4. OMYL

Mnoz� dnes v���, �e jsme p��buzn� se zv��aty a poch�z�me z�nich

Nepochybn� mnoz� jako zv��ata �ij�. To ale je�t� neznamen�, �e zd�dili od zv��at tak� svoje t�lo. To toti� ani nejde, o tom p��rodov�da (biologie) v�. Ryby se rozmno�uj� jako ryby a nic jin�ho ne� ryby nikdy nebudou a nebyly � jak v� genetika a jak ukazuj� zkamen�liny. Mech byl v�dy mech, je st�le mech a mech bude (p�ed�v� potomstvu jen program pro mech). Stejn� jako ��dn� p�edch�dci kr�vy nikdy ne�ili v�mo�i, proto�e by se utopili (nem�li program pro ��bry, co� v�me z�toho, �e ho nep�edali ani dne�n�m krav�m). Ne biologie sama, ale biologick� fantazie, kter� se jmenuje evolu�n� biologie, zn� tuto bizardn� minulost (krav a jin�ch zv��at). Jak to tak b�v�, n�koho napadne hloupost a jin� ji papou�kuj� a p�es v�echna fakta proti tento nesmysl donekone�na dokazuj�. Pod�vejme se nyn�, jak vypad� skute�n� zkamen�l� minulost na�� zem�.

Zkamen�l� minulost zv��at a rostlin (stejn� jako zapsan� minulost) nesv�d�� o evoluci

P�edstavy o minulosti je nutno ov��ovat a podle nich upravovat p�vodn� navr�en� model. Pokud zjist�me, �e do p�vodn� p�edstavy mnoho fakt� nezapad�, mus�me se j� �pln� zbavit a nevyhovuj�c� model odhodit. Ne opa�n�, �e budeme fakta a n�lezy upravovat tak, aby p�vodn� hypot�za obst�la za ka�dou cenu. Ne tak, �e si p�vodn� model o minulosti obl�b�me, ud�l�me z�n�j dogma a budeme se pak chovat stylem �nehod�c� se �krtn�te.

N�kter� minul� procesy a z�sahy do samovoln�ho b�hu p��rody se zachovaj� ve form� �stop�. U d�vno �ij�c�ch a ji� uhynul�ch zv��at to mohou b�t skute�n� stopy ve vrstv�ch zem�, jako jsou zkamen�l� otisky chodidel, ztvrdl� stopy po jin�ch t�lesn�ch org�nech (t�eba ocasu) �i po cel�ch t�lech. Jindy to jsou zkamen�l� nebo zamrzl� (fosilizovan�) zbytky kost�, koster i m�kk�ch org�n� a cel�ch t�l. Nal�z�me v�t�chto zkamen�l�ch stop�ch minulosti p�esv�d�iv� obraz evoluce, tedy postupn�ho dlouhodob�ho v�voje tk�n�, org�n� a organizm�? Nebo sp�e n�hl� stvo�en� hotov�ch forem?

Chyb�j�c� mezi�l�nky

Je humorn�, jak se evolucionist� u� od Darwinov�ch dob vyrovn�vaj� s�nep��jemnou a do o�� bij�c� skute�nost�, �e o v�ech t�ch �dajn�ch, miliony let prob�haj�c�ch transformac�ch zv��ec�ch t�l, od jednobun��n�ch a� k �lov�ku, fat�ln� chyb� jak�koliv doklady v�zemsk�ch vrstv�ch. P�itom to je p�esn� to, co bychom o�ek�vali od krea�n� (stvo�itelsk�) p�edstavy p�vodu organizm�, kter� byly stvo�eny rychle a bez mezi�l�nk�, a pak u� jen doch�zelo k�popula�n�m exploz�m, segregaci plemen, degeneraci �i vym�r�n� � nikoli k�v�voji druh�. Ano, m��eme naprosto sm�le prohl�sit, �e obraz zkamen�lin ukazuje v�echno jin� ne� evoluci. Darwin si toho byl dob�e v�dom, kdy� napsal: �Pokud se t�k� teorie /evoluce/, muselo existovat obrovsk� mno�stv� mezi�l�nk�. Pro� je nenal�z�me? Pro� nen� p��roda sp�e ve zmaten�, ne� jak to vid�me, v�p�esn� odstup�ovan�ch druz�ch?� Kreacionista odpov�d�: proto�e va�e p�edstava, �e se druhy vyvinuly jeden z�druh�ho, je myln�. Opus�te tuto fale�nou p�edstavu o minulosti.

Evolu�n� v�mluvy, pro� chyb� zkamen�liny p�echodn�ch forem.

Jedna v�mluva zn�: je�t� je najdeme, n�kde ur�it� le��, zat�m jsme je neobjevili. Na to ��k� �v�dsk� botanik a genetik profesor Nilsson: �Nen� ani mo�n� ud�lat jen napodoben� evoluce z�paleobiologick�ch dat. Fosiln� materi�l je dnes u� tak kompletn�, �e nedostatek p�echodn�ch s�ri� nem��e b�t vysv�tlov�n nedostate�n�m materi�lem. Absence je skute�n� a nikdy nebude vypln�na.� (Was Darwin Wrong?) Dal�� v�mluva zn� takto: organizmy, kter� p�edstavovaly meziformy, byly slab�� a nezachovaly se. Tuto v�mluvu pou�il nap�. docent Kom�rek z�UK p�i na�� ve�ejn� disputaci o evoluci. Je to zcela sm�n� argument. Jednak se ve zkamen�lin�ch zachov�vaj� siln� i slab�. Zkamen�n� nen� z�visl� na tom, jestli je tvor t�aso�itka nebo mocn� drak. T�lo zhyne a zkamen�, nebo nezkamen�. A to druh�: p�echodn�mi �l�nky, podle vlastn� evolu�n� teorie, byli pr�v� ti siln�j�� tvorov�, kte�� se n�kam vyv�jeli a v�t�zili v�boji o �ivot, byli v�ce fit ne� jejich okol�. Tato v�mluva tedy tak� neobstoj�. Ukazuje jen na zoufalstv� evolucionist� zaml�it nep��jemn� skute�nosti, kter� nejsou �fit� pro evoluci.

Dal�� v�mluva zn� takto: Druhy se vyv�jely pokoutn�, skryt�, rychle a v�mal�m mno�stv�, proto nezanechaly p�echodn� zkamen�liny. Pak se roz���ily do okol� a nastala dlouh� doba stagnace, bez velk�ch zm�n � a to jsou ty zkamen�liny, co m�me. T�to v�mluv� se ��k� punktua�n� teorie (alopatrie � Gold, Eldredge). Je to ov�em legra�n�: mnoho let n�s u�ili, �e evoluce prob�h� tak pomalu, �e zm�ny v�organizmech nem��eme ani post�ehnout. A nyn� n�s u��, �e evoluce prob�hala takov�m fofrem, �e jej� stopy nesta�ily sk�ly zaznamenat. Podstatn� je, �e punktua�n� teorie neodpov�d� gradualizmu, tedy darwinizmu, a vlastn� necht�n� podporuje kreacionizmus. Ano, druhy se objevuj n�hle, pln� komplexn� a vybaven� pro �ivot. Tato teorie stav� na tom, co nen�: p�echodn� formy. Alopatrii nikdy nikdo nikde nepozoroval a kdyby se byla skute�n� odehr�vala, do�lo by k�chaosu a m�en� v�ech nov�ch forem organizm� se star�mi, p�vodn�mi, a tak nevypad� obraz zkamen�lin. Dal�� v�mluva Mezi�l�nky nikdy neexistovaly (to je p�esn� to, co ��kaj� kreacionist�). A to proto, �e kdysi d�vno jedna jist� opice n�hle porodila �lov�ka � ��k� se tomu megamutace. Nebo z�jednoho plaz�ho vejce se vyklubal pt�k. Nutno ��ci, �e tato teorie nebyla nikdy evolu�n� komunitou p�ijata, ��k� se j� teorie �nad�jn�ch monster� (Goldschmidt, Schindewolf). P�ijata nebyla proto, �e si nikdo neum� p�edstavit, jak by se t�eba plaz� zygota mohla r�hovat do pta��ho fenotypu.

Dal�� v�mluva ��k�, �e mezi�l�nk� je vlastn� dost. V�bec nechyb�, to jen kreacionist� je vy�aduj�. Jeden v�znamn� evolucionista mi dokonce �ekl, �e jich maj� v�c ne� je pot�eba. Tato v�mluva, stejn� zoufal� jako ty p�edchoz�, vych�z� z�nepochopen�, co je vlastn� mezi�l�nek, a tak� z�ignorov�n� z�konitost� statistiky. Mezi�l�nek je takov� forma organizmu, kter� nepochybn� prokazuje fenotypick�, p��p. genetick� vztah ke dv�ma odli�n�m taxonomick�m (evolu�n�m) �rovn�m, kter� m� spojovat. Proto by mezi�l�nk� muselo b�t obrovsk� mno�stv�, maj�-li b�t propojeny nap�. t��da ryb s�t��dou oboj�iveln�k�, plaz�, savc� �i pt�k�. Tvrzen�, �e n�jak� d�vn� oboj�iveln�k byl p�edch�dcem plaz� vych�z� jen z�evolu�n� v�ry, nikoli z�fakt� zkamen�lin. Toto tvrzen� by se muselo pomoc� milion� mezi�l�nk� teprve dok�zat! Jinak m��eme, bez evolu�n� v�ry, stejn� tak dob�e prohl�sit, �e plazi se zm�nili v�ryby a ryby v�mo�sk� houby. Ve zkamen�lin�ch nen� ��dn� d�kaz ani pro jedno z�obou tvrzen�. Proto n�kte�� v�dci p�i�li s�t�m, �e opice jsou zdegenerovan� lid�, proto�e opi�� embryo (pr�) opakuje lidsk� st�dia, ne naopak (G. Bourne, A. B�lov, V. Vitaljev). Bez evolu�n� v�ry �zrozen� z�vakua fakt� se ned� v�bec poznat, co poch�z� z��eho a zda se v�bec �n�jak� v�voj� kdy konal. Nap�. v�oblasti antropologie ��k� doktorka Pat Shipmanov�: �...nev�me, kdo poch�z� z�koho; v�me jen, kdo z�koho nepoch�z�...� (CRSQ 3/88)

Tak� statistika nefand� v�mluv�m, pro� nejsou zkamen�liny. 150 let po Darwinovi m�me dostate�n� velk� reprezentativn� vzorek zkamen�lin (je zkatalogizov�no 250 milion� zkamen�lin s 250 000 druhy organizm�) a je z�ejm� (ve zkamen�lin�ch je to podobn� jako mezi �iv�mi tvory dnes), �e mezery mezi t��dami jsou pravideln�, tedy z�konit�. Co� prokazuje � pokud je statistika v�da � �e ��dn� mezi�l�nky nikdy ne�ily! Vymyslete si n�jakou teorii, pro� v�obrovsk�m pytli minc�, sebran�ch po v�ech r�zn�ch m�stech �esk� republiky, jsou zastoupeny jen t�eba pades�tn�ky, koruny, dvoukoruny, p�tikoruny atd., ale ��dn� dvaapades�tn�ky, stodvacetn�ky �i t�icetip�tikoruny. Mo�n� najdete v�pytli p�ev�lcovan� pades�tn�k nebo provrtanou �i zoh�banou korunu, podlo�ku �i knofl�k, nebo mince, kter� se ji� nepou��vaj� (to jsou ty k��en� mezi�l�nky!), ale nic v�c. Vymyslete si teorii, kam v�echny ty mezi�l�nky zmizely a zda se je�t� najdou! V�dy� jich muselo existovat kdysi o hodn� v�c ne� t�ch kone�n�ch forem!! To, �e si to evolucionist� ji� 150 let uv�domuj� a vym��l� zoufal� teorie, pro� mezi�l�nky nejsou, nejl�pe dokazuje, �e by b�t m�ly! Mezi�l�nky nepo�aduj� jen kreacionist�, ale p�edev��m ne�ist� sv�dom� evolucionist�.

Organizmy se vyskytuj� n�hle

Nejstar�� horniny, v�nich� se nach�zely fosilie v�cebun��n�ch organizm�, byly doned�vna horniny kambria. V�t�chto sedimentech le�� miliardy a miliardy fosili� vysoce komplikovan�ch �iv�ch organizm�. Nal�z�me mezi nimi houby, kor�ly, med�zy, �ervy, m�kk��e a kor��e; v�kambriu se na�ly skute�n� v�echny hlavn� formy bezobratl�ch a dnes u� i obratlovci. Tato zv��ata byla tak vysoce komplikovan� organizov�na, �e by byla podle opatrn�ch odhad� pot�ebovala 1,5 miliardy let pro svoji evoluci. Z�toho d�vodu jsou tyto vrstvy naz�v�ny kambrijskou exploz�, jak jsem o tom ji� psal. Co se v�ak nestalo. Nejprve v�Austr�lii, a potom i na jin�ch m�stech sv�ta, byla objevena tzv. ediakarsk� fauna v�hornin�ch p�ed kambriem (670 mil. let). Jsou to �ivo�ichov� a� 1 m dlouz� a �ili asi v�m�lk�ch mo��ch. Kde se tam vzali a jak a z��eho se vyvinuli? Po��d stejn� ot�zky bez evolu�n�ch odpov�d�.

Star� horniny na Nov�m Foundlandu odhalily tvory dlouh� a� dva metry, proto dohady, kdy do�lo k hlavn� divergenci �ivo�i�n�ch kmen�, se zv��ily u� na 1200 milion� let! Je to proto, �e je m�lo fakt, p�e evolu�n� p��rodov�deck� �asopis Vesm�r. Ten si tak� klade spr�vnou ot�zku: Byla velk� zv��ata na Zemi d��ve? Co na to kreacionizmus? Za prv�: kambrium a prekambrium jsou um�le vytvo�en� pojmy evolu�n� teorie. Kambrium nen� �dole�, ale v�ude mo�n�, �asto pr�v� naho�e, a m��e to b�t jedna z�mnoha vrstev, vznikl�ch sedimentac� p�ed p�r tis�ci lety za celosv�tov� potopy. Za druh�: jak bychom o�ek�vali od teorie stvo�en�, �ivot se vyskytuje zcela n�hle, bez n�jak�ch p�edchoz�ch v�vojov�ch �ad, organizmy pln� rozvinut�. Za t�et�: evolucionist� maj� st�le v�t�� probl�my s�nedostatkem �asu pro �dajnou chemickou i biologickou evoluci od vzniku a zchladnut� Zem�. Za �tvrt�: v�echny n�lezy, kter� se do evolu�n� p�edstavy nehod�, se bagatelizuj�, neuv�d�j� �i prohla�uj� za pad�lky. N�sleduje popis n�kter�ch probl�m� s chyb�j�c�mi mezi�l�nky tak, jak to uv�d� profesor Gish ve sv� knize Fosilie a evoluce.

Obratlovci � bezobratl� � ��dn� spojen�

P�edstava, �e se obratlovci vyvinuli z�bezobratl�ch, je pouh� domn�nka, kterou fosiln� n�lezy ni��m nedokl�daj�. Na z�klad� srovn�vac� anatomie a embryologie �iv�ch forem navrhovali n�kdy evolucionist� t�m�� ka�dou skupinu bezobratl�ch jako p�edka obratlovc�. K�p�echodu od m�kk��� k�obratlovc�m �dajn� do�lo p�es stadium chordat. Dokazuj� fosiln� n�lezy takov� p�echod? Ani v�nejmen��m. F. D. Omaaney k�tomu �ekl: �Jak tento prvn� kmen chordat (strunatc�) vznikl, jak� v�vojov� stadia prod�lal, aby kone�n� mohli vzniknout ryb�m podobn� tvorov�, nev�me. Mezi kambriem, kde m�l pravd�podobn� sv�j p�vod, a ordovikem, kde se vyno�uj� prvn� zv��ata, kter� maj� ryb�m podobn� znaky, le�� propast asi 100 milion� let, kterou asi nikdy nebudeme moci vyplnit.� Tento cit�t je z�doby p�ed nalezen�m obratlovc� v�kambriu, co� celou evolu�n� situaci je�t� komplikuje, proto�e je nyn� jasn�, �e obratlovci �ili spolu s�bezobratl�mi u� p�ed kambriem, beze stop n�jak�ho v�voje jedn� �i druh� skupiny.

Ostr� ohrani�en� hlavn�ch t��d ryb

Prostudujeme-li Romerovu knihu �Vertebrate Paleontology�, doch�z�me nevyhnuteln� k�z�v�ru, �e v�echny v�t�� t��dy ryb jsou jedna od druh� ost�e ohrani�eny, ani� by je spojovaly p�echodn� formy. Dva ��dy bez�elistnat�ch (Agnatha), Osteostraci a Heterostraci, byli v�dy pokryti kostnat�m �i jin�m tvrd�m materi�lem, a v�t�ina byla panc��ov�na kost�n�mi deskami. K�tomu (evolucionista) Romer: �V sedimentech mlad��ho siluru a star��ho devonu se nal�zaj� mnoz� ryb�m podobn� obratlovci, a je z�ejm�, �e p�edch�zel dlouh� v�voj. Ale o d�jin�ch tohoto v�voje nev�me prost� nic.� O ��du Ostracoderma (Osteostraci) p�e: �Kdy� tyto Ostracodermy poprv� zahl�dneme, maj� u� za sebou dlouhou historii a jsou rozd�leny do v�ce od sebe odli�n�ch skupin.� O Heterostrac�ch p�e Romer, �e s�ostatn�mi formami t��dy Agnatha z�ejm� nejsou moc bl�zce p��buzn�. Pokud se ale vyvinuli, musej� m�t tak� za sebou dlouhou v�vojovou historii. Ale stejn� jako Ostracodermy se objevuj� n�hle a bez odkazu na n�jak� evolu�n� p�edky.

Mezi Placoderma existovalo asi �est hlavn�ch typ� zvl�t� utv��en�ch ryb. O nich ��k� Romer: �Existuj� sotva spole�n� rysy, je� tyto skupiny navz�jem spojuj�, krom� skute�nosti, �e bez v�jimky jsou velmi pozoruhodn�.� O n�co pozd�ji ��k�: �Objevuj� se v�dob� � zhruba na p�elomu siluru a�devonu � kde bychom o�ek�vali vlastn� p�edky �ralok� a jin�ch vy���ch skupin kostnat�ch ryb. O�ek�vali bychom m�lo specializovan� formy, je� by se p�kn� za�adily do na�eho p�edem stanoven�ho evolu�n�ho sch�matu. Jsou takov� z�stupci rodu Placoderma? V�bec ne. M�sto nich nach�z�me �adu t�m�� nemo�n�ch typ�, je� se nehod� do ��dn�ho sch�matu. Takov�, kde se na prvn� pohled zd�, �e nemaj� p�vod ani se nehod� jako p�edkov� pro n�jak� pozd�j�� a pokro�ilej�� typy. Skute�n� se klon�me k�n�zoru, �e tato Placoderma, je� tvo�� tak d�le�itou sou��st devonsk� historie ryb, je epizodou stoj�c� mimo sch�ma. Bylo by to zjednodu�ilo situaci, kdyby byli nikdy neexistovali!�

Kostnat� ryby � evolu�n� p�edek nezn�m�

O typick�ch kostnat�ch ryb�ch informuje Romer, �e k�jejich vystoupen� ve fosiln�ch n�lezech doch�z� �krajn� n�hle.�� �Spole�n� p�edek skupiny kostnat�ch ryb je nezn�m��. Erool White, evolucionista a expert na ryby, �ekl ve sv� �e�i o dvojdy�n�ch ryb�ch k �Linnaean Society of London�: �A� u� panuj� obecn� o tomto bodu jak�koli p�edstavy, p�vod dvojdy�n�ch ryb jako� i v�ech ostatn�ch v�t��ch skupin ryb, je� zn�m, je pevn� zakotven v�nicot� ...� O n�co pozd�ji �ekl: ��asto jsem p�em��lel o tom, jak nerad bych p�ed soudem dokazoval organickou evoluci.� (viz kniha Darwin on Trial � Spor o Darwina, P.E. Johnson, 1993/1996)

P�echod od ploutve k�noze nezachov�n (ryby-oboj�iveln�ci-plazi)

Podle p�edpokl�dan�ho evolu�n�ho po�ad� v�voje �ivota se z�ryb vyvinuli oboj�iveln�ci. Tato prom�na by si musela vy��dat mnoho milion� let a prob�hat s�nes�etn�mi p�echodn�mi formami, kter� bychom m�li nal�zat jako mezi �l�nky. Mezi fosiln�mi n�lezy se piln� hledaly p�echodn� �ady, takov�, je� vedou od ryb k�oboj�iveln�k�m, ale do dne�ka nebyla ��dn� takov� �ada nalezena. Spojovac� �l�nek mezi lalokoploutv�mi rybami skupiny Rhipidistia a oboj�iveln�ky, jen� by nejsp�e p�ich�zel v��vahu, a proto byl navrhov�n, je �tverno�ec Ichthyostega. Jak� jsou skute�nosti? Nebyla nalezena ani jedin� p�echodn� forma, je� by ukazovala mezistadium mezi ploutvemi Crossopterygi� (lalokoploutv�ch ryb) a nohou Ichthyostegy. Kon�etiny, pletence plecn� a ky�eln� p�s Ichthyostegy jsou u� typu oboj�iveln�ka a nevykazuj� stopy v�voje z�ploutv�. Existuje z�sadn� rozd�l mezi anatomi� v�ech ryb a v�ech oboj�iveln�k�, je� nen� p�eklenut ��dn�mi p�echodn�mi formami.

U v�ech ryb

� �ij�c�ch stejn� jako fosiln�ch � jsou p�nevn� kosti mal� a voln� vsazen� do muskulatury. Neexistuje spojen� mezi p�nevn�mi kostmi a p�te��. Nen� tak� t�eba. P�nevn� kosti nenesou v�hu t�la a ani nemohou. Neexistuj� �b�haj�c� ryby, v�etn� kr��ej�c�ho sumce z�Floridy. I tato ryba neb�h�, n�br� souk� se po b�i�e, p�i�em� prov�d� stejn� pohyby jako ve vod�. �tvernoz� oboj�iveln�ci naproti tomu � �iv� i fosiln� � maj� velk� p�nevn� kosti, je� jsou spojeny pevn� s�p�te��. Tak mus� b�t t�lo stav�no, aby mohlo zv��e b�hat. Tuto anatomii nach�z�me u v�ech oboj�iveln�k�, ale nikdy u ryb, a� u� �iv�ch �i fosiln�ch.

Nemilou epizodou pro evolu�n� sc�n�� byl tak� n�lez �iv� latimerie (Latimeria chalumnae) � kter� se v�bec, jak uk�zala pitva, nep�ipravovala na �ivot na sou�i. Zat�mco dnes �ij�c� plazy a oboj�iveln�ky lze zcela snadno rozli�it na z�klad� stavby kostry, jsou je�t� mnohem snadn�ji k�rozezn�n� podle sv�ch m�kk�ch ��st�. Skute�n� nejjist�j�� rozli�ovac� znak, jen� d�l� oboj�iveln�ky od plaz�, je amnioticky se vyv�jej�c� vaj��ko plaz�. Prom�na bezobratl�ho v�obratlovce, ryby ve �tverno�ce �i letu neschopn�ho zv��ete v l�taj�c�, to v�e je n�kolik p��klad� pro zm�ny, je� vy�aduj� skute�n� p�evrat v�cel� stavb� t�la. Takov� p�estavby by musely vykazovat snadno zjistiteln� s�rie p�echod� ve fosiln�ch n�lezech, pokud k�nim do�lo skute�n� cestou evoluce. Evolucionista RNDr. Jozef Klembara p�izn�v�, �e i ti ��nejprimitivn�j�� plazi jsou jasn� odli�n� nejen od antrakosaur�, ale i od v�ech zn�m�ch prvohorn�ch oboj�iveln�k�, a tak tedy specifick� p�vod plaz� je doposud n e z n � m �.�

Neexistuje ��dn� dolo�iteln� p�echod od plaz� k�savc�m

Mnoho specifick�ch znak� savc� spo��v� v�jejich anatomii a fyziologii mimo kostru. K�tomu se p�ipojuje zvl�tn� zp�sob rozmno�ov�n�, teplokrevnost, d�ch�n� br�nic�, s�n� ml��at a p��tomnost srsti. Ale ani nejsnadn�ji rozeznateln� rozd�ly ve stavb� kostry plaz� a savc� nejsou nijak p�eklenuty p�echodn�mi formami. V�ichni savci � �ij�c� �i fosiln� � maj� na obou stran�ch v�doln� �elisti jedinou kost, dent�l neboli zubovinu, a v�ichni savci � �ij�c� �i fosiln� � maj� t�i sluchov� k�stky, klad�vko, kovadlinku a t�m�nek. Av�ak ka�d� plaz - �ij�c� �i vym�el� � m� alespo� �ty�i kosti ve spodn� �elisti a jen jednu sluchovou k�stku, t�m�nek. U n�kter�ch fosiln�ch plaz� jsou po�et a velikost kost� doln� �elisti ve srovnn� s��ij�c�mi druhy redukovan�. Neexistuj� v�ak p�echodn� formy, je� by vykazovaly nap��klad t�i �i dv� kosti spodn� �elisti nebo dv� sluchov� k�stky. Nikdo nemohl do nyn�j�ka vysv�tlit, jak by byly p�echodn� formy dok�zaly �v�kat, �i jak by byly mohly sly�et, kdy� dv� z��elistn�ch kost� byly p�ev�d�ny do ucha, jak hl�s� evolu�n� p�edstava. Zkoum�me-li pe�liv� doklady o plazech podobn�ch savc�m, jev� se pod zorn�m �hlem evoluce jako velmi pochybn�. Z��l�nku Comptona a Parkera Evoluce �v�kac�ho apar�tu savc� vych�z� najevo, �e �savc�m podobn� plazi� ve skute�nosti v�bec savc�m podobn� nebyli.

Tak� �asov� �daje dle evolu�n�ho po��t�n� neodpov�daj� p�edstav�. �Plazy podobn� savc�m� z podt��dy Synapsida, z�nich� se m�li vyvinout savci, nal�z�me ve svrchn�m karbonu, mo�n� dokonce ve star��m svrchn�m karbonu. Formy Seymouria a Diadectes, o nich� se ��k�, �e stoj� na hranici od oboj�iveln�k� k�plaz�m, poch�zej� ze spodn�ho permu. Podle chronologick� tabulky evoluce je to p�inejmen��m o 20 milion� let pozd�ji, ne� by bylo nutn� pro to, aby mohli b�t p�edky plaz�. Podt��da Synapsida je jedna z�nejran�j��ch mezi zn�m�mi skupinami plaz� a ne nejpozd�j��, a p�edpokl�d� se o n�, �e rozkv�tu dos�hla dokonce u� dlouho p�ed vystoupen�m dinosaur�. Doktor Gish ��k�: �D�kazy pro p�em�nu oboj�iveln�k� v�plazy a plaz� v�savce poch�zej� sp�e z�my�len�, kdy p��n� je otcem my�lenky, ne� z�toho, co m��eme skute�n� vyvodit z�fosili�.�

Ptakopysk (Ornithorhynchus) � kam s�n�m?

Bobru podobn� ocas se �upinami, t�lem p�ipom�n� krtka, plave zdatn� i pod hladinou, m� kachn� zob�k s elektrosenzory, kter�m um� p�ij�mat slab� elektrick� impulsy jako n�kter� ryby a hledat tak ko�ist i pod bahnem, m� prase�� o�ka, hustou srst, kloaku a jedovou �l�zu jako n�kte�� plazi, sn�� vejce jako t�eba pt�ci a je to oboj�iveln� savec!! - slep� vyl�hl� ml��ata maj� ml��n� zuby a saj� ml�ko, kter� prosakuje z�ml��n�ch �l�z do trs� srsti jejich matky. Dosp�l� jedinci maj� m�sto zub� kost�n� desti�ky. Na kon�etin�ch m� ptakopysk dr�py a plovac� bl�ny, kter� v�ak na rozd�l od kachny um� srolovat a pou��t tak jen dr�py pro hrab�n�. Z�takov�ho zv��ete by evolucionist� m�li b�t na mrtvici, a tak� dlouho byli. Je to �iv� mezi�l�nek? Ov�em�e nen� � co by asi spojoval? A tak, aby se zbavili nep��jemn�ho tvora, za�adila jej evolu�n� sekta do zvl�tn� �eledi: ptakopyskovit�, v���du ptako�itn�ch (dosl. jednootvorov�ch), podt��da vejcorod�ch v�t��d� savc�. Co s n�m? Je to typick� mozaikov� zv��e, �nehod�c� se� do evolu�n�ho obrazu sv�ta. Kdyby ho byl B�h nestvo�il, evolucionist�m by to hodn� uleh�ilo u� tak dost obt�n� �ivot.

P�vod l�t�n� � h�danka evoluce

P�vod l�t�n� by musel p�edstavovat v�born� test k�volb� mezi modelem evoluce a modelem stvo�en�. T�m�� ka�d� struktura zv��ete, kter� nel�t�, by musela b�t zm�n�na, aby mohlo l�tat, a nav�c p�echodn� formy by musely b�t ve fosiln�m stavu snadno nalezeny. Nadto se pr� schopnost letu vyv�jela �ty�ikr�t zcela nez�visle na sob� � u hmyzu, pt�k�, savc� a vym�el�ch ptakoje�t�r�. V�ka�d�m jednotliv�m p��pad� pr� evoluce letu vy�adovala mnoho milion� let (50 milion� u pt�k� dle dr. Zby�ka Ro�ka: Evoluce obratlovc�) a musela by bezesporu zanechat nes�etn� p�echodn� formy. Le� nelze p�edv�st nic, co by se jen vzd�len� podobalo p�echodn� form� prokazuj�c� v�voj letu. Prvn� nalezen� fosiln� pero z�obdob� k��dy je k�nerozli�en� od sou�asn�ch per, asymetrick�, a tedy letu schopn�. Kdy� ho evolucionist� vid�li, tvrdili nejd��ve, �e to mus� b�t falzifik�t, proto�e nev��ili, �e u� tak z�hy se �plaz� �upina mohla rozt�epat v�tak komplexn� pero� � jak se prav� v�jejich teorii.

Evolucionista E. C. Olson p�e, �e �pokud se t��e schopnosti l�tat, jsou ve fosiln�ch n�lezech je�t� velmi velk� mezery�. Ohledn� hmyzu p�e Olson: �Neexistuje prost� nic, co by n�m dalo n�jak� informace o historii p�vodu schopnosti l�tat u hmyzu�. Ohledn� l�taj�c�ch plaz� Olson ��k�: �Pravou schopnost l�tat u plaz� nal�z�me nejprve u l�taj�c�ch je�t�r� v�ju�e /l�taj�c� je�t��i i pt�ci jsou dnes zn�mi i ze svrchn�ho triasu/. A�koliv nejstar�� z�t�chto zv��at byli z�ejm� m�n� specializov�ni na l�t�n� ne� pozd�j��, nenal�z�me naprosto ��dn� zn�mky p�echodn�ch stadi�. U pt�k� se Olson odvol�v� na Archeopteryxe, kter�ho ozna�uje jako �podobn�ho plaz�m�, ale z�rove� ��k�, �e p��tomnost pe�� �jej p�edur�uje b�t pt�kem�. A o savc�ch p�e Olson: �Prvn� zn�mky l�taj�c�ch savc� jsou pln� vyvinut� netop��i v�eoc�nu�. RNDr. Petr �vec, odborn�k na evoluci pt�k�, p�e, �e �...nejasn�m a ��ste�n� i tajemn�m, i kdy� �adou hypot�z vysv�tlovan�m, z�st�v� nad�le p � v o d p t � k � .� Toto zji�t�n� v�ak pln� odpov�d� p�edstav� o p�vodu pt�k�, kterou maj� kreacionist�. Nevyvinuli se z���dn� skupiny plaz�. Nevyvinuli se v�bec, byli stvo�eni.

Hlodavci ani kon� nejev� zn�mky evoluce

Hlodavci � druhov� nejbohat�� skupina savc� � nejev� zn�mky evoluce. S���dem hlodavc� by m�la b�t stoupenc�m evoluce k�dispozici velk� skupina zv��at, je� se velmi dob�e hod� k�evolu�n�m p�echodov�m studi�m. Po�tem druh� a rod� p�ekon�vaj� hlodavci v�echny ostatn� ��dy savc� dohromady. Mohou ��t t�m�� za v�ech podm�nek a �ij� po cel�m sv�t�. Mohla-li n�jak� skupina zv��at p�in�st p�echodn� formy, pak jist� tato. Ve v�ci jejich p�vodu �ekl Romer: �P�vod hlodavc� je nezn�m��� U �v�vojov� �ady kon�, je� je tak oslavov�na jako d�kaz pro evoluci uvnit� jednoho �du, postr�d�me p�echodn� formy mezi nejd�le�it�j��mi stadii p�edpokl�dan�ho v�voje. L. E. duNouy �ekl: �Av�ak ka�d� z�t�chto meziforem se z�ejm� vyno�ila n�hle, a do dne�ka je�t� nebylo mo�n� p�i chyb�j�c�ch fosili�ch rekonstruovat p�echod mezi t�mito meziformami. P�ece v�ak musely existovat. Zn�m� formy z�st�vaj� odd�len� jako pil��e rozbouran�ho mostu. V�me, �e most st�l, ale v�zemi z�staly jen stopy stabiln�ch pil���. Kontinuita, ji� p�edpokl�d�me, nebude mo�n� nikdy dolo�ena fakty.� Goldschmidt �ekl: �Krom� toho doch�z� k�rozhoduj�c�m krok�m uvnit� pomalu se vyv�jej�c� �ady, jako je slavn� �ada kon�, n�hle a bez p�echodu.� Frank Cousins uve�ejnil ned�vno v�bornou studii, je� poukazuje na mnoho slabin a omyl�, je� vypl�vaj� z�pou�it� ��ady kon� jako d�kazu pro evoluci.

Prim�ti a �lov�k

A�koli se pr� prim�ti vyvinuli z hmyzo�rav�ch p�edk�, neexistuje �ada p�echodn�ch forem, je� prim�ty s�hmyzo�ravci spojuje. Elwyn Simons, jeden z vedouc�ch expert� na prim�ty mus� p�iznat, �e �navzdory posledn�m n�lez�m, �as a m�sto p�vodu prim�t� z�st�v� tajemstv�m.� Romer ��k�, �e lemurov� se vyno�ili �z�ejm� jako p�ist�hovalci z�n�jak�ho nezn�m�ho �zem�. Ten tak� ozna�uje �impanze (Pan) a gorilu (Gorilla) jako �nejvy��� z��ij�c�ch z�stupc� Anthropoidn�ch�. Co ale m��e ��ci o jejich p�vodu? P�izn�v�: �Na�e v�d�n� o fosiln�ch d�jin�ch vysoce vyvinut�ch lidoop� a o p�edpokl�dan�ch p�edc�ch �lov�ka skom�r� na �byt�.� Asi by se mnoho lid� podivilo, kdyby �etli seznam evolu�n�ch podvod�, podvrh�, f�gl� a omyl� jen v�oblasti antropologie, za ��elem dok�z�n� p�vodu �lov�ka ze zv��at. Kdy� nejsou zkamen�liny, pro� si je nevyrobit? A kdy� se najdou zkamen�liny pop�raj�c� evoluci, pro� je neignorovat �i se jich nezbavit? P�ehled biologie (1994) na stran� 532 cudn� prav�: �P�edch�dci dne�n�ch lidoop� a �lov�ka se odd�lili asi p�ed 15 miliony let. Pro �dob� sahaj�c� k�v�skytu australopit�k� v�rozmez� v�ce ne� 10 milion� let nejsou dosud fosiln� n�lezy.� Nejsou dosud? A kdy budou, kdy� m�me tolik zkamen�lin, kter� evoluci nedokazuj�? Ano, zkamen�liny potvrzuj� krea�n� obraz minulosti.

�iv� fosilie

To je dnes u� m�lo pou��van� evolu�n� ozna�en� pro organizmy, kter� p�e�ily dlouh� evolu�n� �dob� t�m�� beze zm�ny a �ij� je�t� dnes. Trilobiti se sice za recentn� (sou�asn�) zat�m nepova�uj�, ale nap�. kor��i Lepidocaris crustacean, p�vodn� zn�m� jen z�devonu, �ij� i dnes. Podle n�kter�ch zpr�v dokonce i trilobit (hlavn� indexov� fosilie pro nejstar�� kambrium) je n�kde na na�ivu. Nejd�le�it�j��mi modern�mi (recentn�mi) prokaryoty jsou pravd�podobn� bakterie a modrozelen� �asy � ty by m�ly b�t pova�ov�ny za �iv� fosilie. Byly objeveny v�hojn�m po�tu ve skal�ch Ji�n� Ameriky, st��� skal 3,4 miliardy let podle evolu�n�ho po��t�n�, a �ij� dodnes. Recentn� modern� p�dn� bakterie byly nalezeny v�prekambrijsk�ch skal�ch. �lov�k mus� �asnout, pro� se podstatn� od t� doby (za p�l miliardy let) nezm�nily! Ryby z�prvohor jsou stejn� nebo velmi podobn�, jako ty sou�asn�. M�kk��i (350 mil. let - Neopillina) �ij� dodnes, zkamen�li v�ak v�prvohor�ch, a pak u� n�m (lumpov�) nezanechali za 350 000 000 let ��dnou zkamen�linu, a jen si tu klidn� �ij� dnes s n�mi! Haterie novoz�landsk� (tuatera - plaz) �ije od �dajn�ho permu dodnes, stejn� jako ryba Latimerie, a jsou k�nerozezn�n� od sou�asn�ch. A zase: v rozmez� 100 a� 250 milion� let (!) nikde nezkamen�ly, potvory, tak�e nut� kreacionisty t�mto milion�m let nev��it a dr�et se sve�ep� stvo�en�.

Pokud jde o hmyz, 84% hmyz�ch �eled� dnes �ij�c�ch �ilo i p�ed 100 miliony let (Carl Zimmer, �Insects Ascendant�, Discover, vol. 14. listopad 1993, str. 30). Potvrzuje to �etn� hmyz uv�zn�n� v�jantaru, u kter�ho za des�tky milion� let nepozorujeme ��dnou evoluci. Graptoliti z�ordoviku byli nalezni �iv� v�ji�n�m Pacifiku. Nejstar��mi zkamen�linami suchozemsk�ch �ivo�ich� jsou stono�ky, datovan� evolucionisty v�ce jak 425 mil. let. Jsou t�m�� nerozeznateln� od n�kter�ch sou�asn�ch skupin. Jak jsem u� psal, z�prvohor m�me dnes u� i obratlovce � jen B�h v�, kdy se vlastn� vyv�jeli a kde (zl� jazykov� tvrd�, �e v�evolu�n� fantazii). Nejstar�� netop�r je k�nerozezn�n� od sou�asn�ho, mohu ka�d�mu uk�zat kostru p�efocenou na kost�e recentn�ho netop�ra. Skoro v�echny �ivo�i�n� kmeny se poprv� n�hle objevily za kambrijsk� exploze asi p�ed 600 miliony let (dle evolu�n� fantaskn� chronologie, samoz�ejm� � je t�eba si ale uv�domit, �e kambrium si stanovili evolucionist� tak, jak se to jejich teorii hod�). V�tomto v��tu �iv�ch zkamen�lin by se dalo pokra�ovat snad bez omezen�.

Ml�en� a ml�en�

Evolucionist� se tak� p��li� ne���� o skute�nosti, �e selekce a speciace organizm�, stejn� jako vznik plemen a odr�d, vede ve sv�m d�sledku jak k�oslaben� fenotypu v��ad� aspekt�, tak i k ochuzen� genetick� v�bavy (genom�) n�sledn�ch generac� t�chto organizm�. Pr�v� vznik nov�ch odr�d a ras ukazuje na neexistenci evolu�n�ho procesu, co� Darwin netu�il! P�esn� opak toti� p�in�� zu�lech�ov�n�, kter� prov�d� p��roda nebo �lov�k. Vyp�st�n� segregovan� odr�dy jsou m�n� �ivotaschopn� ne� jejich divoc� p�edkov�. Sta�� jen srovnat vlka, p�edka sou�asnch ps�, s�pudlem nebo ��nsk�m pin�em. ��dn� z�nich nen� schopen p�e��t ve voln� p��rod�, kde �ij� vlci, li�ky, rysi, havrani, ani jednu zimu. Jak dlouho m��e z�stat na�ivu u�lechtil� dojnice bez intenzivn� lidsk� p��e a t�eba jen bez dojen�? Bezjadern� raj�ata a pomeran�e jsou nesporn� pro �lov�ka v�hodn�, ale vym�ou ji� v�prvn� generaci, bez specieln�ch z�sah�. Bezrohovinov� hov�z� druhy, b�l� dom�c� kachny a husy, vep�i s���dkou a chudou srst� nebo ps� povale�i jsou geneticky chud�� ne� jejich divoce �ijc� p�edkov� a v�p��rod� nemaj� �anci obst�t v�onom obl�ben�m �evolu�n�m boji o �ivot�. Odoln�j�� a geneticky bohat�� byly star��, d��ve �ij�c� typy organizm� � co� ukazuje na stvo�en� a n�sledn� sestup dol�, a ne na evolu�n� zbohacov�n� �iv� p��rody po miliony let.

Stejn� jako Marx, Engels a Lenin podvedli miliony lid� utopi� komunismu (viz 7. Omyl), tak Darwin podvedl miliony utopi� evolu�n� teorie. V�e, na �em Darwin stav�l, se zhroutilo. Ka�d� �estn� v�dec by m�l teorii o v�voji d�vno opustit. Kdy� spadnou v�echny pil��e mostu, t�ko po n�m budeme nad�le jezdit. V�evolu�n� teorii se z��tily pil��e i s�mostovkou, ale �v�voj��i� jezd� d�l � to je mo�n�, ale jen se zna�nou d�vkou �e�nick�ho um�n�, pomoc� nejr�zn�j��ch podvod�, zaml�ov�n�m a zaml�ov�n�m pravdy a jin�mi triky. Uvedu pro ilustraci jen n�kolik takov�ch p��klad�.

  1. Piltdownsk� �lov�k - podvrh, lebka sestaven� z�lidsk� (vrchl�k) a opi�� ��sti (�elist), zuby zpilov�ny, vyd�v�no za chyb�j�c� �l�nek. Jak m��e zn�t ve�ejnost pravdu, kdy� jim 40 let ukazuj� falzifik�t jako d�kaz v�voje?
  2. Uk�zalo se, �e p�idr�ovac� mozoly ��by ropu�ky starostliv� (Alytes obstetrican) byly p�imalov�ny nerozpustnou barvou. Dr. Paul Kammerer kr�tce nato sp�chal sebevra�du. Nebyl darwinista, ale nad�en� evolucionista, lamarckista.
  3. Neandert�lsk� �lov�k � p�es 50 let se u�ilo a pomoc� l�iv�ch obr�zk� dokl�dalo, �e Neandert�lci byli spojovac�m �l�nkem. Jak m��e zn�t ve�ejnost pravdu? Je to s�podivem, �e tolik lid� na evoluci v���?
  4. Mot�li Biston Batularis byli lepeni a �pendl�ky p�ipev�ov�ni na k�ru strom�, aby se d�tem ve �kol�ch mohlo vykl�dat, jak funguje evoluce. Nefunguje! Tito mot�li jsou dodnes stejn�mi mot�li.
  5. Javansk� �lov�k - jeho objevitel Dubois zatajil, �e ve stejn� vrstv� na�el modern�ho �lov�ka (Wadjack�ho). A� pozd�ji p�iznal, �e jde sp�e o kosti velk�ho orangutana ne� o �lov�ka.
  6. ��ka slona z�J�vy byla vyd�v�na za lebku Pithecantropa. Zub z vyhynul�ho prasete pou�ili fanati�t� evolucionist� jako d�kaz v�voje �lov�ka ve zn�m�m �opi��m procesu� v�Tennessee. Tzv. coloradsk� �lov�k byl pozd�ji za�azen mezi kon�. L�tkov� kost ze Seattlu byla pozd�ji rozpozn�na jako ��st zadn� kon�etiny medv�da. (Henry M. Morris)
  7. Dob�e zn�my jsou podvody n�meck�ho embryologa Ernsta Haeckela, fanatick�ho Darwinova p��vr�ence, kter� fal�oval obr�zky embry� tak, aby dokazovaly evolu�n� p��buznost mezi nep��buzn�mi skupinami. Ne, toto nen� konec evolu�n�ch podvod�, to je jen �pi�ka ledovce.
  8. Archeoraptor � v���n� nalezen� ope�en� dinosaurus byl falzifik�t. Evolu�n� siln� lad�n� National Geographic se oslavou na tento spojovac� �l�nek p�ed ned�vnem velmi ztrapnil, stejn� jako ameri�t� v�dci, kte�� odjeli do ��ny zjistit, jak k�tomuto podvrhu vlastn� do�lo (Vesm�r 3/2000)

Zkamen�liny v ledu

Po cel�m sv�t� nach�z�me miliony a miliardy zkamen�lin zahynul�ch �ivo�ich�. To je p�esn� to, co odpov�d� krea�n� p�edstav� sv�ta stvo�en�ho, v�kr�tk� dob� bohat�ho a posl�ze zni�en�ho v�potop�. Zkamen�liny n�m ukazuj�, �e rostliny i �ivo�ichov� �ili po cel�m povrchu zem� v�nesm�rn�m mno�stv� a �asto v�mnohem v�t��ch rozm�rech ne� dnes (ty sam� druhy). Ke zkamen�n� ryby �i suchozemce b�n� nedoch�z� (mrtv� ryba nezkamen�, padl� strom nezuhelnat�), nato� aby zkamen�la cel� hejna ryb a st�da �ivo�ich� po milionech kus�! Evolu�n� teorie nem� na tento jev ��dn� vysv�tlen�. Miliony zamrzl�ch mamut� a dal��ch savc� pod�l pob�e�� severn� Sibi�e a� k�Alja�ce ukazuj�, �e p�ed potopou mohla tato zv��ata ��t po cel� zemi d�ky m�rn�mu klimatu, kter� pravd�poeobn� vytv��el ochrann� obal (na b�zi vody) kolem cel� zem�. V�sibi�sk�m ledu je �dajn� poh�ebeno asi 5 milion� mamut�.

Mamuti (slovo poch�z� z�biblick�ho hebr. slova �behimoth�) musela b�t teplomiln� zv��ata (8 a v�ce tun), proto�e podobn� jako sloni (ti jsou men��), se kter�mi pat�� do jedn� �eledi, nemaj� na sv�m t�le ��dn� tukov� �l�zy. Zv��ata uv�zn�n� v�ledu maj� je�t� v��aludc�ch a tlam�ch nestr�ven� rostliny (blatouchy, zvonky, ost�ice, fazole atd.), kter� tam dnes samoz�ejm� nerostou. Jejich maso je konzervov�no mrazem a je po�ivateln�. N�kdy jsou tato zv��ata roztrh�na na kusy, jindy zcela neporu�en�. Pr�v� jen zahynut�m v�potop� �i v�ledov�ch dob�ch po n� lze vysv�tlit, pro� nach�z�me mamuty i jin� zv��ata mnohdy v naprosto neporu�en�m stavu, zamrzl� vstoje v ledu (o�i, nozdry, srst, k��e atd. maj� zcela neporu�enou tk�� a vypadaj� �jako �iv�). Jindy jsou zv��ata poh�bena a� 270 m pod povrchem zem�. Spolu s�mamuty nach�z�me ovce, velbloudy, bizony, nosoro�ce, kon�, tygry, osly a lvy poh�eben� po tis�c�ch v�sibi�sk�m ledu � d�je se n�co takov�ho dnes? A jak� vysv�tlen� pro tyto n�lezy poskytuje evolu�n� teorie? Zv��ata v�severn�ch oblastech zmrzla z�ejm� b�hem n�kolika m�lo hodin pot�, co teplota prudce klesla pod bod mrazu. Existuje n�jak� jin� re�ln�j�� vysv�tlen�? Pokud v�m, nikoli.

Suchozemsk� zkamen�liny

Na ostatn�ch ��stech sv�ta (mimo mraziv� oblasti p�l� a vysok�ch hor) byla zv��ata zavalena usazeninami a nach�z�me jejich poh�ebi�t� po cel�m sv�t� � u� ne v�t�inou m�kk� ��sti t�l, ale kosti �i otisky. Jako p��klad je mo�n� uv�st obrovskou tibetskou vyso�inu s�dv�ma mili�ny km2 sediment�rn�ch hornin o mocnosti mnoha kilometr�, je� dnes le�� ve v��ce p�es 4 000 m. D�le africkou formaci Karoo, v�n� maj� b�t podle odhad� Roberta Brooma obsa�eny fosilie 800 miliard obratlovc� (N. O. Newell, Journal of Paleontology, sv. 33, str. 496, 1959, ); sle�ovou vrstvu v�mioc�nn� b�idlici Kalifornie, v�n� zahynula asi miliarda ryb na plo�e 10 km2 (H. S. Laad, Science, sv. 129, str. 72, 1959); stejn� tak Kumberlandsk� kostn� jeskyn� v�Marylandu (USA), v�n� byly nalezeny zkamen�l� vrstvy tuct� druh� savc� od netop�ra k�mastodontovi, spolu s�fosiln�mi plazy a pt�ky � p�i�em� se spole�n� vyskytuj� druhy, je� dnes spolu ne�ij�, ale �ij� v�nejr�zn�j��ch klimatick�ch z�n�ch od Arktidy po tropy (G. Nicholas, Scientific Monthly, sv. 76, str. 301, 1953).

Na Sic�lii najdeme zkamen�l� kosti hroch� v�takov�ch mno�stv�ch, �e byly t�eny jako zdroj paliva. P�es 2 000 zkamen�lin objevili ameri�t� v�dci na stavb� nov� trasy metra v�Los Angeles v roce 2000. V�t�ina fosili� se dochovala nepo�kozena. Kosti na �ad� fosiln�ch h�bitov� nach�z�me �asto poh�beny pod vrstvami naplavenin a prom�eny ��stmi rostlin, strom�, lasturami a poz�statky ryb. V�pencov� �tvary pobl� Od�sy obsahuj� asi 4 500 kost� medv�d�, hyen, kanc�, mamut�, nosoro�c�, b�vol�, jelen�, zaj�c�, vlk� a li�ek. Odhaduje se, �e na reg�lech a v depozit���ch�p��rodov�deck�ch muze� a �kol po cel�m sv�t� je celkem asi 250 milion� zkamen�lin rostlin a �ivo�ich�, a venku v�zemi pak je�t� le�� mnoho dal��ch miliard. Evolu�n� teorie, kter� po��t� s�miliony let postupn� se usazuj�c�ch vrstev, v�nich� teprve z�primitivn�ch organizm� vznikaly nov� formy, nem� na tyto fenom�ny ��dnou p�im��enou odpov��.

Dinosau�i, lamy, jejich kosti a rytiny

Zkamen�liny dinosaur� se nal�zaj� po cel�m sv�t�. Kostry �asto vykazuj� stopy n�hl�, n�siln� smrti ve vod�. N�kte�� dinosau�i byli nalezeni v�plovouc� pozici s�hlavou k�e�ovit� vra�enou dozadu. (Bj�rn Kurten: The Age of Dinosaurs) Evolucionist� vymysleli zoufal� teorie, aby vysv�tlili, pro� tato zv��ata (�asto suchozemsk� a vodu nemiluj�c�) zahynula t�mto zp�sobem a v�takov�m mno�stv�. (Existuj� i �vahy, zda dinosau�i nebyli p�ev�n� teplokrevn� a ne�ili v�ce ve vod� podobn� jako krokod�li.) Dinosau�i podle evolu�n� teorie �nesm�li� ��t spolu s�lidmi (lid� se je�t� v�t� dob� �nesta�ili vyvinout�). P�esto m�me velk� mno�stv� doklad� o prav�m opaku. Nach�z�me stopy dinosaur� ztvrdl� v�jedn� vrstv� se stopami �lov�ka (stopy lid� n�kdy ozna�uj� evolucionist� zcela bezd�vodn� za pad�lky, viz Richard Dawkins: Slep� hodin��). Tyto stopy jsou po cel�m sv�t�. Rytiny dinosaur� byly nalezeny na st�n�ch jesky� a ka�on� nap�. v�Arizon� �i Rhodezii, stejn� jako jejich figurky. P�tiprst� lamy, �dajn� vyhynul� p�ed 30 miliony let, byly nalezeny archeology vyryt� na n�dob�ch a jejich kostry byly nalezeny ve spojitosti s�kulturou Tiahuanak� (Bol�vie).

Uhl�, ropa, zemn� plyn

jak� masivn�j�� d�kaz ohromn� bohat�ho �ivota na po��tku zem� m�me hledat? Jak� masivn�j�� d�kaz celosv�tov� potopy? Tlakem lze dnes vyrobit uhl� z�d�evit� masy b�hem n�kolika hodin i minut. Vznik uhl� z biomasy ani nem��e trvat miliony let, m�-li vzniknout skute�n� uhl�. Jsou zn�my p��pady, kdy d�ln�ci zar�eli do zem� d�ev�n� k�ly a �pi�ka, kter� narazila na k�men, zuhelnat�la. Uhl� poch�z� velmi z�ejm� ze zbytk� rostlin p�edpotopn�ho sv�ta, poh�ben�ch vodou pod sedimenty, jinak si jeho vznik neum�me vylo�it. Miliony let rostouc� lesy nezuhelnat� a nikde na sv�t� nenajdeme ani n�znak o pozvoln�m p�echodu mezi ra�elinou, lignitem, hn�d�m uhl�m, �ern�m a antracitem. Na jednom m�st� se t�� hn�d� uhl�, na jin�m �ern� a zase jinde ra�elina. Uhl� se nal�z� nap��� cel�m geologick�m sloupcem ve v�ech ��stech sv�ta, dokonce i pod p�ly. Nese v�echny zn�mky rychl�ho ulo�en� obrovsk�ch mas d�evin n�sledkem vody (tzv. alochtonn� vznik uhl�: sloje nevznikly na m�st�, kde rostliny rostly, ale potopen�m �plovouc�ch koberc�� d�evin) s n�sledn�m p�ekryt�m sedimenty. Uheln� sloje sv�d�� o nep�edstaviteln� mase rostlin, kter� musela existovat p�ed potopou. Existuj� sloje o v�ce jak 30 m mocnosti, k�jejich� vzniku bylo pot�eba mnohon�sobn� vy���ch vrstev d�evin.

Tak� ropu a zemn� plyn um�me dnes vyrobit z�organick�ch zbytk� a lze je vysv�tlit jako produkt mechanick� a chemick� p�em�ny zv��ec�ch t�l, p�edev��m ryb a vodn�ch �ivo�ich�. (Existuj� i anorganick� teorie o vzniku fosiln�ch paliv, nejsou v�ak tak pr�kazn� a maj� �ady obt��). Evolu�n� teorie nem� absolutn� ��dn� vysv�tlen�, kde se hned na po��tku zem� vzalo tak obrovsk� mno�stv� rostlin a �ivo�ich� pro vznik tak mohutn�ch z�sob fosiln�ch paliv. Pokud tedy zv��me jen tyto dv� skute�nosti (dal�� n�sleduj�) � tj. spousty zkamen�lin po cel�m sv�t� a ohromn� z�soby fosiln�ch paliv, nen� docela logick�, �e si p�edstav�me sp�e obraz glob�ln� potopy, kdy zahynulo nep�edstaviteln� mno�stv� vysp�l�ch organizm�, ne� evoluci?

Fosiln� jezera a zbytky mo�sk�ch �ivo�ich� i dal��ch zkamen�lin

�asto nach�z�me ve sv�t� vysoko polo�en� jezera, z�ejm� poz�statky celosv�tov� potopy. N�kdy obsahuj� slanou vodu jako oce�ny a mo�e. Hladina Bajkalu na Sibi�i je 457 m nad mo�em a je jasn�, �e cel� Sibi� byla kdysi pod vodou. Bajkal obsahuje mo�sk� �ivo�ichy, �ije zde arktick� druh tulen� podobn� tuleni �ij�c�mu na �picberk�ch, v Kaspick�m mo�i a Aralsk�m jeze�e. V�Tibetu najdeme jezera 4900 a� 5000 m nad mo�em, mnoh� jezera jsou soln� �i alkalick�, soln� p�nve najdeme v�rusk�ch step�ch i na americk�ch pr�ri�ch. Na nejvy���ch vrcholc�ch hor, nap�. v�Him�laj�ch, najdeme zbytky mo�sk�ch �ivo�ich� vysoko nad mo�em, na Saha�e najdeme vyschl� koryta �ek. Zaj�mav� jsou n�lezy zkamen�l�ch zv��ec�ch stop, kter� ukazuj�, jak zv��ata ut�kala p�ed potopou do vy���ch poloh, �asto klouzala zp�t po b�i�e dol� a op�t se sna�ila dostat nahoru p�ed stoupaj�c� vodou, pak najdeme jejich t�la v�obrovsk� pr�rv� nahromad�n� pod usazeninami, zv��ata, kter� spolu b�n� ne�ij�.

Sedimenty a vulkanick� horniny

Nejen �e je 71% (362 mil. km2) povrchu Zem� pod vodou, co� je naprosto nev�dan� jev v�planet�rn�m m���tku (na Marsu hovo�� v�dci tak� o katastrof�ln� potop� v�minulosti, ale zat�m nen� jasn�, kde je ona voda), ale i pevniny, na kter�ch �ijeme, jsou z�v�t�� ��sti pokryty usazeninami (sk�lami) nanesen�mi vodou. Naplaveniny �t�rku, p�sku, v�pencov�, b�idlicov� a j�lovcov� sk�ly nach�z�me po cel�m sv�t�. Na univerz�lnost potopy ukazuje tak� j�l, kter� by mohl b�t podle n�kter�ch teori� sope�n�ho p�vodu a byl nakonec usazen vodou. Universitn� profesor dr. I. Le Riche ji� p�ed mnoha lety p�edlo�il argumenty, �e j�l je sope�n�ho p�vodu a �e jeho v�udyp��tomnost a povaha i zp�sob ulo�en� je d�kazem pro univerz�ln� potopu. J�l pokr�v� rozs�hl� �zem� ve st�edn� Evrop�, severn� Francii, Belgii, v��dol� R�na, nal�z�me jej ve Slezsku, Polsku, Rusku, vystupuje vysoko do Karpat, kde tvo�� lo�iska o mohutnosti a� 610 m. Ve Spojen�ch st�tech je j�l v�cel� rozloze �eky Mississippi, je zna�n� roz���en v���n�. Evolucionist� vykl�daj� �asto j�l jako d�sledek �innosti ledovc�, ale je to velmi obt�n� v�klad pr�v� z�d�vodu obrovsk�ch ploch pokryt�ch t�mto materi�lem, sest�vaj�c�m z�drobounk�ch hranat�ch ��stic bez jak�koliv struktury (klastick� horniny). Vysv�tlovat geologick� �tvary �innost� ohromn�ho mno�stv� vody p�sob�c� v�kr�tk� dob� glob�ln� po cel� zemi je mnohem snaz�� ne� tyto �tvary vysv�tlovat dlouhodob�mi evolu�n�mi procesy, tzv. uniformitarianismem, posuvy kontinent�, ledov�mi dobami a horotvornou �innost� prob�haj�c� po miliony let. Argumenty pro nanesen� v�ech vrstev najednou viz n�e, 24. Omyl.

Skaln� masivy a krea�n� p�edstava potopy

Nikde na sv�t� nen� �pln� geologick� sloupec tak, jak ho vy�aduje evolu�n� obraz sv�ta. I Grand Canyon v�USA (Arizona) vykazuje jen polovinu, zkamen�liny permu le�� na karbonu a ten p��mo na kambriu. Chyb� ordovik, silur i devon. Geolog Suess �ekl, �e je to udivuj�c�. (The Face of the Earth). Abyste vid�li cel� sloupec t�eba v USA, mus�te hodn� cestovat: pre-cambrium a paleozoik lze naj�t v Grand Canyonu, mesozoic ve v�chodn� Arizon�, t�etihory v Nov�m Mexiku. Je�t� t잚� je vysv�tlit, pro� se n�kter� geologick� obdob� �opakovalo t�eba 5x� a pro� existuj� stovky tzv. �p�eh�zen�ch vrstev� � v�rozporu s�evolu�n� v�rou. (Highlands ve Skotsku, Britsk� Kolumbie, Montana, Alberta, velk� ��st �v�carsk�ho alpsk�ho regionu, ��na, Skandin�vie atd.) Pokud jsou fosilie evolu�n� pokro�il�ch organizm� p��li� dole (je�t� se nem�ly vyvinout) evolucionist� je naz�vaj� �stratigraphic leaks�, pokud jsou p��li� naho�e, jsou to �re-worked specimens�, ��k� dr. Henry Morris.

Ledovcov� N�rodn� Park v�USA m� blok prekambrick�ho v�pence (�dajn� star� 1 mlrd. let) spo��vaj�c� zcela p�irozen� na k��dov�m podlo�� (�dajn� star�m 100 mil. let) � m�lo by to b�t tedy obr�cen�. Evolu�n� geologov� v���, �e tento ��patn� ulo�en� blok� se posunul horizont�ln� p�es okoln� oblast. Je v�ak dlouh� p�es 500 km, p�es 50 km �irok� a kolem 10 km siln�! Dr. Henry Morris uk�zal, �e p�esmyk takov�ho masivu by byl fyzik�ln� vylou�en, i kdyby t�ec� plochy byly naolejov�ny. Evolu�n� teorie v�ak tyto neuv��iteln� procesy vy�aduje po cel�m sv�t�, aby se vyhov�lo �spr�vn�mu po�ad� vyv�jej�c�ch se �ivo�ich��. Probl�m je, �e sty�n� plochy vodou nanesen�ch vrstev nejev� nejmen�� zn�mky drcen�, l�m�n� �i n�jak�ho pohybu, ale vrstvy le�� zcela p�irozen� na sob�, jak byly naneseny vodou. Mnoh� vysok� poho�� sv�ta byla sice po potop� vyvr�sn�na v�d�sledku pohybu pevninsk�ch desek (to nejsou sediment�rn� vrstvy) vlivem obrovsk� v�hy vod oce�n� � nap�. zdvih�n� Him�laje pokra�uje je�t� dnes za doprovodu �etn�ch zem�t�esen�. Naproti tomu sediment�rn� vrstvy le�� zcela p�irozen� jedna na druh� bez sebemen��ch zn�mek pohybu jednotliv�ch mezivrstv�, a k���dn�mu, pro evoluci tak pot�ebn�mu posunu �star��ch na mlad�� nedoch�z�. Pokud tedy tento imagin�rn� posun a zv�tr�v�n� nebudeme z�evolu�n� v�ry postulovat, budou �asto zkamen�liny �primitivn�ch a jednoduch�ch� organizm� naho�e a t�ch pokro�il�ch a v�vojov� vy���ch dole!

Protozoa, smrkov� a pylov� zrna

Jak jsem ji� uvedl, protozoa � jednobun��n� (ze kter�ch se m�l dle evolu�n�ch p�edstav vyvinout �ivot) �pln� chyb� v�kambriu, tedy na po��tku prvohor, zat�mco mnohobun��n� (metazoa), tedy mnohem slo�it�j�� organizmy, jsou zde v�hojnosti p��tomni. Jednobun��n� se nal�zaj� a� nad kambriem. Tak�e stovky slo�it�j��ch �ivo�ich� se nal�z� d��ve, nahl�eno br�lemi evolu�n� v�ry ne� ti, ze kter�ch se vyvinuli. Geologem Cliffordem Burdickem byla nalezena smrkov� a r�zn� pylov� zrna ve v�ech vrstv�ch Grand Canyonu (USA), od kambria vzh�ru, co� ukazuje na r�st t�chto pln� vybaven�ch rostlin u� p�ed �dajn�mi 500 miliony let. Burdick ��k�: �Objev Gymnospermov�ch a Angiospermov�ch pylov�ch zrn v�kambriu a prekambriu p�in�� skute�n� probl�m�n�lez spor rostlin, kter� jsou p�inejmen��m t�sn� p��buzn� smrk�m, v�prekambriu, d�l� velkou pot� my�lence na evolu�n� v�voj t�chto specializovan�ch rostlin.� (Clifford Burdick Microflora of the Grand Canyon).

N�lezy, kter� jsou v�evolu�n� teorii �zak�z�ny�, v�krea�n� nep�ekvapuj�

Kovov� v�za se st��brn�m reli�fem kv�tin byla nalezena ve sk�le u Dorchesteru (Massachusetts) r. 1851 jedn�m d�ln�kem z�lomu. Geologov� prohl�sili, �e sk�la je miliony let star�. Kovov� krychle s�vyryt�m �l�bkem po obvodu byla nalezena dr. Guretem r. 1885 u Vocklabrucku v�Rakousku, kdy� byl rozlomen velk� kus uhl� (50-300 mil. let star�). Roku 1883 byl v�uhl� objeven n�prstek, roku 1976 informoval Harry Wiant o l��ci ulo�en� v�uhl�, d�le byla uve�ejn�na informace (CRSQ 1971) o nalezen�m �elezn�m kotl�ku v�uheln�m balvanu. Roku 1853 p�i�la zpr�va o �elezn�m n�stroji ulo�en�m v�uheln� sloji v�okol� skotsk�ho Glasgowa. Podle zpr�vy uveden� v��asopisu Scientific American (5. 6. 1852) se v�uheln�ch vrstv�ch na�la kovov� lo� a n�doba se st��brnou vlo�kou. Tento seznam by �lo je�t� roz�i�ovat, nesm�me v�ak zapomenout, �e evolu�n� v�dci nemaj� ��dn� z�jem o publikov�n� t�chto n�lez� a jejich uchov�n�, tak�e n�kter� z�nich i le�ely del�� dobu v�muze�ch a pak se z�hadn� ztratily. Vyp�len� hlin�n� figurka byla nalezena r. 1889 mu�em, kter� vrtal d�ru pro vodu ve st�t� Idaho ve skaln�m masivu v�hloubce 90 m. Sk�la byla odhadnuta na 10 milion� let.

V�roce 1968 ohl�sili Y. Druet a H. Salfati objev polovej�it�ch kovov�ch trubi�ek stejn�ho tvaru ale r�zn� velikosti ve formaci k��dy (druhohory). Zpr�va je o tom v�knize Ancient Man: A Handbook of Puzzling Artifacts od Williama R. Corlisse. Odhaduje se, �e k��dov� sloj, odkryt� v�lomu v�Saint-Jean de Livet ve Francii, je star� nejm�n� 65 mili�n� let. B�hem posledn�ch n�kolika desetilet� na�li jihoafri�t� horn�ci stovky kovov�ch koul�, z�nich� nejm�n� jedna m� po obvodu t�i paraleln� dr�ky. Podle �l�nku J. Jimisona existuj� dva druhy t�chto koul�: �jeden je z�kompaktn�ho namodral�ho kovu s�b�l�mi skvrnami a druh� je dut� koule vypln�n� b�l�m houbovit�m st�edem.� Roelf Marx, spr�vce muzea v�jihoafrick�m m�st� Klerksdorp, kde jsou n�kter� z�koul� ulo�eny, �ekl: P�edstavuj� �plnou z�hadu. Vypadaj�, jako by je vyrobil �lov�k, p�esto�e v�dob� historie Zem�, kdy v�t�to hornin� spo�inuly, neexistoval ��dn� inteligentn� �ivot. Nic podobn�ho jsem je�t� nevid�l.� (Michael A. Cremo, Richard L. Thompson: Skryt� historie lidstva)

Zlat� opracovan� �et�z, s�konci uv�zl�mi v�uhl�, na�la r. 1891 �ena v�Illinois, kdy� rozlomila velk� kus uhl�. Dv� kostry, p�ipom�naj�c� lidsk�, byly nalezeny p�i t�b� t�etihorn�ho uhl� v�nov�ck�ch dolech r. 1951. Otisky d�tsk�ch no�i�ek a boti�ky, z�nich� jedna roz�l�pla trilobita, kter� musel v�t� dob� b�t �iv�, proto�e nesl zn�mky hojen�, nalezl v�kambrijsk�ch skal�ch (500 mil. let, kdy nem�li ��t je�t� ani savci) ve st�t� Utah sb�ratel trilobit� William Meistern 1. 6. 1968. Lidsk� stopy v�k��d� i karbonu byly nalezeny v�americk�ch st�tech Texas, Virginie, Pennsylvanie, Kentucky, Illinois, Missuri a z�padn� ke Skalnat�m hor�m. A co na to evolucionist�? Albert C. Ingalls v�The Carboniferous Mystery ��k�: �Jestli �lov�k nebo i jen jeho opi��� p�edek, nebo i jen sav�� p�edek opic, existoval v�obdob� karbonu v�jak�koliv podob�, pak cel� v�da geologie je �pln� chybn�, tak�e geologov� se mohou vzd�t sv�ch m�st a j�t d�lat t�eba �idi�e n�kla��k�. Alespo� prozat�m v�da odm�t� atraktivn� vysv�tlen�, �e by �lov�k u�inil tyto tajemn� otisky svou nohou do bl�ta karbonov� doby�.

Dal�� utajovan� n�lezy

Prok�emen�l� lidsk� mozky byly nalezeny na Blanensku v��R, onen �lov�k by musel ��t ve spole�nosti dinosaur�; ale tak� v�b�val� SSSR u vesni�ky Odincevo (karbon, 350-270 mil. let), tento �lov�k by �il v�prvohor�ch. Stopy ko�sk�ch kopyt byly nalezeny v�oblasti Grand Canyonu (prvohory) v�Arizon�. Klad�vko (�el�zko i top�rko) pevn� uzav�en� v p�skovcov� sk�le 135 mil. let star� bylo nalezeno r. 1934 v�Texasu. Byl nalezen starobyl� maysk� reli�f pt�ka podobn�ho archeopteryxovi, tak�e by mezi nimi muselo b�t 130 milion� let dle evolu�n� chronologie. Stopy �lov�ka ve tvrd�ch druhohorn�ch v�penc�ch byly nalezeny na Slovensku u vesnice Ko�sk�, okres Martin, d�le d�tsk� no�i�ky otisknut� do kamene. Zkamen�liny modern�ch lid� nebo lid� velmi podobn�ch modern�m, poh�ben� hluboko nebo ve vrstv�ch datovan�ch jako hodn� star�, jsou evolucionisty ignorov�ny a nepublikov�ny. Nap�. Ethiopean jaw (3-4 mil. let), d�le lidi ze Swanscombe, Galley Hillu, Grimaldi, Oldoway, Foxhillu, Wadjaku aj. V�ichni jsou prakticky k�nerozezn�n� od sou�asn�ch lid�.

Lid�t� ob�i a zv��ata nadm�rn�ch rozm�r�

5,1 metru vysok� lidsk� kostra byla nalezena v�Gargayamu na Filip�n�ch, kosti jin�ch obr� nalezli v�zkumn�ci v�jihov�chodn� ��n�. M��ili v�ce ne� 3 metry. Na Cejlonu byly nalezeny zbytky �lov�ka, kter� musel b�t vysok� kolem 3,9 metru. V�Tu�e, bl�zko hranic s�v�chodn�m P�kist�nem, byla nalezena kostra �lov�ka 3,3 m dlouh�. Ji� jsem se tak� zm�nil o zkamen�l�ch otisc�ch lidsk�ch chodidel nadm�rn�ch rozm�r�, kter� nach�z�me na r�zn�ch m�stech zem�. Kostru lidsk� nohy v�etn� chodidla objevili prospekto�i r. 1877 v��dol� Spring Valley v�Nevad�. Kost vy�n�vala pevn� usazena v�k�emenci, l�ka� potvrdil, �e jde o lidsk� kosti nadm�rn�ch rozm�r� (od kolena k�pat� 97,5 cm). Roku 1925 odkryla skupina amat�rsk�ch v�zkumn�k� kostry osmi prehistorick�ch obr�, m���c�ch od 2 do 3 m. M�li na sob� mohutn� m�d�n� brn�n�.

Mezi nalezen�mi zkamen�linami byly objeveny tak� obrovit� formy t�m�� v�ech dnes �ij�c�ch druh� zv��at. Mezi plazy to jsou zn�m� obrovit� dinosau�i, stejn� tak gigantick� �elvy. Savci jsou obvykle dvojn�sobn� velikosti ve srovn�n� s�jejich sou�asn�ky. Byly nalezeny nap�. gigantick� formy n�sleduj�c�ch savc�: medv�d�, velbloud�, panter�, prasat, nosoro�c�, slon�, tygr� a vlk�. Tak� obrovsk� zkamen�liny pt�k�. Stejn� tak hmyz s rozp�t�m k��del v�ce ne� p�l metru (nap�. v�ka). Z�kladem evolu�n� teorie je u�en�, �e tak, jak se zv��ata rozv�jej� co do slo�itosti, vzr�st� i jejich velikost. A tak je skute�nost t�chto obrovit�ch zkamen�lin sp�e v�souladu s�krea�n�m obrazem d�vn�ho stvo�en�ho sv�ta, ne� s�evolu�n� v�rou.

Nezvykl� stavby, n�pisy a tradice o potop�

Francouzsk� batiskaf Archim�de objevil r. 1957 na dn� 135 mil. let (dle evolu�. po��t�n�) star�ho kontinent�ln�ho �elfu severn� od Puerta Rica obrovsk� skaln� konstrukce, jak�si kyklopsk� schodi�t�, vysekan� do sk�ly. R. 1954 objevil Antony Laughton z�Oce�nografick�ho �stavu v�Lond�n� v�hloubce 4500 m u pob�e�� Irska otisky stop nezn�m� bytosti, vzd�len� p�ipom�naj�c� lidsk�. V�ji�n�m Atlantiku byly objeveny gigantick� kamenn� trosky (125-130 mil. let), v�Peru byly objeveny r. 1952 zbytky skaln�ch pahork�, p�em�n�n�ch v�sochy veleje�t�r� Stegosaura a Todoxona. Na podzim r. 1868 v�povrchov�m uheln�m dole v�Ohiu uvolnil horn�k James Parsons rozm�rnou vrstvu uhl�. Ta se sesula a odhalila b�idlicovou st�nu pokrytou hieroglyfy.

Jak jsem ji� uvedl, po cel�m sv�t� jsou roztrou�eny tradice o d�vn� vodn� katastrof�, kter� postihla celou zemi. Uvedu jen n�kolik p��klad�: Domorodci v�S�d�nu naz�vaj� jedno tamn� jezero Bahar el Nuh (jezero Noach) a v���, �e potopa zatopila celou zemi a za�ala u tohoto jezera. Hotentoti naz�vaj� prarodi�e sv�ho plemene Noh a Hing-Noh. Domorodci Gr�nska vypravuj�, �e na t�to zemi byla des�t� generace lid� od po��tku, kdy� p�i�la celosv�tov� potopa a zem� byla zaplavena. Havaj�t� domorodci vypravuj�, �e dlouho po smrti prvn�ho �lov�ka Kumu-Honus (�mu� ze zem�, tedy stejn� v�znam jako hebrejsk Adam) upadli jeho potomci do mravn� zka�enosti. Jen jeden mu� z�stal spravedliv�, a to byl Nu-uh, kter� za�al stav�t velkou lo� a pak p�i�la celosv�tov� potopa. P�es mongolsk� Tatary, Bataky na Sumat�e, Indi�ny v severn� a ji�n� Americe, ���any, Skandin�vce, Afri�any a dal�� n�rody, s�jejich liter�rn�mi doklady o celosv�tov� potop�, by se dalo pokra�ovat d�l. Zn�m� je t� babyl�nsk� verze potopy z Ninive, epos o Gilgame�ovi, kterou m��eme tak, jako v�echny ostatn�, porovn�vat s�biblick�m pod�n�m v�knize Genesis. V�echny tyto starov�k� zpr�vy o potop� nemohly opisovat z�bible a nejsou v���dn� p��m� spojitosti s�n�bo�enstv�m star�ho z�kona, judaismem. Sp�e sv�d�� o nez�visl�m popisu skute�n� historick� ud�losti, kter� je n�m tk dolo�ena nejen ve vrstv�ch zem�, ale i ve starov�k� literatu�e.

N�meck� u�enec dr. Richard Andre� sestavil sb�rku 88 r�zn�ch zpr�v o potop�: 20 z�Asie, 5 z�Evropy, 7 z�Afriky, 10 z�Austr�lie a jihomo�sk�ch ostrov� a 46 od americk�ch n�rod�. �e by to byly v�echno v�mysly �i b�je o n�jak� m�stn� povodni? A jak� smysl by m�l v�takov� m�stn� potop� tak ohromn� kor�b, kdy� sta�ilo p�est�hovat se jen na jin� m�sto?

Po pro�ten� t�eba i jen zlomku v�ech t�chto argument� by soudn�mu �lov�ku m�lo b�t jasn�, pro� dnes u� tolik v�dc� odm�t� evolu�n� obraz minulosti a p�ikl�n� se k�teorii stvo�en� a n�sledn� celosv�tov� potop�, jako dost dob�e prok�zan�ch a na faktech zakotven�ch historick�ch ud�lostech.


Na p�edchoz� omyl������Zp�t�����Na dal�� omyl