Raná mozaika nazývá Ježíše „Bohem“

Megiddo, leden 2006: Mozaika s nápisem, „Zbožná Akeptous obětovala stůl jako památku Bohu Ježíši Kristu.“

V křesťanském chrámu v Kfar Otnai (vesnici Otnai) v dnešním Izraeli byla vytvořena pozoruhodná mozaika.¹ Žel, britská mandátní vláda na tomto místě postavila věznici Megiddo. V roce 2005 však byla mozaika odkryta díky vykopávkám, při kterých pomáhali i někteří vězni. Zpřístupněna veřejnosti byla až teprve nedávno, až když přeplněnou věznici nahradil archeologický park a vězni byli přemístěni do modernějších zařízení.²

Vědci tuto mozaiku analyzovali krátce po jejím objevení. Vedoucí archeolog vykopávek, Dr. Yotam Tepper z Haifské univerzity, a epigrafka (odbornice na staré písemné nápisy) Leah Di Signi z Archeologického ústavu Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, napsali na toto téma v roce 2006 odbornou publikaci.³ Mozaika byla datována do roku 230 po Kristu,⁴ a ačkoli někteří toto datování zpochybňují, jejich odborné znalosti v této oblasti jsou všeobecně respektovány, a vědci si i nadále za svým závěrem stojí.

Edward Adams, profesor studií Nového zákona na King’s College v Londýně, publikoval analýzu, vysvětlující křesťanský význam této mozaiky.⁵ Larry Hurtado, emeritní profesor novozákonního jazyka, literatury a teologie na Edinburské univerzitě a specialista na rané křesťanství, o tom napsal na svém blogu.⁶ Ale nyní je toto pojednání i v populárních médiích a je k vidění pro veřejnost.⁷

Význam

Vycházíme-li z tohoto datování, pak je tato mozaika nesmírně důležitá pro rané dějiny křesťanství, protože obsahuje řecký nápis: „Zbožná Akeptous obětovala stůl jako památku Bohu Ježíši Kristu.“ Akeptous byla s největší pravděpodobností žena, která zaplatila za stůl pro duchovní potřeby v domě – tj. byla dobrodinkou, jak Pavel popisuje i Fében v Římanům 16:1–2.

Všimněme si, že na konci předposledního řádku jsou slova označena čarou nad nimi. Jedná se o starobylou konvenci šetřící místo zvanou nomina sacra (jednotné číslo nomen sacrum), což znamená „posvátná jména“.⁸ Neboli jména pro Boha se zkracovala na první a poslední písmeno a nad nimi se nakreslila čára, která toto zkrácení označovala. Tato jména se nacházejí v mnoha raných papyrech Nového zákona a v řadě ikon. V této mozaice jsou nomina sacra jasně patrná. Jsou to řecká písmena ΘΩ, ΙΥ a ΧΩ. Tedy první a poslední písmena slov ΘΕΩ/Θεῷ (Theō, dativ Theos, Bůh), ἸΗΣΟΥ/Ἰησοῦ (Iēsou, dativ Iēsous Ježíš; toto je jeden z případů, kdy se dativ a genitiv sloučily) a ΧΡΙΣΤΩ/Χριστῷ (Christō, dativ Christos, Kristus).

Jedná se tedy o další důkaz proti nesmyslu v románu Šifra mistra Leonarda⁹ – tedy že božství Krista vnutila až církev za Konstantina – protože tato mozaika vznikla patrně zhruba o století dříve. Toto biblické učení¹⁰ bylo v dané době již dobře zavedené i v domácích místech shromažďování. Dům s mozaikou byl také postaven v jistém římském stylu, poblíž římského tábora, což svědčí o tom, že minimálně v severním Izraeli Římané křesťany tolerovali. Někteří křesťané byli dokonce i v armádě, nezřídka i jako důstojníci. Mozaiku zřejmě daroval o dvě století dříve římský setník Gaianus, známý také jako „Porophrius, náš bratr“, po Kornéliovi (Skutky 10).

Samozřejmě, jak zdůrazňuje profesor Adams, toto zdaleka není jediný důkaz, který vyvrací „nesmyslné“ tvrzení Dana Browna v jeho románu Šifra mistra Leonarda:

Termín „Bůh“ (theos) je v Novém zákoně použit pro Ježíše několikrát (Jan 1:1; 20:28; a možná i Tit 2:13), a jeho božský status je novozákonními a raně křesťanskými autory vyjádřen i jinými rozličnými způsoby. Ignác, který psal na začátku druhého století, volně používá termín theos pro Ježíše a používá formule „náš Bůh Ježíš Kristus“ (Ignác, Ef 18,2; Ř 3,3; Poly 8,3) a „Ježíš Kristus Bůh“ (Smyrn 1,1, pozn..53. Přibližně ve stejnou dobu římský spisovatel Plinius (Epist 10,96–97) hovoří o křesťanech, kteří zpívají Kristu „jako Bohu“. Božství Ježíše bylo v hlavním proudu církve (a dokonce i mezi takzvanými „gnostickými“ skupinami) během druhého a třetího století po Kristu považováno za samozřejmost, a debaty se zaměřovaly na to, jak byl božský a jak sladit jeho božství s jeho lidstvím.

Ale i tak říká, že tato mozaika poskytuje důležitou podporu:

„Tak či onak, nápis od Akeptous, datovaný Tepperem, je důležitým epigrafickým dokladem víry v Ježíšovo božství již v první polovině třetího století po Kristu.“

Odkazy a poznámky

1. Ancient mosaic describing Jesus Christ as ‘God’ to be unveiled in Israel, christianitytoday.com, 2 Mar 2018.
2. Schuster, R., A Jew, an early Christian, and a Roman meet in archaeological park to be built on evacuated prison, haaretz.com, 1 Mar 2018.
3. Tepper, Y. and Di Segni, L. A Christian prayer hall of the 3^rd century CE At Kfar ʻOthnai (Legio). excavations at the Megiddo Prison 2005, Israel Antiquities Authority, 2006.
4. BCE and CE = BC a AD, kde CE = znamená Common or Current Era neboli „našeho letopočtu“. Ve většině případů se toto označení používá z „politicky korektních“ důvodů – nechce se připustit, že tyto roky jsou odvozeny od narození Krista. Lze to však obhájit, protože Kristus se pravděpodobně narodil o 5–6 let dříve.
5. Adams, E., The ancient church at Megiddo: The discovery and an assessment of its significance, Expository Times 120(2):62–69, 2008 | doi:10.1177/0014524608097822.
6. Hurtado, L., Nomina Sacra in Early Graffiti (and a Mosaic), larryhurtado.wordpress.com, 18 Aug 2011.
7. Hurtado, L., The Megiddo mosaics … again?, larryhurtado.wordpress.com, 4 Mar 2018.
8. Wicker, J.R., Pre-Constantinian Nomina Sacra in a Mosaic and Church Graffiti, Southwestern J. Theology 52(1):52–72, 2009.
9. Grigg, R., The Da Vinci Code: Fiction masquerading as fact, Creation 28(3):12–17, 2006; creation.com/vinci-fiction.
10. Sarfati, J., The Incarnation: Why did God become Man? Creation 35(1):34–37, 2013; creation.com/incarnation.