30. OMYL
Mnoz� dnes v���, �e tolik lid� najednou, nav�c v�dc�, se p�ece nem��e m�lit
Tak, jako se m��e m�lit jeden �lov�k, tak se mohou m�lit dva. A dvacet a dv� st� - a dva mili�ny lid�. Ti v�ichni mohou snadno vyzn�vat naprostou hloupost. D�jiny jsou pln� p��klad� davov�ho ��lenstv�, davov�ch omyl� a masov�ho vyzn�v�n� hloupost�. Jak prost�mi, nevzd�lan�mi lidmi, tak i v�dci a lidmi, vzd�lan�mi v�n�kter� speci�ln� oblasti. To, co nyn� ��k�m, nen� posm�ch, ale konstatov�n� faktu � t�k� se to mne i mnoha ostatn�ch lid�. Proti omyl�m nejsme nikdo imunn�. Nen� v�ak omyl jako omyl. N�co jin�ho je zm�lit se p�i v�b�ru zam�stn�n�, n�co jin�ho je zm�lit se p�i v�b�ru �ivotn�ho partnera a je�t� jin� je ��t cel� �ivot ve l�i o sob�, sv�t� kolem sebe a smyslu lidsk�ho �ivota. Jak by mohly n�rody v�st spolu v�lky, jak jinak by doch�zelo k�ob�ansk�m v�lk�m � kdyby lid� ne�ili v�omylech?
P��klady omyl� a nesmysl�, vyzn�van�ch miliony lid�, m�me jak z�doby d�vno minul�, tak i ze sou�asnosti: komunismus, nacismus, evolu�n� teorie, slep� v�ra v�demokracii, �patn� n�zory na man�elstv� a v�chovu d�t� � to jsou jen n�kter� sou�asn� pochyben�, o kter�ch jsem u� psal. Chci se v�tomto pojedn�n� v�novat p�edev��m v�deck�m omyl�m a jejich �asto tragick�m d�sledk�m na �ivot.
Procesy s�velmi pravd�podobn�m koncem
Na sv�t� je velmi mnoho proces� s�kauz�ln�m (p���inn�m) sledem ud�lost�. To jsou ud�losti, kter� z�po��te�n�ho stavu (dob�e a jednozna�n� definovan�ho) vedou k�jednozna�n�mu (p�esn�ji ��kejme velmi pravd�podobn�mu) stavu kone�n�mu. K�men hozen� vzh�ru bude velmi pravd�podobn� padat v�pr�zdn�m prostoru zase zp�t k�zemi. Pokud by nepadal (z�stal z�hadn� viset ve vzduchu), p�trali bychom po p���in�ch. Tak� proto, �e jsme na pr�b�h tohoto procesu zvykl� a odli�n� v�sledek by n�s p�ekvapil. Museli bychom p�trat, pro� se potenci�ln� energie neprom�nila op�t v�kinetickou (zp�tn� pad�n� kamenu). V�me, �e jsme tuto energii kamenu �darovali� t�m, �e jsme mu v�po��te�n� f�zi ud�lili kinetickou energii (1/2mv2), kter� se na potenci�ln� postupn� p�em�nila p�i letu vzh�ru. Pokud by ale k�men nepadal zp�t, kde tato energie je? Na tento proces jsme dob�e zvykl�.
Chemika by zase p�ekvapilo, kdyby plyn uvol�ovan� z reakce kyseliny s�rov� se zinkem na vzduchu neho�el. P�tral by, pro� se ze zn�m� reakce (Zn+H2SO4�H2+ ZnSO4) neuvol�uje vod�k. Kam se asi pod�l? Ten by m�l p�ece ho�et? Tento proces je mu dob�e zn�m a je na n�j zvykl�.
Stejn� velk� p�ekvapen� by bylo, kdybychom z�m�stnosti o dvaceti �idl�ch dovolili n�komu n�kolik �idl� (x) odn�st a pozd�ji napo��tali 14 zbyl�ch �idl� - ale ten �lov�k by tvrdil, �e si jich odnesl jen p�t. V�me p�ece, �e kdy� 20-x=14, pak x=6, tedy �e dvacet bez p�ti nen� �trn�ct. Asi bychom pak p�trali po jedn� zmizel� �idli. Kam se asi pod�la? Jsme zvykl�, �e p�edm�ty �jen tak nemiz�.
V�echny t�i uveden� p��klady (z fyziky, chemie a matematiky) ilustruj� ud�losti a d�je, kde nemus� p��li� doch�zet k�omyl�m (pokud n�kdo nel�e a nepodv�d�), a kde �e�en� m��e b�t (ne v�dy, ale velmi �asto) jednozna�n�.
P��rodov�deck� obory
Matematika je pova�ov�na za nejexaktn�j�� v�deckou discipl�nu (kr�lovnu �i slu�ku v�d) se zcela nesmlouvav�mi z�v�ry. Tak� chemie, fyzika a dal�� p��rodov�deck� obory jsou pova�ov�ny za dosti p��sn� kauz�ln� v�dy. (Kauz�ln� znamen�, �e jednozna�n� p���ina m� jednozna�n� ��inek, �e ur�it� d�je se za stejn�ch podm�nek st�le stejn� opakuj�.) Je v�ak zaj�mav�, �e ��m v�ce veli�in a kombina�n�ch mo�nost� vstupuje do �e�en�, t�m obt�n�j�� je u�init jednozna�n� z�v�r. A to nejen ve fyzice a chemii, ale i v�matematice. Dokladem toho jsou t�eba i �oby�ejn� �achy. Dodnes nebyl nalezen kone�n� algoritmus �achov� kombinace. Tedy jedin� �e�en� typu �kdo prvn� t�hne, m� v�dy vyhr�no � neud�l�-li chybu, d� v�dy mat�. Nikdo nev� nejen to, kter� tahy by k�tomuto jednozna�n�mu konci vedly, ale ani zda toto jednozna�n� �e�en� v�bec teoreticky existuje. Je to proto, �e kombina�n�ch mo�nost� je tak obrovsk� astronomick� ��slo, �e ani nejv�t�� po��ta�e sv�ta toto ��slo (zat�m) nezvl�daj�. A proto je tato hra � asi naprosto jednozna�n� dan� ji� p�i zah�jen� � st�le je�t� nap�nav� a z�hadn�. Je to d�no velk�m mno�stv�m kombina�n�ch mo�nost� v�ur�it�m souboru prvk�.
Mnoho dal��ch veli�in (a t�m i kombina�n�ch mo�nost�) vstupuje do �e�en� tak� t�m, �e n�kter� objekty nen� dob�e vid�t (jsou p��li� vzd�len�, nebo p��li� mal�). Ke stanoven� v�sledk� se t�m p�idru�uje �ada dal��ch faktor� (veli�in) zprost�edkov�vaj�c�ch pozorov�n� (v astronomii, jadern� fyzice, biochemii, genetice atd.). Mnoh� objekty zn�me �asto jen skrze n�jak� jejich ��inky, a tak p�ed v�sledn�m kalkulem mus�me vz�t v��vahu �adu dal��ch veli�in a vliv�. V�sledek je pak velmi nejist� a ned� se snadno stanovit. Proto �ekl Chesterton: �N�bo�enstv� u�� to, co nelze prok�zat, v�da to, co bude z�tra vyvr�ceno�. Popperova falzifika�n� teorie u� nemluv� o tom, �e jsou n�kter� v�deck� teorie potvrzen� a jin� vyvr�cen�, ale �e n�kter� jsou vyvr�cen� a jin� je�t� nevyvr�cen� (Kdy� se �ekne v�da, MF Dnes 13. 10. 2001 � Jan Jandourek).
Velk� nejistota v�ech na�ich v�po�t� a v�pov�d�
�ivot je proces s�nejvy���m po�tem vstupn�ch veli�in a kombina�n�ch mo�nost�. Mnoho v�c� v�na�em �ivot� je velmi slo�it�ch, mal�ch, vzd�len�ch, souvisej�c�ch s�minulost� apod. � proto propo�ty, pokusy a �vahy do budoucna kon�� V�DY v�nejistot� (nebo h��e v�jistot�, kter� se pozd�ji m��e/nemus� uk�zat mylnou). K�tomu je nutn� si uv�domit, �e ka�d� pr�ce, pokus, v�po�et, logick� �vaha � to v�e je vlastn� jen �v�t�n� budoucnosti, a� u� je kombinac� hodn� nebo m�lo. Po��t�me-li objem vody, kter� pojme vana v�koupeln�, je to v�po�et �do budoucnosti�. Z�p��tomn�ch veli�in (rozm�r� vany) zji��ujeme �budouc� objem vody�.
Zept�m-li se n�koho, kolik je dv� plus dv� � je to ot�zka do budoucnosti: kolik asi bude dv� plus dv�? Proto v�sledek se mo�n� uk�e (v budoucnu) pravdiv�, mo�n� nepravdiv�. ��k�me sice: kolik je dv� plus dv�, ale odpov�� teprve p�ijde, a m��e b�t pravdiv� i nepravdiv�. Ov��en� budouc� odpov�di je je�t� vzd�len�j�� ne� odpov�� sama, a to t�m v�c, ��m slo�it�j�� je ot�zka (��m v�ce veli�in a jejich vztah� bude muset b�t zahrnuto v��vaze �i v�po�tu a jeho ov��en�). V�echna tvrzen�, co bude z�tra �i za minutu, �e r�no vyjde slunce v�tolik a tolik hodin, �e budeme d�lat to a to, atd., atd. � jsou nejist�, proto�e z�vis� na miliard�ch dal��ch (�asto nezn�m�ch) faktor�. I sama existence objekt� je do budoucna nejist�.
Zavedu-li do elektrolytu anodu a katodu a stejnosm�rn� nap�t�, budu pak m��it, jak� plyn se bude uvol�ovat. Mohu to tak� p�edem (nyn�) za��t po��tat, ale i v�po�et i v�sledn� m��en� teprve bude! V�e, co d�l�me v�na�em �ivot�, je �do budoucnosti� � i kdyby to bylo n�co z�archeologie, nebo kolem minul�ch v�c� � v�sledek teprve b u d e ! I kdy� to bude o minulosti, zda v�ci prob�haly tak �i onak, p�esto se to (snad spr�vn�) dozv�me a� �za chv�li�, a� to vykopeme, vypo�teme, odhal�me, p�e�teme si o tom, a� skon�� pokus, a� n�m v�sledky sd�l� dal�� spolupracovn�k, atd. V�e, o �em p�em��l�me, co po��t�me, o �em kalkulujeme, co odhadujeme, vyvozujeme apod. je �o�ek�v�no�. I kdy� p�em��l�me o minulosti � z�v�ry teprve budou v�na�� hlav�, t�eba za chv�li, mo�n� za �adu let piln� historiografick� nebo archeologick� pr�ce.
Vznik omyl�
Jak bylo �e�eno, mnoho �ivotn�ch situac� (i d�l��ch z�v�r� v �ad� v�deck�ch obor�) nevede k�jednozna�n�mu v�sledku � �asto k�n�kolika v�ce �i m�n� pravd�podobn�m alternativ�m. Proto existuj� filosofick� �koly, politick� hnut�, n�zorov� st�ety nejen v�humanitn�ch oborech, ale i v�p��rodov�d�. Proto existuj� r�zn� n�zory na v�chovu d�t�, na p�vod vesm�ru a �ivota na Zemi, na podstatu hmoty, �asu, prostoru, energie, gravitace, entropie, na man�elstv� nebo sex. Kdyby tyto v�ci byly jen jednoduch� rovnice s�jedn�m �e�en�m, nebylo by ��dn�ch n�zorov�ch st�et� � stejn� jako nejsou n�zorov� st�ety kolem s��t�n�, n�soben�, jednoduch� chemick� adice �i substituce nebo chov�n� kola na h��deli atd. Matematici neznaj� v�deck� obor s��t�n� a od��t�n�, n�soben� a d�len�, ale u� znaj� obor diferenci�ln�ho po�tu � proto�e je velmi slo�it�.
Omyly pak vznikaj� zcela snadno: tak, �e se do v�roku o n�jak�m d�ji �i v�odpov�di na jakoukoli ot�zku nezakalkuluje n�jak� d�le�it� �initel (faktor). Bu� se podcen�, nebo se prost� o n�m nev�, nebo se cel� proces ch�pe myln� (p���iny chov�n� cel� soustavy prvk� se interpretuj� myln�), nebo je ve h�e �ada dal��ch faktor�, dosud nezn�m�ch apod. Tak� emoce, zl� �mysly, presti�, touha dos�hnout sl�vy a podobn� hraj� roli p�i vysv�tlov�n� ur�it�ch jev�. N�kter� myln� z�v�ry jsou pak roz���eny a vyzn�v�ny spoustou lid�, jin� jsou jen okrajov�. Jak se spr�vn� ��k�: v�dci jsou tak� jen lid�.
P�cha � �ast� p���ina mnoha omyl�
Z�ejm� jen m�lo lid� v�minulosti vyzn�valo, �e Zem� je placka nebo deska � dnes si mnoho lid� mysl� (vyzn�vaj� omyl), �e si to kdysi mnoho lid� myslelo. Sp�e se zd� z�historie, �e v�t�ina lid� v�dy v�d�la, �e Zem� je kulat�. V�dy� sta�ilo pohled�t na oce�n - voda se jev� na obzoru zakulacen�. Kulatost se pozn� tak� podle p�ij�d�j�c� lodi (nejd��ve se objev� horn� ��sti, pak paluba a cel� lo�) - je vid�t, �e masy vody za obzorem �klesaj� dol�� a lo� jakoby vyj�d� zdola. P�i pohledu na M�s�c a Slunce vid�me, �e jsou to kulat� t�lesa. P�i zatm�n� M�s�ce (kdy na n�j Zem� vrh� sv�j st�n) byla v�dy jasn� vid�t kulatost Zem�. To v�e lid� pozorovali d�vno p�ed n�mi.
Mnoz� lid� v�d��v�j��ch dob�ch nebyli hloup�, jak je cht�j� n�kte�� lid� vid�t dnes � aby sami vypadali na �v��i�. A u� v�bec nebyli hloup� jen proto, �e �ili d�vno p�ed n�mi. Mnoz� byli i v�ce informovan� ne� lid� dnes (sta�� se pod�vat na n�kter� pr�zkumy ve�ejn�ho m�n�n�), p�esto�e v�jejich dob� bylo n�kter�ch informac� m�n�. Zd� se tedy, �e v�rozporu s�ob�asn� nal�zan�mi v�roky z�minulosti, �e Zem� je placat� a n�kde v�d�lce lze �p�epadnout p�es okraj� (jako by dnes n�kte�� lid� nevyzn�vali o�ividn� hlouposti), v�t�ina lid� minulosti v�d�la, �e Zem� je koule. Tak� asi t�i tis�ce let star� z�pis v�bibli hovo�� o kulat� Zemi zav�en� �na ni�em�.
V�jednom odborn�m americk�m �asopisu �teme, �e tis�ce let v�ichni vzd�lan� lid� v�d�li, �e Zem� je kulat�. Jsou zde uvedeny d�vody, pro� lid� mohli v�d�t o kulatosti Zem� ji� d�vno. Argumenty �nebudeme p�ece v��it v plochou Zemi�, kter� dnes n�kte�� lid� pou��vaj� (t�eba proti n�bo�enstv�), jsou neopodstatn�n�. �l�nek tak� vysv�tluje, jak pov�ra o ploch� Zemi vznikla, - bylo to z biografie Washingtona Irvinga, popisuj�c� Columbovu v�pravu do Indie (objeven� Ameriky). Irving�v z�znam rozhovor� s u�enci o tvaru Zem� je naprost� v�mysl. Columbovi n�mo�n�ci se v�bec neb�li, �e lo� p�epadne p�es okraj Zem�, ale toho, �e jsou p��li� daleko od pevniny. Py�n� osv�censtv� pak nazvalo p�edchoz� v�k �temn� st�edov�k� a pou�ilo t� argument o ploch� Zemi proti k�es�anstv� jako �d�kaz� jeho zaostalosti - v protikladu k osv�censtv�. (Creation Matters, 12/97, Svazek 2, �. 6) Historik Emanuel R�dl �ekl: �Kdo mluv� o temn�m st�edov�ku, ten m� temno v hlav�.� Podobn� mluv� historik Zden�k Kalista. (Report, 6-7/2000, str. 6) Je ov�em jasn�, �e jako �ij� hlup�ci dnes, �ili i p�ed n�mi, a jako �ij� neinformovan� lid� dnes, tak �ili i p�ed n�mi. Proto se mohl je�t� v�roce 1870 s�zet Alfred Russell Wallace (zast�nce Darwinovy teorie) s�Johnem Hampdenem o 500 liber, zda je Zem� kulat� �i ploch�. Hampden vsadil jm�n� na to, �e Zem� je ploch�. Evolucionista Wallace s�zku vyhr�l, ale Hampden odm�tl vyplatit pen�ze. (LN 3. 5. 2003) Znovu zd�raz�uji, �e informovanost a moudrost spolu souvis� jen nep��mo, podobn� jako neinformovanost a hlup�ctv�. Kopern�k�v obraz sv�ta u�ili u� dlouho p�ed n�m Pyhagoras (asi 500 p�. Kr.), Aristarchos ze Samu (asi 310-230 p�. Kr.) a Hipparchos z�Nikaie v�Bithynii (asi 190 � 120 p�. Kr.), jak uv�d� dr. Paul M�ller (Sch�pfung und Wunder, Zufall oder Gottes Werk, str. 10, 2. vyd�n�).
Spor o samoplozen� (abiogenezi)
Velmi zaj�mav� spor, zalo�en� na �ad� omyl�, t�hnouc� se po stalet�, byl spor o to, zda mal� �iv� bytosti, t�eba mouchy, �ervi nebo dokonce my�i (pozd�ji, po objeven� mikroskopu mikroorganizmy), mohou vznikat jen tak, n�sledkem vlhka a tepla, ze zbytk� potravy �i ze �p�ny. Je velmi podivuhodn�, �e je�t� dnes si �ada lid� mysl�, �e mohou! � nap��klad �e pl�se� vznik� na n�dob� prost� jen tak ze �p�ny v�tepl�m prost�ed� (ned�vno mi to tvrdil jeden asi p�tat�icetilet� mu�). Velk� autorita starov�ku, Aristoteles (4. stol p. n. l.) u�il, �e n�kter� bytosti se rod� ze �iv�ch rodi��, ale jin� vznikaj� samy od sebe z�ne�iv�ch l�tek (tlej�c�ho list�, hnij�c�ho d�eva �i �p�ny). U�il, �e jednoduch� zv���tka � �ervi, mouchy, my�i a dokonce psi � povstali k��ivotu samovoln� z�vlhk� �Matky Zem�. Mo�n� se nyn� sm�jete � ale je snad evolu�n� teorie, dodnes v��en� a u�en� na �kol�ch, o n��em jin�m?
Aristoteles popsal takov� pokus: �Vezm�te hrnec, dejte do n�j starou ko�ili, hrst obil� a kus s�ra; zanedlouho najdete v�hrnci my�i, kter� vznikly z�ne�iv�ho obsahu hrnce.� Samoz�ejm� p�esn�j�� pozorov�n� uk��, �e my�i poch�z� jen ze �iv�ch my��, a do hrnce nalezly z venku, l�k�ny v�n� s�ra, ne �e vznikly z�jeho obsahu. (Ludv�k �vih�lek, Znamen� doby 1/1983) Je snad modern� �v�deck� evolu�n� pov�ra jin�? �Vezm�te p�r planet, zah��vejte je slun��kem a oza�ujte, nechte to tak miliardy let, a najdete pak na n�kter� z�nich rostliny, �ivo�ichy a lidi.� Je to o n��em jin�m, ne� co nab�dl Aristoteles? Samoz�ejm� p�esn�j�� pozorov�n� uk��, �e �ivot poch�z� ze �ivota, ne �e vznikl z�ne�iv�ho obsahu planet�rn� soustavy.
Spor o samoplozen� se t�hl stalet�mi a� do na�� doby
I ��st c�rkve p�ij�mala u�en� o samoplozen�, tak jako n�kter� c�rkve dnes p�ij�maj� (trapn�) evolu�n� teorii. (O c�rkvi viz 19. Omyl). Pozd�ji italsk� l�ka� Francesco Redi (17. stol.) prok�zal jednoduch�m pokusem, �e larvy much nevznikaj� samy od sebe v�hnij�c�m mase. Redi m�l strach p�ed inkvizic� a v�slovn� proto zd�raznil, �e co plat� pro mouchy, nemus� platit pro v�ely. Pozd�ji holandsk� obchodn�k, p��rodov�dec�samouk, vyn�lezce a brusi� br�l�, �len Kr�lovsk� spole�nosti, Antony van Leeuwenhoek (17. -18. stol.) zdokonalil mikroskop a pozoroval n�levn�ky a bakterie. S�p�ekvapen�m zjistil, �e �se vytv��ely� v�ude, kde se nechala st�t voda, v�no, pol�vka �i mo�. V�dopise Kr�lovsk� spole�nosti v�Lond�n� ozn�mil, �e �tato �iv� zv���tka�, je� objevil, nemaj� �otce ani matku�, ale vznikaj� zcela sama. Bylo to v�dob�, kdy v�dci pr�v� za�ali o mo�nostech samoplozen� pochybovat � Leeuwenhoek op�t rozv��il spory. U� se nediskutovalo o tom, jestli vznikaj� samovoln� my�i nebo mouchy, ale mikrobi. Je u�ite�n� si pov�imnout, jak se zast�nci samovoln�ho vzniku �ivota nevzd�vaj�.
N�sledoval proslul� spor o samoplozen� mezi italsk�m kn�zem a profesorem anatomie Lazzarem Spallanzanim a Angli�anem Johnem Turberville Needhamem (18. stol.). Oba uva�ili v�vary z�masa. Spallanzani l�hev po varu zalil voskem � a ��dn� bakterie se neobjevily. Needham ucpal l�hev ov�� vlnou a po zchladnut� se za n�kolik dn� objevily bakterie. Spor z�stal tehdy nevy�e�en, dnes v�me, �e obsah Needhamovy l�hve po zchladnut� nas�l vzduch a strhl s�sebou bakterie usazen� v���dk�m klubku vlny �i ve vzduchu. Zaj�mav� je argumentace Spallanzaniho proti Needhamovi: �Co�pak tento hlup�k v���, �e m��e p�inutit Boha, by vykonal z�zrak, kdykoliv p�istav� hrnec skopov� pol�vky?�
Zd�nliv� ukon�en� sporu
V 19. stolet� vypsala Francouzsk� akademie v�d pen�itou odm�nu na vy�e�en� tohoto sporu. Ekonomika pot�ebovala zoufale chr�nit potraviny p�ed ka�en�m a medic�na hledala ochranu p�ed infekcemi. (Robert Koch uk�zal, �e bakterie vyvol�vaj� slezinnou sn� a tuberkul�zu). Cenu vyhr�l profesor Louis Pasteur, francouzsk� chemik a mikrobiolog. 7. dubna 1864 pronesl v�nabit� univerzitn� hale pa��sk� Sorbonny slavnou p�edn�ku, ve kter� mimo jin� uvedl:
�Okolo n�s je mnoho z�had, kter� zam�stn�vaj� lidsk�ho ducha a na kter� marn� hled�me odpov��. Jedna z�nich je �e�iteln� pokusem a j� jsem tomu v�noval mnoho �sil�. Je to ot�zka, zda se ne�iv� hmota kolem n�s m��e zm�nit v��ivot.� P�itom uk�zal napjat�m poslucha��m ba�ku a pokra�oval:
�Kdy� v�oby�ejn� nezaz�tkovan� ba�ce uva��m pol�vku z�masa a ba�ku nech�m n�kolik dn� st�t, pol�vka se zkaz�. Kdy� v�ak pol�vku uva��m v�uzav�en� ba�ce, m��e st�t na vzduchu cel� m�s�ce a hnilobn� procesy se j� nedotknou.� Ve dvoran� university bylo hlubok� ticho, v�ichni c�tili, �e jsou sv�dky d�jinn� ud�losti. Profesor Pasteur pokra�oval:
�D�my a p�nov�, v�t�to ba�ce je roztok vhodn� k�tvorb� mikrob�. Je, jak vid�te, uzav�ena. U� �ty�i roky. �ty�i roky ji pozoruji a pros�m ji, aby mi p�edvedla prvn� stvo�en� �ivota, aby stvo�ila mikroorganizmy. Ale tekutina je pr�zdn�, je pr�zdn� proto, �e jsem nedopustil, aby do n� mohlo vniknout to, co �lov�k dosud um�le nevytvo�il � �ivot. Nedopustil jsem, aby k�tekutin� pronikly z�rodky vzn�ej�c� se ve vzduchu, nedopustil jsem, aby tam pronikl �ivot.�
Pasteur�v hlas zanikl v�bou�i potlesku. Od t� doby v�echny tov�rny na konzervy a ve�ker� ochrana potravin �pasterizac� dokazuje, �e Pasteur m�l pravdu. (Ludv�k �vih�lek, Znamen� doby 1/1983, Jacob Segal: Je �ivot z�hadou?) Pro� nem��e �ivot vzniknout samovoln� z�ne�iv�ho materi�lu, je podrobn�ji rozebr�no ve 2.�Omylu.
Jacob Segal: Je �ivot z�hadou?
V�roce 1972, za hlubok� komunistick� protin�bo�ensk� totality, vy�la v tehdej��m V�chodn�m N�mecku kniha Das Leben-ein R�tsel? Napsal ji doktor Jacob Segal, profesor Humboldtovy univerzity v�Berl�n� (NDR). Je komick�, jak v�t�to dob�, kdy proti evolu�n� teorii a Darwinovi nesm�l nikdo vystoupit, profesor Segal dok�zal neuv��iteln� �ikovn�m zp�sobem zpochybnit celou evolu�n� fantazii a vydat to kni�n�. U n�s byla tato kniha p�elo�ena pod n�zvem Je �ivot z�hadou? a vyd�na pod z�titou Akademie v�d v�Praze (sic) roku 1982. Na stran� 115 a 116 (po povinn�m v�sm�chu c�rkvi a �litb� bo�stvu evoluce) profesor Segal p�e:
�Cenu vyhr�l nakonec Pasteur: dok�zal d�mysln�mi pokusy, �e se bakterie nikdy nevytvo��, zabr�n�-li se ��inn� p��stupu z�rodk�. Brzo se v�ak probl�m samoplozen� op�t vyno�il ve zm�n�n� form�. Mezit�m uve�ejnil Darwin sv� d�lo O vzniku druh� a v�vojov� teorie si z�sk�vala st�le �ir�� uzn�n�. Podle formulace n�meck�ho biologa Ernsta Haeckela (1834-1919) se v�echny dnes existuj�c� �iv� organismy vyvinuly z�mnohem primitivn�j��ch forem, z hrom�dek �prahlenu�. Nedalo se tedy o�ek�vat, �e by se mouchy nebo bakterie n�hle objevily samoplozen�m a p�esko�ily tak v�echny f�ze sv�ho v�voje. Av�ak domn�nka, �e kdysi, v�d�vn� minulosti vznikly krajn� primitivn� formy �ivota, kter� se v�pr�b�hu miliard let vyvinuly v�dnes zn�m� organismy, byla zcela rozumn�.� (zv�raznil P. K.)
Profesor Segal zde velmi elegantn�m zp�sobem a zcela jasn� ukazuje, �e omyl v�ry v samoplozen� pokra�uje d�l a� do dne�n� �modern� doby� pod n�zvem evolu�n� teorie. Rozd�l proti star�, dnes pop�en� teorii samoplozen�, o vzniku ps�, my��, much �i bakteri� z�hromady star�ho odpadu, je jen v�tom, �e se v�e zaml�ilo d�lkou �asu, tedy miliony let a zredukovala se velikost toho, co se m�lo vyvinout. (V modern� evolu�n� teorii se nevyv�j� bakterie, ale zpo��tku jen jej� �komponenty� a �prap�edch�dci�. Pozd�ji pak z�toho vznikaj� mouchy, my�i, psi i lidi.) To, co Pasteurovi nevzniklo za �ty�i roky, evolucionist�m vznik� za miliony let. Obdivuji odvahu profesora Segala a �vzd�v�m hold� na�im evolu�n�m akademik�m, kte�� tuto knihu v�dob�ch komunismu dovolili vydat � ani jim ani komunistick�m cenzor�m nedo�la ironie profesora Segala.
Tolik vzd�lan�ch lid� se p�ece nem��e m�lit
Darwinov�m omyl�m v��� miliony vzd�lan�ch lid�, stejn� jako za Hitlerem �lo mnoho universitn�ch profesor�. N�me�t� v�dci stav�li na Ruj�n� l�vku nad hladinou mo�e, aby dok�zali Hitlerem vyzn�vanou teorii, �e �ijeme v dut� Zemi. A co komunistick� term�n �v�deck� sv�tov� n�zor�, kter� vyzn�valy miliony, a kter� se u�il na vysok�ch �kol�ch? Komunist� nazvali kybernetiku bur�oazn� pav�dou a nesn�eli Mendela a genetiku, proto�e pop�rala (a st�le pop�r�) evolu�n� teorii.
�editel patentov�ho ��adu ve Washingtonu prohl�sil roku 1832: �Navrhuji zru�en� patentov�ho ��adu. V�echno u� bylo objeveno a nov�ho nic objevit nelze.� Je�t� v roce 1894 americk� v�dec Albert Abraham Michelson prohla�uje o fyzice: �V�echny d�le�it� z�kladn� z�kony a fakta ji� byly objeveny a jsou ji� dnes tak pevn� prok�z�ny, �e mo�nost, �e by v�bec kdy byly nahrazeny v�d�sledku nov�ch objev�, je nutno hledat na �est�m desetinn�m m�st�.� (Eva Vesel�: Co n�m p��roda nedovol�.)
V roce 1903 se v�robce automobil� Mercedes domn�val, �e maxim�ln� po�et voz�, vyroben�ch za jeden rok, nem��e p�es�hnout jeden milion, proto�e nebude mo�n� vy�kolit k ��zen� automobilu v�ce lid�. Byl to v�ak omyl. V�bor britsk�ho parlamentu zase dosp�l k z�v�ru, �e ��rovka, pr�v� vynalezen� Edisonem (1879), je exotick�m artefaktem, vhodn�m pro lidi v USA, proto�e v tomto mlad�m st�t� si lid� velice potrp� na povrchn� novinky, pro zbytek sv�ta v�ak ��dn� praktick� v�znam nem�. (Universum 4/2000 str. 19)
Je zn�mo, �e v�dci v 19. stolet� dokazovali, �e lid� nebudou m�t nikdy mo�nost l�tat nebo jezdit vy���mi rychlostmi, t�eba vlakem, proto�e by se zalkli. Ve dvac�t�m stolet� n�s mnoho v�dc� p�esv�d�ovalo, �e Neandert�lci byli mezi�l�nky mezi �lov�kem a opic�, byli tup�, primitivn�, shrben�, chlupat� a polozv��e�t�. Naproti tomu se uk�zalo, �e Neandert�lci byli sp�e supermani, do��vali se asi del��ho v�ku ne� my, m�li v�pr�m�ru v�t�� mozek ne� my i celkov� rozm�ry t�la. Piltdownsk� �lov�k byl v�dci vyd�v�n 40 let za mezi�l�nek mezi �lov�kem a opic�, a� bylo v�polovin� dvac�t�ho stolet� zji�t�no, �e jde o podvrh. Cel� evolu�n� teorie, v��en� miliony lid�, je takovou uk�zkou masov� roz���en�ho bludu o samoplozen� a vzniku t�ch nejslo�it�j��ch struktur bez konstrukt�ra.
Bolestn� humor
I �ivot �lov�ka (v� nebo m�j) m��e st�t na pevn�ch z�kladech jen zd�nliv�. Do ur�it� chv�le si �lov�k m��e o sob� myslet, �e je jako �nepotopiteln� Titanic�, onen luxusn� zaoce�nsk� parn�k. A� do 14. dubna roku 1912 v�e nasv�d�ovalo tomu, �e je nepotopiteln�. Pevn�, opl�tovan�, s�nejmodern�j��mi bezpe�nostn�mi vymo�enostmi a p�eplavov�mi komorami. Potopil se b�hem 160 minut, zahynulo 1 503 lid� v�etn� kapit�na J. Smitha. Tit�ni byli �e�t� nadlid�t� bohov�, mocn� a siln� � ale jen v�mytologii. Parn�k Titanic m�l v�echno mo�n� pro zachov�n� �ivota � chyb�ly jen dv� mali�kosti. Z�chrann� �luny a pokora.
K�ironick�mu, ale tragick�mu humoru pat�� historick� ud�lost, kdy pohansk� ��msk� c�sa� Diokleci�n dal r. 305 razit mince s�n�pisem, �e k�es�anstv� je definitivn� vyvr�ceno. O osm let pozd�ji bylo k�es�anstv� uzn�no st�tn�m ��msk�m n�bo�enstv�m. Rovn� tak jedna z�prvn�ch mimobiblick�ch zm�nek o Izraeli (vyvolen�m n�rodu) ��k�, �e �Izrael u� neexistuje, �e byl nadobro vyvr�cen.�
Francouzsk� spisovatel, dramatik, filozof, historik a encyklopedista, vlivn� osobnost francouzsk�ho a evropsk�ho osv�censtv�, Francois Voltaire (zem�el 1778) prohl�sil, �e za 150 let �ne�t�kne po k�es�anstv� u� ani pes�. Za 50 let po jeho smrti byla v�jeho dom� z��zena tisk�rna bibl�!
Mnoho lid� se v��ivot� m��e m�lit a j� pat��m mezi n�. Na Titanicu chyb�ly z�chrann� �luny, proto�e jeho konstrukt�r�m chyb�la pokora. Mysleli si, �e jsou �tit�ni�, nep�emo�iteln�. Ka�d�ho lidsk�ho �ivota, kter� je zma�en pro svoji p�chu, omyl �i le�, je velk� �koda. St�t Izrael se vyno�il z �neexistence� po dvou tis�c�ch letech a k�es�anstv� je dnes form�ln� nejv�t��m sv�tov�m n�bo�enstv�m. Jeho zakladatelem je Je�� Kristus, kter�ho lze p�irovnat k�z�chrann�mu �lunu pro lidsk� �ivot. Jde o z�chranu od omylu p�chy, h��chu a smrti.
Na p�edchoz� omyl�����Zp�t�����Na dal�� omyl