Evolucí
zanedbaný Měsíc
Pavel Kábrt
Proč na Měsíci není život? Přesněji:
proč tam není skoro nic, ve srovnání se Zemí, se kterou
Měsíc prodělal podobné začátky a má i stejné stáří,
podobné horniny a je „za rohem“. Všimněme si, jak se
křesťanský Bůh na Zemi činil: voda a v ní život, hory lesy
stráně řeky plné různé havěti, vzduch plný života,
každá kapka louže se hemží životem i pod zemí živé
organizmy. Evoluční bůh, zvaný Přírodní Výběr, je přece
o mnoho pilnější než křesťanský stvořitel, který si
sedmého dne po stvoření dal klidně pauzu.
Evoluční bůh však neodpočívá, ale každou chviličku maká
jak ďas, vybírá ze všech změn tu nejlepší a hned na ní
staví další. Syntetizuje, zkouší, zavrhuje, znovu vybírá,
adaptuje, konverguje, neúnavně se přebírá v náhodných
konfiguracích a bez dechu upevňuje a zachovává to
nejschopnější, a k tomu přidává stále další novinky,
lepší a vhodnější konfigurace k přežití, jak v neživé,
tak v živé sféře. Na Zemi mu to šlo báječně, jak nám
tvrdí evoluční ideologické oddělení. Ale zdá se, že na
Měsíci byl evoluční bůh kůže líná, čtyři miliardy let
si dal pauzu – docela slušné prázdniny, že? Proč?
Uvědomme si, že obě tělesa, Země i Měsíc (i další
okolní, např. Venuše či Mars) měla stejné počáteční
podmínky. Dále nezapomeňme, že přírodní výběr není
vázán nějakým záměrem, plánem, projektem, nebazíruje na
jedné určité alternativě hmotných objektů, prostě stále
vybírá to nejlepší, proto evolucionisté spekulují o
životě založeném nejen na uhlíku, ale i křemíku či
jiných prvcích. Takových prvků je na Měsíci dost. Ale tím
to končí – evoluce, ta mocná čarodějka, se tam o nic
nepokusila.
Já vím, budou v tom ty podmínky, odlišné, hm, ale zas tak
odlišné, že ani silikonovou houbu tam evoluce nesvedla, přece
nejsou? Ani moře zmrzlých racemátů, pokus o DNA, nějakou
křemičitanovou kolonii primitivních protobakterií či
stromatolit, prostě nic. Přírodní výběr přece není až
tak moc vázán na teplo, velikost gravitace, ph či rychlost
rotace, že? ale tvoří a tvoří z toho, co má po ruce, tak
se to tvrdí. Současný stav vedlejší Země, tak očividně
odlišný od ostatních blízkých těles, však jasně
ukazuje, že příčinou tak velké odlišnosti naší planety od
jiných blízkých těles je ještě něco zcela jiného, než
jen „příhodné podmínky“. Proč je Měsíc takový
evoluční úhor však evolucionisté neumějí zodpovědět
jinak než opakujícími se vágními poukazy na to, že zde
prostě nebyly ty „správné podmínky“. Tak lze ovšem
odpovědět úplně na všechno!