Proč nenacházíme fosilie lidí a dinosaurů na jednom místě?

Bodie Hodge

(Z Answers in Genesis přeložil M. T. – 06/2010)

Bibličtí kreacionisté věří, že lidé i dinosauři žili v téže době, protože Bůh, dokonalý očitý svědek dějin, řekl, že stvořil člověka i suchozemská zvířata šestého dne (Genesis 1:24-31). Dinosauři jsou suchozemská zvířata, takže je logické, že byli stvořeni šestého dne.

Naopak ti, kdo nevěří doslova textu Genesis jako třeba mnoho lidí bez křesťanské orientace či křesťanů zviklaných, jsou přesvědčeni o tom, že pozemské vrstvy hornin obsahující fosilie představují miliony let dějin Země a že lidé a dinosauři nežili v téže době.

Zastánci teorie staré Země často argumentují tím, že kdyby lidé a dinosauři žili v téže době, pak bychom měli nacházet jejich zkameněliny v týchž vrstvách. Protože zatím nikdo nenašel jednoznačné důkazy lidských ostatků v týchž vrstvách jako dinosaury (v křídových, jurských a triasových), tvrdí zmínění vědci, že lidi a dinosaury oddělují miliony let zemských dějin a že tedy nežili společně. Takže se tito vědci oprávněně ptají: Proč nenacházíme zkameněliny lidí společně s fosiliemi dinosaurů, žili-li v téže době?

Fosilie lidí nalézáme ve vrstvách považovaných většinou kreacionistů za popotopní. Většina jich byla patrně pohřbena po Potopě a po rozptýlení lidí v důsledku zmatení jazyků. Takže je pravda, že fosilie lidí a dinosaurů ve stejné vrstvě ještě čekají na své odhalení; znamená to však, že zastánci teorie dlouhých věků mají pravdu?

Co vlastně ve fosilním záznamu nacházíme?

První otázkou, nad kterou se musíme zamyslet, je, co vlastně ve fosilním záznamu nalézáme.

Fosilií dinosaurů je vlastně ve srovnání s jinými tvory relativně málo. Jelikož byla Potopa katastrofou způsobenou vodou, očekávali bychom, že ve fosilním záznamu budou převládat zkameněliny marinní. A tak tomu opravdu je.

Obratlovců není tolik jako jiných druhů živých organizmů. To vysvětluje shora uvedené poměry nálezů a pomáhá nám pochopit, proč jsou obratlovci včetně dinosaurů v záznamu tak vzácní a dokonce daleko zaostávají za nalézanými organizmy marinními.

Ale to pořád nevysvětluje, proč v sedimentech vytvořených Potopou nenacházíme fosilie lidí.

Byli předpotopní lidé zcela vyhlazeni?

V Genesis 6:7 i v Genesis 7:23 říká Bůh, že „setře“ člověka s povrchu Země pomocí Potopy. Někteří vykladači v tom vidí záměr zcela vyhladit veškeré stopy po člověku. To však není úplně přesné. Po důkladném studiu došli Fouts a Wise k závěru, že hebrejský výraz hxm (maha), překládaný jako „setřít“ či „zničit“, nemusí nutně znamenat, že po dotyčném nezbude ani stopa. Píší:

• Ačkoli se maha správně překládá jako „vyhladit“, „setřít“ či dokonce „zničit“, nelze to chápat tak, že jde o úplné vyhlazení něčeho tak, že po tom nezůstane nic. Pokaždé, když Bible použije maha a můžeme vystopovat osud čehosi vyhlazeného, setřeného či zničeného, jeho další existence sice už nepokračuje, mohou však rozhodně přetrvávat stopy jeho existence dřívější a/nebo stopy samotné katastrofy, při které došlo k zahynutí/vyhlazení. Dokonce ani teologický význam „zahlazení“ hříchu nevylučuje, že po něm nezůstanou stopy (např. důsledky, jizvy, hříšná povaha atd.). (2)

Ve světle těchto zjištění považujeme za možné, že by lidské fosilie z doby Potopy mohly ještě existovat, ale dosud nebyly nalezeny.

Takže měli bychom nalézat lidské fosilie ve vrstvách obsahujících fosilie dinosaurů? Abychom mohli zodpovědět tuto otázku v dalším výkladu, musíme nejprve porozumět tomu, co vlastně ve fosilním záznamu nalézáme, jaká je pravděpodobnost toho, že by lidé podlehli fosilizaci, tomu, co je neobvyklého na jejich rozmístění po světě i tomu, kolik usazenin Potopa zanechala.

Podléhají lidé fosilizaci jako jiní tvorové?

Předně, fosilizace je u lidí, kteří se stále stěhují, řídkým úkazem. Jelikož to trvalo celé týdny, než deště Noemovy Potopy zaplavily celou Zemi, mohlo se mnoho lidí zachránit na člunech, zachytit plovoucích trosek a tak dále. Někteří se mohli uchýlit do vyšších poloh. I když takto nemohli vydržet dlouho a nakonec patrně přece jen zahynuli, nemuselo u nich nutně dojít k fosilizaci.

V podstatě ve všech případech se mrtvé organizmy rozloží nebo je něco sežere. Prostě zmizí a nic po nich nezbude. Neštěstí, k němuž došlo roku 2004 vinou tsunami, se pro lidstvo stalo mementem, aby si uvědomili, jakou rychlostí může voda i jiné síly vymazat veškeré stopy po tělech, i když víme, kde hledat. Podle úřadu zvláštního velvyslance Spojených národů pro obnovu po tsunami nebylo téměř 43 000 jejich obětí nikdy nalezeno (3).

I když to je vzácné, přece jen nelze vyloučit, že lidské tělo fosilizuje. Lidské fosilie vlastně opravdu nalézáme, třeba neandrtálce v popotopních usazeninách. Tak proč nenacházíme lidi v sedimentech předpotopních?

V této souvislosti se objevila hypotéza o tom, že lidská populace byla tehdy relativně malá. Podívejme se, zda se tato možnost potvrdí.

Bylo předpotopních lidí málo?

Odhady předpotopní populace jsou založeny na velmi skromných informacích, jelikož Genesis 1 neobsahuje mnoho zpráv o velikosti rodin či o tempu růstu populace. Víme, že Noe žil v desáté generaci své linie asi 1650 let po Stvoření. V Genezi také čteme, že děti v Noemově rodu se rodily otcům starým od 65 let do více než 500 let (kdy se Noemovi narodili tři synové).

Kolik generací čítaly ostatní rodové linie? Nevíme. Víme pouze to, že se všichni lidé v linii od Adama po Noema dožívali přes 900 let, nemůžeme si však být jisti tím, že se tohoto věku dožívali i všichni ostatní lidé na planetě. Kolik dětí se na předpotopní Zemi narodilo? Ani o tom nic nevíme. Jaká byla úmrtnost? Prostě nevíme.

Navzdory tomuto nedostatku informací se odhady pohybují mezi několika sty tisíci až 17 miliardami lidí (4). Tyhle odhady se zakládají na různých rychlostech růstu populace a počtech generací. Nezapomeňme však, že Noe žil v desáté generaci od Adama, takže jsou zmíněné odhady asi příliš nadsazené.

Je málo pravděpodobné, že by před Potopou žily stovky milionů lidí. Však také byl-li svět tak zkažený, že ho Bůh odsoudil k záhubě Potopou, pak se lidé patrně také flagrantně proviňovali proti Božímu příkazu být plodní a naplnit Zemi. Navíc nám Bible říká, že na Zemi vládlo násilí, takže úmrtnost byla zřejmě mimořádně vysoká.

Z uvedeného vyplývá, že lidská populace v předpotopním světě možná čítala jen stovky tisíc osob. I když vyjdeme z velkorysého předpokladu 200 milionů lidí žijících v době Potopy, vychází nám pouze něco přes jednoho zkamenělého člověka na tři krychlové kilometry sedimentu uloženého Potopou!

Byli lidé soustředěni v hustě osídlených oblastech, které jsme ještě neobjevili?

Dnes mají lidé tendenci shlukovat se do skupin ve městech, na vesnicích i ve velkoměstech. Zřejmě tak ani Země před potopou nebyla rovnoměrně osídlena. O prvním velkém městě je zmínka v Genesis 4:17, dlouho před Potopou. Víme, že dnes žije většina populace v prostoru do 160 km od pobřeží. V jedné zprávě se píše: „Již skoro dvě třetiny lidstva – nějakých 3,6 miliardy lidí – se tísní podél pobřeží nebo žijí do 150 kilometrů od něho.“ (5)

Toto silně svědčí o tom, že předpotopní civilizace patrně nebyly rozmístěny po Zemi rovnoměrně. A pokud tedy nesídlil člověk roztroušeně, pak byly možná shluky lidských sídel pohřbeny na místech, která ještě nebyla objevena.

Nejenže je fosilizace vzácným jevem, ale je obtížné fosilie také najít. Představte si jen, kolik sedimentů Potopa zanechala, a srovnejte toto kvantum s velikostí oblastí, kde zatím proběhly vykopávky.

Ze studií Johna Woodmorappeho vyplývá, že existuje zhruba 700 miliónů km krychlových sedimentů z Potopy (6). John Morris odhaduje jednu a půl miliardy krychlových kilometrů sedimentů uložených Potopou (7). Toto druhé číslo bude asi příliš vysoké, protože celkový objem vody na Zemi je Americkým geologickým ústavem odhadován na zhruba jednu miliardu, tři sta osmdesát milionů krychlových km. I tak však zůstává spousta sedimentů, které bychom měli prohledat. Jestliže nám tedy zbývá prostudovat ještě tolik usazenin, pak není divu, že jsme ještě nenašli žádné zkamenělé lidi.

Malý počet tehdy žijících lidí a velké množství sedimentů jsou dva hlavní důvody toho, proč jsme nenašli lidské zkameněliny v předpotopních sedimentech. Důvodem pak může být i prostý fakt, že jsme ještě nenarazili na sediment z místa, kde lidé žili a byli pohřbeni.

Přemýšlejte – chtěli byste žít po boku dinosaurů?

Často si lidé myslí, že nenacházíme-li lidské kosti spolu s dinosauřími, pak to svědčí o tom, že tyto dva druhy nežily v téže době. Ve skutečnosti víme jistě jen to, že nebyli společně pohřbeni. Velmi snadno se může stát, že nějací tvorové žijí na Zemi v téže době, aniž se byť jednou setkají. Setkali jste se někdy v přírodě s tygrem či s pandou? Pouhý fakt, že se zvířata nevyskytnou na témže místě ještě neznamená, že nežijí v tom samém světě a v téže době.

Zářným příkladem jsou lalokoploutvé ryby. Jejich fosilie nalézáme v marinních sedimentech pod dinosaury i v dalších marinních vrstvách zhruba stejného stáří jako vrstvy s dinosaury (9). Kdysi se vědci domnívali, že lalokoploutví vymřeli asi před 70 miliony let, protože jejich fosilie nenacházíme v žádné vyšší vrstvě. Roku 1938 však vědci nalezli v Indickém oceánu tyhle ryby živé (10). Zřejmě tedy byli lalokoploutví pohřbeni spolu s dalšími obyvateli moří během Potopy – tak, jak bychom očekávali. Na příkladu lalokoploutvých ryb je patrné, že zvířata nejsou nutně pohřbena na témž místě jako jiná zvířata z odlišných biotopů. Proto rovněž nenacházíme lidské kosti na týchž místech jako fosilie lalokoploutvých, i když dnes žijeme s těmito rybami společně, a v některých částech světa si je lidé dávají k obědu.

Latimérie není jediným příkladem. Nacházíme jich spoustu včetně organizmů suchozemských. Takovým populárním příkladem je borovice Wollemi fosilizovaná v jurských sedimentech starých údajně 150 milionů let (11). Současně se však dnes vyskytuje i živá. Další velkou žijící fosilií je jinan dvoulaločný, který údajně prožíval období největšího rozmachu před 240 miliony let, dříve než dinosauři (12). A přece nenacházíme jinany ve vrstvách s dinosaury či popotopními lidmi, i když existují dodnes. Seznam „žijících zkamenělin“ by byl ještě dlouhý. To, že zvířata a rostliny nejsou pohřbeny společně, ještě neznamená, že nežili v téže době.

Vlastně z toho, co víme o lidech, lze předpokládat, že lidé nejspíš nechtěli žít na stejných místech jako dinosauři. Takže už zbývá jen otázka, co se stalo s biotopy, kde lidé žili.

Co říci na závěr?

Pokud by se někdy našly lidské i dinosauří kosti v týchž vrstvách, šlo by o ohromující zprávu jak pro kreacionisty, tak pro evolucionisty. Ty, kdo zastávají biblické pojetí dějin, by to nepřekvapilo; zamýšlet by se mohli leda tak nad otázkami, zda se lidské tlupy zatoulaly na území dinosaurů za sportem či při hledání potravy nebo zda Potopa prostě spláchla a pohřbila lidi a dinosaury dohromady.

Naopak evolucionisté věřící v to, že geologické vrstvy představují miliony let času, by měli co dělat, aby podobný jev vysvětlili. V pojetí staré Země údajně není člověk tak starý jako dinosauři. Můžeme si však být jisti, že zmíněný nález by s jejich příběhem nijak neotřásl – prostě by se pokusili vymyslet hypotézu, která by odpovídala jejich předpojatému pohledu na historii. Mohli by například uvažovat o možnosti, že voda předmětné fosilie nějak znovu odnesla a přeložila jinam.

Takže nakonec celá debata není o důkazech jako takových – nejde o to, kde leží lidské zkameněliny a kde dinosauří. Nemáme vlastně žádné očité svědectví někoho, kdo viděl lidi a dinosaury žít společně. Jsme tudíž nuceni onu historii rekonstruovat na základě svých dnešních předpokladů o čase a dějinách jakož i svých nečetných nálezů fosilií v horninách.

Jako bibličtí kreacionisté nepožadujeme, aby se lidské a dinosauří zkameněliny našly v týchž vrstvách. To, zda se tam najdou či ne, neovlivní biblické pojetí dějin.

Předmětem debaty mezi kreacionisty a evolucionisty je ve skutečnosti spor o nejspolehlivější zdroj informací o dějinách. Čím začneme – Biblí, o které Bůh říká, že je pravdivá v každé podrobnosti včetně svých historických pasáží, nebo začneme neustále se měnícími teoriemi nedokonalého člověka? Bůh říká křesťanům, aby kráčeli s vírou a že „bez víry není možné zalíbit se Bohu“ (Židům 11:6). Nejde však o víru slepou. Bůh naplnil svět jasnými důkazy potvrzujícími pravdivost Jeho Slova i oprávněnost křesťanské víry. Samotný fosilní záznam je neuvěřitelným svědectvím pravdivosti Božího Slova a Božího rozhodnutí „vyhladit“ všechna suchozemská i na vzduchu závislá zvířata a lidi globální katastrofou.

Odkazy

1. Snelling, Where are all the human fossils? Creation 14(1):28–33, December, 1991; J. Morris, The Young Earth, Master Books, Green Forest, Arkansas, 2002, 71.See all footnotes
2. Fouts and K. Wise, Blotting out and breaking up: miscellaneous Hebrew studies in geocatastrophism, Proceedings of the Fourth International Conference on Creationism, Creation Science Fellowship, Pittsburgh, 1998, 219.See all footnotes
3. The Human Toll, tsunamispecialenvoy.org/country/humantoll.asp.See all footnotes
4. Pickett, Population of the Pre-Flood World, www.ldolphin.org/pickett.html; H. Morris, Biblical Cosmology and Modern Science, Baker Book House, Grand Rapids, Michigan, 1970, 77–78; Morris, The Young Earth, 71.See all footnotes
5. Hinrichsen, Coasts in Crisis, www.aaas.org/international/ehn/fisheries/hinrichs.htm.See all footnotes
6. Woodmorappe, Studies in Flood Geology, Institute for Creation Research, El Cajon, California, 1999, 59. This number actually comes from A.B. Ronov, The earth’s sedimentary shell, International Geology Review 24(11):1321–1339, 1982.See all footnotes
7. Morris, The Young Earth, 71.See all footnotes
8. Where is the earth’s water located? U.S. Geological Survey, water.usgs.gov/edu/ earthwherewater.html.See all footnotes
9. Dicks, The creatures time forgot, New Scientist, 164(2209): 36–39, October 23, 1999.See all footnotes
10. Driver, Sea monsters . . . more than a legend? Creation 19(4):38–42, September 1997.See all footnotes
11. answersingenesis.org/docs2/4416livingfossil_tree12-25-2000.asp.See all footnotes
12. pbs.org/wgbh/nova/fish/other.html.