dreadnoughtus

Neohrožený!

pavelkabrt Celosvětová potopa Napsat komentář

Mohutný důkaz pro stvoření a Potopu

Calvin Smith

(Z creation.com přeložil Pavel Kábrt – 01/2015. Translated with permission from creation.com-přeloženo s povolením od creation.com. Článek vyšel na stránkách CMI 13. září 2014.)

Slovo ´dreadnought´- neohrožený evokuje myšlenku zdánlivě neporazitelné titánské válečné mašiny, která doslova říká ´ničeho se nebojím´ (ze slova ´dread´- hrůza a ´nought´-nula, nic). [Název první lodi tohoto typu byl převzat z rodového hesla lorda Fishera – Fear God and dread nought – Boj se Boha a ničeho jiného – pozn. PK] V nedávné historii to bylo jméno, které bylo dáno jedné válečné lodi s názvem HMS Dreadnought, která byla spuštěna na vodu v roce 1906. Se svými parními turbínami a veškerou ohromnou dělostřeleckou výzbrojí, byla o tolik rychlejší a silnější než předešlá generace válečných lodí, že tyto starší typy nechala za sebou jako zastaralé – ´pre-dreadnoughts´. Tato loď dala své jméno celé nové třídě válečných lodí.

9947-Dreadnoughtus-schrani

A tak se jméno (v Jižní Patagonii, Argentině) nově nalezeného dinosaura Dreadnoughtus schrani jeví jako zcela případné – jistě budil hrůzu v každém tvoru nablízku. (Dreadnoughtus je rodové jméno; schrani je druhové jméno, které bylo dáno po zakladateli/CEO softwarové společnosti Ascentive Adamu Schrani, který finančně tento výzkum podporoval.)

Nejúplnější zkamenělá sauropodní dinosauří kostra dosud nalezená, patří ohromnému tvoru, odhadem kolem 25 metrů dlouhému, o váze 60 tun a vysokému v ramenech jako dvouposchoďová budova. A patrně tento tvor ještě ani nebyl plně dospělý v okamžiku svojí smrti, což se dá určit z neúplného spojení ramenních kostí a rostoucích, mladě vypadajících kostních buněk. (1)

ken-lacovaraJeho objevitel, Ken Lacovara (PhD, mimořádný profesor z oblasti biodiverzity, vědy o zemi a životním prostředí na fakultě Humanitních a přírodních věd Drexelovy Univerzity), byl evidentně také sám ohromen onou nepředstavitelnou silou tohoto býložravce (1), že ho sám popsal takto:

  • „…všechno na tomto dinosaurovi je gigantické, femur [nejdelší a nejtlustší stehenní kost] je dlouhá 2 metry…ocasní kosti jsou kolosální s velkými jizvami na svalech, což svědčí o obranném ocasu dlouhém 10 metrů…tohle neuvěřitelné velké a svaly opatřené individuum se ničeho na zemi nemohlo obávat…toto je neuvěřitelně masivní, mocně svalnatý ocas, což všechno svědčí o jeho síle…dinosaurus této hmotnosti, o 65 tunách, opravdu posouvá hranici toho, co je ještě fyziologicky vůbec možné…“ (2) Článek na stránkách nature.com o novém nálezu říká, že „…rodové jméno odráží rozměry toho gigantického těla v taxonu (který zahrnuje patrně zdravé dospělé jedince, zcela odolné vůči každému útoku)…“ (1)

Fascinující uchování

Jednou z hlavních položek, které zprávy zdůrazňují, je kvantita i kvalita pozůstatků Dreadnoughtuse. Bylo nalezeno více jak 45 % jeho kostí, a 70 % druhů kosti, zatímco pro srovnání z druhého sauropodního kandidáta pro zachování, Titanosaura (Futalognkosaurus) bylo objeveno jen asi 15 % (a kolem 27 % druhů kosti). (1) Další kandidáti na největšího dinosaura jsou známi jen z mnohem menšího počtu pozůstatků, jako třeba Argentinosaurus (snad 82 tun), kde je jen 5 % kostry nalezeno), nebo Amphicoelias fragillimus (údajně 40-60 metrů dlouhý a 122 tun těžký, ale známý jen z jednoho ne zcela kompletního obratle. Dreadnoughtus je mnohem větší než jiní gigantičtí dinosauři, kteří jsou známí z relativně kompletních koster, jako je Giraffititan brancai (dříve znám jako Brachiosaurus brancai, 34 tun). Z případných predátorů i ten největší masožravý dinosaurus, Tyrannosaurus rex (čili ´Sue´), byl 6,5-9,5 tun těžký mrňous.

A jeden článek naráží na možnost nálezu měkkých tkání u této zkameněliny, které by přibyly na stále rostoucím seznamu objevů, když říká, že

  • Jiná práce Mary Schweitzer na Univerzitě v Severní Karolině se soustřeďuje na restauraci starých buněk a měkkých tkání z tohoto tvora, aby šlo porozumět jeho biologickému uspořádání. (3)

Bez ohledu na to, zda tam měkké tkáně jsou, je třeba se ptát, jak takto obrovské zvíře (stejně tak jako jiný menší titanosaur (3) spolu s kousky jiného dinosaura (3)) může být tak kompletně zachován? Zde jsou nějaké návrhy ze dvou různých článků:

  • Dinosaurus zemřel poté, co se půda, na které stál, proměnila na tekoucí písek v začínající záplavě, což se zakládá na vrstvách sedimentu nalezených na tomto místě, jak uvažují vědci. „Náhlé a hluboké pohřbení tohoto exempláře Dreadnoughtuse vysvětluje jeho výjimečnou celistvost.“ (4)
  • V pozdním křídovém období bylo toto místo pokryto lesní směsicí jehličnatých a listnatých stromů, kterými se prořezávaly meandrovité vodní toky. Řeky byly náchylné k záplavám, a náhlý vzestup vody mohl toto území proměnit v tekuté písky. Dreadnoughtus byl zřejmě ve špatný čas na špatném místě. „Krátce poté, co tato zvířata zemřela, nebo během umírání, byla pohřbena rychle a hluboko tekoucím pískem. Proto máme tak vysoký počet kostí a jedinečné uchování,“ prohlásil Lacovara. (3)

A ta třetí poznámka říká:

  • Skály Patagonie, ze kterých byla zkamenělina vyňata, ukazují, že život mladého zvířete byl ukončen rychle katastrofální potopou. (5)

Zdroj: Drexel University

Důkazy pro evoluci?

Mnoho lidí bude asi věřit, že toto je jen další důkaz evoluční historie, ale zvažte, co se skutečně našlo. Ohromný, extrémně silný býložravec s gigantickými nohami a masivním ocasem, který byl pohřben v sedimentární hornině vytvořené za podmínek připomínajících potopu. Toto úžasně zachovalé zvíře vydává svědectví (svým uchováním i podmínkami vzniku horniny), že vše se událo velmi rychle, protože jinak by tělo bylo rozloženo a shnilo by.

Přestože tedy většina populárních článků umisťuje všechna fakta kolem Dreadnoughtuse do evolucionistického rámce, ve skutečnosti tyto nálezy zapadají perfektně do zprávy Genesis o nedávném stvoření, po kterém přišla celosvětová potopa. Ta by vytvořila ohromné množství usazenin bohatých na minerály, které pohřbily zvířata a rychle ztvrdly. I vlastní podoba tohoto tvora překrásně souvisí s popisem jednoho ´předního stvoření´, které Bůh udělal a které je popsáno v knize Job.

  • Pohleď jen na behemóta, i jeho jsem učinil jako tebe; on jako dobytče žere trávu.
    Pohleď, jakou má sílu v bedrech, jak mocné jsou svaly jeho břicha.
    Napřímí ocas jako cedr, šlachy jeho stehen jsou propletené,
    Jeho kosti jsou bronzové válce, jeho hnáty jako železný sochor.
    On byl na počátku Božích cest; jen jeho Učinitel může na něj s mečem. Job 40:15-19.
„Ve skutečnosti neexistuje pozorování, na kterém by evolucionisté a kreacionisté spolu nesouhlasili.“

Srovnejte popis v knize Job s popisem evolučního paleontologa Kena Lacovary, který byl uveden z kraje tohoto článku, a znovu uvidíte, že pozorovatelná ´fakta´ jsou hodně daleko od popření Bible, ale naopak ji potvrzují. Ve skutečnosti neexistuje pozorování, na kterém by evolucionisté a kreacionisté spolu nesouhlasili (pozorujeme všichni tu samou skutečnost). To, v čem nesouhlasíme, jsou výklady, interpretace pozorovaných faktů.

A tak daleko od toho, že by Dreadnoughtus byl nějakým důkazem evoluce, je ve skutečnosti nádhernou podporou pravdivosti Božího slova.

Odkazy a poznámky

  1. Lacovara, K.J.et al., A gigantic, exceptionally complete titanosaurian sauropod dinosaur from southern Patagonia, Argentina, Nature Scientific Reports 4(6196), September 2014; doi:10.1038/srep06196.
  2. Geggel, L., Dreadnoughtus dinosaur weighed whopping 65 tons, feared nothing, 4 September 2014, livescience.com.
  3. Sample, I., Battleship beast: colossal dinosaur skeleton found in southern Patagonia, 4 September 2014, theguardian.com.
  4. Owen, J., Dreadnoughtus schrani: the newly discovered biggest dinosaur ever, 10 September 2014, independent.co.uk.
  5. Amos, J., ‘Dreadnought’ dinosaur yields big bone haul, 4 September 2014, bbc.com.

Komentujte

Please Přihlásit to comment
  Subscribe  
Upozornit na