6. OMYL
Mnozí dnes věří, že vědci jsou většinou velmi moudří lidé. Ve skutečnosti je to s nimi stejné jako s jinými lidmi: jen někteří jsou opravdu moudří. Jiní bývají dost namyšlení a osobují si právo mluvit o věcech, kterým vůbec nerozumí. Samozřejmě k tomu dostávají prostor v médiích jen proto, že mají tituly a věhlas, bez ohledu na nesmysly, které vypouští. U celé řady vědců najdeme sebejisté, leč trapně stupidní výroky nejen z jejich vlastních oborů, ale také o věcech, kde vědecké znalosti nejsou nic platné! Třeba o morálce, původu a budoucnosti světa nebo z jiných oblastí života.
Málokdo si uvědomuje jasný fakt, že člověk, který je dnes v nějakém oboru skutečně hodně vzdělaný, bude v jiných oblastech lidského života velmi pravděpodobně méně erudovaný – prostě proto, že kapacita časových možností něčemu se věnovat je u všech lidí naprosto stejná (24 hodin denně). I když se u vědce předpokládá lepší paměť, představivost, intuice a další schopnosti, vzhledem k nevyčerpatelnému objemu možností kultivovat svou osobnost i v jiných oblastech, které nepatří do jeho oboru, jsou pak toto jen zanedbatelné přednosti. Nelze jimi nahradit velkou časovou investici, zcela nutnou v oblasti, kde chce být člověk skutečně odborník. Ta je pak nevyhnutelně investována na úkor jiných oblastí lidského poznávání – právě často těch nejdůležitějších.
Navíc vzdělání ? moudrost! Z toho důvodu najdeme mezi vědci docela obyčejné hlupáky a morální mrzáky, kteří mají sice v určitém oboru o něco více znalostí než ostatní, ale nic víc. (Kdopak asi pomáhal pomatenému Hitlerovi nebo zločinným komunistům masově vraždit, kdo jim dodával “know-how” a spolupodílel se na udržování jejich moci?) A kdo dnes pomáhá vyrábět stále vražednější zbraně? Snad bezdomovci a pouliční zloději? Ne, ti nejsou morálnější, jen méně nebezpeční!
Svým titulem, postavením a vědomostmi v nějaké oblasti může vědec onen nedostatek v jiných rovinách života a morálky trochu zakrýt, ale jen obtížně a pouze před hloupými lidmi. Například těmi, kteří si myslí, že když je někdo dobrý matematik, bude mít zcela jistě správné názory i na výchovu dětí, politiku nebo registrované partnerství homosexuálů. Jenže schopnost spočítat z hlavy třetí odmocninu to opravdu nezaručuje.
Lidé si myslí, že když nějaký vědec nevěří (nebo věří) v Boha, tak to má váhu – přece tak “chytrý člověk” musí mít ke svému názoru i pádné argumenty. On ale nemusí být vůbec chytrý a jeho argumenty mohou být zcela směšné. Věřte nevěřte, mnoho vědců žije v neuvěřitelných omylech a nesmyslech. Jednou jsem se jisté známé vědecké pracovnice po její přednášce na specielní mikrobiologické téma zeptal, jak by vysvětlila samovolný vznik genetického kódu z neživé hmoty a proč tomu vlastně věří. Přede všemi zcela vážně odpověděla: “No, přece by se Bůh nedělal s každou bakterií...!” Tak toto bylo její “vědecké” vysvětlení. Já ale nechtěl filosofickou odpověď, nýbrž přírodovědeckou! Té jsem se však nedočkal. Je velmi naivní ptát se biologa, kde se vzal život, nebo astronoma, odkud pochází vesmír, a myslet si, že to nějak souvisí s jejich oborem. Ani trochu!! Biolog neví nic o historii vzniku druhů, ani astronom o minulosti vesmíru, protože to vůbec nesouvisí s jejich obory (jde přece o minulost)......Více o tom v Komentáři