Zdroj: Is Genesis history.com
Z DVD „Je Genesis historií?“
Překlad a české znění Pavel Akrman
Dr. Del Tackett mluví s Paulem Nelsonem PhD., filozofem vědy, o vyhodnocování důkazů v závislosti na konkrétním světonázoru.
DEL: Pokud mluvíme o historii Země, je čas je opravdu ústřední otázkou. Kolik času trvalo vytvořit to, co vidíme kolem nás?
Je mi jasné, že globální Potopa by rychle proměnila Zemi, ale vím, že mnoho lidí si myslí, že svět se tvořil pomalu, po miliardy let.
Jaký je skutečný rozdíl mezi těmito dvěma názory? Potřeboval jsem mluvit s někým, kdo by mi řekl něco víc o vědě, historii a čase.
Protože moje vzdělání je v oblasti informatiky, setkali jsme se na místě, kde jsem osobně zažil něco z jeho historie.
Muzeum historie výpočetní techniky
Když jsme si prohlíželi výstavu, uvědomil jsem si, o kolik se počítače od doby, co jsem je začal používat, zmenšily a jsou výkonnější.
Paul řekl, že naše měnící se představy o počítačích se vlastně dají přirovnat k postupujícím změnám paradigmatu.
PAUL NELSON: Když mi bylo 19, četl jsem klasiku, Thomase Kuhna „Struktura vědeckých revolucí“, kde popisoval pojem paradigmatu.
Paradigma je rámec, ve kterém interpretujete důkazy. Takže skutečná věda není jen o důkazech – je o tom, jak tyto důkazy interpretujeme.
Tak například tahle místnost: máme tu takzvané mini počítače, ale ve smyslu našeho současného paradigmatu vlastně už vůbec nejsou mini.
DEL: Ano, dnešní je tento, že?
PAUL NELSON: Ano, jako tyto. Abychom opravdu pochopili otázku původu, musíme ve skutečnosti začít tím, že se podíváme na vládnoucí paradigma – a v současné době tu máme ohledně historie života a historie vesmíru dva hlavní názory.
DEL: A které to jsou?
PAUL: Na jedné straně tu máme konvenční paradigma. V konvenčním paradigmatu jsou „hluboké věky“, 13,7 miliardy let, během nichž tento postupný proces začíná prvotní jednoduchostí a končí tím, co vidíme dnes.
Veškerá složitost života musí být stavěna zdola nahoru přísně fyzikálními procesy, kde není žádná mysl, žádný Stvořitel, žádný design.
PAUL: Ten druhý pohled můžeme nazvat, řekněme, „historické paradigma Genesis“. Vše začíná v Boží myslí, Stvořitelem, inteligencí, která plánuje a na vše dohlíží a uvádí realitu v existenci.
Události se odehrávají v mnohem kratším časovém horizontu. Vesmír, sluneční soustava, naše planeta, život samotný, to vše začíná plně zformované a jako fungující systém.
DEL: Není těžké vidět zásadní rozdíl mezi těmito dvěma, pokud jde o čas.
PAUL: Podíváme-li se na historii života na této planetě, máme nějaký objem dat, ale v závislosti na paradigmatu, který kdo přijme, budou tato data interpretována velmi odlišným způsobem.
DEL: Vypadá to, že jedno paradigma vychází z historie, která nám byla dána, a druhé paradigma tuto historii vytváří. Rozumím tomu správně?
PAUL: Máme svědectví o těch událostech a toto svědectví nám říká, co se stalo, a to musíme vzít v úvahu při vyhodnocování dat.
DEL: Paule, důvod, proč to začíná být vážné je to, že tu nemluvíme o historii jen nějaké vroucí vody při určité teplotě. Mluvíme tu o historii, která se zabývá původem vesmíru, vznikem života, původem lidstva; příčinami hříchu a proč je na světě zlo; původem geologických formací, které jsou kolem nás; původem jazyka.
Tím chci říci, že to je historie, která není nevýznamná. Jde tu o zcela zásadní prvky lidstva a toho, kde se dnes nacházíme.
PAUL: Ano. Mluvíte doslova o původu všeho. A myslím, že pokud se na to podíváme s nadhledem a řekneme si, jaký je skutečný rozdíl mezi těmito dvěma paradigmaty, není to otázka vědy na jedné straně, versus náboženství na straně druhé, protože obě jsou vědecká, z hlediska pohledu na společný soubor dat.
Rozdíl mezi těmito dvěma protichůdnými pohledy na historii je opravdu na té nejhlubší úrovni… jaká je skutečná historie našeho vesmíru?
DEL: Zdá se, že tohle je ta pravá otázka. Jaká je naše skutečná historie? Co se ve skutečnosti stalo? Není to střet dvou vědeckých názorů, ale střet dvou neslučitelných názorů na historii.