… aneb proč je kosmologická konstanta tolik znepokojivá?
Pavel Akrman
Ze zdrojů uvedených níže přeložil Pavel Akrman – 08/2026.
Jedno číslo rozhoduje o tom, zda vesmír může hostit život – a my nevíme, proč má právě tuto hodnotu. Říká se mu kosmologická konstanta. Stručně řečeno, problém kosmologické konstanty spočívá v masivním nesouladu mezi teorií a měřením. Jde o obrovskou teoretickou hodnotu předpovědi a velmi malou pozorovanou hodnotu. Proto se o ní také říká, že je to nejhorší předpověď v historii fyziky.
Kdyby tato konstanta byla jen o něco málo větší, hmota by nikdy netvořila galaxie ani hvězdy. Kdyby naopak byla o zlomek menší, vesmír by se mohl příliš rychle zhroutit, a žádný život by samozřejmě nepřicházel v úvahu.
Fyzici tomuto nastavení říkají „jemné vyladění“, ačkoli tento termín skrývá ještě něco hlubšího: přesnost, kterou současná teorie nedokáže vysvětlit. Když se vědci pokouší o výpočet tohoto čísla, minou se o desítky řádů, asi o 10¹²⁰. To není malá chyba. Jedná se o jeden z nejhlubších paradoxů moderní fyziky.
Tak čím si to vysvětlit? V jedné studii1 autoři činí pozoruhodné přiznání:
„Nějaký neznámý činitel zpočátku spustil inflaci na vysoké úrovni jejího potenciálu, a zbytek je už celá historie.“
Neznámý činitel. To není teologický jazyk. Je to vědecký termín, který dosáhl svého maximálního limitu. Protože něco – ať už je to cokoli – musí stanovit počáteční podmínky. Něco musí vysvětlovat vesmír, který začíná ve správném stavu pro existenci struktury, chemie a života.
Otázka je tedy jasná: Kdo – nebo co – je tento „neznámý činitel“?
Je jasné že tento činitel, ať už je to cokoli, má schopnost vybrat takovou kosmologickou konstantu, která neodpovídá našim výpočtům… nicméně naprosto přesně zapadá do úzkého rozsahu, potřebného pro vesmír, umožňující život.
Věda na tuto otázku nemá odpověď, přestože ji jasně vnímá. Je to číslo, které musí být přesně stanoveno. Máme ale teorii, která ho nedokáže vysvětlit. Tam, kde se veškerá vysvětlení hroutí, musí fyzici (chtě – nechtě) použít termín „činitel“.
Jak to kdysi vyjádřil britský astronom Fred Hoyle, když projevil údiv nad neuvěřitelnou přesností v nastavení fyzikálních zákonů, vesmíru a života. Celý citát zní:
„Interpretace faktů zdravým rozumem nám říká, že s fyzikou, stejně jako s chemií a biologií … si zahrával nějaký super-intelekt.“2,3
Křesťané znají tuto nadpřirozenou mysl v osobě biblického Stvořitele, který náš svět a vesmír navrhl a stvořil – a i když nemusíme všemu rozumět, jedno víme jistě: Můžeme Mu důvěřovat.
Odkazy
- Disturbing Implications of a Cosmological Constant. https://arxiv.org/pdf/hep-th/0208013
- Goodreads Fred Hoyle Quotes
- GCI Archive
Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem. Moudrostí a kázní pohrdají pošetilci. Tolik kniha z Bible. Část knihy. Mojžíš kdysi na hoře slyšel od Boha – „vyslovím před tebou jméno – Hospodin“. „Všechna moje sláva přejde před tebou“. Mojžíš se mohl ve svém životě účastnit blízkosti Boží slávy. Když čteme pak, co udělal, když se tak stalo, tak místo toho, aby koukal, tak padl na kolena /nejspíše tváří k zemi, ale to je asi spíše můj odhad, než možná skutečnost/ a vzýval Hospodina. Boží sláva byla tak veliká, že mu „přecházel… Číst vice »
Na creation.com se nachází už delší dobu tento článek, který se mi jeví jako jediné dosavadní vysvětlení gravitace, které jsem shledal uspokojivým v jeho vnitřní konsistenci. Pro anglicky hovořící k nalezení zde: https://creation.com/en/articles/new-view-of-gravity . Dovolil jsem si v duchu článku pokračovat a vytvořit text objasňující, proč jakkoliv velká energie vakua nepředstavuje problém. Chyba se jeví být nejen v Einsteinově rozhodnutí škrtnout jakékoliv tkanivo prostoru a redukovat jej jen na geometrický prostor, ale také v tendenci za každou cenu udržet 3D rámec a nechat toto čistě geometrické (!) prázdno zakřivovat se… Číst vice »