Urputná víra v život na Marsu

Obr. 1: Rover Perseverance Mars na planetě, snímek pořízený roverem v místě nálezu.

Víra v existenci života na Marsu je tvrzení, které se nemíní vzdát. Má dlouhou historii, sahající přinejmenším do 17. století; například ve Fontenellově knize Rozhovory o pluralitě světů.^1,2,3 Organizace Creation Ministries v průběhu let informovala o hledání života na Marsu, například v článcích Život na Marsu?, Voda Marsu?, Rudá planeta Mars – a dokážeme si představit, že v budoucnu se objeví další články, které budou na dané téma reagovat. Nejnovější tvrzení se týkají objevu chemických stop na rudé planetě (září 2025), a pocházejí z výzkumu vesmírné mise NASA.^4,5 Média o těchto nálezech nadšeně informovala; BBC naznačila, že představují „dosud nejslibnější důkaz o možném dřívějším životě na Rudé planetě“.⁶

Co tedy bylo nalezeno

Robotický rover Perseverance objevil na Marsu chemické signály zvané leopardí skvrny, o nichž sekulární vědci spekulují, že by to mohly být biosignály (zbytky starověkého organického života). Planetární vědci se domnívají, že v dávné minulosti měl Mars atmosféru bohatou na kyslík,⁷ a také oceány, obojí potřebné pro podporu života. Planeta je nyní suchá s velmi řídkou atmosférou, složenou převážně z oxidu uhličitého. Atmosféru a vodu na planetě měl údajně zničit sluneční vítr. Tlak na povrchu Marsu je asi jedno procento hodnoty pozemského, přičemž povrch je vystaven slunečnímu a kosmickému záření 50krát vyššímu než na Zemi.

Obr. 2: Rover Perseverance Mars společnosti NASA objevil na rudé planetě leopardí skvrny, o kterých světští vědci spekulují, že by mohly být důkazem dřívějšího života.

Vzorek skvrn byl odebrán z vyschlého koryta řeky v místě zvaném Cheyava Falls v kráteru Jezero. Předpokládá se, že hornina je relativně mladá a pochází z marťanské formace Bright Angel. Je složena z jílu a bahna, ale obsahuje i sloučeniny síry a fosforu spolu s organickými (uhlík obsahujícími) sloučeninami⁸ a oxidovaným železem (které nazýváme rez).

Rover Mars Perseverance měl dva specifické přístroje, které byly použity k prozkoumání vzorku: PIXL (Planetární přístroj pro rentgenovou litochemii) a SHERLOC (Skenování obyvatelného prostředí pomocí Ramanovy a luminiscenční spektroskopie pro organické látky a chemikálie). Na základě studie tým identifikoval dvě chemické látky bohaté na železo: vivianit (hydratovaný fosforečnan železitý Fe₃(PO₄)₂·8H₂O), a greigit (sulfid železa Fe₃S₄). Na Zemi se vivianit často nachází v rašelině, sedimentech a kolem hnijící organické hmoty. Greigit mohou produkovat také některé druhy mikrobiálního života na Zemi.

Nicméně tyto chemikálie nevznikají jen z biologických zdrojů, ale mohou se tvořit i abioticky (tj. bez zapojení biologických entit). Takové chemické reakce probíhají i v podmínkách s vysokou teplotou a kyselém prostředí. Vědci nenašli důkazy o těchto podmínkách, a proto naznačují, že se mohly vytvořit i při nižších teplotách a v nekyselém prostředí – a to podle nich podporuje biogenetický původ. Abiotický přenos elektronů, který se podílí na chemických reakcích, je možný i za přítomnosti určitých katalyzátorů, nicméně vědci přiznávají, že přítomnost takových katalyzujících podmínek nemohou prokázat. Hlavní autor vědecké práce, Joel Hurowitz ze Stony Brook University v New Yorku uvedl:

„Směs chemických sloučenin, které jsme objevili ve formaci Bright Angel, mohla být bohatým zdrojem energie pro mikrobiální metabolismus. Ale jen proto, že jsme v datech viděli všechny tyto přesvědčivé chemické stopy neznamená, že se jedná o potenciální biosignály. Potřebujeme analyzovat, co by tato data mohla znamenat.“⁴

Katie Stack Morganová, vědecká pracovnice v Laboratoři tryskového pohonu NASA (JPL) v jižní Kalifornii připustila, že tvrzení o starověkém mimozemském životě ve vesmíru „vyžaduje také mimořádné důkazy.“ Dále však uvedla, že tento výzkum je „zásadním krokem“ k další činnosti a že publikace prokázala vědeckou přesnost jejich práce. Poznamenala, že „i když vzhledem ke zjištěním ve studii jsou abiotická vysvětlení nálezu v Bright Angel méně pravděpodobná, nemůžeme je vyloučit.“⁴ Samozřejmě, ta „menší pravděpodobnost“ může platit pouze tehdy, pokud se již předem povinně předpokládá existence života na Marsu.

Shrnutí

Hledání života na Marsu je obhajováno vírou, že život na Zemi vznikl náhodou. Logika spočívá v tom, že pokud život zde na Zemi vznikl pouze přírodními procesy, proč ne i na jiných planetách? Je však opomíjeno, že život zde na Zemi se rozhodl stvořit Bůh, skrze svou moudrost a moc, a že i ten nejjednodušší organismus je mnohokrát složitější než cokoliv, co by ve vesmíru mohlo vzniknout náhodně. Je to tedy znovu jen bezbožný program sekulární vědy, která se opakovaně snaží dokázat nemožné.

Odkazy a poznámky

1. Fontenelle, B., The Plurality of other Worlds, Gunning, E. (trans.), Paternoster-Row, London, 1803. Poprvé zveřejněno roku 1686 (Entretiens sur la Pluralité des Mondes). V dialogu se diskutovalo o cestování vesmírem a možnosti života na jiných planetách Sluneční soustavy.
2. Allsop, J., The long history of life on Mars, newyorker.com, 29 Aug 2025.
3. Sibley, A., Deep time in 18th-century France—part 1: a developing belief, J. Creation 33(1):85–92, Apr 2019.
4. Taveau, J., NASA says Mars Rover discovered potential biosignature last year, nasa.com, 10 Sep 2025.
5. Hurowitz, J.A., Tice, M.M., Allwood, A.C., et al., Redox-driven mineral and organic associations in Jezero Crater, Mars. Nature 645: 332–340, 2025 | doi:10.1038/s41586-025-09413-0
6. Morelle, R., Life on Mars? ‘Leopard-spot’ rocks could be biggest clue yet, bbc.co.uk, 10 Sep 2025.
7. Coghlan, A., First direct evidence of ancient Mars’s oxygen-rich atmosphere, newscientist.com, 22 Apr 2016.
8. Slovo „organický“ se zde používá v chemickém slova smyslu, což je studium sloučenin obsahujících uhlík – nikoli v populárním smyslu, který naznačuje souvislost identifikovaných chemikálií s dávnými živými organismy.