Zaoblené kameny rohovce v Gíze poukazují na katastrofickou erozi během Noemovy Potopy.
Michael Oard
Z Creation.com přeložil Pavel Akrman – 06/2026. Translation granted by Creation.com – přeloženo s povolením od Creation.com.
Nejpozoruhodnější egyptské pyramidy se nacházejí na gízské plošině podél údolí Nilu, v jihozápadním okraji Káhiry. Nil je nejdelší řeka v Africe (a možná i na světě). Teče více než 6 000 km severně od Tanganiky a Etiopie, přes Káhiru, nilskou deltu, do Středozemního moře.
Obr. 1
Rachefova (Chefrenova) pyramida, druhá nejvyšší a druhá největší pyramida po Velké Chufuově (Cheopsově) pyramidě. © Sergii Kolesnyk | Dreamstime.com.
Od Asuánu na jihu až po Káhiru protéká Nil dlouhým, poměrně plochým údolím, často širokým 20 až 25 km. Údolí bylo vyřezáno do hloubky asi 150 m ve vápencové pouštní plošině, která pokrývá většinu Egypta. Podél jednoho z vápencových útesů se také rozkládá Údolí králů.
Při své návštěvě Gízské plošiny s CMI Tour Egypt v roce 2022 jsem našel cenné důkazy o tom, že údolí Nilu bylo vyřezáno mohutným prouděním vody, které nelze srovnat s ničím, co vidíme dnes. Na povrchu plošiny se nachází rozptýlená vrstva štěrku a kamenů, obojí z rohovce (viz fotografie s dalšími v pozadí). Rohovec je forma křemene, ale s velmi jemnozrnnou texturou, obsahující mikroskopické krystaly. Je neuvěřitelně tvrdý – nelze ho poškrábat ocelovým nožem.
Obr. 2
Některé rohovcové kameny byly delší než 15 cm (6 palců). Byly dobře zaoblené, což svědčí o tom, že byly přenášeny vodou. Některé valouny byly rozbité, s promáčknutými kruhovými stopami, kterým říkáme perkusní znaky (jako důsledek nárazů, viz foto vpravo). Ty nám říkají, že kameny do sebe narážely, když je unášel masivní proud vody, čímž došlo k zaoblení a rozbití. Je důležité si uvědomit, že takovéto perkusní znaky se dnes na tak tvrdých kamenech netvoří, a to ani při těch nejsilnějších záplavách dnešního světa.
Rohovec mohl vznikat z vrstev a shluků balvanů ve vápenci působením masivních proudů vody během katastrofické eroze údolí. Ačkoli tento druh eroze vytvořil široké údolí v rychlém čase, některé části vápence (původně uloženého během vzestupné fáze Potopy) přetrvaly. Ty se nazývají erozní zbytky (erosional remnants) – jako je například plošina v Gíze poblíž Káhiry.
Tyto erozní zbytky v širokém údolí, s tvrdými rohovcovými valouny zaoblenými vodou, které jsou polámané a obsahují stopy po nárazech svědčí o tom, že údolí řeky Nilu bylo vyhloubeno mimořádně masivním proudem vody. A právě takový proud způsobila ústupová fáze Noemovy Potopy, když vody Potopy odtékaly z povrchu afrického kontinentu, který předtím celý pokrývaly.
Příbuzné články