Zdroj: CMI Media
Překlad a české znění Jakob Haver
Mnoho lidí si myslí, že DNA je něco jako předpis nebo uspořádaný soubor instrukcí. To je však příliš zjednodušující – protože genomy fungují ve více dimenzích. První rozměr je sled písmen DNA. Na rozdíl od knihy mohou být písmena DNA „čtena“ různými způsoby.
Například každá část „genu“ může být použita při konstrukci mnoha různých proteinů, což je proces řízený jinými částmi genomu – tedy druhou dimenzí. Pak je tu uspořádání DNA v jádře, kde geny nejsou rozloženy náhodně, ale jsou seskupeny podle potřeby – a to je třetí dimenze.
Nejpůsobivější je to, že chromozomy v jádře mění svůj tvar během času v závislosti na měnících se potřebách buňky – tedy čtvrtý rozměr.
Jak se vyvinuly genomy operující současně ve více dimenzích? Vzácná prospěšná mutace, která by mohla něco zlepšit v jedné dimenzi, by nejspíš způsobila problémy na jiných úrovních.
Genomy se jeví stále víc jako mistrovské dílo Svrchovaně inteligentního programátora.