Podle kosmologie velkého třesku by tam však neměl být!
Z creation.com přeložil Pavel Akrman – 04/2026. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Teorie velkého třesku předpovídá, že uhlík se vytvoří až po zhruba miliardě let, ale nový vesmírný dalekohled Jamese Webba odhalil opačné důkazy.
V roce 2021 vypustila NASA vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Má vyšší rozlišení než známější Hubbleův vesmírný dalekohled, ale přitom poloviční hmotnost. Protože jeho zrcadlo je šestkrát větší, dokáže JWST detekovat světlo i z obrovských vzdáleností. Podle evolučních modelů velkého třesku to znamená, že světlo začalo vznikat krátce po samotném velkém třesku. Například koncem roku 2023 JWST objevil uhlíkový mrak, který „byl datován“ na 350 milionů let po velkém třesku.1
Jenže tak brzy by tam uhlík neměl být!
Nukleosyntéza Velkého třesku
Abychom tomu porozuměli, v sekulární kosmologii byly všechny prvky vytvořeny tzv. nukleosyntézou, tedy procesem vytváření nových atomových jader (singulárních jader), drobných masivních center atomů, obsahujících protony a obvykle i neutrony. (Teoreticky se 380 000 let po velkém třesku vesmír ochladil natolik, že jádra se údajně mohla slučovat s elektrony a tvořit atomy.)
Nukleosyntéza velkého třesku však mohla produkovat pouze nejlehčí prvky vodík (jeden proton) a hélium (dva protony) a stopové množství lithia (tři protony). Těžší prvky nemohly vzniknout fúzí lehčích prvků. Jedním z důvodů je fakt, že neexistují žádné stabilní izotopy s hmotnostním číslem 5 nebo 8. To by byl „fúzní zátaras“ pro vznik těžších prvků.
Hvězdná nukleosyntéza
Evoluční kosmologové tedy proto věří, že těžší prvky vznikaly až v hmotných hvězdách. Nejprve hvězda „spálila“ velké množství vodíku. Poté se jejich jádra stala hustšími a bohatšími na hélium. Obrovské tlaky umožnily překonání překážky trojitým alfa procesem. Zde se tři jádra hélia spojí a vytvoří uhlík. Další přidané hélium pak údajně mohlo produkovat ještě těžší prvky. Prvky nad železem a niklem musely vznikat v supernovách (explodujících hvězdách). Teorie hvězdné nukleosyntézy vešla ve známost především díky Siru Fredu Hoyleovi. Ten však odmítl za to převzít Nobelovu cenu, protože byl také zarytým kritikem velkého třesku a darwinovské evoluce. (Více viz creation.com/hoyle, a creation.com/nucleosynthesis.)
Evoluční vs. kreační předpovědi
Vznik uhlíku by tedy vyžadoval nejprve vznik hvězd (který má své vlastní problémy – viz creation.com/stars). To znamená, že než se po velkém třesku vytvořilo (podle stávající hypotézy) velké množství uhlíku, muselo to trvat nejméně miliardu let. V takovém případě však musí sekulární kosmologové drasticky přehodnotit celý scénář velkého třesku i evoluci hvězd.
Zatím došlo jen k tomu, že k ranému objevu uhlíku byl přiložen optimistický evoluční nádech; možná se život vyvinul mnohem dříve, než si kosmologové mysleli.2 Uhlík je samozřejmě pro život nezbytný, avšak zdaleka ne postačující. Tzv. chemická evoluce (tj. život měl povstat z neživých chemikálií) je v naprostém rozporu se skutečnou chemií (viz otázky a odpovědi na téma počátků creation.com/origin).
Nicméně již na začátku roku 2022 několik kreacionistů předpovědělo, že JWST zachytí takovéto velmi vzdálené těžké prvky, což je ale pro teorii velkého třesku příliš brzy.3 Navíc, kromě tohoto objevu byl v galaxii, „datované“ na pouhých 300 milionů let po velkém třesku, objeven kyslík, což je ještě těžší prvek než uhlík.4 Chce snad někdo říkat, že kreacionistická věda nedělá úspěšné předpovědi?
Odkazy a poznámky
- D’Eugenio, F., JADES: Carbon enrichment 350 Myr after the Big Bang in a gas-rich galaxy, arxiv.org, 16 Nov 2023.
- Turner, B., James Webb telescope finds carbon at the dawn of the universe, challenging our understanding of when life could have emerged, livescience.com, 7 Jun 2024.
- Lisle, J., The James Webb Space Telescope: predictions, biblicalscienceinstitute.com, 21 Jan 2022.
- James Webb Space Telescope discovers furthest galaxy, Creation 46(4):11, 2024.