Měkké tkáně dinosaurů – stále obrovský problém pro scénář „milionů let“
Jonathan Sarfati
Z Creation.com přeložil Pavel Akrman – 02/2026. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Měkká elastická tkáň, proteiny a DNA nalezené ve fosiliích dinosaurů silně podkopaly předpokládané miliony let. Zachránit to měla hypotéza o zachování pomocí železa, ale opakované experimenty nakonec ukazují, že „tudy cesta nevede“.
Vědci, jako je např. Mary Schweitzerová, už celá tři desetiletí narušují uhlazený řád evolučního světa díky objevům dinosauřích měkkých tkání, proteinů, a dokonce i DNA.1 Nic z toho by se nalézat nemělo, tedy pokud dinosauři vymřeli před 66 miliony let. Evoluční establishment se nejprve snažil podobné objevy popírat, ale tyto snahy kritiků byly vyvráceny.2
Nicméně Mary Schweitzerová patří mezi (teistické) evolucionisty. Věří tedy jak ve své objevy, tak i v miliony let. Proto, podle jejích úvah, musí existovat nějaký způsob, jak zachovat měkké tkáně po miliony let.
Jejím nejznámějším návrhem je konzervace pomocí železa.3 Železo je hlavní složkou krve, vyskytuje se v červeném barvivu hemoglobinu, který přenáší kyslík. Železo může vytvářet reaktivní kyslíkové radikály prostřednictvím tzv. Fentonovy reakce. (Fentonova reakce se běžně používá k odbourávání látek znečišťujících životní prostředí, a zahrnuje oxidaci organických materiálů peroxidem vodíku a železem – obvykle síranem železnatým.) Mary Schweitzerová se tedy domnívala, že tyto reakce pomáhaly překrýt molekuly proteinů. To pak mohlo ztěžovat jejich trávení bakteriemi a zvyšovat jejich odolnost vůči chemickému rozkladu.
S tím je však spojena celá řada problémů, např. Fentonova reakce obvykle ničí organickou tkáň, včetně DNA. A pokud ji nezničí, překryté proteiny jsou méně elastické – jenže Schweitzerová objevila měkké a elastické krevní cévy, a proto byl překvapena.4
Navíc tuto hypotézu o konzervaci železem vyvrací přímý test v roce 2023.5 Výzkumníci umístili čtyři syrové kuřecí stehenní kosti do písku. Každá z kostí byla vystavena různým roztokům prosakujícím pískem. Jedním roztokem byla jen čistá voda a u ostatních se jednalo o roztoky uhličitanu vápenatého, fosfátu a železa. Šlo o realistickou simulaci kostí v písku s podzemní vodou. Po 90 dnech bylo změřeno množství kolagenu třemi různými technikami.
Obr. 1
Obr. 1: Ze studie Ullmana a kol., odkaz 5 – obr.3: Kuřecí stehenní kosti na konci experimentu. Všimněte si (na kosti označené „železo“) zrnek písku slinutých (kostním cementem) na koncích kosti oxidovaným železem. Mikroskopická analýza ukázala, že železo způsobilo naprosto nejrozsáhlejší poničení proteinu (kolagenu).
Ukázalo se, že ve skutečnosti je železo tím nejhorším konzervantem. Během pouhých tří měsíců se rozložilo 65 % kolagenu. Je tedy zřejmé, že pro uchování proteinů po miliony let je tento způsob ještě více nepravděpodobný.
Fosforečnan umožnil rozklad 40 %, zatímco čistá voda ztratila pouze 20 %. Nejlepší ze všech se ukázal uhličitan vápenatý, který ztratil pouze 10 % proteinů.
Vápník je hlavní minerální složkou kostí, takže při nadbytku vápníku je nepochybně produkováno více kostních minerálů. Zvýšil by tedy ochranu proteinů v kostech. Ale i tak by tato desetiprocentní ztráta za pouhé tři měsíce znamenala, že po milionech let by byl tento protein dávno pryč.
Zkoumání rychlosti rozpadu kolagenu je dobrá operační věda. Ke cti dr. Schweitzerové lze připsat to, že otevřela svou laboratoř expertům, aby analyzovali zbývající kolagen. Vědci uznávají, že výzkum by bez její podpory nebyl možný. V současné době je tedy nejlepším vědeckým vysvětlením i nadále to, že kosti jednoduše nejsou staré miliony let. Důkazy svou kompatibilitou lépe odpovídají fosiliím, které pocházejí z Noemovy Potopy, před zhruba 4 500 lety.6
Odkazy a poznámky
- Sarfati, J., DNA and bone cells found in dinosaur bone, creation.com/dino-DNA, 11 Dec 2012, updated 23 Apr 2020.
- Některé pokusy shrnuty zde: Wieland, C., Squirming at the squishosaur: A refutation of a progressive creationist response to our articles on the finding of soft dinosaur tissue, creation.com/squishosaur, 16 May 2005.
- Schweitzer, M.H. et al., A role for iron and oxygen chemistry in preserving soft tissues, cells and molecules from deep time, Proc. Royal Soc. B 281(1775):20132741, 22 Nov 2014.
- Carter, R., Challenging evolution with science: An interview with microbiologist Dr Kevin Anderson (1957–2022), Creation 44(2):21–25, 2022; creation.com/anderson-kevin. See also DeMassa, J.M., and Boudreaux, E., Dinosaur peptide preservation and degradation, Creation Res. Soc. Quart. 51:268–285, 2015.
- Ullmann, P.V. et al., Actualistic testing of the influence of groundwater chemistry on degradation of collagen I in bone, Minerals 13(5):596–620, 25 April 2023.
- Wile, J., More evidence against iron as a preservative for biomolecules in fossils, blog.drwile.com, 11 Jun 2024.