Úcta ke svatým – z pohledu nekatolíka
Motto: “Jednou ze známek malosti je nevíra ve velké lidi”
V dnešní době je silně rozšířena nedůvěra k velkým lidem, jejichž velikostí byl “jen” charakter. Nechybí úcta k úspěšným sportovcům, manažérům, vědcům, lidem, kteří dosáhli velkého jmění. Ale lidé, kteří žili krásným životem, měli ryzí charakter, nejsou v kurzu. A často se pochybuje jak o motivech jejich života, či zda vůbec takový žili a nejde-li jen o výmysl. Když zemřela princezna Diana, noviny byly plné této události a neopomněly zmínit její zásluhy o charitu či boj proti nášlapným minám. V téže době zemřela také Matka Tereza, o které jsme se dočetli jen minimum. Některé články také srovnávaly tyto dvě ženy – nesrovnatelné. Jedna dávala drobty ze svých přebytků. Pak po pitce se svým milencem v přepychovém hotelu zemřela za divoké jízdy svého řidiče. Ó, jak svatý konec! Davy jí oplakávaly a dávaly tisíce květin na její poctu. Druhá žena zemřela v tichosti, chudobě a skromnosti, po životě, ve kterém dávala vše, co měla. Nejen ze svého skromného jmění, ale i ze zdraví a veškerého času - plnou oběť své bytosti. Jaký nebetyčný rozdíl těchto dvou bytostí! Následovnice Matky Terezy dnes pracují dál po celém světě. Ano, každý není Tereza, ale přece jen.
Kterou z nich byste si vybrali za učitelku života?
Na to je snadná odpověď. Kdo se chce pohybovat ve vyšších kruzích, chce být bohatý, slavný a mít se dobře, nechť zvolí Dianu. Ten, kdo se chce naučit odříkání, skromnosti, sebeobětování a lásce k lidem se vším rizikem, které tato láska nese, ať zvolí Ježíše, - pardon, pro začátek si může zvolit Matku Terezu. Nebo Františka z Assisi. Jedním z nešvarů dnešní doby je nevíra ve velké, charakterní lidi a pohrdání jimi. Lidé uznávají odborníky ve všem možném – na auta, pračky, ledničky, počítače. Ale jak žít? To se každý chce naučit sám, přece mu nikdo nebude radit! Nedávno jsem sledoval jeden televizní pořad s mladými lidmi, kde jeden chlapec řekl: “nepotřebuji, aby mi do života radil nějaký papež.” Výsledky této pýchy vidíme všude kolem sebe. “Šťastné rodiny, kam se jen rozhlédneš, spokojený, bezpečný a radostný život na nás dýchá ze všech koutů celé naší společnosti. Spořádané a dobře vychované děti nás zdraví v čistém panelovém domě a předhání se, kdo z nich nám pomůže s těžkou taškou. Ráj na zemi – není třeba se od někoho učit pěknému životu, že?” My na to přijdeme sami. Otázka je, jestli už nebude moc pozdě, až na to přijdeme. A pak to druhé: proč objevovat objevené?
Psycholog anebo svatý?
Psycholog vás rozebere, může velmi dobře poradit, je-li zkušený a moudrý, ale nevezme vás za učedníky. Když srovnáme psychologa a někoho, kdo žil svatý život, je to asi o tomhle. Dobrý psycholog je jako návod na dobré jídlo, takový recept, svatý člověk je to dobré jídlo. Svatý člověk vás přijme do svého domova, protože jeho život je hodný následování. Svatý člověk vás vezme za učedníka. I on má dobrou psychologii, ale navíc ji žije a kus svého života dává těm, kteří chtějí teorii proměnit v praxi. On jim dává sebe, svůj čas, svoje záliby obětuje se svým učedníkům, aby jim pomohl teorii žít. Lidé dnes uznávají nejen odborníky v různých profesích, ale také nutnost škol a dílen a laboratoří, kde se dovednostem nováčci učí. Největší umění je však dobře žít. Za všech dob zde byli lidé, kteří nejen radili, ale také žili ušlechtilý život a vychovávali pro takový život další učedníky. To jsou pro mne také mnozí katoličtí svatí, hvězdy na nebi. Nenamlouvejme si, že jsme na tom všichni stejně, pokud jde o kvalitu života. Nenamlouvejme si pyšně, že “nikdo není dokonalý” , a proto když já kradu všichni kradou, když já lžu všichni lžou a když já udělám něco dobrého pro druhé, tak to udělám stejně jako všichni jen proto, aby se mi to vrátilo. Nesuďme podle sebe druhé. Svatých lidí není moc, ale jsou a byli. Je třeba je najít, je třeba je rozeznat, je třeba chtít být jako oni. Je nanejvýš moudré se od nich učit. Není nutné se k nim modlit, není nutné jim dělat sochy a těm sochám objímat nohy. Je však nanejvýš moudré si těchto lidí vážit a učit se od nich, protože oni se učili od Krista. Oni už ví, jak na to. Umí v tom chodit.