Past na Darwinovu teorii

Expert biochemie názorně ukazuje v pěti minutách neudržitelnost Darwinovy teorie

Michael Behe, PhD.

Přepis videa, překlad a české znění Pavel Akrman – 08/2022. Zdroj: TFP Student Action, Expert Destroys Darwin’s Theory in 5 Minutes. Celý rozhovor (45 min.) v angličtině: https://youtu.be/cCyq8CeQLTQ

Přepis videa:

Vidíme, že pokud některá z těchto částí chybí, past nefunguje, takže nejen že je komplexní, ale také, jak já říkám, neredukovatelně složitá.

Nelze odejmout jednu část a myslet si, že to bude stále fungovat – pokud např. odejmeme tohle kladívko, myš se nechytne, nebo odejmeme pružinu či přídržnou lištu, zkrátka kterýkoli z dílů, past nefunguje.

Problémem Darwinovy teorie je především molekulární základ života – je provozován pomocí strojů, buňka skutečné funguje prostřednictvím strojů, vyrobených z molekul (viz např. animaci procesu kódování a dekódování DNA, úryvek z DVD Achillovy paty evoluce).

Lidem to přijde fantastické, ale tak to skutečně je, jsou to malé stroje, které fungují jako přívěsné motory, pohánějící buňku, a další stroje zase přenášejí náklad z jedné části buňky do druhé.

Jsou to stroje podobně jako každý jiný stroj, včetně této pasti na myši – mají řadu různých součástí, vykonávajících různé role, a pro fungování stroje jsou všechny potřeba.

Darwinova evoluční teorie vychází z toho, že přírodní výběr upřednostňuje organismy pomocí velmi malých změn, které pak pomáhají organismu dělat něco lépe.

Máme-li tento pohled na darwinismus, a ptáme-li se, jak by se něco takového, jako je past na myši mohlo sestavit krůček za krůčkem, pak se ukazuje, že je to překvapivě obtížné.

Pokud bychom např. odejmuli tuto dřevěnou základnu, jen tenhle spodek, myš se nechytne. Když odejmeme tuhle příchytku, můžeme leda tak říct, že třeba když tudy poběží myš a zakopne o plošinu, může se nabodnout na bodec – ale to je samozřejmě hloupost.

Zkrátka není možné, aby to vše vznikalo postupně, a to je pro Darwinovu teorii velký problém, protože tyhle věci jsou víceméně ve všem živém, všude kam se podíváte.

A dále si můžeme položit otázku, jak poznáme inteligenci – a ukazuje se, že inteligenci rozpoznáme právě podle účelného uspořádání dílů, jak to já nazývám. To jest, když jsou různé části umístěny do vzájemného vztahu vůči sobě, kde můžete jasně vidět, že každá má svůj účel, a že celé to uspořádání má svůj význam.

Dám jednoduchý příklad s písmeny – když lidé chtějí napsat dopis, píší jednotlivá písmena do slov a ta potom tvoří věty a tak dále. Tady nejde jen o nějaká náhodně poskládaná písmena, ale musí také dávat smysl.

Ihned vidíme, že uspořádání těchto částí má svůj význam, okamžitě je nám jasné, že k sestavení něčeho takového byla nutná inteligence.

A opět říkám, a to nemohu dostatečně zdůraznit, že Darwin o ničem takovém nevěděl, buňku jako základ života považoval on a jeho současníci za jakýsi malý chomáček želé, kterému říkali protoplazma – což bylo dostatečně tajemné, bylo to „cool“, ale nic o ní nevěděli, takže ji do značné míry ignorovali.

To až moderní věda ukázala, že buňka je něco jako ultra sofistikovaná továrna, jen v mikroskopickém nano-měřítku, která však daleko, daleko převyšuje všechno, co lidé dosud vyrobili.

A znovu říkám, je to balík plný strojů, které jsou mnohem sofistikovanější než tahle jednoduchá past na myši, takže nejen já jsem začal o darwinismu pochybovat.

Víte, v životě můžete snadno vidět design, a jak jsem už říkal, tyto mnohé stroje byly navrženy záměrně.