na místě výskytu uhlí, v bažině, protože by na to nebylo dost času. Spíše ji na toto místo přihnala voda odjinud. Jinými slovy, tato vegetace rostla během předpotopního období a byla Potopou vyrvána. Pečlivé zkoumání dokladů obsažených v kamenouhelných souvrstvích po celém světě odhaluje, jak byla vegetace přihnána vodou na dnešní místa výskytu uhlí. Viz například (Uhlí, sopečná činnost a Noemova Potopa) a (Pohoří s uhelnými doly v Západní Virginii).
Většina komerčních slojí je obsažena v říčních sekvencích a sekvencích deltových plošin s mocnými, klesajícími, prodlouženými a vzájemně se protkanými slojemi i rozsáhlejšími ložisky ležícími většinou nad opuštěnými deltovými laloky. Tato ložiska jsou charakterizována nízkým obsahem síry, jen ojedinělými podložními zeminami a těsným spojením s konglomerátovými sedimenty, jejichž původ je většinou ledovcový.
Jak již bylo shora probráno, kužele, plošiny i průlivy by byly vytvořeny hydraulickými procesy, které ukládaly sedimenty během Noemovy Potopy.
Avšak Vy zmiňujete “glaciogene” což znamená uloženo ledovci, a samozřejmě ledovce během Noemovy Potopy nebyly možné. Ale mějte na paměti, tato interpretace ohledně prostředí je pouze tím, čím je, interpretací – nikdo ledovce nepozoroval. Glaciální interpretace se obvykle přibírá vzhledem k velkým úlomkům v sedimentu (např. valounům a balvanům) v nánosu, někdy doprovázeným rýhami a pruhy na povrchu hornin. Důvod, proč je přibírána glaciální interpretace, je prostý – velké konglomerátové úlomky by vyžadovaly vodní proudy biblických rozměrů, a to v rámci uniformitariánské filozofie není dovoleno.
Mnoho ložisek v Jižní Africe bylo klasifikováno jako glaciální, jako třeba skupina Dwyka. Avšak zkoumáme-li tato ložiska podrobně, jejich charakteristiky jsou podstatně odlišné od charakteristik doby ledové v pleistocénu, která byla popotopním prostředím. Svědčí to o tom, že nejsou glaciální, nýbrž jde o důsledek obrovských podmořských lavin (viz: Oard, M. J., An ancient, Uloženina z dávné ‘doby ledové’ připsaná masivnímu podmořskému následnému proudu Journal of Creation 22(2):36–39, 2008. Also: Oard, M.J., Dávné doby ledové či gigantické podmořské sesuvy půdy? Monograph Series, Creation Research Society, 1997).
Těžební plány jsou velmi ovlivněny polohou dolu od starých náplavových kuželů přes říční, deltové plošiny, okraje jezer, zadní mořské valy a povrchové vrstvy močálů. Plány dolů se mění, jak se měnilo sedimentační prostředí.
Ano, to je způsob, jakým jsou zpracovávány těžební plány. Ale, a jak jsem se již zmínil, tyto geometrické vzory jsou kontrolovány fyzickými parametry, které by byly ve hře během Noemovy Potopy.
Takže nakonec bych i přesně vysvětlil to, jak ony těžební společnosti došly ke svým závěrům a jak přesně tyto závěry ovlivňují těžební plány.
Vysvětlit, jak těžební společnosti docházejí ke svým závěrům, není totéž jako vysvětlit, jak vznikla uhelná ložiska.
Pak bych vysvětlil, že právě na základě těchto skutečností víme, že uhelná pánev Witbank nebyla uložena během velké povodně a proč je závěr takový, že tvorba těchto sekvencí (včetně uhelných slojí) trvala miliony let. Není k tomu potřeba žádné radiometrické datování. Jenom těžební plány!
Tady jste udělal velký, nepodložený skok, který z toho neplyne. Nedokázal jste, že ložisko nevzniklo během Noemovy Potopy. Ani jste neprokázal, že bylo ukládáno po miliony let. Vysvětlil jste, že těžební plány těžebních společností jsou založeny na geometrických tvarech ložisek. Také jste předložil některé ze standardních geologických interpretací pro sedimentační prostředí, aniž jste si všiml, že tyto interpretace jsou založeny na skrytých filozofických předpokladech počítajících apriorně s vysokým stářím. Tohle je třeba jasně vidět, abyste mohl osvobodit svoji mysl a nepředpojatě se vrátit ke skutečným geologickým datům.
Existuje mnoho dalších rysů uhelných ložisek po celém světě, které svědčí o katastrofickém alochtonním (pocházejícím z jiného místa než je místo nálezu) uložení. Neznám podrobnosti o uhelné pánvi, o které mluvíte, ale stejně jako v jiných uhelných pánvích po světě můžete i ve Vaší oblasti očekávat tyto rysy:
-
- Často jsou součástí uhlí balvany, což svědčí o katastrofickém uložení (např. : Price, P. H., Erratic Boulders in Sewell Coal of West Virginia – Bludné balvany v sewellské uhelné pánvi v Západní Virginii, The Journal of Geology 40(1):62–73, 1932).
- Často se setkáváme s vysokými, dobře zachovanými kmeny stromů, které procházejí uhelnými slojemi, což opět svědčí o rychlém uložení (viz první obrázek nahoře v textu /obálka Journal/ – časopisu – kmene stromu v ‘permských’ uhelných ložiscích severně od Sydney, Austrálie).
- Často sedí tyto kmeny stromů ve skoro svislé poloze, což naznačuje, že různé vrstvy pokrývající kmen byly uloženy rychle (viz Polystrate fossils: evidence for a young earth) – Polystrátní fosilie: důkaz pro mladou zemi.
- Uhlí obvykle vykazuje roztřídění vlivem vody, kdy v jedné oblasti jsou menší součásti vegetace jako třeba listy a větve, a v druhé velké dřevnaté kmeny stromů.
- Obvykle mají sloje pod sebou jíl, ne zeminu, jak jste zmínil, což svědčí o tom, že vegetace nerostla na onom místě, ale přinesla ji voda.
- Často má uhlí nízký obsah popela (nikoli proplástky, nýbrž samotné uhlí), což naznačuje, že se nehromadilo pomalu po miliony let, jinak by bylo kontaminováno prachem a sedimentem.
- Často je uhlí ve slojích ve tvaru Z či tvaru vidlice, což svědčí o tom, že sloje byly uloženy rychle (viz Forked seams sabotage swamp theory) – Rozvětvené sloje podkopávají teorii močálů.
- Atd.
Ještě jednou mnohokrát děkuji za to, že jste nám napsal. Doufám, že si přečtete více o uhlí a geologii na našich stránkách. Na svých cestách jsem potkal mnoho geologů, kteří považovali články o geologii na creation.com za prospěšné. Mnoho z nich mi řeklo, že v určité době pročetli mnoho takových článků a shledali, že proměnily jejich život. Říkali, že musí ještě mnoho přečíst, protože během studia absorbovali tak mnoho představ o vysokém stáří, že to funguje jako zátaras v jejich myšlení.
Faktem je, že Bible zaznamenává pravdivé dějiny země. Říká nám, jaký byl dialog Stvořitele Boha s lidmi v minulosti, a z toho lze odvodit, jaký vztah si přeje Bůh s námi mít v současnosti. Má plán pro naše životy. Nikdy nenajdeme uspokojení či naplnění, dokud nesplníme účel, pro který nás postavil na tuto zemi.
S přáním všeho dobrého,
Tas Walker