Kreacionista vyslyšen v Yellowstone (3 min.)

Správa parku upravila nápisy u zkamenělých stromů, které chybně uváděly jejich původ

Autor videa: Bob Enyart. Přepis a překlad Pavel Akrman, ze zdroje na www.youngearth.com/petrified-tree-sign – 01/2020.

Původní nápis: „Pahýly kmenů tu dosud stojí na stejném místě, kde před miliony let vyrostly.“

Je spíše výjimečné, že národní parky a muzea po celém světě vyslechnou v souvislosti se svými exponáty jiné odborné hledisko, než je to evoluční. A už vůbec není téměř myslitelné, že by takové stanovisko přijali a podle něho přizpůsobili doprovodné texty u exponátů. Tím spíše si takové případy zaslouží hojnější publicitu. Jednu z těchto ojedinělých událostí bych rád zmínil v tomto článku – vše se odehrálo v Yellowstonském národním parku, USA.

Yellowstonský národní park je nejstarším ve Spojených státech, pokrývá částečně území tří států: Wyoming, Montana a Idaho. Je známý především svou geotermální činností, včetně 10 000 horkých pramenů a 200 gejzírů. Nalézají se tam i hory, hluboká údolí a kaňony, řeky, jezera, lesy, zkamenělé dřevo a volně žijící zvěř.

Některá místa v Yellowstonském parku odhalují na vrstvách erodovaných svahů vzpřímené zkamenělé kmeny. Lokalita Specimen Ridge má 27 vrstev, zatímco Specimen Creek jich obsahuje asi 50. To znamená, že útvar Specimen Creek je mimořádně obrovský – jeho celková výška je asi 1 000 metrů.¹ To vyvolává otázku: jak vznikly tyto vrstvy se zkamenělými stromy?

Evolucionisté obvykle učí následující scénář:

1. Každá vrstva je pozůstatkem lesa.
2. Jednotlivé lesy byly v místě, kde rostly, pohřbeny sopečným popelem a další sutí.
3. Rozpuštěné minerály byly vstřebány stromy a tím došlo ke zkamenění.
4. Asi po 200 letech popel zvětral na hlínu a poté na živnou půdu.
5. Nad předchozím lesem vyrostl nový les. Z dobře zachovaných letokruhů kmenu se má za to, že nejstarší strom v každé vrstvě byl průměrně asi 500 let.
6. Nový les byl opět pohřben sopečným popelem a proces se opakoval.
7. Celý útvar vrstev postupně erodoval, takže jeho okraje jsou nyní odkryty.

Schematický nákres vrstev zkamenělých stromů v Yellowstone.

Pokud by byl tento scénář pravdivý, trvalo by téměř 40 000 let, než by se celá tato série událostí ve Specimen Creek mohla odehrát.² Nicméně tato úvaha vychází z nepozorovatelné minulosti, není tedy součástí běžné (operační) vědy, protože ta se zabývá opakovatelnými pozorováními v současnosti. Rozhodující je tedy konkrétní světonázor každého, kdo o těchto věcech uvažuje.

Dnes existuje mnoho důkazů, že zkamenění nemusí trvat nějak zvlášť dlouho. Horká voda bohatá na rozpuštěné minerály, jako je oxid křemičitý, vyskytující se v některých pramenech v Yellowstone, dokáže přeměnit blok dřeva ve zkamenělinu za pouhý rok.⁹ S evolučním scénářem jsou spojeny i další problémy, které jsou popsány v materiálech (viz odkazy ^3-8).

Poměrně nedávná katastrofa nám poskytla určitý vhled do toho, co mohlo být příčinou vzniku zkamenělých lesů Yellowstone – byl to výbuch sopky Mt. St. Helens v roce 1980 ve státě Washington.

To vedlo Boba Enyarta z Real Science Radio k tomu, že navštívil Národní park v Yellowstone a obrátil se na správu parku s žádostí, aby opravili chybný text na informačních tabulích u zkamenělých kmenů. A světe div se, správa parku mu vyhověla. Zde je přepis videa a překlad do češtiny:

Jsme u zkamenělého stromu v Národním parku Yellowstone – jsem Bob Enyart z Real Science Radio.

Po několik desetiletí tu informační text říkal, že tento a další zkamenělé stromy vyrostly zde na tomto místě a v různých vrstvách před mnoha miliony let.

Když v roce 1980 vybuchla sopka Mount St. Helens a geolog dr. Stephen Austin prováděl výzkum okolo jezera Spirit Lake, viděl tam stromy zničené při katastrofě, které plavaly v jezeře ve svislé poloze a jak postupně nasakovaly vodou, klesaly ke dnu.

Byly to vzpřímené kmeny a když se dostaly na dno jezera, byly postupně zaneseny sedimentem a zaplnily jezero. Jiné stromy zůstaly během klesání v různých vrstvách, a tak si uvědomil, že toto je modelová situace toho, jak došlo ke zkamenění stromů zde v Yellowstonu.

V roce 1995 jsme jeli s manželkou do Maui, do Národního parku v Haleakalā a poobědvali jsme tam se správcem parku Markem Tanaka Sandersem. Mluvili jsme o tom, že tyto stromy v Yellowstonu nemají kořenové baly. Zkamenělé pahýly stromů v mnoha různých vrstvách na tomto otevřeném svahu nemají kořeny – ty byly násilně odstraněny.

Při pohledu na dvě až tři stopy od spodku stromů je jasné, že tento strom tu nevyrůstal. Vyrostl jinde, odkud byl při katastrofě vytržen a odplaven s mnoha dalšími stromy, a o kořeny přišel cestou dřením o skály, ale zřejmě i z jiných důvodů a nasákl vodou.

Strom začal ve svislé poloze klesat dolů, až se dostal na dno tehdejšího jezera. A podle toho, jak se sedimenty z této katastrofy postupně usazovaly, zůstávaly v různých vrstvách sedimentu i další svisle plovoucí kmeny.

Ve spolupráci s Markem Tanaka Sandersem jsme oslovili správu Národního parku a požádali jsme je, aby odstranili informační texty, které uváděly chybně původ těchto stromů.

Jak můžete vidět, u exponátu není ani zmínka o vzpřímených kmenech, nic o tom, že pod zkamenělými stromy chybí kořenové systémy. A to ze zřejmého důvodu.

Chcete-li se dozvědět více, navštivte naše stránky Real Science Radio rsr.org/petrified-trees.

Nový text na tabuli sice v základu stále zachovává „evoluční linii“ dlouhých věků, ale již aspoň neříká, že stromy rostly na stejném místě. Zmizel také obvyklý scénář utváření takových zkamenělých lesů.

Nový text na tabuli (viz úvodní foto článku) zní takto:

Nicméně při návštěvě národních parků je vždy nutné mít na paměti, že oficiální pohled na historii Země je uniformitarianismus – tj. „přítomnost je klíčem k minulosti“. Jinými slovy, to, co dnes vidíme, se dělo po dobu miliard let historie Země. A v důsledku toho budou oficiální dokumenty parku uvádět fantastické údaje o stáří parku, které však nejsou založeny na skutečné vědě, ale pouze na lidském názoru, který a priori odmítá Boha – Stvořitele.

Existuje tedy jiný způsob, jak vidět tato úžasná místa – skrze optiku toho, co je zaznamenáno v Písmu o historii Země, zejména pak o celosvětové Potopě podle Genesis, která nejlépe odpovídá podmínkám při formování zkamenělých stromů v Yellowstone.

Odkazy a poznámky

1. Sarfati, Jonathan: The Yellowstone petrified forests – Evidence of catastrophe. Creation 21(2):18–21.
2. Harold Coffin (with Robert Brown), Origin by Design, Review and Herald Publishing Association, Washington DC, 1983.
3. Julien, P., Lan Y., and Berthault, G., Experiments on stratification of heterogeneous sand mixtures, Creation 8(1):37–50, 1994; creation.com/sandstrat.
4. Berthault, G., Experiments on lamination of sediments, Creation 3(1):25–29, 1988; creation.com/sedexp.
5. Makse, H.A., Havlin, S., King P.R. and Stanley, H.E., ‘Spontaneous stratification in granular mixtures’, Nature 386(6623):379–382, March, 1997. See also Snelling, A., Sedimentation experiments: Nature finally catches up! Creation 11(2):125–126, 1997; creation.com/sednature.
6. Morris, J., The Young Earth, Master Books, Colorado Springs, CO, pp. 112–117, 1994.
7. Arct, M.J., ‘Dendroecology in the fossil forests of the Specimen Creek area, Yellowstone National Park’, Ph.D. Dissertation, Loma Linda University, 1991; Dissertation Abstracts International 53-06B:2759, 1987–1991.
8. Austin, A., Mount St Helens and catastrophism, Proceedings of the First International Conference on Creationism, 1:3–9, ed. R.E. Walsh, R.S. Crowell, Creation Science Fellowship, Pittsburgh, PA, USA, 1986; Ham, K., ‘I got excited at Mount St Helens!’Creation 15(3):14–19, 1993; creation.com/excited.
9. Sigleo, A.C., Organic chemistry of solidified wood, Geochimica et Cosmochimica Acta 42:1397–1405, 1978; cited in J. Morris, ref. 6, p. 113