5. část z cyklu „Věda se bouří“
Překlad a české znění Pavel Akrman – 07/2019.
V médiích se často objevují titulky jako „Život, který tu máme na Zemi, musel vzniknout samovolně“ nebo „Úžasný objev je možná klíčem ke vzniku života“ nebo „Původ života odhalen“ apod.
„Opravdu vznikl život spontánně z chemických látek? Prokázala to věda? Pro odpověď jsme vyhledali Jamese Toura, jednoho z nejuznávanějších odborníků na světě v oboru syntetické a organické chemie.“
Všechny tyto obrázky molekul, jak se spojují a vytvářejí první buňku, jsou klamné a směšné. Skupina, zabývající se vznikem života nejedná čestně. Ve svých dokumentech píší, že vidí některé drobné jevy a vztáhnou je i na to, co se týká původu života. A pak pracují s tiskem a tisk to zevšeobecní ještě více. A výsledkem je velká spousta oklamaných lidí, kteří si myslí, že všechno o životě je už jasné. Ale to všechno je lež.
Média: „Vědec Craig Venter poprvé vytvořil v laboratoři život, a my jsme tu dnes proto, abychom představili první umělou buňku!“
Oni vůbec nevytvořili život, ani zdaleka ne. To, co udělali je, že vzali buňku, vyjmuli z ní genom, pak podle něj zpracovali jiný genom a vložili ho dovnitř. To je jako když vezmete motor z Fordu a dáte ho do Buicku a pak řeknete, vidíte, vytvořil jsem automobil. Ne, vzali jste jen jeden díl – nebyl to dokonce ani motor, byla to jen jeho řídící jednotka, a tu jste vyndali z jednoho auta a dali do druhého auta. A to je všechno – vzali jste řídící jednotku, jejíž design jste získali z jiných buněk.
„Další vědci říkají, že v laboratoři dokázali vytvořit proto-buňky, které jsou předstupněm prvního života.“
Média: „V laboratoři mohu smíchat nějaké chemikálie ve zkumavce a tyto chemikálie se začnou samy spojovat, budou tvořit větší a větší struktury. Proto-buňka se pohybuje, jak metabolismus využívá energii a tak to pokračuje dál…“
Proto-buňky jsou jen hromadou nesmyslů. To je něco jako proto-krůta. Vezmu 10 kilo nakrájeného krůtího masa z lahůdkářství, hodím ho do hrnce, přidám něco krůtího vývaru, zahřeju to a nahoru přihodím trochu peří a řeknu, „tohle je proto-krůta“! Jistě, není to úplně v pořádku, ale když si dostatečně dlouho počkáte, nakonec krůta oživne. To je k smíchu, že? A to je přesně to, co udělali výzkumníci původu života, když tvořili „proto-buňku“.
„Počkat – neučili jsme se snad, že za stovky milionů let je možné všechno?“
Čas je tu ve skutečnosti nepřítel. Necháte-li ty vyrobené chemikálie být, začnou se za pár týdnů kazit, a týdny jsou ve srovnání s probiotickým plánem času jen mrknutím oka. Chemikálie se rozloží, takže myslet si, že lze vyrobit molekuly a jen počkat, až se objeví další, je nesmysl. Organická chemie takhle nefunguje.
„Dobře – tak pokud nevznikl život na Zemi sám od sebe, co potom vědci, kteří věří, že život musel přijít z vesmíru?“
Ať už vznikl život na Zemi nebo na jiné planetě, i tak musíte zdůvodnit jeho vznik, musíte objasnit původ té první buňky. Jak k tomu došlo? Nemáme ponětí.
„A proč na to při studiu života se všemi těmi pokroky ve vědeckém výzkumu nemůžeme přijít?“
S postupujícím výzkumem vzniku života je problém stále těžší, ne jednodušší. A těžší je proto, že více chápeme složitost buňky.
„Obracíme se tedy na molekulárního biologa Douglase Axe, aby nám pomohl vysvětlit složitost živých buněk.“
Chcete-li získat obraz o složitosti živé buňky, představte si ji jako továrnu s tisíci stroji, které vzájemně spolupracují při plnění koordinovaných úkolů. Buňka je ve skutečnosti mnohem komplikovanější než továrna, protože továrny se samy neudržují. Zatímco továrny musí udržovat lidé, a továrny rozhodně nevyrábějí nové továrny, uvnitř živých buněk jsou všechny opotřebované části opravovány automaticky; a nejen to – buňka také vyrábí novou buňku. Lidské továrny tohle ani zdaleka dělat nemohou.
„Aby mohla živá buňka existovat a vykonávat takto složité úkoly, získává k tomu velmi podrobné pokyny, které jsou chemicky zakódované v DNA.“
Máte-li řetězec nukleových kyselin, jako je DNA nebo RNA, musíte mít i jejich přesnou sekvenci. Protože ta se promítá do toho, co proteiny potřebují ke stavbě organismu. To se nazývá informační kód.
„Ale odkud všechny tyto informace, ty podrobné pokyny ke stavbě první buňky pocházejí?“
k tomu nemáme v rámci chemie žádný nástroj, jak to určit.
„V laboratorní chemii možná ne, ale Stephen Meyer je přesvědčen, že věda jako taková nástroje má.“
Existuje něco, o čem víme, že má příčinnou schopnost vytvářet nové informace, a tedy i vysvětlit původ první buňky? A já myslím, že ano – je to pojetí inteligentního designu.
- „Inteligentní design je definován teorií, že určité rysy přírodního světa lze nejlépe vysvětlit inteligentní příčinou, nikoli neřízeným procesem.“
Protože ze zkušeností víme, že inteligentní činitelé mohou tvořit informace, a oni je vskutku vytváří, v digitální nebo typografické podobě. Což jsou informace, které nacházíme v molekule DNA jako funkční digitální informace. Kdykoli vidíme informaci a sledujeme ji zpět k jejímu zdroji, ať už je to softwarový kód, nebo odstavec v knize, nebo hieroglyfické písmo, vždy zjistíme, že při tvorbě této informace se účastnila mysl.
Nenechte se oklamat tím humbukem, že materialisté jsou k vysvětlení původu života blíž než kdykoli jindy. Oni dosud odmítají vzít v úvahu ten jediný známý pozorovatelný zdroj, kterým lze vytvořit informační kód– a tím je inteligentní tvůrčí mysl.
A my víme, že to byla stejná Mysl, která stvořila celý vesmír, Zemi a všechno co je na ní – včetně života. Byl to náš Bůh – Stvořitel, který se nám nechává poznat v Bibli.