Rozhovor s dr. Jamesem Tourem
Překlad z videa a české znění Pavel Akrman – 11/2018
Úvod
Jak výzkum postupně odkrývá dosud nečekanou složitost jednobuněčných organismů, je evolucí předkládaná myšlenka „jednoduchého“ jednobuněčného předka veškerého života na Zemi stále více nepředstavitelná.
Dokonce i jen získání přiměřeně přesného odhadu celkového obsahu proteinů v buňce – což je nezbytné pro pochopení buněčných funkcí a procesů – se ukázalo jako velmi náročné. Toto platí i pro často zkoumané jednobuněčné druhy kvasinek (Saccharomyces cerevisiae).
Ale nedávno provedl výzkumný tým analýzu 21 oddělených datových sad s vysokým obsahem proteinů a odhadl, že průměrná buňka kvasinky má celkem asi 42 milionů proteinových molekul.
Ačkoli většina z 5 858 (nyní předpokládaných) různých druhů proteinů má někde mezi 1000 až 10 000 molekulami, některé jsou reprezentovány jen několika exempláři, zatímco jiných může být až půl milionu. Tato čísla nejsou pevná, výrazně se liší v závislosti na změnách podmínek daného prostředí, což ovlivňuje buněčné funkce a dokonce i samotný fenotyp.
Profesor James M. Tour je významný americký chemik, jeho obory jsou organická chemie, materiálová věda a nanotechnologie. Publikoval více jak 500 vědeckých prací. Vzdělání: Stanfordova univerzita, Syracuse University, Purdueova univerzita.
Na otázku, co je pro něho v životě nejdůležitější, dr. James Tour odpovídá: „Především to, že jako Izraelita mohu vědět, že Ježíš je skutečný, biblický Mesiáš.“
„Pro existenci života jsou nutné uhlohydráty, aminokyseliny, lipidy a proteiny… Biologové se domnívají, že pro jejich syntetizaci existují dobře známé molekulární mechanismy. To je však hrubé nedorozumění“, říká Dr. Tour a klade si otázku: „Jak je možné, že neveřejně, v kuloárech si to jako chemici řekneme upřímně a otevřeně, ale směrem k veřejnosti se o tom nemluví? Vědci evoluci věří, ale nevědí, jak se to stalo, nevědí jakými mechanizmy (procesy) měla evoluce proběhnout.“
Řekl bych, že nejsilnějším vědeckým argumentem proti evoluci je především původ života, a to chemickou cestou. To spadá do oblasti chemiků. Původ života je něco, co předchází život, a je velmi obtížné dojít k němu chemickou cestou. My dokonce nejsme schopni udělat ani membránu, buněčnou stěnu. Je třeba si uvědomit, že k tomu jsou zapotřebí tisíce různých typů lipidů, není jen jeden. Mnozí biologové si toto neuvědomují.
Myslí si, že jen stačí vzít lipid, pustit ultrazvuk, získáte vesikulu a všechno se to samo spojí. Ale to není buněčná membrána. Vždyť jen tato buněčná stěna potřebuje tisíce druhů lipidů, a když se použije byť jen jediný jiný typ lipidu, vše je destabilizováno. A pak membrána musí mít glukózu, cukry, pro tento případ specifické, a také musí mít průchody založené na proteinech a v nich mikrocyklické průchody pro kovy oběma směry a pro chemické látky oběma směry.
Takže je to velmi vysoce složitý systém. A dokonce, i když jde jen o jeho část, tak i ti velmi dobří chemici říkají, že původ života je problém. Podíváte-li se nyní na evoluci – evoluce může chemii pouze říci: ukaž mi mechanismus – já chci ten mechanismus vidět, jak se tento jediný buněčný organismus přemění na mnohobuněčný organismus a tímto způsobem pokračuje tak dlouho, až dosáhne takového množství buněčných změn v rozmanitosti života, kterou vidíme.
Život je všudypřítomný a existuje obrovské množství různých typů buněk a tohle všechno se musí změnit. A pak dostanete systémy – systémy se musí měnit. Takže když si představíte například evolucionistu, jak nám předloží imunitní systém a ukáže nám takzvanou evoluci imunitního systému. Imunitní systém je postaven tak, aby prováděl změny v závislosti na různých věcech, s nimiž je konfrontován. Je navržen tak, aby to takhle dělal, a tak to dělá. Ale zůstává imunitním systémem. Nezmění se v trávicí systém, nestane se sluchovým ústrojím. Zůstává imunitním systémem.
Takže takhle se na to dívá chemie. Ukažte mi mechanismus, třeba i jen ten, kterým se mění imunitní systém. Pro biologa je velmi obtížné uspokojivě to popsat v chemické řeči. Natož změnit imunitní systém na nějaký jiný systém, což by se muselo v rámci evolučních procesů znovu a znovu opakovat. Takže pokud se na tyto detaily chcete dívat jen z pohledu chemie, je to velmi náročné.
Odkazy
- Ho, B., et al., Unification of protein abundance datasets yields a quantitative Saccharomyces cerevisiae proteome, Cell Systems 6:1–14, 20 February 2018 | Doi:10.1016/j.cels.2017.12.004.
- ONE FOR ISRAEL Ministry informace o dr. J. Tourovi: video – www.youtube.com